Německé souhlásky y
Srovnáním systémů německých a českých konsonantů zjistíme, že němčina má méně konso-nantických fonémů než čeština. V němčině neexistuje ř a v oblasti palatální chybí oproti češtině závěrové souhlásky ť, ď, ň. V odborné literatuře se uvádí počet až 23 německých konsonantic-kých fonémů (viz tabulkový přehled německých konsonantů str. 25).
Charakteristika německých konsonantů
1. Při artikulaci německých souhlásek je nutné si uvědomit, že charakteristickým rysem této ar-tikulace je především napjatost, případně nenapjatost mluvidel. V případě napjatých ústních závěrových konsonantů musíme dále dbát na jejich aspirovanost. Teprve následně spojujeme artikulaci německých konsonantů s jejich neznělostí nebo znělostí. Při klasifikaci českých konsonantů však v prvé řadě rozlišujeme, zda jsou znělé nebo neznělé. Stupeň znělosti německých souhlásek je však vždy slabší, než je tomu u jejich českých ekvivalentů.
V češtině se protiklad napjatosti/nenapjatosti, nebo aspirovanosti/neaspirovanosti při tvoření konsonantů nerealizuje.
2. Aspirace neboli přídech je charakteristickou vlastností německých závěrových konsonantů. Přídech není u všech těchto souhlásek stejný, nejsilněji aspirované je k, nejslabší bývá u p. Aspirovaná artikulace u souhlásek v češtině neexistuje.
3. Podle způsobu a místa artikulace klasifikujeme německé konsonanty obdobně jako v češti- ^ ně. V němčině se vyskytuje navíc u polozávěrových souhlásek v bilabiální oblasti foném pf. Mezi úžinové souhlásky patří v němčině dvě poziční varianty fonému ch, tzv. Ich-Laut [ 9 ]
a Ach-Laut [ x ].
4. Třídění německých konsonantů podle sluchového dojmu odpovídá českému, tzn. že hovoříme o souhláskách ražených, třených a (třených) sykavých.
Německé souhlásky jsou v následném popisu seřazeny podle způsobu a místa artikulace:
- souhlásky závěrové ústní (p, b, t, d, k, g, ráz)
- souhlásky závěrové nosové (m, n, velární rj)
- souhlásky polozávěrové (pf, ts, dz, tj, d3)
- souhlásky úžinové (f, v, s, z, \, 3, 9, x, j, 1, r, h)
U každé souhlásky jsou uvedeny také všechny ostatní znaky jejich artikulace, tj. napjatost / nenapjatost, neznělost / znělost, orálnost / nazálnost, párovost / nepárovost.
23