Vývojovka Kojenecké období (do jednoho roku života) Intuitivní rodičovství • Intuitivní rodičovství (autor pojmu Hanuš Papoušek) – chování, kdy rodiče i pečovatelé při komunikaci s vlastním nebo cizím dítětem raného věku (novorozenec, kojenec) modifikují své chování, aniž by si toho byli vědomi nebo tím sledovali nějaký záměr. Tento vzorec chování má plnit adaptační funkci a má zřejmě vrozené psychobiologické predispozice. • Týká se žen, mužů i dětí. • IR má důležitou roli v průběhu kojencova vývoje. • Dyáda rodič-dítě umožňuje vznik řady adaptavních funkcí ve vztahu k věkově specifickým požadavkům vývoje – preverbální komunikace slouží k osvojení krmení, regulace behaviorálních stavů, organizace bdění a spánku, řízení citových projevů a pozornosti. Později důležitá při osvojování řeči. • Doporučená literatura: • J. Dittrichová, M. Papoušek: Chování dítěte raného věku a rodičovská péče • L. Šulová: Raný psychický vývoj dítěte • Zákonitosti vývoje • Formuloval je Arnold Gesell, pozorovány a prvotně chápány jako zákonitosti motorického vývoje, zobecnění na celý vývoj. • Princip vývojového směru – zákonitý posun v prostoru během času, postupné ovládání jednotlivých částí těla dítětem. •Kefalokaudální postup – ovládání těla postupuje stejným směrem jako somatický růst od hlavy k patě •Proximodistální postup – posun od centra těla k periférii, nejprve ramenní a kyčelní kloub, postupně zápěstí, prsty •Ulnoradiální postup – posun od malíčkové strany dlaně k palcové při aktivním úchopu • Asymetrický tonicko šíjový reflex – tendence k postupné specializovanosti pravé a levé strany těla, symetrické rozložení končetin u nedonošených dětí, u zralých novorozenců – hlava otočena na jednu stranu, dolní a horní končetiny v extenzi na té straně, k níž je obrácen obličej, opačné končetiny ve flexi • Zákonitosti vývoje • Princip střídavého proplétání antagonistických neuromotorických funkcí – odpovídá obecnému procesu vývoje podél spirály směrem ke konečné zralosti. Období kdy končetiny jsou napjaté prodloužené se střídají s obdobími pokrčených a uvolněných končetin. • Princip individualizace – každé dítě se rodí jako jedinečné individuum a tato s projevuje i v průběhu vývoje, svérázný způsob růstu, i když zákonité vývojové sekvence jsou zachovány u všech přibližně stejně. • Princip autoregulace – k postupům na vyšší úroveň nedochází hladce a vyrovnaně, u dětí jsou výkyvy a fluktuace, jež si řídí samo, dítě bez předem stanoveného režimu si určuje intervaly mezi jídlem a spánkem, mnoho výkyvů, ale celkový směr je jednoznačný. Schopnosti kojence v určitých obdobích • 3 měsíce • Leží na zádech již v symetrické poloze, ruce otevřené, sleduje předměty ve svém zorném úhlu, v poloze na bříšku se opírá o předloktí a zvedá hlavu, zkoumá objekty ve své blízkosti. Uchopování předmětů je lepší zrakem než rukama, neobratné pokusy – ruce se vlní směrem k předmětu, někdy o něj zavadí, strčí do něj. Předměty sleduje pohybem hlavy i očí, předměty v pohybu ho zaujmou více než statické. Do pěstičky svírá prst dospělého, stisk zesiluje, pokud se prst chce vymanit. • Křik je méně častý a více diferencovaný, „broukání“ - začíná vydávat první hlásky (eu), začíná se nahlas smát. Schopnosti kojence v určitých obdobích • 6 měsíců • Přidrží se podaných prstů a přitahuje se do sedu. S oporou sedí vzpřímeně, bez opory nejistě a jen chvilku, obvykle žabí sed, při reakcích na podněty padá. • Uchopuje větší předměty, sahá celou dlaní, hrabe