Ovlivňování chování
behaviorální management
v podmínkách skupiny
l
lMonitorování
lAnalýza
lRozhodnutí
l

PdF MU Věra Vojtová, 2010
2
Kritéria podle Kadzima 2 (1993)
lSrovnání chování dítěte s normou musíme si uvědomit rozdíly mezi jednáním dítěte s problematickým
chováním a jednáním jeho vrstevníků stejného věku a pohlaví.
lChování dítěte musí být hodnoceno v sociálním kontextu. Při diagnostice je nutné zohlednit i
rodinné charakteristiky a klima třídy, které se na problému mohou podílet. Intervence a diagnostika
by měly brát v potaz více aspektů než pouze chování dítěte.
lPrůběžné hodnocení je nutné z důvodu monitorování pokroku, a pokud je intervence nevyhovující,
její úpravy.
l

PdF MU Věra Vojtová, 2010
3
Diagnostika sociálních dovedností
lnapříklad naslouchání, zdravení, zapojení ve hrách, sebekontrolu, přiměřené vyjádření hněvu a
nesouhlasu atd. lPřesné a systematické hodnocení sociálních dovedností musí být také doplněno
hodnocením efektivnosti pokusů o zlepšení těchto dovedností, hodnocením způsobu, jak je studenti
používají v každodenních situacích; lvlivu na zlepšování postavení jedince mezi vrstevníky.

PdF MU Věra Vojtová, 2010
4
Analýza účelnosti chování
lodhalit účel, jemuž chování slouží;
l
l jaké důsledky, zisky či výhody chování přináší;
l
lposkytují vodítka k vytvoření změn v prostředí (např. úkoly, pokyny, posilování (odměna/trest)),
které problémy zmírní nebo jim zamezí úplně.

Poznání (analýza) a hodnocení chování – diagnostika
lCíl
lvytvoření strategií péče a podpory (intervence)
lZahrnuje
·Osobnostní faktory mající souvislosti se vznikem PCH
·Vývojové faktory
·Sociální faktory
l

l
l
lPozorování
lKde
lJak
lCo
Metody analýzy a hodnocení chování
lInterview
l
lZískání informace o cíli
lpozorování (problému)
l
lVede se s klientem
l

Pozorování
Kde
·
·v přirozeném sociálním prostředí jedince
l
lv přirozených sociálních situacích

Pozorování
Jak
l
·běžné aktivity - předejít orientaci na problém
·kontrolní pozorování - potvrzení závěrů, hledání souvislostí, trvání
·cíl -propojit diagnostiku s intervencí,
lstanovit, co podporuje a co ohrožuje chování
l

Pozorování
Co
l
l chování, které má být odstraněno -    problémového chování
l jeho frekvenci
l jeho formu a způsoby negativních projevů v chování
l trvání, intenzitu atd.
l chování, které má být posíleno a upevněno
·
·
·
·
l

Postupné kroky poznávání a hodnocení chování
l
lPopis chování
lPozorování a měření chování
lVytvoření priorit
lVyhodnocení vlivu prostředí na chování

1. Popis chování
l
lProbíhá v etapě rozhodování o potřebě intervenčních opatření.
lCílem je zhodnotit, zda je chování skutečně problémové, poruchové a jaký má charakter.
–

2. Měření chování
l
lJde již o preciznější identifikaci problémového chování.
lZjišťuje se: stupeň poruchy, frekvence nežádoucích projevů chování (NPCH), dynamika NPCH,
upřednostňované způsoby chování popř. NPCH, situace, které předchází NPCH atd

3. Vytvoření priorit pro podrobnější analýzu chování
·
·Máme již podrobně popsané problémy v chování.
·Vybereme jeden z nich. Takové chování, které má nejlepší předpoklad nápravy. Intervenující  i
cílová osoba potřebuje vidět vývoj.
·Se starším jedincem výběr prodiskutujeme, posílíme tím jeho důvěru k úmyslům intervenujícího a
naopak.
l

4.Prostředí dítěte a jeho chování
lSledujeme a hodnotím souvislosti v prostředí žáka, které vyvolávají a ovlivňují jeho negativní
projevy v chování.
·Zajímá nás materiální i sociální prostředí.
·Zvažujeme možnosti okamžitých i budoucích změn. Vyhodnotíme, které změny můžeme udělat sami, které
změny závisí na spolupráci s vedením školy, učiteli, žáky, rodiči atd.
l