PdF MU Brno Učitelství pro 1. stupeň ZŠ Název projektu: Zážitkovník Studenti: Petr Cileček (371891) & Denisa Junáková (386315) Typ studia: prezenční Skupina: Po 8:25, St 13:00 Ročník: 4. Školní rok: 2013/2014 Sebehodnocení studenta 5 4 3 2 1 N Velmi úspěšně Téměř úspěšně Úspěšně Částečně neúspěšně Zcela neúspěšně Kriterium nelze použít Práce splňuje obsahově i realizací požadavky na projekt (viz charakteristické znaky projektové metody) 5 Vhodně zvolím úkol, problém pro projekt 5 Vzhledem ke smyslu projektu zvolím vhodný výstup projektu 5 Definuji vhodné a reálné cíle ve všech rovinách rozvoje osobnosti dítěte (kognitivní, psychomotorické, afektivní, sociální) 4 Naplánuji předpokládaný soubor činností a úkolů při práci na projektu společně s žáky 4 Flexibilně reaguji na potřeby žáků a změny v průběhu projektu 4 Při projektové výuce jsem jako učitel v roli poradce 5 Práce je správně po stránce jazykové úpravy 4 I. NÁVRH PROJEKTU Název: Zážitkovník Autoři: Petr Cileček, Denisa Junáková Realizace: 3.C, ZŠ Antonínská, 21.4.2014 Typ projektu: * Podle organizace: jednopředmětový * Podle navrhovatele: uměle připravený * Podle účelu: konstruktivní * Podle délky: středně dlouhý * Podle prostředí: škola * Podle počtu zúčastněných: celotřídní * Podle informačních zdrojů: vázaný Smysl projektu: Žáci si vyrobí „Zážitkovník“, do kterého zapíší zážitky a postřehy z akce. Tento Zážitkovník pak bude i po našem odchodu dále doplňován záznamy z jiných výletů, akcí, výstav a podobně. Výstup: Děti vytvoří knihu - složky, do kterých budou vkládat záznamy (písemné, kresby, fotografie) z jednotlivých akcí, tedy své zážitky. První zážitek budou mít z návštěvy Lužánek, kde mají za úkol v průběhu programu fotit, všímat si věcí, lidí, přírody. Předpokládané cíle: kognitivní: * Žák vyjádří vlastními slovy své poznatky z akce a popíše zážitky afektivní: * Žák analyzuje průběh každé hry * Žák vyhodnotí, zda byl cíl hry splněn či nesplněn a posoudí, zda by mohl být úkol splněn efektivněji, lépe psychomotorické: * Žáci nakreslí, napíší, nalepí, vytvoří svůj výstup sociální: * Žáci se domluví na řešení úkolů/her * Žáci spolupracují Předpokládané činnosti: * Vytvoření a rozdělení úkolů pro jednotlivé žáky – společně učitelé s žáky pomocí brainstormingu * Absolvování prvního zážitku – návštěva Lužánek, kde probíhá výtvarná výstava prací dětí a hraní her (zaměřených na sociální vztahy, respekt a pravidla) * Zpracování individuálního úkolu, spojení těchto výstupů do jednoho společného - první záznam v Zážitkovníku * Společné hodnocení projektu Organizace výuky: 1. Hodina – vzájemný brainstorming, vytvoření a rozdělení dětí do úkolů. Dohodnutí se na tom, kde seženeme materiál 2. Hodina – zážitek (návštěva Lužánek – výtvarná výstava + hry na spolupráci a vzájemný respekt) 3. Hodina – realizace jednotlivých listů knihy. Informace získávají z přinesených encyklopedií, nebo z internetu 4. Hodina – společné hodnocení Předpokládané výukové metody: * Metody slovní – rozhovor, diskuze, popis, vyprávění * Metody praktické – grafické, výtvarné, pohybové a písemné činnosti * Metody řešení problémů – vyhledávání v encyklopedii * Metody diagnostické – pozorování chování žáků při hrách a způsob řešení jednotlivých her * Brainstorming * Didaktická hra Předpokládané pomůcky: Eurosložky, papíry A4, psací a výtvarné potřeby (tužky, pastelky, lepidlo, barevné papíry, pero), lano, složky Způsob prezentace projektu: Ústní prezentace výstupu se spolužáky a učiteli a společná debata nad vytvořenými listy Způsob hodnocení: Ústní hodnocení učitelem a sebehodnocení žáky – propracovanost jednotlivých listů Kriteria hodnocení: * Celkový dojem knihy - propracovanost a originalita (hromadné) * U textových záznamů obsah sdělení, vypravování/popis, celkový dojem psaného projevu (úprava, upozornění na opakování slov a pravopis) * U obrázků barevnost, porovnání s realitou/kreativita * U fotek ostrost, kompozice, četnost lidí na fotkách, četnost míst II. Realizace projektu 1. Projekt jsme realizovali na ZŠ Antonínská ve 3.C u paní učitelky Hany Malíškové. Ve třídě bylo 21 žáků, z toho 13 dívek a 8 chlapců. Dva žáci ve třídě měli diagnostikovanou dyslexii a jeden dysortografii. Při našem příchodu na praxi byla atmosféra ve třídě velice dobrá, byli jsme však upozorněni, že se mezi dětmi před pár dny objevila lehká forma šikany. Děti mezi sebou spolupracovali velice dobře a rádi, na spolupráci byli zvyklí. Paní učitelka nám říkala, že projekty ve výuce využívají každou chvíli, avšak nakonec jsme zjistili, že se jedná spíše o tematické výuky. 2. Pro charakteristiku žáka jsme si vybrali Františka, žáka velice hodného a snaživého, avšak s ne příliš dobrými výsledky. František pochází z úplné rodiny a má mladšího bratra, který navštěvuje místní mateřskou školu, do které ho František každé ráno vodí. a) Chování mimo projektovou výuku – František je velice hodný a snaživý kluk, avšak jeho výsledky jsou v porovnání s ostatními žáky slabší. Při každé položené otázce se hlásí, i když nezná odpověď. Snaží se také dělat úkoly navíc (i když nemusí). O přestávkách je velice zvídavý a má potřebu si neustále s někým povídat - ať už se spolužáky, či s učiteli. b) Na začátku projektu bylo na Františkovi vidět, že se velice těší. Při brainstormingu neustále vykřikoval náhodná slova, která někdy úplně nekorespondovala s naší otázkou. Když jsme Frantovi nabídli jednu z funkcí, roli zapisovače zážitků, s ochotou a nadšením ji přijal. Během projektu neustále pozoroval děti okolo a dělal s nimi mikrorozhovory. Občas to na nás působilo tak, že děti při práci ruší, avšak při závěrečné reflexi nám tento poznatek byl dětmi vyvrácen. Frantův výsledný produkt, zápis z akce, byl překvapivě obsahově velice dobrý (když opomineme spoustu gramatických chyb způsobené Františkovým nadšením z práce). J 3. Na začátku 1. hodiny jsme nastoupili před tabuli a informovali děti, že s nimi chceme udělat projekt. Zeptali jsme se, co to projekt vlastně je a jestli už o něm slyšely. Děti samozřejmě odpověděly, že ano a vzpomínaly na paní učitelkou realizovaný projekt, který byl podle nás tématickou výukou. Vysvětlily jsme dětem zásady projektu a dále se ptali, jestli je napadá něco, co bychom jako projekt mohli realizovat. Po delším přemýšlení jsme dětem řekli, že máme nápad – udělat si mini výlet do Lužánek a ptali jsme se, co by ale mohlo být výsledným výstupem z této akce. Děti samy přišly na to, že nějaký záznam, kniha, třídní kronika. Na tabuli jsme napsali slovo KNIHA a zeptali se dětí, co dále je napadá, když se řekne třídní kronika, nebo co by měl takový zápis z akce mít. Probíhal brainstorming, při kterém se nám na tabuli sešly 4 hlavní slova, a to KNIHA, POPIS AKCE, OBRÁZEK, FOTKY. K popisu akce dále děti vymyslely slova činnost, místo, zážitky, věci, zvířata, příroda a lidé. Následně jsme se s dětmi domluvili na tom, že během projektu bude vždy jedna osoba popisovat vždy jednu danou věc a druhá osoba s ní ve dvojici k danému popisu namaluje obrázek, ilustraci. Při rozdělování rolí vznikla také role dvou fotografů, ke které se přiřadil malíř rámečků fotek a dále pisatel titulků k fotkám. Na konci hodiny jsme sepsali, jaký materiál budeme potřebovat a zjistili jsme, že vše potřebné již děti mají ve třídě. Ve druhé a třetí hodině jsme měli pro děti nachystaný program v Lužankách, a to návštěvu výstavy a následné aktivity na upevnění spolupráce