Fonetická transkripce prošla od počátků prvních návrhů pokusu o záznam mluveného jazyka pomocí písemného přepisu složitým a zajímavým vývojem než se začala ve 20. stol. používat mezinárodní transkripce IPA.
Současný nový výslovnostní slovník Deutsches Aussprachewörterbuch byl vydán v prosinci 2009 a je závazný pro všechny německy mluvící země. Tento poslední výslovnostní slovník byl zpracován pod vedením významných fonetiků z univerzity v Halle. Vydání slovníku předcházelo dvacet let výzkumu a zpracovávání údajů spočívajících na rozboru výslovnosti německých rodilých mluvčích (celkem 1600) ze všech oblastí SRN. Při porovnání použité formy fonetického přepisu IPA v Deutsches Aussprachewörterbuch se staršími výslovnostními slovníky je možné v současné německé standardní výslovnosti velmi dobře vysledovat poměrně značné tendence k postupující redukci především u všech neprízvučných slabik.
Výslovnost vokálů
V oblasti redukovaných vokálů se při přepisu vokalizovaného / r / v případě jeho neslabičné formy užívá znak pro vokalizované [e] pouze jako horní index.
Např.: der [ de: B ], Uhr [ u: B ], vier [ fi: B ]
! ale Jahr [ja:K],   Jahrhundert [ ja: K h' undßt]
Výslovnost diftongů
Dokladem větší redukce je i nová forma přepisu všech německých diftongů. Druhý vokál je vždy přepisován pouze jako neslabičný.
Např.: nein [nasn] neu [nooe] Frau [feao]
Výslovnost konsonantů
V oblasti konsonantů je vždy důsledně značeno oslabení znělosti u znělých (párových i nepárových) konsonantů vlivem progresivní asimilace, tzn. že je zde značená tendence k větší napjatosti (tzn. fortizaci) německé artikulace.
Např.    b, d, g, z, y, ky    ale také   k, j, 3
Pro přepis výslovnosti konsonantů / r / se již užívá pouze znak pro zadní třené [k], předojazyčná forma výslovnosti se již neužívá. Jako horní index se kromě toho užívá přepis pro toto [k] ve slabikách po krátké samohlásce.
Např.:    rot [ko:í],    Mähren [m'eiKan] Turm [tüV],   dort [doKt]
Neprízvučné předpony er-, ver , zer- se přepisují:   [e], [fe], [tsn]
Prízvuk (hlavní i vedlejší) se značí ve slabice vždy až před vokálem, tzn. před jádrem slabiky.
Všechny uvedené změny v současné německé výslovnosti plně odpovídají tendencím, které lze zaznamenat v celkovém vývoji němčiny již od počátků kodifikované formy tohoto jazyka v období tzv. staré horní němčiny v letech 650 -1050.
Pro české rodilé mluvčí znamenají tyto změny i nadále postupně se zvětšující rozdíly mezi charakterem české a německé výslovnosti.
Zeichen der Lautschrift für die deutsche Aussprache phonetische Umschrift IPA/API
a	hat	hat
a:	Bahn	ba:n
v,	Ober	o:bi3
ä:	Restaurant	KestoK 'ä:
as	kein	kasn
ao	auch	aox
b"	Ball	bal
?	ich	i?
d	dann	dan
	Gin	d3in
e	Methan	met'a:n
e:	Tee	te:
s:	spät	Jpe:t
8	Mensch	msnj
ě:	Refrain	Kefe 'e
	Junge	
f	Fass	fas
g	Gast	gast
h	Hand	hant
	vital	vit 'a:l
	viel	fi:l
	Tisch	tij
	Lilie	l'i:li9
	ja	ja:
k	kalt	kalt
	Licht	hct
	Nebel	n'e:bl
m	Macht	maxt
n	nein	nagn
n	baden	b'a:dn
g	lange	larja
rj	singen	zin
0	Moral	moK'a:l
o:	Sohn	zo:n
0	Post	post
ö	Fondue	föd 'y:
0	Ökonom	0kon 'o:m
0:	Öl	0:1
oe	zwölf	tsvoelf o
oe:	Parfüm	paKf 'oě:
ooe	neu	noce
P	Pakt	pakt
Pf	Pfahl	pfa:l
k	Rad	Ka:t
S	groß	gKo:s
J	Schule	Ju:ls
t	tun	tu:n
ts	Zahl	tsa:l
tj	Deutsch	doce tj
u	kulant	kul 'ant
u:	Hut	hu:t
ü	und	ünt
u	aktuell	aktu'el
V	was	vas
X	Buch	bu:x
y:	früh	fey:
ý	Etui	sty'i
Y	füllt	fYlt
z	Hase	ha:z9
3	Genie	3en 'i:
?	Beamte	ba' ?amt9
Diftongy byly ve slovníku DUDEN Bd. 6 transkribovány: [ai],  [au], [oy]. Pozdější přepis měl podobu:[ae], [ap], [00]
2
3