hod1 Dějiny ekonomie Literatura: nBuchholz, T. D. Živé myšlenky mrtvých ekonomů nCameron, R. Stručné ekonomické dějiny světa nHolman, R. Dějiny ekonomického myšlení nHolman, R. Vývoj ekonomického myšlení nKrálík, O. Vývoj ekonomického myšlení nKvasničková, A. Dějiny ekonomického myšlení nSamson, Š. Dejiny ekonomických teórií nSojka, M. Dějiny ekonomických teorií Homér (asi 8. stol. př. n.l.) nDílo Illias a Odyssea n nvláda rodové aristokracie nmajetek zvyšován z kořistí z válek, daní, obchodu nneurození: svobodní n zemědělci n řemeslníci n nádeníci n n homer Hésiodos (8-7.stol. př. n. l.) ndílo: Práce a dny n nvýznam zemědělství a práce udržující chod hospodářství 395px-Pseudo-Seneca_Louvre_Ma921 Řecká kolonizace a5e22314_b_0_kolonizace Řecké mince mince Solón (640-559 př.n.l.) nzakladatel athénské otrokářské demokracie nzrušení dlužného otroctví nregulace hospodářství npodpora řemeslníků Solon Xenofón (430-355 př. n. l.) nDílo: OIKONOMIKOS n nOIKOS=dům nNOMOS=zákon n nzdůrazňuje význam zemědělství 388px-Xenophon Platon (427-347 př. n. l.) nDílo: Ústava, Zákony n nKoncepce ideálního státu nDělba práce – předurčení lidí k různým činnostem dle nadání n1.Vládci – filosofové n2 Válečníci – obrana státu n3.zemědělci, řemeslníci a obchodníci 431px-Head_Platon_Glyptothek_Munich_548 Aristoteles (384-322 př. n. l.) nDílo: Politika, Etika Nikomachova nPozoruhodné myšlenky o hodnotě zboží, směně, ceně a penězích n„Výměna nemůže být bez rovnosti a rovnost bez souměřitelnosti.“ aristoteles nEkonomika: nhosp. činnost, kterou se uspokojují potřeby nChrematistika: nhromadění peněz pomocí lichvy a obchodu n n nPeníze chápal jako prostředek směny, neviděl v nich prostředek uchování bohatství Rozsah římské říše Roman_Empire_Map ŘÍM nDochází k rozvoji právního myšlení a stagnaci myšlení ekonomického nMnožství otroků z podrobených zemí nOtroctví přestává být ospravedlnitelné morálně, ale pouze právně nZemědělství se koncentruje do obrovských latifundií, je závislé na práci otroků nKonec období – rozdělení velkostatků na drobná hospodářství Cato starší (234-149 př. n. l.) nDílo: O rolnictví 291px-Marcus_Porcius_Cato Varro (116-27 př. n. l.) nDílo: Tři knihy o rolnictví varro1797 bratři Gracchové gracchové Collumella (4-70 n. l.) 450px-Columella Ekonomické myšlení ve středověku nSilný vliv křesťanství nSv. Augustin (354-430) dílo: O obci boží n -fyzická práce není brána jako něco ponižujícího, je rovnocenná s prací duševní – je „božím příkazem“ n n nExistence feudálních vztahů n n n Tomáš Akvinský (1225-1274) nDílo: Summa theologica n nteorie o „spravedlivé ceně“ nCena která „stačí k udržení jeho a jeho rodiny, který je normální ve společenské třídě, ke které daný jedinec patří“ n Tomas 3 Spravedlivá cena se má skládat z: nNákladů na výrobu nNákladů na dopravu nPřiměřeného zisku obchodníka nDaně, cla, mýta n nOdsuzuje půjčování peněz na úrok nNicole Oresme (1320-1382) nDílo: O původu, podstatě, zákonu a změnách peněz n - kritizuje znehodnocování peněz nVe středověku převažuje metalistické pojetí peněz: hodnota peněz je závislá na jejich vnitřní hodnotě (je dána obsahem a ryzostí kovu) nNominalistická koncepce peněz: peníze jsou pouze symbolem, abstraktní zúčtovací jednotkou Merkantilismus nRozvíjel se v období 15. - 18. století nv evropském prostředí