a respektování pravidel (zařazené především kvůli zmíněné šikaně ve třídě). Čtvrtá vyučovací hodina byla vyhrazena pro zpracování výstupů. Děti měly k dispozici papíry, encyklopedie (kvůli popisu přírody v parku), internet. Na případné dotazy jsme odpovídali pohotově a vždy jsme nalezli společné řešení problému. Poslední, pátou hodinu projektu, jsme měli vyhrazenou na prezentaci výstupu a hodnocení projektu. S dětmi jsme si sedli na koberec, ukázali si hotovou knihu, prolistovali ji a poté jeden žák po druhém prezentoval svůj výtvor a také to, jak se mu projekt líbil a jak se mu pracovalo. Co pro něj bylo lehké, co těžké. S čím si nevěděl rady a podobně. Všem dětem se práce moc povedla a dle jejich hodnocení se jim daný projekt líbil. Paní učitelka již ve třídě pro Zážitkovník našla umístění a jak děti, tak paní učitelka se těší na další doplňování zážitků. J 4. Ověření výsledků projektu jsme provedli diskuzí a zúčastněným pozorováním 5. Texty k projektu: děti vytvářely texty vlastní. 6. Práce dětí (Zážitkovník) je připravený ve školní třídě na další zápisy a nám zůstaly krásné vzpomínky (možná nám ještě děti dodají fotografie). J III. Sebereflexe 1. Jak se vám podařilo naplnit smysl pedagogického projektu? Dle našeho názoru děti splnily vše, co od nich bylo očekáváno, Zážitkovník vypadá pěkně a děti z něj mají radost. 2. Zhodnoťte splnění stanovených výukových cílů. Všechny cíle splněny. 3. Které kompetence jste projektem rozvíjeli – RVP ZV? · Kompetence k učení – vysvětlí, proč byla aktivita splněna/nesplněna (např. společné překročení lana) · Kompetence k řešení problémů – kriticky myslí a činí uvážlivá rozhodnutí · Kompetence personální a sociální – spolupracuje, navrhuje řešení problému (úkolu) · Kompetence komunikativní – srozumitelně interpretuje výsledky své práce 4. Které výstupy dílčích předmětů ŠVP jste v projektu rozvíjeli? (vypište z ŠVP školy) 5. Se kterými průřezovými tématy RVP ZV projekt souvisel a jak? · Osobnostní a sociální výchova · Environmentální výchova 6. Došlo v průběhu projektu k nějakým změnám oproti návrhu projektu? Pokud ano, popište k jakým. Ano. Původně jsme chtěli mezi výtvarnou výstavou a aktivitami udělat v parku land art, nakonec jsme na dece četli za DÚ připravené krátké představení každého žáka, kterým kronika začíná a pouze jsme se dětí ptali, zda se jim výstava líbila. 7. Zhodnoťte podmínky pro realizaci projektu. Naštěstí nám vyšlo počasí pro práci v parku, tudíž jsme nemuseli prostředí práce přehodnocovat. Paní učitelka nám ve všem vyšla vstříc a byla ochotná dát projektu tolik času, kolik jsme potřebovali. 8. Jak hodnotíte volbu vyučovacích metod a forem výuky? Volili jsme vhodné metody i formy výuky. 9. Co bylo přínosem projektu pro děti? Přínosem projektu pro děti je samotný výstup z projektu. Aktivity zaměřené na spolupráci a pravidla děti hravě zvládli, ve třídě jsou perfektní vztahy a hodně jsme si o vztazích a přátelství povídali, což bylo součástí reflexe každé aktivity. 10. Co bylo přínosem projektu pro vás? Poprvé jsme si vyzkoušeli realizovat projekt a měli jsme radost, že se nám podařilo naplnit náš záměr a dosáhnout stanovených cílů. 11. Pokud byste realizovali projekt příště, co byste na něm změnili? Pokud bychom projekt realizovali s jinými žáky, možná bychom volili jiné aktivity – podle složení třídy, problémů ve třídě… 12. Můžete zformulovat nějakou zajímavost, která vás při realizaci projektu překvapila? Oba nás velice překvapilo, jak si děti ve 3. Třídě s aktivitami hravě poradily. Máme totiž zkušenosti s realizací těchto a jiných aktivit v jiných třídách a tato třída byla při řešení suverénně nejlepší (nejrychleji přišla na řešení, spolupráce perfektní).