Tělesné postižení —Osoby s tělesným postižením představují velmi heterogenní skupinu. —Jejich společným znakem je omezení pohybu. —Tělesné postižení postihuje člověka v celé jeho osobnosti. —Pohybové (ortopedické vady) můžeme dělit podle různých kritérií, nejčastěji však podle: — —A) doby vzniku tělesného postižení — —B) lokalizace (místo výskytu) tělesného postižení. — Pohybová postižení —Podle doby vzniku rozlišujeme dvě základní skupiny pohybových postižení a to na: — —vady vrozené, zahrnují i vady dědičné. O dědičné vadě mluvíme jen tehdy, vyskytuje-li se tato vada (nedostatek, porucha u více členů stejné rodiny, nebo se v daném rodu i v minulosti prokazatelně manifestovala). Ò Pohybové Postižení —vady získané – o získané vadě mluvíme tehdy, vznikne-li v důsledku úrazu nebo různých jiných chorob. — —Tyto vady mohou vzniknout ve kterémkoliv období lidského vývoje a mohou být různě závažné. — —Pohybové vady všech druhů mohou být různého stupně, od lehkých až po těžké. — Etiologie – prenatální období —1. V prenatálním období (tj. období nitroděložního vývoje plodu) jsou to např.: — x nedonošenost, vzácněji pak přenošenost, —nitroděložní infekce, —působení toxických látek, —patologický vliv může mít také RTG záření, —nutriční faktory (nesprávná výživa matky), —onemocnění matky v době těhotenství (zejména zarděnkami), úrazy matky, atd. — Etiologie – perinatální období Ò —2. V perinatálním období (tj. při porodu), představují dvě nejčastější příčiny vůbec a to: — — - abnormální porody – tzn. protrahované, překotné, koncem pánevním, císařským řezem, nebo klešťové. — — - novorozeneckou asfyxii – tzn. stav sníženého sycení krve kyslíkem, v důsledku nedostatečného, nebo opožděného dýchání po porodu, ať už kvůli poruše mozkové regulace, nebo srdeční nedostatečnosti, anémii aj. — —Vnímavost novorozence k asfyxii je individuální, při delším trvání však prakticky vždy dojde k celkovému poškození mozku, způsobeným nedostatkem kyslíku. — —Hypoxie je obecně nedostatek kyslíku pro tělesný metabolizmus. Ò Etiologie – postnatální období — —3. V postnatálním období (tj. po porodu až do 1. roku věku, což je doba ukončení vývoje hematoencefalické bariéry, která pak již lépe chrání mozek- výměna látek v mozku z krve do tkáně-do likvoru). — — V tomto období se nejčastěji jedná o infekce, (nejen CNS, ale také o záněty dýchacího či trávícího ústrojí), dále pak o úrazy hlavy, vrozené vady metabolismu, atd. Ò Ò — Ò Pohybové Postižení ÒPodle místa výskytu postižení můžeme dělit vrozené, dědičné i získané vady (podle Monatová, L., 1995) na obrny: Òcentrální a periferní, deformace a amputace — —Obrny centrální (mozek + mícha) a periferní (obvodové nervstvo - končetiny, obličej aj.) —Ztráta schopnosti provést volný pohyb se nazývá obrna. —může být částečná – paréza, — —nebo úplná – plégie. Centrální obrna —Centrální obrna vzniká při postižení prvního (alfa) motoneuronu (inervují vlákna kosterních svalů) a charakterizuje ji : —postižení mozku a míchy —kromě poruchy hybnosti je i zvýšené svalové napětí, —zvýšené reflexy a poměrně pozdní nástup atrofií (mozková obrna – dříve dětská). — —Druhý (gama) motoneuron - jsou poměrně malé buňky vysílající axony k příčně pruhovaným vláknům svalových vřetének. OBRNY —Centrální obrna - svalové napětí bývá výrazně sníženo, chybí reflexy a velmi časně se objevují svalové atrofie. —u dětí představuje nejčastější i periferní obrnu