ZKOUŠENÍ MATERIÁLU Defektoskopie a technologické zkoušky Zkoušení materiálů bez porušení ¨Nedestruktivní zkoušky (nezpůsobují trvalou změnu tvaru, rozměrů nebo struktury): ¤metody zkoumání struktur (optická a elektronová mikroskopie), ¤defektoskopie (zkoušky radiologické, ultrazvukové, kapilární, elektromagnetické, apod.). ¨Důsledným využíváním se: -zachytí vadné polotovary, -zabrání se zbytečným pracovním operacím. ¤ ¤ ¨ Defektoskopie ¨ Defektoskopie se zabývá zjišťováním vad: ¨Povrchové vady – vizuální zk., kapilární zk., elektromagnetické zk. (metoda magnetického prášku). ¨Vnitřní vady – elektromagnetické zk., ultrazvukové zk., radiologické zk. ¨ Vadou se rozumí každá odchylka, tvaru, rozměrů, hmotnosti, struktury a jiných veličin od předepsaných norem nebo technických podmínek (nesprávné chem. složení, trhliny, bubliny, vměstky, koroze, opotřebení apod). ¨ Zkoušky kapilární ¨ Kapilární metody, založené na vzlínavosti kapalin. ¨ ¨ ¨ ¨ ¨ ¨ ¨Podle detekční kapaliny: - zkoušky barevnou kapal.; ¨ - zkoušky fluorescenční kapal.; ¨ - ostatní (olej, petrolej). ¨ ¨ Zkoušky ultrazvukem ¨ V technické praxi se využívá ultrazvukových vln pro nedestruktivní zkoušení 1 až 15 Mhz. Zdroje ultrazvuku pro defektoskopii – piezoelektrické. ¨Metody ultrazvukové defektoskopie: -průchodová, -odrazová, -rezonanční. ¨Vyhody : metoda je rychlá, jednoduchá a přesná, vhodná i pro velké tloušťky (nízký útlum). ¨Nevyhody : opracovaný povrch zkoušeného vzorku. ¨ ¨ Zk. ultrazvukem – průchodová met. ¨ ¨Využívá se dvou sond na principu: ¨Přijímač – vysílač. ¨ ¨Je-li v materiálu nehomogenita ¨do přijímače přichází menší ¨hodnota energie. ¨ ¨ Zk. ultrazvukem – odrazová met. ¨ ¨ ¨ ¨ ¨ ¨ ¨ ¨ ¨PE - počáteční echo ¨KE - koncové echo ¨EV - echo vady ¨ ¨ ¨ Zkoušky radiologické ¨ Metody prozařovací, využívající pronikavého záření: -rentgenového, -gama záření, -neutronového záření. ¨ a)Metody radiografické (obraz zkoušeného materiálu se zachycuje na fotografický film). b)Metody radioskopické (obraz zk. materiálu se zachycuje na fluorescenčním stínítku). c)Metody ionizační (využívá se ionizační komory). ¨ ¨ Zkoušky rentgenovými paprsky ¨ Rentgenové záření je elektromagnetické vlnění (podle vlnové délky je zařazujeme za ultrafialové vl. směrem ke kratším vlnovým délkám). ¨ ¨Zdroj záření – rentgenka. ¨Při průchodu materiálem ¨dochází k zeslabování intenzity ¨rtg. paprsků. Zjišťují se tak ¨dutiny, staženiny nebo vměstky. ¨ ¨ rentgen.jpg Zkoušky rentgenovými paprsky ¨ Princip zkoušky: při průchodu materiálem dochází k zeslabování intenzity rtg. paprsků. Zjišťují se tak dutiny, staženiny nebo vměstky. ¨ ¨ Na základě charakteristiky rtg. záření se dá studovat mikrostruktura nebo chemické složení materiálu. ¨ ¨ ¨ Zkoušky technologické §Technologické zkoušky slouží k ověření vhodnosti použití materiálu k dané technologické operaci (obrábění, tváření, svařování, ..). §U technologických zkoušek se jen ověřuje: materiál je vhodný, není vhodný k použití. §Popis k provádění zkoušly bývá často předepsán normou, aby byla zajištěna reprodukovatelnost zkoušek. ¨ Zkoušky technologické ¨Zkoušky za studena: 1)Zkouška lámavosti (ploché, kruhové tyče). 2)Zkouška pěchováním (šrouby, nýty). 3)Zkoušení plechů (zk. dle Erichsena). 4)Zkouška kroucením (dráty). 5) 5) 5) 5) ¨ zk. lámavosti zk. dle Erichsena ¨ lamavost.jpg Erichsen.jpg Zkoušky technologické ¨Zkoušky za tepla (ohřev na 800-1000°C): 1)Zkouška děrováním a rozštěpením (ploché tyče). 2)Zkouška rozkováním (tyče). 3)Zkoušení ohybem (tyče). 4)Zkouška děrováním (plechy). ¨Sleduje se vznik trhlin. ¨ ¨ zk. děrováním ¨ a rozštěpením. rozstep.jpg Zkoušky technologické ¨1) Zkoušky svařitelnosti: ¨Svařitelnost zaručená – svařitelnost obtížná. ¨Zkouška návarová ohybem. ¨ ¨ ¨2) Zkoušky slévatelnosti ¨Curyho zk. zabíhavosti ¨pro šedou litinu. svaritelnost.jpg Závěr ¨Literatura: ¨[1] Pokluda, J., Kroupa, F., Obdržálek, L. Mechanické vlastnosti a struktura pevných látek. PC-DIR spol. s r.o., Brno, 1994, 385s. ¨[2] Vondráček, F. Materiály a technologie I a II, 1985, 243+244s. ¨[2] Ptáček a kol. Nauka o materiálu I a II. CERM, 2003, 520+396 s. ¨[3] Hluchý, M., Kolouch, J. Strojírenská technologie 1. Scientia, 2007, 266 s. ¨[4] internet ¨[5] internet < http://ime.fme.vutbr.cz/studijni opory.html > ¨ ¨