dochází k mnoha ekonomickým, sociálním, politickým i kulturním změnám (objevení Ameriky, zrod knihtisku, nástup humanismu a renesance – obrat k člověku, pozemskému životu, rozvoj přírodních věd) nMercator = obchodník nSnaha o růst bohatství země = drahé kovy nToto bohatství se může zvyšovat hlavně díky zahraničnímu obchodu n Raný merkantilismus nv 15. – 16. stol. naktivní peněžní bilance n(bullionismus, bullion=zlatý prut) nZákaz odlivu peněz ze země, podpora vývozu zboží a prosazování vysokých vývozních cen Rozvinutý merkantilismus nv 16. – 18. stol. naktivní obchodní bilance prostřednictvím: n- podpora vývozu výrobků n- omezení vývozu surovin -podpora výrobních vývozních odvětví -podpora tranzitního obchodu a přeprava výrobků pro vlastní a cizí spotřebu vlastními prostředky -omezování spotřeby dováženého zboží Thomas Mun (1571-1641) ndílo: n Bohatství Anglie v zahraničním obchodě -důležitost příznivé celkové obchodní bilance -politika reexportu n n mun nJosiah Child (1630-1699) ndílo: Pojednání o obchodu a úroku z peněz n nBernard de Mandeville (1670-1733) ndílo: Bajka o včelách: aneb soukromé neřesti, n veřejný prospěch Jean Baptiste Colbert (1619-1683) nfrancouzský ministr financí npodpora rozvoje manufaktur na úkor zemědělského rozvoje Jean-Baptiste_Colbert nKameralismus – rozšířen ve střední Evropě n orientoval se na populační růst, řemesla a zemědělství n nPředstavitelé např.: Johann Joachim Becher n Joseph Sonnenfels Význam merkantilismu nObtížné hodnocení nPoukázali na objektivní pohyb peněz a kapitálu a na zisk jako motiv výroby a obchodu. nJejich názory přispěly k rozvoji výrobních vztahů a výroby. nV 18. stol. Se dostávají do rozporu se spol. realitou a stávají se brzdou svobodného tržního hospodářství a předmětem kritiky. n Fyziokratismus - fyziokraté nfysis = příroda nkratos = vláda nidea přirozeného řádu (orde naturel) nlaissez faire = nechte být nčistý produkt – hodnota výstupu je větší než n náklady npojetí kapitálu – chápali jej jako zálohy nDruhy kapitálových záloh nZálohy investované do půdy nFixní zálohy nRoční zálohy n nKoncept jediné daně – zdaněn může být pouze nčistý produkt n Francois Quesnay (1694-1774) nDílo: Ekonomická n tabulka n nRozlišoval tři společenské ntřídy: -Produktivní -Sterilní -Vlastníky n - n quesnay Ekonomická tabulka et tableau Anne Robert Turgot (1727-1781) nDílo: Úvahy o tvorbě a rozdělování bohatství nve své funkci ministra financí realizoval řadu protimerkantilistických opatření v duchu fyziokratismu AR_Turgot Klasická politická ekonomie - předchůdci nWilliam Petty (1623-1687) nDílo: Politická aritmetika n Traktát o penězích a n poplatcích n n„Práce je otcem bohatství a příroda je jeho matkou.“ n nteorie úroku – odvozen z pozemkové renty petty nJohn Locke (1632-1704) nDílo: O občanské vládě n n obhajuje soukromé vlastnictví – přirozené právo člověka n n kvantitativní teorie peněz – příliv peněz nezvyšuje bohatství země John_Locke nRichard Cantillon (1680-1734) nDílo: Esej o povaze obchodu -hlavní zdroj bohatství půda nTeorie peněz – Cantillonův efekt n nDavid Hume (1711-1776) nDílo: Politické rozpravy n -rozpracoval teorii peněz -mechanismus toku drahých kovů n hume Klasická politická ekonomie nAdam Smith (1723 – 1790) nPůvodně morální filosof nZakladatel ekonomie jako vědní disciplíny