V. Sačko, M. Hladilová

                                                                                        16. 6. 2015

14. Fauna přímořské oblasti (Slovinského pobřeží Jadranu)


Slovinsko je domovem více jak 15 000 živočišných a 3 000 rostlinných druhů. Taková hojnost druhů v
relativně malém prostoru je důvodem, že Slovinsko v tomto směru patří k nejbohatším v Evropě i ve
světě (http://www.adrialand.cz).


U suchozemských živočichů se kombinuje vazba na teplé a vodní prostředí. Nalézáme zástupce známé i
od nás, případně teplomilné druhy (stonoha Scolopendra spp., strašník dalmatský Scutigera
coleoptrata, mnohonožka Julus mediterraneus, kudlanka Mantis religiosus, saranče Acrida
mediterranea, cikády Tibicen spp., otakárky rodů Papilio, Iphiclides, případně lišaje rodu Sphinx
aj.). Plazi jsou zastoupeni teplomilnými ještěrkami (j. zední Podarcis muralis, j. italská P.
sicula). Stejně i ptáci a savci jsou zastoupeni běžnými druhy známými i ze střední Evropy, ale i
druhy teplomilnými: cistovník rákosníkovitý (Cisticola juncidis), sedmihlásek švitořivý (Hippolais
polyglotta), pěnice vousatá (Sylvia cantillans), p. bělohrdlá (S. melanocephala), strnad viničný
(Emberiza cia) (Rychnovský a Vlk, 2004).



Měkkýši jsou ve Slovinsku zastoupeni i několika endemity. Pro nás jsou zajímavé druhy mořské, z
nichž některé jsou cenné také pro hospodářské využití. Celkem se zde vyskytuje devět druhů
hlavonožců, loví se např. sépie obecná (Sepia officinalis), oliheň obecná (Loligo vulgaris), či
chobotnice pižmová (Ozaena moschata) (http://www.adrialand.cz).


V zemi žijí stovky druhů pavouků, přičemž pouze jediný je i člověku nebezpečný. Je to snovačka
jedovatá (Latrodectus mactans), příbuzná známé tropické černé vdově. Žije v oblasti Přímoří. Její
bolestivé kousnutí je nepříjemné, ale dosud ani ve Slovinsku či Chorvatsku nebyl zaznamenán jediný
smrtelný případ (Večeřa, 2015).

Pro nás exotičtí jsou všichni obyvatelé slovinského moře, např. mořské hvězdice (Asteroidea),
mořští ježci (Echinoidea) či mořské lilie (Pancratium mauritium), tak také ryby a paryby. Většina
zdejších žraloků je, velmi zřídka se sem zatoulá odjinud také žralok lidožravý  (Carcharodon
carcharias). Z ryb jsou nejběžnější v moři i na talířích přímořských restaurací např. morčák
evropský (Dicentrarchus labrax), jinak také zvaný okoun mořský, zubatec obecný (Dentex dentex),
pražman zlatý (Sparus auratus), z větších ryb tuňák, z menších zas sardinky. Zvláštností jsou dvě
ryby žijící v Sečoveljských salinách, které snášejí výkyvy v obsahu mořské soli – živorodka komáří
(Gambusia affinis), a halančíkovec pruhovaný (Aphanius fasciatus) Ze sladkovodních ryb je endemitní
pstruh sočský. (Kozár, 2015).


Plazů není ve Slovinsku mnoho, jen 22 druhů. Z mořských tu žije jen jediný druh želvy, a to kareta
obecná (Caretta caretta). V některých oblastech (Lublaňská blata) žije také chráněná sladkovodní
želva bahenní (Emys orbicularis). Z hadů zde žijí tři druhy nebezpečné pro člověka, a to i u nás
běžná zmije obecná (Vipera berus), zmije menší (Vipera ursinii) a zmije růžkatá (Vipera Ammodytes).
Ve vlhčích oblastech žijí i běžné druhy užovek (Kozár, 2015).


Z mořských savců se u slovinských břehů trvale vyskytuje jediný, a to delfín skákavý (Tursiops
truncatus), zcela výjimečně do severního Jadranu zabloudí také dva z největších kytovců, vorvaň či
plejtvák myšok  (Balaenoptera physalus) (http://www.adrialand.cz).


Submediterán – moře


V mořském prostředí můžeme pozorovat přisedlé sasanky (nejčastěji s. hnědá Anemonia sulcata, příp.
s. koňská Actinia equina), méně medůzy. Z mnohoštětinatců nalezneme zřídka některé bloudivce
(nereidka Nereis, palolo Eunice). Lehce lze nalézt svijonožce. Hojné jsou nejrůznější druhy krabů
(Pachygrapsus), krevet (Palaemon spp.), raků-poustevníčků (Eupagurus spp.), méně volných raků. Při
sběru ulit plžů jsou nejčastější kořistí přílipky (Patella coerulea), kotouč obecný (Monodonta
turbinata) a ostranky (zřídka o. jaderská Murex brandaris, častěji o. tupá M. trunculus). Poměrně
často lze nalézt prázdné ulity jehlanky obecné (Cerithium vulgatum) a ušně mořské (Haliotis
tuberculata). Z dvouchlopňových lastur mlžů jsou pro danou oblast typické: slávka středomořská,
méně s. jedlá (Mytilus galloprovincialis, resp. M. edulis), ústřice jedlá (Ostrea edulis), zaděnky
(Venus spp.), případně hřebenatky (Pecten spp.).Dále lze nalézt schránky j. dlouhoostné
Paracentrotus lividus, j. černé a j. obecnou.  Pod kameny se ukrývají hadice 80 (Ophyocomina nigra,
Ophiothrix fragilis) i hvězdice (Astropecten aurantiacus, Marthasterias gracilis), někdy i mladí
sumýši Holothuria polii  (Rychnovský a Vlk, 2004).


