DAVIDOVÁ KATEŘINA 350160 http://img.mf.cz/285/528/.jpg Sebevražedné jednání v neboli suicidální jednání v mnoho definic, avšak shoda ve dvou charakteristikách: - důraz na úmysl sebevraha se zabít - jeho očekávání, že prostředky, které ke spáchání sebevraždy zvolil, mohou vést k zániku jeho života. v „záměrný a sebepoškozující akt, při němž si osoba, která se ho dopouští, nemůže být jista, zda jej přežije,“ (Stengel) v Motivace sebevražedného jednání v Sebevražda jako cíl -život je pro daného jedince nesnesitelný, potřebuje se zbavit zátěže, uniká před problémem nebo má snahu něco získat – například spasení v Sebevražda jako prostředek - demonstrativní pokus, cílem je manipulace s druhými, jejich potrestání, pomsta nebo tzv. volání o pomoc Formy suicidálního jednání v suicidální myšlenky v suicidální tendence v suicidální pokus v dokonalé suicidium Suicidální myšlenky v člověk přemýšlí o sebevraždě bez nějakého konkrétního plánování v myšlenky na to, co by se stalo, kdyby člověk nebyl, jsou v období dospívání velmi časté a v průběhu života je zřejmě zažila většina lidí v kritéria: - velice intenzivní - dotyčný se jimi zabývá většinu času - myšlenky jsou obtížně odklonitelné Příklad sebevražedných myšlenek Sabině je 13 let. Má problémy, které nasvědčují přítomnosti deprese. Špatně spí, nemá energii, nemůže se soustředit na práci, nic ji netěší a je stále bez nálady a rozmrzelá. Přemýšlí o útěku z domova a také o tom, jaké by bylo fajn už nežít tenhle strašný život. Občas myslí na to, že by se zabila, ale nepřemýšlí o tom, jak by to udělala. Pro tuhle chvíli je, jak říká, příliš vystrašená na to, aby udělala cokoliv. Suicidální tendence v sebevražda je konkrétně promýšlena a připravována v postižený člověk si například zajistil léky nebo si pořídil zbraň v plánuje čas a místo smrti v Suicidální myšlenky a tendence jsou typické verbálními či neverbálními projevy toho, že se jedinec zabývá myšlenkami na sebevraždu. v Mohou zde být přítomny jak otevřené, tak i skryté sebevražedné výroky a výhružky. Příklad suicidálních tendencí Lence je 15 let a o sebevraždě už přemýšlí delší dobu, protože jí nic nevychází a má pocit, že ji nikdo nemá rád. Naplánovala si, že počká do pátečního večera, kdy rodiče odjíždí na chatu a ona zůstane sama doma. Sebrala mámě nějaké léky a babičce její léky na srdce, dohromady má asi sto tablet. Připravuje si dopis na rozloučenou. Má strach, že se omylem před někým ,, prokecne´´ a plán se nevydaří. Suicidální pokus v od sebevraždy je odlišný v tom, že jedinec tento pokus přežívá v ,, každý život ohrožující akt s úmyslem zemřít, avšak nikoli s letálním koncem´´ (Kocourková a Koutek, 2003) v rizikové faktory: - akutní (zjištění závažného onemocnění, smrt někoho blízkého, problémy se zákonem atd.) - chronické (dlouhodobá neuspokojivá situace v rodině, dluhy, problémy ve škole nebo v zaměstnání atd.) v zvláštním případem je PARASUICIDIUM -,, suicidální pokus, u něhož není přítomen úmysl zemřít – jde tedy spíše o sebepoškození´´ (Kocourková a Koutek, 2003) - přesto však může vinou náhody či nesprávného odhadu skončit smrtí. Příklad sebevražedného pokusu Filipovi je 16 let. Opustila ho jeho dívka kvůli tomu, že je poslední dobou hodně naštvaný a párkrát na ni křičel. Nedávno ho vyhodili z učňáku , protože měl hodně neomluvených hodin. Rodiče mu neustále bezdůvodně nadávají. Pořád ho bolí hlava a má pocit, že všem bude mnohem lépe, když on tu nebude. Jednou, když otec odejde na ryby, Filip jde do kůlny, vezme si provaz a přiváže si ho na trám. Udělá si smyčku kolem krku a zrovna ve chvíli, kdy si podkopne židli, dveře kůlny se otevírají. Otec si zapomněl