Rétorika - zvuková stránka řečnických projevů
Styl rétorického projevu (a jakéhokoli veřejného mluveného projevu) vyžaduje, aby se řečník zamyslel také nad zvukovou stránkou své řeči. Kultivovaný veřejný projev - umění mluvit - předpokládá tyto skutečnosti:
-vyjádření jazykově správné a slohově vytříbené,
- zvi. dokonalá technika řeči (nezbytná průprava - zvládnutí dechu, hlasu a hlasových proměn v souvislosti s dynamičností projevu),
- dokonalá výslovnost hlásek (stránka ortofonická, ortofonie = nauka o výslovnosti j ednotlivých hlásek) i jej ich podoba v hláskových skupinách v souladu s ortoepií,
- zachovávám (dodržování) náležitých ortoepických norem v projevu (ortoepie = soubor pravidel vymezujících mluvenou podobu spis. jazyka, nauka o správné výslovnosti)
V mluveném projevuje třeba řeč modulovat. Výrazněji modulovaná řeč činí naši komunikaci účinnější, působivější, modulovaný projev napomáhá k persvazivnosti projevu. Mezi modulační prostředky neboli mezi tzv. zvukové modulátory patří:
1. melodika hlasu - souvisí s větnou intonací
2. frázování řeči neboli členění textu při přednesu (segmentace textu)
3. větný prízvuk a větný důraz
4. mluvní tempo neboli časová modulace
5. silové odstínění neboli silová modulace a zabarvení hlasu
ad 1) Větná intonace - střídám výšky hlasu v průběhu projevu (též označení melodie řeči). Ohraničení vět a větných celků, vyjádření citovosti. (Viz fonetika, syntax - věty z hlediska modality.)
ad 2) Frázování - cíl: projev přehledný, srozumitelný, lepší vnímání mluveného projevu, též větší zřejmost a jednoznačnost. Pauzy a jejich typy:
a) fyziologická (pro nadechnutí)
b) logická (záležitost významová i gramatická)
c) vlastní řečnická pauza - tzv. psychologická (kontaktová), někdy
též uváděná jako umělecká nebo dramatická - bývá promyšlena
d) formulační pauza (slouží k promyslem' a formulování dalšího obsahu
projevu)
Pauzy by v žádném případě neměly být příliš dlouhé.
ad 3) Větný přízvuk, důraz - spojitost s významovým jádrem výpovědi.
ad 4) Mluvní tempo - rychlost mluveného projevu a ovlivňující faktory (mentalita člověka, prostředí, druh projevu, event. činnost v souvislosti s projevem, reakce na posluchače aj.) Stále rychlé nebo pomalé tempo se jeví jako monotónní, pro posluchače nepřijatelné - nutná změna.
ad 5) Silové odstínění - hlasitost nezdůrazňujeme, viz černé zápory, vhodná je přiměřená hlasitost.Zabarvení hlasu (tzv. témbr) - souvisí s osobností řečníka, s jeho individualitou.
Uměni mluvit předpokládá také dodržovat hlavní zásady výslovnosti spisovného českého jazyka - viz zásady ortoepie.