n1776 Pojednání o podstatě a původu bohatství náro nZákladní myšlenka: tržní mechanismus předstatvuje přirozený samoregulující řád v němž cenový systém rozhoduje o chování lidí. Vše se děje automaticky bez centrálního řízení nThomas Robert Malthus (1766 – 1834) nStal se prvním profesorem ekonomie n1798 Esej o principu populace nTvrdil, že počet obyvatel se bude zvyšovat geometrickou řadou, ale produkce potravin poroste pouze aritmetickou řadou n1820 Zásady politické ekonomie – jako první upozornil, že agregátní nabídka nemusí nalézat dostatečnou agregátní poptávku (popření Sayova zákona) David Ricardo ( 1772 – 1823) nNestudoval VŠ, od 14 ti let pracoval na burze n1817 napsal Principy politické ekonomie zdanění nKtitizoval Obilní zákony, které měly znamožnit dovoz levného obilí do Británie nVypracoval teorii komparativní výhody v zahraničním obchodě nRozvinul pracovní teorii hodnoty a na jejím základě vytvořenou teorii rozdělování důchodů nVýznamný je „Zákon klesajících“ výnosů – z něj vychází teorie „Diferenciální renty“. nNavazuje na něj Karel Marx nJean Baptiste Say (1767 – 1832) francouzský podnikatel nOdmítl klasickou teorii hodnoty a pokusil se ji nahradit subjektivní teorií užitku v tom jej můžeme pokládat za předchůdce neoklasické ekonomie nJohn Stuart Mill ( 1806 – 1873) nVychází z díla A. Smitha a d. Ricarda nNapsal učebnici Zásady politické ekonomie (1848) – nejvýznamnější učebnice ekonomie ve druhé pol. 19. stol. Přínos klasické politické ekonomie n1. Vymezení tržního systému a vysvětlení jeho koordinační funkce. Východiskem je teze o neviditelné ruce trhu (A. Smith) n2. Teorie hodnoty a ceny zboží. Odlišení od užitné hodnoty – schopnosti uspokojit potřebu a hodnoty – vyplývá z nákladů výrobních faktorů nezbytných k jejich výrobě n3. Teorie rozdělování : rozdělování důchodů na základě služeb výrobních faktorů. Práce – mzda, kapitál – úrok, půda – renta, podnikání - zisk n4. populační teorie T. R. Malthuse n5. Železný zákon mzdový – Každý růst populace přiese růst pracovních sil – v důsledku toho klesne mzda na úroveň zajišťující životní minimum dělníků. (tento zákon relevantní jen pro primitivní agrární ekonomiku) n6. Sayův zákon trhu. Vychází z předpokladu, že agregátní nabídka vytváří vždy stejně velkou agregátní poptávku. Agregátní poptávku vytvářejí 2 části: spotřeba a investice nSníží-li se jedna část poptávky, zvýší se druhá část. n7. Zákon klesajících výnosů. Zvýší-li se jeden z výrobních faktorů při zachování konstantní úrovně dalších, snižuje se přírůstek výnosu dosahovaný zvýšením variabilního faktoru. Tento zákon je východiskem teorie mezní produktivity. n8. Diferenciální pozemková renta n n9. Teorie absolutní výhody v zahraničním obchodě. Každá země by měla vyvážet jen ty statky a služby, při jejichž výrobě dosahuje absolutní výhodu n10. Teorie komparativní (poměrné) výhody v zahraničním obchodě pochází od d. Ricarda. Mezinárodní obchod může být výhodný mezi dvěma zeměmi i v případě, kdy jedna země vyrábí oba statky levněji. Každá země se zaměří na statek, který vyrábí relativně levněji. Karel Marx 1818 - 1883 nKapitál 1868 nPřevzal Ricardovu ekonomickou teorii nMísto ideje přirozeného řádu prosazoval historický materialismus – spol. a ekonomický řád je poplatný historicky dosaženému stupni vývoje spol. nJádrem