žUkazuje vztah mezi cenovou hladinou a reálným HDP, který domácnosti a firmy chtějí nakupovat. žPrůběh funkce agregátní poptávky je klesající. Při vyšší cenové hladině chtějí domácnosti a firmy kupovat nižší reálný HDP. ž(rozdíl od tržní poptávky, kde působí substituční a důchodový efekt) žKdyž se zvýší cenová hladina – zvyšují se ceny všech statků žKdyž se zvýší cenová hladina, lidé a firmy zjišťují, že se snížily jejich reálné peněžní zůstatky. Aby udrželi peněžní zůstatky v původní výši, prodávají dluhopisy a jiná aktiva. To sníží cenu dluhopisů a jejich aktiv a zvýší úrokovou míru. V důsledku toho klesnou investice a spotřeba. Tudíž klesá reálný HDP. žLidé a firmy zjišťují, že jejich reálné zůstatky se zvýšily. Zbavují se přebytečných peněžních zůstatků tak, že nakupují dluhopisy a jiná aktiva, což zvyšuje jejich cenu a snižuje úrokovou míru. Nižší úroková míra zvyšuje investice a spotřebu, proto vzrůstá reálný HDP. ž1) Spotřeba (C) je primárně určena osobním disponibilním důchodem (osobní důchod po zaplacení daní) a bohatstvím spotřebitelů. Roste-li cenová hladina, klesá i spotřeba, protože klesá reálný důchod i bohatství. 2) Investice (I) jsou určeny následujícími faktory: výše produktu, kapitálové náklady (určené daňovou politikou, úrokovými sazbami apod.) a budoucí očekávání investorů. Výši investic nejvíce ovlivňuje monetární politika. kurs dané země. ž3) Vládní výdaje na statky a služby (G) jejich výše je určena pouze rozhodnutími vlády o výdajích. 4) Čisté vývozy (X) jsou určeny rozdílem výše vývozů a výše dovozů. Mezi hlavní faktory, které ovlivňují čisté vývozy patří domácí důchod a produkt, poměr domácích k zahraničním cenám a měnový kurs dané země. ž …). http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/44/As_ad_modell.svg/290px-As_ad_modell.svg.pn g http://bits.wikimedia.org/static-1.21wmf3/skins/common/images/magnify-clip.png žfaktory hospodářské politiky: 1) monetární politika zvýšení nabídky peněz snižuje úrokovou sazbu a uvolňuje úvěrové podmínky, což má za následek vyšší úroveň investic a spotřeby statků dlouhodobého užití. 2) fiskální politika vyšší výdaje na nákup statků a služeb přímo zvyšují celkové výdaje a snížení daní má za následek zvýšení disponibilního důchodu a tím i zvýšení výdajů na spotřebu. ž1) očekávání a podnikatelská důvěra vyšší důvěra způsobuje, že podniky očekávají vyšší zisky, a tím zvyšují investice. 2) zahraniční poptávka hospodářská konjunktura v zahraničí vede k růstu čistých vývozů a naopak krize v zahraničí vede k poklesu vývozů. ž3) hodnoty aktiv zvyšování hodnoty aktiv vede k růstu bohatství některých spotřebitelů, a tím i k růstu jejich spotřeby. Toto zvýšení mže také vést ke snížení kapitálových nákladů, a tím ke zvýšení investic. 4) demografické změny vyšší počet obyvatelstva zvyšuje spotřebu i poptávku po investicích. žAgregátní nabídka (AS) - je celkový národní produkt, který podniky vyrobí a prodají v průběhu určitého období. Křivka AS ukazuje výši reálného produktu, které bude dosaženo při kterékoli možné cenové hladině. žAgregátní nabídka ukazuje vztah mezi cenovou hladinou a reálným HDP, které firmy chtějí vyrábět. žPrůběh funkce AS je rostoucí, při vyšší cenové hladině firmy vyrábějí vyšší HDP. žKdyž se zvyšuje cenová hladina , lidé i firmy po určitou dobu podléhají peněžní iluzi. Peněžní iluze znamená, že si člověk nebo firma po určitou dobu uvědomuje růst své vlastní ceny, ale neuvědomuje si růst ostatních cen. žPeněžní iluze je příčinou toho, že růst cen vede k růstu produkce a zaměstnanosti. žPak peněžní iluze vyprchají, zaměstnanost se vrací na původní úroveň a s ní se vrací na původní úroveň i produkce žPři poklesu cenové hladiny žFirmy podlehnou iluzi, že klesá jen jejich cena a snižují výrobu, sníží se poptávka po práci a klesnou mzdy, tomu ale brání kolektivní dohody. žNominální mzdy jsou „ strnulé“ směrem dolů. ž žZaměstnanost, na kterou se trh práce navrací po vyprchání peněžních iluzí po prolomení mzdových strnulostí, nazýváme přirozenou zaměstnaností žKrátké období – křivka agregátní nabídky AS krátkého období – doba po kterou lidé a firmy podléhají peněžním iluzím a po kterou jsou mzdy strnulé směrem dolů. (měsíce, ale i roky) žHDP, na který se ekonomika navrací po prolomení strnulostí – nazýváme potenciálním produktem. žPotenciální produkt je produkt, který se vyrábí při přirozené zaměstnanosti žAgregátní nabídka dlouhého období ASL je dána potenciálním produktem. žKONTROVERZE mezi tzv. (KLASICKÝM) NEOKLASICKÝM a KEYNESOVKÝM přístupem k makroekonomickým