vrozený rozštěp páteře (spina bifida)- obrna DK a svěračů v pánevní oblasti — rozštěp páteře a míchy (meningolokéla) —a rozštěp lebečních plen, páteře a míchy (meningomyelokéla) — Mozková obrna (dětská mozková obrna) — —Mozková obrna (DMO) je porucha hybnosti, která vzniká následkem poškození velmi nezralého mozku. Často bývá provázena poruchami psychiky, epileptickými záchvaty, smyslovými vadami, postižením intelektu aj. —Jedná se o postižení neprogredující, ale ne neměnné – mění se s vývojem a zráním dítěte. Příčiny MO jsou velmi rozmanité, často se různé příčiny kombinují. Rozdělení podle období vzniku: —Podle období, ve kterém se uplatňují je rozlišujeme na: —1. Prenatální – infekce matky v prvních měsících těhotenství, toxické vlivy aj. — —2. Perinatální – nedonošenost, asfyxie, protrahované porody aj. — —3. Postnatální – infekční onemocnění, úrazy aj. — Podle kliniky — — Podle klinického obrazu rozlišujeme formy: —Spastické (velké svalové napětí) hypertonické ¡diparetické (postižení dolních končetin) ¡hemiparetické (postižení jedné poloviny těla) ¡kvadruparetické (postižení všech končetin) —Nespastické (malé svalové napětí) ¡Hypotonické, častá kombinace s MR ¡dyskinetické (atetózní) - (grimasování v obličeji, hadovité hyperkinézy trupu i končetin, mimovolní pohyby) — ATETÓZA —Střídavý svalový tonus, mimovolní pohyby — — Pohybový neklid – podmíněno kolísáním napětí — — Na konci končetin kroutivé pohyby — — Vady sluchu, obtíže s jídlem, řečí — Nejisté, úzkostné, střídání nálad, kontaktní, přátelské ATAXIE — Poškození mozečku — — Bez pořádku – základní tonus je hypotonický s vnitřním třesem (není patrný v klidu) — — Každý pohyb je doprovázen chvěním — — Narušena je koordinace pohybu — MO – diparetická forma —Diparéza — Poškození mozku v oblasti temenního laloku – časté u předčasných a komplikovaných porodů —Intelekt je většinou zachován — Rozsah postižení závisí na postižené oblasti- od chodidel přes kyčle, trup, ramena, HK bývají zasaženy méně než DK — Vývoj kefalo-kaudální: zvedání hlavičky, vzpor na předloktí, snížená pohyblivost —V té době nemusí být diparetický vývoj nápadný MO – diparetická forma —6 měsíců: převalování – dochází k luxaci kyčlí —Sed – se zakloněnou hlavou ohnutými zády —Nohy stočeny dovnitř, v addukci (v přitažení), později jsou nohy pokrčeny v kolenou, někdy jsou semknuty —v kyčlích, chybí pohyby ze špičky na patu, napřímení vyrovnávají zakloněním trupu —Důležitým terapeutickým mezníkem je střídání nohou při lezení, ne všechny děti — zvládnou samostatnou chůzi. MO – hemiparetická forma — Lokalizované poškození – vzniklé krvácením do mozku v postranních komorách mozkové kůry —Např. defekt levé hemisféry, způsobí obrnu pravé strany těla a naopak — Poškození v oblasti hlavy a ruky, méně výrazné je postižení DK (postižení poloviny těla vertikálně) — HK postižena více než DK — Rozdíl v pohybu ruky bývá patrný ve 3. měsíci, ruka zaťata v pěst, palec v sevření, otočení obličeje ke zdravé straně, lehký záklon, skoliotické držení páteře MO- hemiparetická forma —Otáčení – chybí vzpřímení na předloktí, postižená HK zůstává pod břichem, při otáčení se dítě opírá o zdravou polovinu, zůstává na postižené části, dochází k předsunutí ramen, vyvíjí se předpoklady pro ptačí ramena — Prohlubuje se diferenciace mezi stranami, bez terapie postižená strana stále zaostává — Dítě uchopuje předměty nepostiženou rukou, někdy