Jak se děti učí 4 - ČAS
Vývoj pojetí času
EpVV,  březen 2014

Výchozí otázky:
v1.  Proč je toto téma důležité ve vzdělávání malých dětí?
v2.  Jaké jsou psychologické zákonitosti dětského chápání času?
v3.  Jak toho využít ve vyučování na 1. st. ZŠ?
v

     6-7 leté dítě v 1. tř. čas vnímá jako centrovaný – skrze vlastní pozici a zkušenost
v konkrétních životních situacích
v
vMINULOST ------------- PŘÍTOMNOST----------- BUDOUCNOST
v                 ___________ JÁ  ____________
v           min.             tady a teď                bud.
vDěti se tedy do minulosti dívají opačným  směrem, než jak jdou dějiny.
vV učebnicích jsou však historické události líčeny decentrovaně.
v

Základní podmínka pro pochopení toku času:
v aby mohlo dítě vnímat historické učivo decentrovaně, musí „vystoupit“ ze své pozice a zaujmout
„odstup“ (nastává cca ve 3. roč.)
vPředtím mu musíme zprostředkovat pochopení relace
v dříve – později
v dříve než – později než
v
v

Jakou mají děti s časem zkušenost? Že:
v-  se střídá den s nocí
v-  posunují se ručičky hodin a podle toho se vykonávají určité činnosti
v-  postupují dny v týdnu
v-  střídají se roční období, sled svátků, oslav narozenin
v-  lidé jsou různě staří, tj. někteří se narodili dříve než jiní – zkušenosti v rodině: děti,
rodiče, prarodiče
v

V prvouce (vlastivědě, přírodovědě)  jsou 2 klasická témata, která se k tomu mimořádně hodí:
v1.     fyzikální čas: dny, týdny, měsíce, roční období, denní doby (ráno – poledne - večer),
kalendář; HODINY
v2.     historický čas (jako tok času při střídání generací): rodina a rodokmen (genealogie)
v

1.     téma:  FYZIKÁLNÍ ČAS
v Pro pochopení fyzického času je důležité, aby děti nejen znaly názvy (dní, měsíců,…), ale aby
objevily cykličnost, pravidelnost v jejich střídání.
vZpočátku má seznamování s těmito pojmy prožitkový charakter – ptáme se například:
v co děláš v pondělí?
vco děláš v neděli?
vkterý den je dnes?
vkterý den byl včera?
v který den je dříve?
vkterý den je později?
v je pondělí dříve než čtvrtek?
vje sobota později než pátek?   Atd.
v

vTo však nestačí k pochopení historického času – musí pochopit navíc operaci  ZAHRNOVÁNÍ.
v
vPOCHOPIT UDÁLOST jako událost historickou znamená umístit ji mezi jiné historické události podle
časové relace DŘÍVE – POZDĚJI (než) -  časová osa
v

Cvičení:
v1.     Řekni, co jsi dělal včera, předevčírem, v neděli apod.
v(všímat si tvaru slovesa, který používají; jestliže používají jen jednoho času, svědčí to o
nedostatečném  operačním myšlení a o jeho neschopnosti vyjádřit z centrovaného hlediska nevratný
sled)
v
v2.     Řekni, co jsi dělal, děláš a budeš dělat od včerejšího rána do zítřejšího večera.
v
v3.     Sestav kalendář pro měsíc, kdy máš narozeniny (máme kalendář se slepými dny, označeny jsou
jen 1. dny v měsíci)

2. téma: historický čas (jako tok času při střídání generací): RODINA a RODOKMEN (genealogie)
v
vZařazení : 2. třída
vToto téma se zpravidla „zpřehledňuje“ pomocí rozhovoru nad rodinnými fotografiemi, které si mají
děti přinést  do školy.
vFotografie:
vÞ    kdo ke komu patří?
vÞ    kdo se komu narodil?
vÞ    kdo je starší (mladší)?
vÞ    připište jména k panáčkům
vÞ    kdo je bratr? (ten, kdo se narodil mým rodičům kromě mě)
vÞ    babička – dědeček, strýc – teta, bratranec – sestřenice – vysvětlení všech vztahů.

