VÝVOJOVÉ KONTURY DĚTSKÉ POEZIE OD POČÁTKŮ DO ROKU 1945 —Historické počátky: 15. – 18. stol. —Vzdělávací a výchovný záměr —Didaktický a moralizující ráz – uchováno i za NO – poezie pro děti se vyhraňovala jako samostatný intencionální žánr, vytvářela protiklad k výchovně nevhodným kramářským písním —Básně z poč. 19. století: Vojtěch Nejedlý, J. F. M. Rautenkranc a J. J. Ryba —Umělecký protiklad ke kramářským písním vytvářely: —slovesný folklor (říkadla, rozpočitadla, hádanky, škádlivky, popěvky aj.) —básnická tvorba klasiků (neintencionální četba mládeže), zprostředkovaná školní literární výchovou (A. J. Puchmajer, F. L. Čelakovský, K. H. Mácha, K. J. Erben, K. H. Borovský, později V. Hálek, Jan Neruda…) —Inspirace v lidovém básnictví (30. a 40. léta 19. století) —Literárně vytříbenější dětská ohlasová poezie —K. A. Vinařický, J. F. Šumavský, F. Doucha —K. A. Vinařický (Tluče bubeníček, Píseň o nedbalém žáku = Ivánku náš) — —Umělecká autorská poezie (80. a 90. léta 19. stol.) —J. V. Sládek, K. V. Rais, J. Kožíšek —Priorita estetické funkce, využití lidové slovesnosti, chápavý přístup k dětskému adres., poznání a pochopení ontogenetického vývoje, vlastenectví a národně-výchovné intence (R-U = germanizace) —Harmonizující a expresivní motivy rodiny, domova, venkova a přírody; hodnotový svět dítěte; přírodní dění a zemědělské práce v jednotlivých ročních obdobích — Josef Václav Sládek (1845 – 1912) —Sbírky: Zlatý máj (1887), Zvony a zvonky (1894), Skřivánčí písně (1888) —Dětem, Nejmenším, Zlaté slunce, bílý den, Planá růže, vonný květ Josef Kožíšek (1861 – 1933) —Na výsluní, Ráno, Pohádka lesa, Sedmikrásky Karel Václav Rais (1859 – 1926) —Cestička k domovu, Zvířátka a lidé —Od poč. 20. stol. do konce 1. svět. války procházela česká poezie pro děti permanentní krizí —V meziválečném období se stagnace ještě prohloubila —Banální témata a motivy, deformovaný obraz lyrického hrdiny, příležitostné komerční rýmovánky —Vytracení uměleckosti (pouze reedice J. V. Sládka, J. Kožíška a K. V. Raise) — —Kvalitativní proměna české poezie – v polovině 30.let a zvláště za nacistické okupace, díky: —Vítězslav Nezval (1900 – 1958) —František Halas (1901 – 1949) —František Hrubín (1910 – 1971) —Vznikly tři různé koncepce a typy novodobého básnictví pro děti, které ovlivnily i poválečné trendy. Vítězslav Nezval (1900 – 1958) —Anička skřítek a Slaměný Hubert (1936) – próza proložena verši —Inspirace: logika dítěte předškolního věku, asociativní myšlení a vyjadřování, nonsens, rytmizace, neobvyklé rýmové spoje, syntaktické figury — František Halas (1901 – 1949) —Ladění (určeno dospělým čtenářům, 1942) – oddíl Do usínání (určeno dětem) —Zaujat originalitou dětského myšlení, představivostí a fantazií —Těžil ze spontánního metaforického projevu, nekonvenční obraznosti a jazykové kreativity —F. Halas a V. Nezval: nevylučovali svou dospělost a své pocity František Hrubín (1910 – 1971) —Vytvořil pro děti rozsáhlé a ucelené dílo —Považoval dětské verše za umělecky rovnocennou paralelu své básnické tvorby pro dospělé —Jeho autorský subjekt se vědomě podřizoval dětskému příjemci – ztotožnění s vnitřním a vnějším světem dětí —„Básník stojí ve službách toho, komu jsou jeho verše určeny – ve službách dítěte. Z jeho nitra, z jeho světa a jeho jazykem tvoří.