Útočná slova



slova proti cizincům

v Dalimilově kronice

o   „Uhřata na Čechy udeřili a s obú stranú již mnoho lidí zbili.“

o   podobně o Němcích Němčata



také v Dalimilově kronice

řeč německého opata z fuldy k českému králi: „Bych u tebe seděl blíže, postavil bych tvój stolec
níže. Jměl by (= bys) ve mně súseda zlého, neb bych z tebe učinil králíka malého.“


Slova proti neurozeným lidem

chlapi – nadávka měšťanům a sedlákům

o   z Alexandreidy: „malý had najviece sípá a chlápě najviece chlípá“

pánkati = poklonkovat před pány

o   Konrád Waldhauser o pánech: „spílají nebožátkóm, chudým sedlákóm, chlapi, trúpi“

o   U Petra Chelčického na adresu šlechty: „těm hlavatým lidem sprostní (…) lidé jsú jako psi před
očima; protož již nevidí, kterakého potupenie na ně vymysliti: oni opar sedlský, oni búr, oni srch,
oni chlap (…)“



Nadávání mezi šlechtici

- v zápiscích komorních soudů:  pan Bušek Milešovský pánu na Kostomlatech „z kurvy synu

 a zrádce nadával a paní mateři jeho mrchy bezec(t)né“

- stč. slova pro zbabělce: cketa a věrolomníka, zrádce – nevěrník, zrádce, proradný



Nadávání mezi neurozenými

-         ze stč. satirické skladby Podkoní a žák – hanlivá pojenování:

o   přehubená partéko (krajíc), však ste vy (žáci) hubení žebráci, vy žáci, nebožátka, vy podkoní
hubení,

o   horšieho bydla nenie, než vy je máte, třepačky (hadr)

o   vy hubené panošky    mizero nevlídná          všaks ty hubená satrapa

o   nebožtíku lichý

-         nadávání pomocí jmen zvířat neužitkových – výr, trúp (= trubec)

-         domácí zvířata v kladně hodnotících přirovnáních:

o   v Husově Postile: „volek pracovitý, jenž zemi oře, jest kněz dobrý“

o   V Aktech bratrských: „člověk (…) bude jako beránek tichý a volek prostý“

o   Dalimil: „Prosmež svatého Václava, aby ta vepřová hlava (…) se ještě obránila.“



Slovo pes

zrádný pse! Bodajť opsěl (=Kéž by ses změnil v psa!), peský, peskovati koho, nasazovati psí hlavu
komu, psotiti = chovat se zhovadile

cinocephalus – Klaret přeložit jako psohlavec