vzaznamenáváme správné a nesprávné odpovědi, vyhodnotíme procento úspěšných dětí, příp. čas, který
potřebovaly pro pochopení relace
vPochopená relace = když dítě řekne:“pátek je dříve než sobota a sobota je později než pátek“
(vratný vztah); uzavře se následnost a relace se stává pohyblivou --- OPERACE.
v

Stěžejní úkol: NAKRESLI SVŮJ  VLASTNÍ RODOKMEN!
vDílčí kroky:
v1.      uvědomění si významu pojmu MATKA:
vmůžou existovat na světě lidé, kteří nemají matku (otce)? Proč ne (ano)? Všichni lidé mají matku
(otce), i když je nemusí znát.
vHlavním zdrojem poznatků je jazyk dětí: Jak víš, že ta maminka, kterou máš, je tvoje maminka?
(jméno, podoba, péče, fotografie, povídání prarodičů,…) - jde o tzv. zástupné role.
v Nezástupná role matky = to, že jsem se jí narodil(a).
v

2.      navodit schopnost zaujmout hledisko druhého v systému rodinných vztahů (synem otce jsem já)
vHry - operační cvičení:
v„Představ si, že se jdeš jako tvůj tatínek zeptat paní učitelky do školy na prospěch jeho syna.
Které otázky asi tatínek paní učitelce položí?“(pozorujeme schopnost dítěte zaujmout odstup,
decentrovat otázky)
vÞ    prohloubení pochopení – navodit OPERACI:
v
v        „narodila jsem se mámě“           „dcerou maminky jsem já“
v                      TAM                                        ZPĚT
v            já jsem její dcera                          ona je moje matka
v
v
v
v
v
v
v

Operační cvičení:
v1.      zaujmi stanovisko svého otce v rodině
v2.      představ si jeho syny
v3.      vyčleň z nich toho, který „není můj bratr“ …AHA!!!   (dítě dále netápe, ví).
v
vO co vlastně půjde?
vDěti vlastně zvládnou základní genealogickou relaci „otec –syn“:
vÞ    synem svého otce jsem já
vÞ    jsem-li synem svého otce, pak jsem vnukem jeho otce
vÞ    jsem-li synem otce, pak jsem synovcem otcova bratra (sestry) a bratrancem jeho (jejích) dětí
v

Výzkum (Vyskočilová) - výsledky
byly vyhodnoceny podle těchto kritérií:
vsprávnost označení (jména) a umístění sebe sama v rodokmenu
vsprávnost umístění prarodičů z obou stran
vsprávnost umístění relátů strýc a teta (pokrevní a   přiženění) a sestřenice a bratranec.
vTématu bylo věnováno 6 vyučovacích hodin. Po 1. hodině správně řešilo úkol 54% dětí, po 2. hod.
64%, v 6. hod. 96% dětí.
vNejtěžší byla OPERACE inverze centrovaných vztahů (když já jsem její vnuk, ona je moje babička,…)
v

ZÁVĚR:
Podmínka vnímání toku historického času:
Þ    děti dovedou zaujmout hledisko někoho, „kdo žil dříve než ony“, kdo se narodil dříve než ony“
Þ    děti ovládly relaci dříve – později, dříve než – později než.
v
v
vLiteratura:
vMACHALOVÁ, M. rukopis 2004
vVYSKOČILOVÁ, E. Pokus vyučovat žáky 2. ročníku chápání historického času na základě genealogie.
Komenský, č. 9, 1974, s. 545-553.
vVYSKOČILOVÁ, E. Vytváření základů historického myšlení žáků 2. ročníku. Komenský, č. 4, 1976, s.
341-348.
v