koncepce je teorie vykořisťování známá jako teorie nadhodnoty nPracovní teorie mu byla nástrojem revoluce nTeorie akumulace kapitálu nNázor historicky nevyvratitelného zániku kapitalismu a vítězství proletářské revoluce Německá historická škola n1. pol. 19. stol nWilhelm Roscher, bruno Hildebrant, Gustav Schmoller nOdmítá klasickou teorii přirozených zákonů nSpol. a ekon. vývoj je poplatný spíše konkrétnímu historickému vývoji Marginalistická škola nTeorie mezní užitečnosti je teorií subjektivní teorií hodnoty – chápe hodnotu jako subjektivní úsudek spotřebitele o tom kterém statku nWiliam S. Jevons nCarl Menger nNejvětší přínos marginální analýza – popisuje ekon. Rozhodování člověka na základě pozorování mezních ekon. veličin Neoklasická škola nAlfréd Marshall – dílo:Zásady ekonomie nArtur C. Pigou nLeon Walras nVilfredo Pareto nHodnotu chápe jako výsledek spol. působení nabídky a poptávky. nRovnovážná cena je tvořena dvěma principy užitečností i náklady, je subjektivní objektivní nZnakem školy je zájem o tržní rovnováhu – tím je dám i statický charakter neoklasické školy nDalším problémem ekonomický blahobyt nA. Pigou – Ekonomie blahobytu specifikoval podmínky maximalizace uspokojení z daných ekon. Zdrojů obhajoval přerozdělování bohatství od bohatých k chudým Rakouská škola nCarl Menger nEugen Boem- bawerk nLudwik Mises nFriedrich A. Hayek nOd ostatních neoklasiků se liší: nDůrazem na individuální psychologii nOdmítáním matematizace pekonomie nOrientací na spotřebitele n nJosef A. Schumpeter nNázor, že kapitalismus spáchá sebevraždu – ne v důsledku selhání, ale v důsledku úspěchu nF. a. Hayek dílo Cesta do otroctví nPodrobil socialismus zdrcující kritice nŠvýcarská škola nV. Pareto nProsazoval ekonomii jako pozitivní vědu nParetovo optimum Keynesiánská ekonomie nNeoklasická teorie – orientovaná na mikroekonomii nJohn Maynard Keynes 1883 – 1946 nZakladatel nové makroekonomické teorie nPochybuje o samoregulačních mechanismech trhu nNástroj stabilizace vidí v hospodářské politice státu nObecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz 1936 nPříčina ekon. Problémů v nedostatečné poptávce agregátní a v nestabilitě investic nOdmítl platnost Sayeova zákona n Neokeynesiánská a postkeynesiánská ekonomie nNeokeynesiánství představuje velkou neoklasickou syntézu nVychází z předpokladu, že „obecná teorie „ je specifickým případem klasické teorie aplikované na ekonomiku s nedostatečnou poptávkou nJ. Hicks – nositel Nobelovy ceny za ekonomii n(model IS – LM) nP. A. Samuelson – model multiplikátoru nPostkeynesiánství nOdmítá otevření K. teorie klasickým teoriím nJ. Robinsonová, N. Kaldor Monetarismus n70.léta nŠkola ekon. Myšlení, která spatřuje hlavní příčiny ekon. Nestability v poruchách monetární politiky státu nPojem zavedl Carl Brunner nMilton Friedman nZasloužil se o znovuoživení víry v automatickou stability ekon. Systému. nProkázal, že krizím předcházely chyby centrální banky v monetární polit nNavrhuje, aby se banky řídily zlatým pravidlem měnového růstu, aby zvolily, předem zveřejnily a pak dodržovaly určité – ne příliš vysoké tempo peněžního růstu. nJeho myšlenek využila M. Tchatcherová, R. Reagan Další školy nŠkola racionálního očekávání nNoví keynesiánci nŠkola strany nabídky nŠkola veřejné volby nŠkola vlastnických práv