vykládáno jako předčasné leváctví nebo praváctví —Mentální postižení závisí na rozsahu poškození mozku, komplikací bývá epilepsie. MO – hemiparetická forma •Asymetrický pohyb při plazení, zdravá paže natažena dopředu, plazivý pohyb zdravou nohou, postižená paže zůstává pod trupem — Chybí lezení po čtyřech, pohyb smýkavým pohybem v sedě – vytvoření vadného držení těla — — Poruchy koordinace, obraz hemiparézy okolo 3. roku — — Narušení dominance ruky, poškození dominantní hemisféry – poškození Brocova centra řeči (motorické centrum řeči, v levém čelním laloku), děti vykazují obraz dysfázie, omezení řeči v důsledky postižení motoriky úst, jazyka, někdy vzniká obličejová skolióza. MO- hemiparetická forma — Držení těla je ovlivněno poruchou růstu postižené nohy a ruky —Dítě s hemiparézou má růstové rozdíly 4-5cm, noha postavena na přední části a stočena dovnitř — Rozdvojené vnímání, nutná terapie, stimulace a podpora MO- kvadruparetická forma —Poškození senzo-motorických oblastí mozkové kůry — Nápadná již v novorozeneckém období, chybí primární reflexy, někdy musí být děti — krmeny sondou —Dítě nezvedá hlavičku, držení hlavy nesymetrické, ruce přitlačeny k tělu MO – kvadruparetická forma —Dítě se pokouší napřimovat, pohybovat – podle vzoru z 1. trimenonu, fixuje se patologický vzor — Pokus o napřímení – přepínání zádových svalů, poloha na zádech ovládáno tonickošíjovým — reflexem, skoliotické držení páteře, — asymetrie hlavy a obličeje, nebezpečí luxace kyčle — — Nezpracované vnímání, opoždění vývoje ve všech oblastech —Značně bývá narušen duševní vývoj dítěte, přidružená bývá epilepsie a smyslové vady TERAPIE —Vojtova metoda reflexní lokomoce (fyzioterapeutická metoda). —Zakladatel – prof. MUDr. Václav Vojta. Pocházel z Prahy. Od roku 1954 rozvíjel tuto metodu. Základní prvky: rozvoj reflexního plazení a reflexního otáčení. —Cíl: Vývoj napřimování až po bipedální chůzi. —Vhodná pro osoby s TP, MP, dospělé, seniory. Terapie —Bobathova metoda (koncept) —Zakladatel- MUDr. Karel Bobath, český dětský neurolog a jeho žena Berta, dětská rehabilitační pracovnice. Emigrovali do Anglie. —Cíl: normalizovat svalový tonus dítěte s MO. —Připravit další krok k normálnímu motorickému vývoji. —Metoda obsahuje prvky fyzioterapie, ergoterapie a logopedie. Navození inhibiční polohy – uvolněné polohy. Budují se správné základní vzory, které odpovídají normálnímu rozvoji hybnosti. Nutná spolupráce dítěte a jeho rodičů. Terapie —Neuromotorická terapie prof. Castillo Moralese (pochází z Argentiny) —Je specializovanou metodikou orofaciální oblasti. Zaměřuje se na činnost obličejových svalů, polykání a řečový projev. Využívá tah, tlak a vibraci v obličejové a ústní oblasti a ramenním pletenci. —Cíl: rehabilitace obrn faciálního (lícního) nervu. Terapie —Petöho terapie (metoda) —Maďarský lékař András Petö (zemřel v roce 1967), vypracoval metodiku, která se odvozuje od logopedie. Cíl: Provádí se individuálně, nebo ve skupině dětí, při každodenních činnostech, se slovním a rytmickým doprovodem. —Využívají se různé pomůcky- židle, kroužky, hůlky. Mohou spolupracovat i rodiče. Vyžaduje to spolupráci dítěte, aby pracovalo svou vůlí a pouze slovním doprovodem. Terapie —Metoda bazální stimulace – jedná se o speciálně pedagogický terapeutický koncept, kdy nabízíme jedinci s těžkým postižením (souběžným postižením více vadami) bazální (základní, elementární) podněty. Zakladatelem