problémům žKLASICKÝ přístup - volný trh, „neviditelná ruka trhu“ , LIBERALIZACE, omezení vládních intervencí žKEYNESOVSKÁ EKONOMIE - NUTNOST VLÁDNÍCH INTERVENCÍ DO HOSPODÁŘSTVÍ ž žVýkonnost ekonomiky (hospodářský růst) žZaměstnanost (plná zaměstnanost) žCenová stabilita žZahraniční obchod – vyrovnaná platební bilance žOmezení deficitu vládního rozpočtu žMinimalizace státního dluhu ž ž4 rozhodující makroekonomické veličiny: žprodukt, míra nezaměstnanosti, míra inflace, bilance zahraničního obchodu žprovázanost makroekonomických cílů žmagický čtyřúhelník (N. Kaldor) ž žFiskální (rozpočtová) politika žDůchodová (stabilizační) politika žMonetární (měnová) politika žZahraničně obchodní politika ž žregulace cen ž žzásahy státu do sociální oblasti ž žregulace mezd ž ž ž žPřímé nástroje – kvóty, celní tarify, vývozní subvence, překážky dovozu ž žnepřímé nástroje – intervence centrální banky na devizových trzích. ž žPeníze hotovostní, depozita. žProváděna centrální bankou (ČNB) žzabezpečení cenové stability (Ústava čl.98) žemise bankovek (monopol), ždvoustupňový bankovní systém v ČR (viz) žVrcholným orgánem sedmičlenná bankovní rada v čele s guvernérem (M. Singer) http://www.cnb.cz/cs/index.html ž žNástroje: přímé (administrativní) ž nepřímé – politika povinných ž minimálních rezerv ž - operace na volném ž trhu ž - diskontní politika ž žEXPANZIVNÍ – pro oživení ekonomiky, v období recese. ž žRESTRIKTIVNÍ – opačná situace, omezení nabídky peněz. ž žPovinné minimální rezervy - stanovení výše minimálních rezerv, které jsou povinny komerční banky uložit na účtu centrální banky. žOperace na volném trhu - nákup a prodej cenných papírů, cílem těchto operací je usměrňovat vývoj úrokových sazeb a množství peněz v ekonomice. REPO- operace. ž ž– ovlivňuje úvěrové možnosti komerčních bank, ždiskontní sazba – úroková sazba za níž centrální banka půjčuje komerčním bankám. ž žlombardní sazba – úrok na půjčku u centrální banky, která je zajištěna zástavou cenných papírů. ž žAktivistická měnová politika (stop – go) restriktivní a expanzivní, ž žneaktivistická (monetaristé, Friedman), udržování stálého měnového růstu. ž žKeynesiánci – měnová politika zaměřená na úrokovou míru, žNeoklasici (u monetaristů) –měnová politika – stálý vývoj množství peněz v oběhu. ž žpostupy a nástroje pomocí nichž vláda ovlivňuje chod ekonomiky, žk hlavním cílům patří: ž podpora ekonomického růstu, žutlumení výkyvů ekonomiky (hospodářského cyklu), žzmírnění inflace. ž žTypy fiskální politiky: ž žEXPANZIVNÍ žRESTRIKTIVNÍ ž žurčitá vazba typu fiskální politiky na politický cyklus ž žSoustava veřejných rozpočtů: žstátní rozpočet, žmunicipální rozpočty, žrozpočtové fondy, žrozpočty státních podniků. ž žStátní rozpočet – centralizovaný peněžní fond, který má podobu bilance, má svoji příjmovou a výdajovou stránku. ž žFunkce státního rozpočtu: ž žStabilizační ž žDistribuční ž žAlokační ž ž žRozpočet ČR žschvaluje jej poslanecká sněmovna – forma zákona ž žStátní rozpočet 2012 zákon č. 455/2011 Sb. žPříjmy 1084 miliard Kč žVýdaje 1189 miliard Kč žSchodek 105 miliard Kč ž žDaňové příjmy žNedaňové příjmy žKapitálové příjmy žPřijaté transfery ž C:\Users\Honza\Desktop\Výstřižek.PNG žDaně rozdělujeme na přímé a nepřímé: žPŘÍMÉ - daň z příjmů fyzických a právnických osob, majetkové daně (např. daň z nemovitostí, z převodu nemovitostí). žPROGRESIVNÍ ZDANĚNÍ žPROPORCIONÁLNÍ ZDANĚNÍ žDEGRESIVNÍ ZDANĚNÍ ž žNEPŘÍMÉ - DPH žspotřební daň z: žuhlovodíkových paliv a maziv žlihu a lihovin žtabákových výrobků ž ž žFunkce daní: alokační ž redistribuční ž stabilizační ž žDaňové principy: spravedlnost a efektivnost ž ž žKAPITÁLOVÉ žBĚŽNÉ - MANDATORNÍ VÝDAJE ž - QUASI MANDATORNÍ VÝDAJE ž ž ž žTransferové platby ž žRozpočet může být vyrovnaný, přebytkový a deficitní. ž žCyklický deficit ž žStrukturální deficit – diskreční politika vlády ž Výstřižek.PNG žDluhové krytí (domácí, zahraniční) žZvýšení daní žRozprodej státního majetku žMonetizace ž žStátní dluh je součástí veřejného dluhu = celkový rozsah zadlužení vlády, veřejných institucí, měst, obcí. žDopady zadlužování státu: žzpomalení ekonomického růstu (pokles investic), žsnížení ratingu státu, žv krajním případě státní bankrot. ž ž žMožnosti vlády vypořádat deficit: žZvýšení daní žMonetizace žEmise obligací žPůjčky ze zahraničí žRozprodej státního majetku žRozpočtový deficit je pak hlavním zdrojem tzv. VEŘEJNÉHO DLUHU. ž žDle vzájemného vztahu příjmů a výdajů můžeme státní rozpočet označit jako: žpřebytkový – aktivní saldo, vyrovnaný a deficitní – pasivní saldo. ž