“ František Hrubín —Říkejte si se mnou (1943) – harmonizující motivy bezpečného a láskyplného domova, půvabné a přátelské přírody, hravého a prožitkového venkovského dětství —Létal jsem s anděly (1941) – verše pohádkové prózy Josefa Trojana - vzpomínky na vlastní dětský věk —Čeští lyrici vydávající za války poezii pro děti: —Jarmila Urbánková (1911 – 2000) – Vonička —Josef Hiršal (1920 – 2003) – Do práce nám slunce svítí —Václav Renč (1911 – 1973) – Perníková chaloupka (napsána r. 1944, ale vydána až v r. 1990) — — POEZIE PRO DĚTI V PRVNÍM POVÁLEČNÉM TŘÍLETÍ —Dětská poezie vstoupila se poválečného období s vysokým uměleckým kreditem, získaným již za protektorátu, a to především zásluhou novátorských debutů významných básnických osobností: F. Halas (Do usínání) a F. Hrubín (Říkejte si se mnou) —František Hrubín – působil v redakci časopisu Malý čtenář (1940 – 1941) — František Hrubín —Tvorba pro dospělé: —Chléb s ocelí (1945) —Jobova noc (1945) —Nesmírný krásný život (1947) —Hirošima (1948) František Hrubín —Tvorba pro předškoláky a začínající čtenáře: —Chvíli doma, chvíli venku (1946) —Vítek hádá dobře (1946) —Měsíce (1946) —Dobrý den, sluníčko (1947) —Říkejte si abecedu (1947, verše z let 1943 – 1946) —Modré nebe (1948) —Reedice Říkejte si se mnou (1946 a 1948) Chvíli doma, chvíli venku —Podtitul: Říkadla pro městské děti —Do knihy vstupuje zcela nové téma s motivy moderní hračky, vysokého domu, výtahu, rozhledny, tramvaje, parníku a autobusu. —Celkový obraz velkoměstského dětství je tu ale abstraktnější, povrchnější, ještě málo zažitý. říkadlové leporelo Měsíce —Ať je léto, nebo zima, —kluk má vždycky za ušima, —v létě vosu – darebnici, —v zimě teplou beranici. — —- Roční cykly, kalendářní sled měsíců od zimy do jara Jak se chytá sluníčko (1947) —Příhody, které chlapec prožívá během dne (myje se u studny, usne pod hrušní a zdá se mu sen o vlkovi, dědeček mu vypráví pohádku, hraje si s ostatními kluky na vlak…) Ivan Blatný (1919 – 1990) —Člen básnické Skupiny 42 —Jeho díla tabuizována – emigrace do Anglie (1948) —Na kopané (1946) – leporelo o fotbalu —Jedna, dvě, tři, čtyři, pět (1947) – dvě části (1.část říkadla a lyrické verše, 2.část krátké pohádkové příběhy —Lyričtější, humornější a typologicky rozmanitější než tvorba F. Hrubína — Jan Zahradníček (1905 – 1960) —Ježíškova košilka (předúnorová fáze vývoje dětské poezie) – 9 skladeb, které vycházejí z Kristova dětství, vyprávějí legendární příběhy o putování Ježíše a apoštola Petra —Náboženská tématika, křesťanská víra a láska, duchovní hodnoty a mravní řád Období: 1945-1948 —Konec války a následující politické události = promítnutí do tematiky básnické tvorby určené dospělým —Poezie se neubránila tendenčnosti a zpolitizování, levicovost —do dětské poezie nepronikly —Jan Hostáň (1898 – 1982) – propagoval komunistické ideje – usiloval o výchovu dětí k politické