Zájmena (pronomina)

nepojmenovávají skutečnost přímo, ale poukazují k ní, mají funkci zástupnou

(zastupují jména)


Třídění zájmen (z hlediska významového)

- osobní: já, ty, …

- přivlastňovací: můj, tvůj, … (svůj – přivlastňování především osobě v pozici podmětu)

- ukazovací: ten, ta, …

- tázací: kdo, co, …

- vztažná (tázací + jenž)

- neurčitá (lec-/leda-, ně-, postfixy -koli, -si + každý, všechen), leckdo, kdokoli, …

- záporná (ni-, žádný), nikdo, nic, …


slovní druh: ohebný, plnovýznamový, ve větě má primárně funkci přívlastku,

                    nová zájmena se netvoří, počet zájmen je malý


ml. kategorie:

a) většina zájmen – kongruenční se substantivem: rod, (živ.), číslo, pád

jedná se o tzv. rodová zájmena (kdo, co – pouze maskulinum a neutrum, singularia tantum)


b) bezrodá zájmena: já, ty, my, vy, se (rodově neutrální, jen jedno gramatické číslo, u zájmena se
nelze utvořit tvar nominativu)


Typ deklinace:

1. zvláštní skloňování – bezrodá zájmena

2. rodová zájmena

a) zájmenné skloňování (vzory ten, náš) – on (něho/jeho), jenž (skl. jako on kromě Nsg. jenž, jež,
jež, Npl. již/jež, jež, jež)

b) adjektivní skloňování (vz. mladý, jarní; ne zcela pravidelné tvary – sám, můj, týž/tentýž)