doma návnadu. Dokonalé suicidium v ,, sebepoškozující akt s následkem smrti, který je způsobem sebou samým s vědomým úmyslem zemřít´´ (Kocourková a Kotek, 2003) v časově ohraničený akt, který může trvat jednu chvíli, několik minut či hodin, výjimečně dní. v Protrahované suicidální jednání: - kdy se jedinec intoxikuje medikamenty opakovaně v průběhu několika dní ® zvyšování dávky ® opakování pokusu může být způsobeno špatným odhadem smrtelné dávky či ambivalentním postojem ke smrti v BILANČNÍ SEBEVRAŽDA -člověk ukončí svůj život na základě předchozího bilancování, když dospěje k závěru, že životní situace je již bezvýchodná a neúnosná (například nevyléčitelné onemocnění) v AUTOAGRESIVNÍ SEBEVRAŽDA - je provedena drasticky (podřezání žil, skok z okna) - jedinec ji chápe jako sebepotrestání - převážně u závažných psychiatrických onemocnění v BIICKÁ SEBEVRAŽDA - sebevražda v normálním duševním stavu, na základě motivů z reality (výpověď z práce, ztráta blízké osoby) v ÚČELOVÉ SUICIDÁLNÍ JEDNÁNÍ - je takové, jehož cílem není smrt, ale vyřešení nějaké obtížné situace, což se ale děje nevědomě v DEMONSTRATIVNÍ SUICIDÁLNÍ JEDNÁNÍ - vědomě motivované účelové suicidální jednání, cíl je sledován vědomě. Provedeno s cílem ne skutečného odchodu ze života, ale dovolání se o pomoc ze strany okolí. v ZKRATKOVITÉ SUICIDÁLNÍ JEDNÁNÍ - bez přemýšlení, zkratkovitě si člověk sáhne na život, aniž by zvažoval jiné možnosti, případně nevýhody takového řešení (např. u dítěte, které dostane na vysvědčení špatnou známku a bojí se s ní přijít domů). v SUICIDÁLNÍ DOHODA -dvě či více osob se dohodne, že společně spáchají sebevraždu. Často jeden bývá iniciátorem, který přesvědčí toho druhého. v ROZŠIŘENÁ SEBEVRAŽDA -duševně nemocného jedince, který pod vlivem své choroby spáchá sebevraždu a s sebou vezme ještě někoho ze svých blízkých. v SEBEOBĚTOVÁNÍ - smrt má význam oběti ve prospěch jiných lidí či společnosti, tuto formu jednání nelze chápat jako suicidální. Zcela chybí vědomá touha zemřít. (např. ve válkách, teroristické útoky) v SEBEZABITÍ -také není suicidálním jednáním, smrt je způsobena nezáměrně. (např. duševně nemocný utíká před domnělým nepřítelem a srazí jej auto). v KRYPTOGENNÍ SEBEVRAŽDA -postižený utajuje svůj úmysl zemřít a sebevraždu maskuje jako (např. domnělou autonehodu, důvod může být třeba finanční, aby pozůstalí dostali pojištění). v RITUÁLNÍ SEBEVRAŽDA - většinou u příslušníků různých sekt, často hromadná či skupinová Sebevražda v životní dráze člověka v FAKTOR VĚKU -sebevražedné jednání ovlivňuje věk člověka, přinášející v různých obdobích života specifické vývojové krize -Sebevraždy dětí: jsou vzácné (více až po 1O. roce života) rizikovými faktory: problémy ve škole, potíže v rodinných vztazích většinou zkratkovité reakce, výrazy strachu či pokusy uniknout nějakému ohrožení -Adolescence: impulzem bývá pocit zklamání a zoufalství, četné suicidální pokusy, které lze interpretovat jako volání o pomoc a podporu. -Krize středního věku: hlavní příčiny: ztráta partnera, problémy v zaměstnání, deprese, závislost alkoholu -Stáří: příčiny: větší ohrožení somatickými chorobami, odchod do důchodu, opuštěnost, ztráta známého prostředí ® ztráta smyslu života v FAKTOR VĚKU -muži a ženy mívají k sebevraždě jiné motivy: • u žen potíže v citových vztazích, v osobním životě • u mužů problémy seberealizace, nezaměstnanost, ztráta společenského statusu -muži a ženy si volí jiný způsob sebevraždy: • u žen spíše sebevražedné pokusy • u mužů dvakrát častější dokonané sebevraždy Společenské postoje a reakce na sebevraždu v sebevražda vyvolává ve společnosti rozdílné reakce v bývá ve společnosti