je Andreas Frölich, německý speciální pedagog, rozvoj od 70. let minulého století. —Cíl: Pomocí těla lze jedince uvést do reality (přes tělo). Celistvost – všechny složky působí společně. —Rozvoj: vnímání, myšlení pohyb, komunikace, pocity, sociální zkušenost, tělesná zkušenost. Terapie —BS – obsahuje tyto podněty: —Somatické – lokalizovat např. povrch těla —Vibrační – cítit vibraci —Vestibulární- vnímání pohybu v různých směrech – nahoru, dolů, dokola) —Orální podněty – aktivovat oblast úst —Akustické podněty- naučit vnímat tóny, šumy, zvuky různé kvality. Hluk lze vyrobit, zvuky mohu produkovat sám…) —Taktilní podněty- vyznačit např. citlivé oblasti rukou, nohou, uchopit věc, pustit věc, omakat atd. Terapie —Vizuální podnět – fixovat jednodušší podněty —Vědomě aktivovat postavení očí, nacvičit pohyby hlavy a očí za podnětem. —Závěr: prostřednictvím pohybu a vnímání se vytváří tělesné zkušenosti. K životu je nutná aktivita, těžké postižení znamená izolaci. BS je cestouk otevření této izolace. Lehké mozkové dysfunkce (LMD) —Dříve encefalopatie —Lehčí typ poruchy CNS (drobná odchylka ve vývoji CNS) —Asi 3 % dětí —Oslabení schopností psychických funkcí —Projevy: psychomotorický neklid, psychická instabilita, impulzivita, hyperaktivita, přecitlivělost aj. —Mohou následovat poruchy učení a chování, poruchy pozornosti s hyperaktivitou aj. —(ADHD, ADD aj.). — Vrozené rozštěpy páteře (spina bifida) a lebky (meningomyelokély) —Vrozené rozštěpy páteře, míchy a lebečních plen vznikají nesprávným uzavřením páteřního kanálu, míchy a plen (vznikají v prvních týdnech vývoje plodu). —RP se projevuje částečnou až úplnou obrnou dolních končetin a obrnou svěračů, která způsobuje inkontinenci moči, někdy i stolice. Na končetinách a hýždích je porušena citlivost. Vrozené vady lebky —Mezi vrozená tělesná postižení také patří vrozené vady lebky – její deformace, např. předčasný srůst lebečních švů – — kraniostenóza; — — poruchy velikosti lebky: —Makrocefalus —Mikrocefalus – předčasné uzavření lebečních švů, výskyt těžké MR —nepatří sem: Hydrocephalus- vodnatelnost mozku, hromadění mozkomišního moku v komorách a dutinách lebečních). Dělí se na získaný – nádory, memningitidy aj. —Vrozený (1:500 narozených), vzniká jako samostatný syndrom. Dá se zjistit ve 12. týdnu gravidity —Orofaciální rozštěpy — Deformace, malformace a amputace —Deformace: —Vyznačují se nesprávným tvarem některé části těla —Jsou vrozená nebo získaná postižení. —Nervosvalová onemocnění (myopatie - progresivní svalová dystrofie) tato onemocnění vznikají na základě dědičných a metabolických poruch. — —Začínají v dětském věku, méně častěji v adolescenci, vzácně v dospělosti. — —Častěji bývají postiženi chlapci. — —Projevuje se postupným rozpadem svalových vláken. Ty se proměňují na bezcenné vazivo s nestejně velikou příměsí tuku. — — Myopatie (progresivní svalová dystrofie) —Deformace svalstva: různorodá, převážně dědičná skupina chorobných stavů příčně pruhovaného kosterního svalstva. —Výskyt 1 : 3500 —Degenerace a anomálie svalstva —Poruchy vyzrávání buněk —Poruchy svalových buněk —Svalová slabost, hypotonie, svalová atrofie, bolesti svalů, svalové křeče —Oslabení až vymizení svalových reflexů Myopatie —Atrofie = buňky se zmenšují —Dystrofie = buňky se rozpadají, mění se v bezcennou vazivovou tkáň, nesmí se posilovat svalstvo, dojde k poškození —Děti začnou pozdě chodit – mezi 15 -20 měsícem —První projevy až kolem 2 až 4 roku – zakopávání, chůze po schodech je zvládnuta jen s dopomocí —K charakteristickým projevům patří: ¡kolébavá „kachní“ chůze, prohnutý stoj s vystrčeným břichem a s odstávajícími lopatkami, myopatické „šplhání“ při vstávání. ¡Kolem 9 – 14 roku ztrácí schopnost samostatně chodit, invalidní vozík, nutný elektrický vozík, dýchací přístroj, jedinci se dožívají 20 až 30 roků Myopatie —1. Forma postihující ramenní pletenec – postihuje obě pohlaví, mívá dobrou — prognózu (odstávají lopatky, ramena ční dopředu, — postiženy i svaly v obličeji) —2. Forma postihující pánevní pletenec (Duchennova svalová dystrofie) – postihuje chlapce – příznaky mezi 2-6 rokem —dědičnost, svalstvo pánve, později svalstvo DK, HK, krk, dýchací cesty, výskyt těžké skoliózy —Rehabilitace, působení na psychický a fyzický stav nemocného Myopatie —V pokročilém stádiu nemoci se již jedinec nepostaví a nemůže chodit. —Je odkázán na lůžko, vyžaduje trvalé ošetřování a péči, pomoc při sebeobsluze. V pozdějších fázích používají dýchací přístroje, které velmi významně prodlouží život nemocnému. Toto onemocnění má vždy špatnou prognózu. —Důležitá jsou psychorehabilitační cvičení a terapie celé rodiny. Prognóza je velmi nepříznivá, umírají mezi 20-25 rokem života. —Dr. Volker Daut z Wüzburgu má 46 letého klienta. Od 20let používá dýchací přístroj. — Beckerova svalová dystrofie — —Začíná v postpubertálním věku —Má pomalejší průběh, lehčí forma —Postihuje jen mužské pohlaví —Neschopnost chůze nastává kolem 30 roku života Deformace kloubů a končetin —Perthesova choroba - bývá obtížné určit příčinu onemocnění (úraz, luxace, prodělané bakteriální nebo virové onemocnění). —Hlavice stehenní kosti bývá postižena zánětlivým procesem. Někdy je tato hlavice špatně vyživována cévním systémem. —Onemocnění postihuje zejména děti ve věku od 5 do 7 let. Léčba je dlouhodobá, trvá jeden až dva roky. Vyžaduje především klid dítěte na lůžku. Tlakem při pohybu může být hlavice deformována až rozmáčknuta. Pak musí dojít k výměně hlavice stehenní kosti. Operace se může několikrát opakovat. — Aseptické kostní nekrózy —Aseptické – bez přítomnosti infekce, např. špatné krevní zásobování —Morbus Scheuermann —Postižení chlapců v pubertě, kdy jsou zasaženy obratle páteře —zmenšená odolnost proti zátěži – tvarová změna, může dojít k hrudní kyfóze ( — vzniká přetěžováním vyvíjejícího se organismu —zvýšená únavnost, bolestivost ve středním úseku hrudní páteře —Systematická léčba, aby nedošlo k fixaci hrudní kyfózy, páteř je funkčně postižena —Léčba: nepřetěžovat, léčebná tělesná výchova, sádrový korzet, léčba trvá asi 2 roky, ve škole dbát na správné sezení, umožnit uvolnění a odpočinek Bechtěrevova choroba —Bechtěrevova choroba —Chronický zánět chrupavčitých tkání —Páteř, klouby, oční duhovka, některé vnitřní orgány —Vada imunitního sytému —V ČR asi 50 000 nemocných —Onemocnění nelze vyléčit —Bolesti, omezování pohybu, postupné srůstání páteře a kloubů —Léky – tlumí akutní záněty a bolesti —Léčba: rehabilitace, působení na celkový fyzický a psychický stav Artróza —Artróza —Jde o degenerativní onemocnění kostních chrupavek (rozrušení, ztráta výživy, na okrajích kloubu výrůstky, druhotně jsou postiženy měkké tkáně) —Příznaky: deformace kloubů, omezená hybnost, bolestivost, prvotní obtíže – po rozhýbání zmizí, nejbolestivější jsou krajní polohy, trvalá bolest – dekompenzovaná artróza —Nejčastěji bývá postižen kyčelní kloub a kloub kolenní, postiženy mohou být všechny klouby —Léčba: prevence dalšího narušení, redukce váhy, rehabilitační léčba, posílení příslušných svalových skupin. Vadné držení těla —Příčiny vadného držení těla jsou: ¡vnitřní: růstové, dědičné, nerovnoměrnost ve vývoji a růstu dítěte ¡ ¡vnější: vliv prostředí (nedostatek pohybu, dlouhotrvající sezení, obezita, předčasné posazování kojence, jiná nemoc) ¡ ¡Důležitá je prevence těchto vad, popřípadě rehabilitační cvičení pod vedením fyzioterapeuta. — Vady páteře —Skolióza - frontální (čelní) deformace páteře: —je patologické vybočení páteře. Rozeznáváme - krční, hrudní a bederní - označujeme jako skolióza C -vyboč. vlevo, D – vyboč. vpravo, nebo S - složená skol.) —Postihují asi 2,5 % dětí. —Lordóza –prohnutí páteře směrem vpřed ) —Kyfóza – směrem vzad ( —Deformace páteře bývají také v rovině sagitální (hrudní kyfóza – kulatá záda (předozadní rovina těla) — ¡Příklady kyfóz: ¡Hyperlordóza (zvětšená krční lordóza) ¡Hrudní kyfóza (kulatá záda) ¡Plochá záda ¡Bederní lordóza (zvětšené prohnutí v bederní části) — — — Vady páteře —Příklady skolióz: —Bývají často spojena s kyfózou – kyfoskolióza - dochází k rotaci páteř, nesymetrické postavení ramen a lopatek —Nedostatečné zakřivení páteře – plochá záda i hrudník, nesprávný sklon pánve. — —Léčba: rehabilitace, korzety, chirurgický zákrok Deformace kloubů a končetin —Dětská kostra – citlivá na škodliviny, reaguje na intoxikace – těžké kovy, hypervitaminóza — —Vrozené vady dolních končetin —Dysplazie kyčelního kloubu - vrozený —dědičná vývojová porucha jamky kyčelního kloubu —Dysplazie – vrozená —Luxace (vykloubení úplné) —Subluxace (částečné vykloubení) —Ženy postiženy častěji (4- 6x) —Hlavice kosti stehenní nemá oporu v ploché jamce kosti kyčelní, sklouzává tahem svalů mimo ni. Dysplazie kyčelního kloubu —Třístupňové vyšetření kyčlí novorozenců —1. Klinické vyšetření ortopedem (lékařem) pět dní po porodu —2. Podezřelé, nejasné stavy – ultrazvuk v 6-ti týdnech —3. RTG kyčlí ve třech měsících Dysplazie kyčelního kloubu —Léčba po stanovení diagnózy: — — —prostá dysplazie: široké balení do plen, —těžší stavy: ortopedické pomůcky, —nejtěžší stavy: po 1 roce života operace Vady nohou a chodidel —Valgozita a varozita dolních končetin —u kojenců – varozita (nohy do O) —od 2 let – valgozita (nohy do X) —v šesti letech vyrovnání —Vady chodidel: —Plochá noha – nejčastější deformita nohy, vrozená jen vzácně, nejčastěji způsobena volností vazivového aparátu a svalovou slabostí, bývá oboustranná —Lehčí stupně nemusí působit potíže, v pozdějším věku bývá provázena celkovou poruchou pohybového aparátu —Léčba: vložky do bot, speciální cvičení k posílení svalstva —Prevence: vhodná obuv, pohyb Deformity hrudníku —Vrozené vady hrudníku – zmenšení pružnosti hrudního koše, omezení volnosti dýchacích pohybů, tlak na srdce – omezení cirkulační výkonnosti a tím i tělesné zdatnosti —Ptačí hrudník: nápadně vystupující hrudní kost, dechová gymnastika —Nálevkový hrudník: hrudní kost je hluboko vpadlá, při malé zátěži nejsou velké problémy, sport, namáhavější práce – unavitelnost, — zadýchávání. • Soudkovitý hrudník: horizontálně probíhající žebra se širokým mezižeberním prostorem. Hrudník je trvale v inspiračním(vdechovaném) postavení a má malou ventilační výkonnost. —Rehabilitace: zvýšení dechové zdatnosti, závažnější