Hygiena ve středověku



čistý

o   čisté rúcho (od poškvrn), čisté nohy (ot bláta) čistý dóm (ot nečistot) –  očistiti (oprati)
rúcho – zmazati obuv, umýti rucě a nohy – oprzniti rucě, očiščovati dóm (ot paúkóv) – nečistiti
hnízdo

o   teprve později čisté ovocě, nečistú vodu píti, zpráti čistě jahódky, očistiti zelé


čisté pole – otevřené přírodní prostranství, zbavené stromů a keřů, společné etymologické
východisko se slovem cesta

cesta –průchod, průsek –cěstu proklestiti, vymýtiti, protřieti (= prořezat)


abstraktní významy –čisté svědomí, čisté srdce, čistota panenská, nečistota duchovní, nečistá
pověst


dláždění

dlažiti, dlážděnie odvozené od dláha = dřevěná kláda, deska, břevno nebo dílec dřevěného dláždění

dlažič = dnes dlaždič


zásobování vodou

stč. rúra - z něm. Röhre, dřevěný vodovod

rúrmistři,  rormaystr

kašna –z něm. Kasten,  původně nádoba na vodu, i dřevěná

k r. 1450 z Hradce Králové:  „vodu po trúbách vedú“


lázně

stč. lázně, lázn, lázna,

základ slova indoevropský,  v lat. lavare (mýt (se)), fr. laver

lazebník, lazebnice

postava lazebnice ve výzdobě rukopisné bible Václava IV.


mýdlo

psl., pův. jakýkoliv prostředek k mytí

rostlina mydlice

názvy sídel Mydlovary, Mydlná

mydlák, mydlář

v lékařské knize z 15. století se píše“ „Nemáš mýti tváři mýdlem!“


praní

píst, stč. piest

u Štítného: ženy roucha „piestem tepú“

prádlo – místo pro praní

pradlí - pradleny

pradlci







úklid

metla, pometlo, chvostiště – z toho koště.

„pometlem učištěn“          „chvostištěm umeten“


prostředek k nápravě

 „Metla vyhání děti z pekla.“

Komenský v Informatoriu školy mateřské: „Haněním zajisté a chválením rozšafným velmi se může při
dítkách, ba i při jiných lidech spraviti. Neplatí-li to, druhý stupeň kázně jest přemrštiti
metličkou neb rukou pleštiti: pro ten cíl, aby se dítě upamatovalo, zahanbilo a na potom pozornější
bylo.“

bití, pardus, šilink - výprask

„metly a nože“