Metodický pokyn vedoucího KVV k tvorbě diplomové (bakalářské i magisterské) práce Oficiální a závazné instrukce k magisterským a bakalářským diplomovým pracím dle Studijního a zkušebního řádu MU jsou na www stránkách Pedagogické fakulty MU Kvalitní rozvoj oboru výtvarná výchova není myslitelný bez přípravy mladých odborníků, jejichž odborné kompetence jsou vytvářeny širším souhrnem předpokladů. Mezi oborovými předpoklady hrají klíčovou roli výtvarný talent, schopnost vlastní autorské tvorby a její hodnotné metodické aplikace i schopnost teoretické reflexe výtvarného projevu a dějin výtvarného umění. Proto diplomová práce může mít vedle podoby teoretického spisu i podobu umělecké nebo umělecko pedagogické výtvarné realizace doplněné teoretickým textem – díky tomuto komplexnímu pojetí je možné v diplomové práci prokázat v plné šíři specifické oborové předpoklady a kompetence. Pokud je základem diplomové práce umělecká nebo umělecko pedagogická realizace, může mít s ohledem na náročnost výtvarného výkonu doprovodný text menší rozsah než u práce ryze teoretické – u práce bakalářské přibližně o polovinu, u magisterské diplomové práce pak přibližně o třetinu. Doprovodné texty k praktickým – uměleckým diplomovým pracím: Pozor – hned za titulem, kde student podepisuje předepsané sdělení, že „pracoval samostatně a využil pouze uvedené literatury… atd….“ je nezbytné u praktických prací zformulovat poznámku, která sděluje, že: „Hlavní částí diplomové práce je praktický umělecký výkon (cyklus obrazů, grafický program, soubor prostorových objektů, videofilm aj. ….). Předložený text má charakter doprovodné průvodní zprávy k praktické diplomové (bakalářské, magisterské) práci.“ Text prohlášení si podle konkrétní podoby své práce výstižně zformuluje student. Toto sdělení je důležité, protože i pro neinformovaného čtenáře upřesňuje, jaká je vlastně koncepce práce. Můžeme tak předejít nedorozumění, neboť když někdo nahlédne do archivu závěrečné práce v informačním systému a není plně informován, jakou roli hraje ve výtvarné výchově umělecký nebo umělecko pedagogický výkon, může mít zcela zkreslující dojem, že diplomová (bakalářská) práce nemá dostačující rozsah, když je tvořena pouze textem menšího rozsahu, než je obvyklé u prací ryze teoretických. Mj. i z tohoto důvodu je nezbytné včlenit do práce výmluvnou fotodokumentaci praktického výkonu. Pokud student diplomovou práci vypracuje v knižní (autorské) podobě s typograficky zpracovanou sazbou, nutně musí sdělení za titulem doplnit poznámku o tom, kolik má práce normalizovaných stran („Text práce má …xy… znaků, tj, …XY… normalizovaných stran“) Při hodnocení umělecké nebo umělecko pedagogické diplomové práce je hlavní důraz kladen na hodnotu autorského tvůrčího výkonu, na původnost zvoleného tématu a původnost jeho řešení a ztvárnění, zvládnutí tématu adekvátními prostředky a zvládnutí zvolených prostředků. U doprovodného textu se hodnotí přínos a vztah k praktické práci, původnost teoretické, resp. umělecké úrovně textu a kvalita vizuálního a formálního zpracování. Jedna z možných variant základní struktury teoretické diplomové práce 1. Předmluva (téma, teze, anotace – cca 1-2 strany pro rychlé definování „o čem to je“) 2. Úvod (vymezení problému, stanovení hypotéz, metodologie a výzkumných metod) 3. Kritické zpracování literatury ke zvolenému problému (výběr podle hypotéz a metodologie dle úvodu) 4. Výzkum – jádro práce, originální přínos autora práce, ověřování či rozvíjení hypotéz 5. Shrnutí – analýza poznatků z výzkumu (opět dle metodologických zásad z úvodu) 6. Závěr – strukturované závěry navazující, resp. uzavírající teze a hypotézy stanovené v úvodu, případně naznačení možností, jakými směry lze v řešení pokračovat dál 7. Poznámky (pokud nejsou v textu průběžně) 8. Literatura a přílohy (fotodokumentace, dotazníky, rozhovory apod.) Základní varianty práce s citací z cizího textu Ukázka z konkrétní knihy a možnosti variant (……v předchozím textu uveden Vincenc Kramář….) V knize O obrazech a galeriích si na straně 43 můžeme přečíst kategorickou poznámku, že „…kritika, má-li míti smysl a oprávnění, může býti jen výkladem stvořeného.“ (Horáček, Radek. Galerijní animace a zprostředkování umění. Brno: CERM, 1998, s. 23) 1. Informační začlenění citace V knize O obrazech a galeriích si na straně 43 můžeme přečíst kategorickou poznámku, že „….kritika, má-li míti smysl a oprávnění, může býti jen výkladem stvořeného.“ /1 (1 – Kramář, 1983, s. 43) 2. Organické začlenění citace Kritika není jen hodnotícím nástrojem, ale přináší také interpretaci výtvarných děl a „má-li mít smysl a oprávnění, může být jen výkladem stvořeného.“ / 1 (1 – Kramář, 1983, s. 43) 3. Parafráze s odkazem Kritika není jen hodnotícím nástrojem, ale přináší také interpretaci výtvarných děl a má smysl a oprávnění tehdy, pokud přináší výklad stvořeného díla. / 1 (1 – srov. Kramář, 1983, s. 43) 4. Volný výklad s odkazem na přesný citát Kritika není jen hodnotícím nástrojem, ale přináší také interpretaci výtvarných děl. Dokonce lze konstatovat, že kritika má smysl teprve tehdy, pokud přináší výklad díla. / 1 (1 – viz Kramář, 1983, s. 43 „kritika, má-li míti smysl a oprávnění, může býti jen výkladem stvořeného.“) !!!!! 5. Plagiát, resp. nesprávné a protiprávní užití cizího díla !!!!! Kritika není jen hodnotícím nástrojem, ale přináší také interpretaci výtvarných děl a pokud má mít smysl a oprávnění, může být jen výkladem stvořeného. (citace ani odkaz neuvedeny) (!!!!) Radek Horáček, Brno, říjen 2012 (aktualizované instrukce ze 14. 9. 2004)