Ryby jsou zastoupeny hlavně mořany (Diplodus spp.), pyskouny (Labrus spp., Crenilabrus spp.),
hlaváči (Gobius spp.), slizouny (Blennius spp.). Z ostatních obratlovců vázaných na vodu je nutno
připomenout kormorány (k. chocholatý, k. velký a výjimečně k. malý – Phalacrocorax aristotelis, P.
carbo a P. pygmaeus), racky (r. bělohlavý a bouřní Larus cachinnans a canus /žlutozobí/, r.
chechtavý a černohlavý – L. ridibundus a L. melanocephalus /červenozobí/) a rybáky ( r. obecný,
malý a černý - Sterna hirundo, S. albifrons a Chlidonias niger). Z méně častých druhů je možno
zastihnout bukače velkého (Botaurus stellaris), bukáčka malého (Ixobrychus minutus), kvakoše
nočního (Nycticorax nycticorax), kulíka mořského (Charadrius alexandrinus) aj. (Rychnovský a Vlk,
2004).



Sečoveljské saliny


Největší slovinské solné pánve. Leží při ústí řeky Dragonji u hranice s Chorvatskem. Rozloha 650
ha. Geograficky jsou součástí Piranského zálivu (https://cs.wikipedia.org).

Bohatost avifauny (270 dokladovaných ptačích druhů, z nichž 70 zde hnízdí) byla jedním z důvodů
vyhlášení Krajinného parku Sečoveljské saliny (rozloha 8,5 ha) i zařazeni území mezi zvlášť
významné evropské mokřady, tzv. Ramsarské. Saliny jsou jediným slovinským územím, kde hnízdí pisila
čáponohá (Himantopus himantopus) (35 párů), rybák malý (Sterna albifrons) (3 páry) a racek
bělohlavý (Larus cachinnans) (60 párů) (Večeřa, 2015).



Slouží jako migrační zastávka i místo přezimování pro mnohé další druhy, z nichž lze jmenovat:
potáplice severní (Gavia arctica) a p. malá (G. stellata), potápky (Podiceps spp.), kormorán malý
(Phalacrocorax pygmaeus), volavka stříbřitá (Egretta garzetta), hvízdák eurasijský (Anas penelope),
morčák prostřední (Mergus serrator), jespák obecný (Calidris alpina) a j. malý (C. minuta),
bekasina otavní (Gallinago gallinago), kulík mořský (Charadrius alexandrinus), jespák bojovný
(Philomachus pugnax), vodouš rudonohý (Tringa totanus) a v. bahenní (T. glareola), racek černohlavý
(Larus melanocephalus) a r. bělohlavý (L. cachinnans) (Rychnovský a Vlk, 2004).


Kromě nich zde hnízdí i přezimuje mnoho běžných i vzácnějších druhů ptáků. Jako typičtí halofilové
jsou zde v místních podmínkách brakických vod hodnoceni žábronožka solná (Artemisia salina) a
halančík pruhovaný (Aphanius fasciatus) (Rychnovský a Vlk, 2004).


Rybí osádku dále tvoří: úhoř říční (Anguilla anguilla), morčák chutný (Dicentrarchus labrax),
cípalové (Mugil spp.), gavúni (Atherina spp.), pražman zlatý (Sparus auratus), platýs malý
(Platichthys flesus) ... a dalších asi 10 (sladkovodních) druhů ryb (Rychnovský a Vlk, 2004).




Literatura:


RYCHNOVSKÝ B. a VLK R.: Živočišstvo Středozemské oblasti. In: Matyášek J. (ed.) a kol.: Slovinsko:
cesty do přírody. Brno: Masarykova univerzita, 2004, 159-166, ISBN
80-210-3392-4.


KOZÁR, Aleš. Živočichové Slovinska [online]. [cit. 2015-06-16]. Dostupné z:
http://slorealie.upce.cz/zvirata.html


VEČEŘA, Petr. Zahraniční exkurze Slovinsko, Sborník studentských prací: FAUNA A FLÓRA
SLOVINSKA [online]. 2012. [cit. 2015-06-16]. Dostupné z:
http://geoinovace.data.quonia.cz/exkurze/slovinsko2012/SBORNIK_SLOVINSKO.pdf


Sečoveljské soliny [online]. [cit. 2015-06-16]. Dostupné z:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Se%C4%8Doveljsk%C3%A9_soliny


Slovinsko: fauna a flóra [online]. [cit. 2015-06-16]. Dostupné z:
http://www.adrialand.cz/dovolena/slovinsko/fauna-flora