TERÉNNÍ DENÍK – výstup z terénních praxí KGE

Odborná a didaktická část

Přípravná fáze:

-         Popis plánované trasy nebo tras společně s mapovou přílohou, počtem kilometrů, převýšením
a stručným nárysem komplexní geografické charakteristiky navštívených míst.

-         Zajištění dopravního prostředku.

-         Zajištění noclehů.

-         Propočet nákladů na jednoho účastníka.

-         Bezpečnost při cykloturistice.

-         Dopis rodičům.

Realizační fáze:

-         Vedení poznámek k trase, pořizování fotodokumentace.

-         Zastávkové a zajímavé body na trasách – atraktivity cestovního ruchu, dominanty,
orientační body a jejich stručný popis.

-         Pokud je k dispozici GPS, exportovat prošlou trasu a její výškový profil trasy – korekce
skutečně projeté trasy oproti plánované trase.

-         Cena a hodnocení kvality ubytování a dalších služeb.

-         Vypracování zadaných úkolů (zadaných na konkrétní praxi).

-         Vedení zadaných dnů odborně i technicky.

-         Hodnocení vedoucího dne.

-         Charakteristiku krajiny na trase můžete zpracovat podle návodu k hodnocení a rozpoznání
struktury krajiny (uvedeno podle J. Kolejka, 3013.


Přírodní neboli primární struktura krajiny – vzniká působením přírodních faktorů a procesů a
sestává ze systému synergeticky propojených složek (komponenty: voda, vzduch, horniny a zeminy,
reliéf, energie, půda a biota) a dílčích územních jednotek vykazujících zákonité stavy v prostoru a
v čase.

Ekonomická neboli sekundární struktura krajiny – představuje antropogenní nadstavbu tvořenou
mozaikou forem využití ploch (land use, resp. land cover), jejíž podstatu dokládají prostorově
uspořádané plochy lesa, orné půdy, luk a pastvin, zástavby různého určení, trvalých kultur a mnoha
dalších, ovšem vždy diferencované kvality.

Humánní neboli terciární, resp. sociální struktura krajiny – reprezentovaná rozmanitými v prostoru
lokalizovanými společenskými a individuální zájmy, limity a rozvojovými motivy, ale také
i demografickými a sociálními parametry území.

Duchovní (spirituální neboli kvartérní) strukturu – symbolický prostorový vzor, emocionálně
přijímaný jako "genius loci" krajiny daný jak imaginárními, tak skutečnými událostmi (bojiště,
pobyty významných osobností, pověsti, hudba, pohádky apod.


(Propojení FG a SG aspektů – FG charakteristika krajiny ve vazbě na hospodářské činnosti v krajině
s využitím lokalizačních faktorů.)



Závěrečná fáze


·        Zpracování dokumentace z realizační fáze výuky – doladění terénního deníku. Tvorba
prezentace k realizované výuce.

Obsahem bude i zhodnocení plánovaných a skutečně realizovaných cílů.

·        Pro který ročník by bylo možné realizovat podobně koncipovanou výuku – samostatný pohyb
v terénu, samostatné plnění různých úkolů zaměřených na pozorování krajiny, vyhledávání, zpracování
a interpretace informací?

·        Rozhodněte, jaké výhody a nevýhody s sebou nese, když skupina žáků (žák) pracuje
samostatně, pouze na základě pokynů učitele.

·        Co by si podle vás měli žáci 2. stupně ZŠ z takto koncipované praxe odnést? (vědomosti,
prožitky apod.)

·        Jak bys se měl/a na podobnou výuku se žáky učitel jako vy připravit (co musí vědět,
zajistit, na co si dát pozor apod.)?

·        Jak byste mohli využít získaných poznatků ve vaší výuce?


Reflexe realizované terénní praxe z pohledu studenta

·        Co vás na terénní praxi zaujalo? Byla pro vás přínosem? Co byste naopak změnili?

·        Jak byste hodnotili organizaci garantů daného dne?