po předmětech, drobnější není schopno uchopit. (Sahání po předmětech se objevuje u novorozenců, po pár dnech však vymizí a znovu se postupně vyvíjí.) Do šesti měsíců uchopené hračky jen krátce zkoumá, poté s nimi začíná manipulovat daleko aktivněji (bouchá hračkou, třepe s ní, překládá ji z ruky do ruky…) • Vývoj řeči – „žvatlání“ = vyslovování slabik, nejprve jednotlivých (ba) poté reduplikovaných (bababa). Hlasem vyjadřuje své pocity, i nespokojenost dává najevo i jinak než pláčem. Otáčí se za zvukem. Koordinace sluchu a hmatu. • Schopnosti kojence v určitých obdobích • 9 měsíců • Sedí pevně a vzpřímeně bez opory, libovolně dlouho, nespadne, když se otáčí či naklání, zvládá se samo posadit. Aktivní lokomoce – leze po čtyřech, s oporou (za ruce či šprušle postýlky) se vytáhne do stoje. • Úchop se změnil od dlaňového ke klešťovému, tak je dítě schopno uchopovat i drobné věci. Složitější je aktivní pouštění věcí, nastupuje nyní vhazování věcí z kočárku, na zem, atd, směrové pouštění věcí nastane později. • Samo si drží lahvičku při pití, pije z hrnku, kouše rohlík či sušenku, kterou si samo drží. • Objeveny vztahy mezi předměty – předmět vyjme z nádobky, kostkami tluče do sebe,… • Vývoj řeči – rozumí jednoduchým výzvám, objevuje se první slůvko, zpravidla jednoslabičné, ale je spojeno s určitým významem!, individuální variabilita ve vývoji řeči velmi vysoká! Schopnosti kojence v určitých obdobích • 12 měsíců • Vydrží stát bez přidržování, chodí jen když se něčeho drží, krůčky nejisté. • Hra je stále převážně explorací, ale je vyspělejší a diferencovanější – nedělá se všemi hračkami to stejné, ale rozlišuje podle jejich funkce, gumovou hračku mačká, hřebínek přikládá k vlasům, kostky se pokouší dát na sebe… • Vývoj řeči – rozumí většímu počtu slov a slovních výzev, vlastní mluvení jen několik (průměrně 6) jednoduchých zkomolených slůvek. Kognitivní vývoj - Jean Piaget • Hledá odpovědi na otázky – Jak dítě chápe svět? Jak řeší problémy? Jak se učí? Jakou má představivost? Jak plánuje předem své akce? Jak se v prvém roce vyvíjí základy myšlení? … • Jean Piaget (1896-1980), švýcarský dětský psycholog – zdrojem inteligence je skutečná činnost dítěte, která zprostředkuje jeho styk s okolím: • ASIMILACE – organismus působí na okolní předměty tak, že si je přeměňuje podle své povahy • AKOMODACE – prostředí působí na organismus, který se pod jeho tlakem mění • V prvním roce života dítěte je tzv. senzomotorická inteligence, myšlenkové operace jsou vázány na skutečně prováděnou činnost, na přímé vnímání a na motorické akty. • Novorozenec – transpoziční asimilace, rozpoznávací asimilace, cvik (dítě které není kojeno, neumí brát do ruky prs). Stadia senzomotorické inteligence • Od 1 do 4 měsíců: • dítě začíná koordinovat vrozené reflexy a procvičené odpovědi – to, co má v ruce a čím pohybuje, na to se dívá; co drží v ruce, strká do úst a saje. Přírůstky zkušenosti. • Mezi 4 a 8 měsíci: • dítě začíná předvídat následky své činnosti, začíná záměrně opakovat akty, které dříve vyvolaly zajímavé dění. Na počátku je výsledky své činnosti překvapeno a několikrát opakuje celou proceduru. KRUHOVÁ REAKCE jako aktivní reprodukce výsledku, který byl poprvé získán náhodou. • Mezi 8 a 12 měsíci: • dítě začíná rozlišovat mezi prostředkem a cílem, začíná užívat způsobů chování ustálených v předchozím období. Začíná chápat trvalost předmětu v čase. Předmět schovaný za přikrývkou aktivně hledá odstraněním přikrývky.