Zprostředkování umění jako průvodní princip existence umění – od nejstarších počátků do 19. století GP3MP_MGP Metodika galerijní pedagogiky, jaro 2013 Vyučující: Mgr. Bc. Alice Stuchlíková, Ph.D. Jan Charvát •Pokud budeme pátrat po počátcích zprostředkování umění, dostaneme se patrně do 16. století. •Pro renesanční šlechtu té doby je příznačné zakládání kunstkomor a kabinetů kuriozit. •Tyto místnosti nebyly přístupné veřejnosti, sloužily pouze úzkému okruhu návštěvníků. Obr. 1 Kabinety kuriozit Olaf Worm: Musei Wormiani historia „Kabinety kuriozit byly zhmotněním snahy napodobit a uspořádat svět v mikrokosmu, pokusem ukázat v miniatuře vztahy mezi existujícími věcmi. Pro skladbu takových sbírek byla typická vysoká míra rozmanitosti.“ (Simona Juračková) File:Frans Francken (II), Kunst- und Raritätenkammer (1636).jpg Obr. 2 Kunstkomory •V počátcích sloužily k reprezentaci. •Šlechtický rod pomocí sbírek ukazoval svůj význam. •Jednalo se o místnosti se sbírkou cenností všeho druhu, shromažďovalo se v ní veškeré vědění a umění doby. •Za nejvýznamnější kunstkomoru lze považovat sbírku panovníka Rudolfa II. • Obr. 3 •Kunstkomory a kabinety kuriozit předjímají vznik obrazáren. • •Obrazárny přibližně od poloviny 17. století vytlačují předcházející typy sběratelských místností. • •Zájem o umění a tvorba vlastní sbírky byly povinností barokního šlechtice doby. • •K rozhledu šlechtice v oblasti umění přispívaly takzvané kavalírské cesty; jednalo se o zahraniční cestu s důrazem na poznaní cizího uměleckého života, návštěvy obrazáren ostatních šlechtických rodů a ateliérů umělců. • •Nejznámější raně barokní obrazárnou byla sbírka arcivévody Leopolda Viléma. Willem van Haecht: Galerie Cornelise van der Geest Obr. 4 David Teniers ml.: pohled do obrazárny arcivévody Leopolda Viléma Obr. 5 •Později se sbírky šlechticů stávaly základem pro první muzea a galerie. • •V roce 1743 se první veřejnou uměleckou kolekcí stávají Medicejské sbírky paláce Uffizi. • •Roku 1793 vzniká Muzeum Francouzské republiky v Louvru. • •U nás vzniká roku 1796 Společnost vlasteneckých přátel umění, jejíž cílem bylo zřízení veřejně přístupné obrazárny. Její sbírky daly vzniknout Národní galerii. Louvre, konec 18. století Obr. 6 •Muzea a galerie jak je známe dnes, jsou tedy instituce, které vznikají v průběhu 19. století. •Jejich podstatou je hromadění a organizování specifické sbírky, která je ve výběru zprostředkována veřejnosti. •Nevystavovalo se soudobé umění, ale historická díla ze sbírek. •Nepracovalo se s prostorem galerie, podstatné bylo pouze vytvoření stálé expozice. •Často sloužily mladým umělcům pro potřeby vzdělávání kopírováním starých mistrů. • •Obrázky: •obr. 1: Wikipedia. [online]. [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Musei_Wormiani_Historia.jpg •Obr. 2: Wikipedia. [online]. [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Frans_Francken_%28II%29,_Kunst-_und_Rarit%C3%A4tenkammer_%281636% 29.jpg •Obr. 3: Lobkowicz. [online]. [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://www.lobkowicz.cz/media/ •Obr. 4: Wikipedia. [online]. [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/File:The_Gallery_of_Cornelis_van_der_Geest.JPG •Obr. 5: Muzeologie Brno. [online]. [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/muzeo/mui03obrazky0405/mui03obrazky0405/obr20.php@page=20.html •Obr. 6: Modern Era. [online]. [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://www.avenuedstereo.com/modern/images_week03.htm • Zdroje: •HORÁK, Ondřej a Jan HORÁK. Místa počinu: historie výstavních prostorů u nás od 19. st. po současnost. Vyd. 1. Praha: Komunikační prostor Školská 28, 2010?, 125 s. •KESNER, Ladislav. Muzeum umění v digitální době: vnímání obrazů a prožitek umění v soudobé společnosti. Vyd. 1. Praha: Argo, 2000, 259 s., [8] s. obr. příl. •SLAVÍČEK, Lubomír. "Sobě, umění, přátelům": kapitoly z dějin sběratelství v Čechách a na Moravě 1650-1939. Vyd. 1. Brno: Společnost pro odbornou literaturu - Barrister & Principal, 2007, 376 s., viii s. barev. obr. příl.