akceptována jako oprávněné řešení potíží tehdy, jestliže je její příčinou závažná zátěž (např. nevyléčitelná choroba) v hodnocení suicidální jednání veřejností osciluje mezi 2 názory: • jde o projev zbabělosti, slabosti • odbiv k odvaze vzchopit se k tak zásadnímu řešení v sebevražda nezasáhne pouze jednotlivce ale i další lidi: • příbuzní a přátelé mohou prožívat pocity viny, křivdy, domnívají se, že na ně sebevrah nebral ohled • pokud sebevrah zemře jeho čin vyvolává u blízkých lidí negativní reakce: POCITY VINY, VÝČITKY, POCITY ZBYTEČNOSTI JEHO SMRTI Suicidální vývoj jedince (Henseler) 1. Silně znejistěný pocit sebe sama - zranění, příkoří, zklamání -pocit úzkosti (pocit, že je člověk opuštěn, ohrožen, bezmoc) 2. Nasazení ,,mechanismu zvládání´´ -popírání reality -idealizace vlastní osoby 3. Když nepostačuje bod 2 -fantazie o návratu ke stavu ,,počáteční harmonie´´ 4. Fantazie realizované v sebevražedném jednání způsobí: - že se uspokojí potřeba pomsty Zvláštnosti sebevražedného jednání u nedospělých v jsou dány odlišnou citovou reaktivitou, než mají dospělí v závislostí na dospělých, hlavně ekonomickou v jiným složením duševních poruch v dítě začíná chápat podstatu smrti mezi 6. – 10. rokem v většina těchto jedinců se však k sebevražednému jednání odhodlá, aniž by opravdu měli v úmyslu zemřít. Varovné signály v sebevražedné jednání v dětství a adolescenci většinou prochází několika vývojovými stádii, známými jako tzv. presuicidální syndrom (předchází sebevražednému jednání) - dysforická nálada: dítě je smutné, unavené, ztráta zájmu - vyhýbání se sociálním kontaktům a dříve oblíbeným činnostem - objevují se psychosomatické obtíže (bolesti břicha, hlavy, poruchy spánku) - občasné suicidální myšlenky, které nabývají na intenzitě Prevence sebevražedného jednání v PRIMÁRNÍ PREVENCE v SEKUNDÁRNÍ PREVENCE v TERCIÁLNÍ PREVENCE v v cílem především oslabit počet a vliv rizikových faktorů v posílit obranné faktory na straně jedince, rodiny i prostředí, ve kterém se potenciální sebevrah zdržuje v U DĚTÍ A ADOLESCENTŮ: preventivní programy (tréninky chování dítěte, které se ocitne v obtížně řešitelné situaci a potřebuje nalézt pomoc) v nezastupitelnou roli mají také LINKY DŮVĚRY http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/153127-sebevrazda-je-treti-nejcastejsi-pricinou-umrti-u-det i/ http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/222011-az-50-mladistvych-v-cesku-rocne-resi-problemy-sebev razdou/ film Místnost sebevrahů: http://www.youtube.com/watch?v=e71Yz-pksko Videa k tématu Knižní zdroje http://www.interregion.cz/nastenka/zdroje/zdroje_uvod.jpg v KOUTEK, Jiří a Jana KOCOURKOVÁ. Sebevražedné chování: [současné poznatky o suicidalitě a její specifika u dětí a dospívajících]. Vyd. 1. Praha: Portál, 2003, 127 s. ISBN 80-7178-732-9. v HILLMAN, James. Duše a sebevražda. Vyd. 1. Praha: Sagittarius, 1997, 198 s. ISBN 80-901898-4-9. v KAST, Verena. Krize a tvořivý přístup k ní: typy životních krizí, jejich dynamika a možnosti krizové intervence. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, 167 s. ISBN 80-7178-365-x. v VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pomáhající profese: variabilita a patologie lidské psychiky. Vyd. 2. Praha: Portál, 2000, 444 s. ISBN 80-7178-496-6. Internetové zdroje v http://trochujinak.ic.cz/downloads/sp/sebevrazdy.pdf v http://is.muni.cz/th/64879/ff_m/Jana_Hybnerova.pdf v http://theses.cz/id/55c20m/diplomov_prce.pdf vhttp://www.kapezet.cz/admin/data/articleFiles/119/soubor_7522416.pdf v https://encrypted-tbn3.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcSllrQbgADtpQrn87Fk3G5lEy3DYqfjX3GRBEO4a5oWzy1 nxS03