formy: operace – zvednutí hrudní kosti, zařazení do vyučování pod dohledem lékaře Získané vady hrudníku —Druhotně vzniklé u vad páteře, k těžkým asymetriím dochází u skolióz —Gibbus - žeberní hrb – deformita je provázena změnou ve tvaru hrudníku, odchylkou v umístění vnitřních orgánů. —Defekt bývá vrozený nebo poúrazový, důsledek myopatie, křivice, TBC kostí —Křivice (rachitis)– u nás v současnosti výjimečně, vznik: nedostatečné ukládání vápna do kostí, nedostatkem vitamínu D, páteř je vlivem choroby měkká a ohebná, neudrží váhu těla, vzniká rachitický hrb —Tuberkulózní hrb – usazení mykobakterií v obratlích, napadené obratle se pod tíhou těla hroutí, páteř se vyklenuje dozadu. Zpočátku lze vyrovnat límcem, podpůrným korzetem, léčba antibiotiky, rehabilitace atd. Malformace —Malformace – vrozená vývojová vada patologické vyvinutí různých částí těla, znetvoření, nejčastěji to jsou končetiny. —Částečné chybění končetiny označujeme jako amélie. —Stav, kdy konečná část končetiny navazuje přímo na trup - nazýváme fokomelií. Mají podobu ploutve. — Zde chybí paže a předloktí. Totéž platí pro dolní — končetiny. —Dysmélie – vrozená tvarová vývojová odchylka končetin. —Mikromelie – neúměrně krátké končetiny. — Malformace —Poromelie – zrůdné zakrnění končetiny — —Syndaktylie – prsty nejsou od sebe odděleny — —Polydaktylie – nenormální počet prstů - víceprstost Amputace —Amputací rozumíme umělé oddělení části končetiny od trupu. Jsou většinou následkem závažného onemocnění a úrazů, například při autonehodách, poranění elektrickým proudem, výbušninou apod. —Další příčina: cévní onemocnění: —např. Bürgerova – Winiwarterova choroba —záněty žil a tepen —Dále zhoubné nádory na končetinách. —Také infekční původ – nezvládnutá sepse. — — Nesprávný vývoj kyčelního kloubu — —Luxace (úplné vymknutí, vykloubení) je taková situace, kdy je hlavice kloubní trvale mimo jamku. —Subluxace – (částečné vykloubení) je taková situace, kdy je posunuta kloubní hlavice vůči jamce, ale které se alespoň dotýká. —Všechny děti v ČR prochází vyšetřením již v porodnici. Traumatické obrny mozku —Vznik při úrazu, sportovní a pracovní úrazy, skoky do vody, autonehody. Dochází k otevřenému nebo uzavřenému poranění hlavy, nebezpečný je nitrolební tlak, může vést až k nevratným změnám. —Otřes mozku (komoce) – lehký — nausea, zvracení, únava, netečnost, ztráta vědomí —Stlačení mozku (komprese)– střední — edém mozku, zhmoždění laloků s krvácením —Zhmoždění mozku (kontuse) - těžký — Pohmoždění mozku s krevními výrony a edémy, důležitý je rozsah a lokalizace postižení. — Tělesná postižení, která vznikají po nemoci: —Dětská obrna (poliomyelitis anterior acuta) je infekční onemocnění. —Toto onemocnění se u nás, díky očkování řadu let neobjevuje (od roku 1961 žádný případ). —Mnoho dětí na následky onemocnění zemřelo. Díky Sabinově vakcíně, která se u nás aplikovala v roce 1958, plošně na celou dětskou populaci (jako první na světě). Onemocnění se projevovalo nejdříve prvním stádiem: teploty, bolesti kloubů, období klidu (i několik měsíců). —Pak nastoupilo druhé stádium – horečky, ochrnutí. Došlo k zánětu mišních nervových buněk. Při těžším stupni onemocnění degenerovaly svaly a ztrácely pohybovou schopnost. Dolní končetiny postiženy asi dvakrát častěji než horní končetiny. — Revmatická onemocnění —Příčiny: poruchy imunity, infekční onemocnění, metabolické poruchy, někdy není příčina známa —Dlouhodobý zánět šlach, kloubů, vazů —Intenzivní bolest a tuhost svalů a kloubů —Revmatická artritida: bolesti začínají postupně, u jednoho kloubu, případně skupiny kloubů, ranní ztuhlost, ochabování svalstva, zvýšená teplota, únava, nejčastěji jsou postiženy drobné klouby na rukou a nohou —1. stupeň: snížení svalové síly 2. stupeň: patrno postižení kloubu při RTG, 3. stupeň: ochabnutí svalstva, deformita, omezení pohybu, 4. stupeň: výrazné deformity, ztuhnutí kloubu —Léčba: antirevmatika, kortikoidy, rehabilitace (svalová síla, podpora funkčního pohybu), potlačení bolesti, lázeňská léčba Revmatická onemocnění — —Akutní revmatismus – revmatická horečka (febris fheumatica) – způsobuje ji streptokoková infekce. V dětském věku (5. – 15. rok života) bývá hlavní příčinou srdečních onemocnění. —Corea minor (tanec. Sv. Víta) – postižení CNS ) u dětí mezi 8. – 10. rokem života). Děti jsou nápadně neklidné, v obličeji záškuby, grimasují, někdy i záškuby končetin. Onemocnění trvá 3 – 4 měsíce. —Vleklý kloubní revmatizmus – omezení hybnosti, popř. úplná kloubní ztuhlost. Je snížena uchopovací schopnost ruky, na dolních končetinách deformity v kolenou. — DNA —DNA – typ artritidy, ve tkáních se usazuje příliš velké množství kyseliny močové, kde krystalizuje – jehličkovité krystaly, které pronikají do kloubů —Bolest, zánět postiženého kloubu, zčervenání, otoky, zvýšená citlivost na —dotek —Souvisí s výživou (kyselina močová produkt rozkladu potravin) —Zvýšené riziko: obezita, nesprávná výživa —Postihuje většinou muže Juvenilní revmatická artritida —1 : 1000 dětí —Dlouhodobé otoky kloubů —Častěji u dívek (dospívání) —Otoky nemusí být příliš patrné, děti mohou pociťovat nepříjemné pocity —Může vymizet, někdy zanechává trvale poškozené klouby. Osteoporóza —Zvýšená křehkost kostí – následná náchylnost ke zlomeninám. —K frakturám dochází v krčku stehenní kosti, páteřních obratlích, zápěstí. —Bolesti zad, lomivost kostí, zmenšení tělesné výšky, zmenšená pohyblivost hrudního koše a páteře, kyfóza. —Příčiny: věk, menopauza, nedostatek pohybu, podvýživa, sekundární onemocnění štítné žlázy, těžké kuřáctví alkoholismus, poruchy zažívání – — špatná absorpce látek z potravy, nedostatečný přísun — vápníku, vitamínu D. Degenerativní onemocnění mozku —Vzniká v průběhu života, jde o onemocnění dědičné —Dochází k degeneraci mozkových buněk —Projevuje se mimo jiné i v pohybových možnostech člověka —Mozečková heredoataxie – postižena 1 nebo obě hemisféry (např. Senator-Marieova choroba) —Postupná degenerace mozečku příp. i míchy —Projevuje se vrávoravou chůzí a poruchami řeči — Roztroušená skleróza mozkomíšní —(Sclerosis cerebrospinalis multiplex) —Dochází k ložiskovým změnám na mozku a míše —Propuká mezi 20 až 40 rokem života —V ČR asi 15 tisíc nemocných —Poruchy pohybového aparátu, náhlé pády, výpadky zorného pole, postižena řeč, únava, sexuální porucha, parestézie (mravenčení) v pozdějších stádiích demence. —Nutná rehabilitace, medikace, psychologická pomoc Degenerativní onemocnění míchy —Friedreichova herodoataxie —jde o degenerativní onemocnění míchy, kdy dochází k rozpadu míšních provazců. —Postihuje děti kolem 6 až 10 roku věku. —Typickým znakem je deformace dolní končetiny tzv. „koňská noha“, nejistá až vrávoravá chůze. Postupně dochází ke spastické obrně dolních končetin. —Řeč bývá zpomalená, monotónní. Toto onemocnění má prognózu velmi nepříznivou.