uvědomělosti a vyzýval k budovatelskému nadšení —Výzva: — Jak zní příkaz naší vlády? — Jdi pracovat do brigády —… — A ukaž každé tetce, — co je mládež ve dvouletce. Dětská poezie v letech 1948 - 1960 — —Únor 1948 —stranickost, sdělnost, lidovost, socialistický realismus —Literatura – propagátorka komunistických idejí —schematismus i v poezii pro děti Témata —výrobní proces —údernictví v továrnách a dolech —kolektivizace zemědělství —třídně uvědomělý dělník a družstevník —armáda, Rudá armáda —Stalin, Gottwald — Jan Alda (1901 – 1970) —Radostně vpřed (1952) – reprezentativním typem frézistické poezie; zrýmovaný konglomerát stranických hesel a dokumentů; výchova k socialistickému vlastenectví (básně Domove líbezný, Buď, republiko, zdráva); oslava dělnické a havířské profese (Prvnímu dělníkovi, Havíři, Dříve i dnes); budovatelské nadšení (První máj, Den znárodnění)… —Slunečnice (1954) – Traktorista, Horníci, Pětiletka, Brigádníci, 9. květen, Nad obrázkem presidenta —Zlatou Prahou stověžatou (1956) – Pražský hrad, Karlův most…) – vyjadřování a myšlení dospělého Vilém Závada (1905 – 1982) —Jdou vojáci, jdou (1956) —U maminky, u tatínka (1959) —Mám rád svou maminku (1954) —Půjdu do mateřské školky (1955) —Jan Noha (1908 – 1966) – Mladá srdce —Jindřich Hilčr (1921) - Mladost —Vlastimil Maršíček (1923 – 2000) - Počitadlo Hrubínovská linie básnické tvorby a její představitelé —Jan Čarek —František Branislav —František Nechvátal —Ladislav Stehlík —Miloslav Bureš —Oldřich Syrovátka —Přírodní lyrika, harmonizující motivy domova, rodiny, školy, přírody a venkovského dětství, citová vroucnost, strofická, veršová a rytmická pravidelnost a zpěvná dikce Jan Čarek (1898 – 1966) —Antropomorfizovaný svět dobové techniky, strojů, instumentů, s naučnou intencí —Ráj domova (1948) —Radost nad radost (1954) —Veselý věneček (1958) —Srdce potěšení (1958) —Kolo radovánek (1961) —Máš rád stromy (1954) —Ovoce, ovoce na naší zahrádce (1957) —Políčko, pole (1965) —Bylo – nebylo (1957) —Čarokruh (1971) – vyšel posmrtně František Branislav (1900 – 1968) —Píseň dětství (1952) —Zlatý déšť (1955) —Hliněný džbánek (1957) —Zelené roky (1959) —Slovesný folklor, říkadlo, píseň, popěvek —Převažují zvířecí motivy, objevuje se humor a vtip, těží z dětské představivosti —Naše a vaše (1960) —Přijďte k nám, muzikanti (1960) František Nechvátal (1905 – 1983) —Publikoval básně pro děti časopisecky již během protektorátu —Honza Tulipán (1948) – nepříliš povedená sbírka —Medová studánka (1948) – umělecká hodnota —Pod oblohou radovánek (1960) —Rosa, rosa, rosička (1972) —V mámině náručí (1975) —Zlatý proutek (1983) — — — Ladislav Stehlík (1908 – 1982) —Těsné sepětí s jeho poezií pro dospělé —Od jara do zimy (1953) – říkadlové básně k Alšovým obrázkům —Alšova vlast (1953) – M. Aleš —Malý přírodopis (1956) – obrázky A. Ladové —Dětské hry (1956) – J. Lada —Zvířata a zvířátka (1976) – J. Lada —Ladovy veselé učebnice Miloslav Bureš (1909 – 1968) —Vrbová píšťalka (1949) —Otvírání studánek (1955) – zhudebněno Bohuslavem Martinů — Oldřich Syrovátka (1911 – 1977) —Pojďme, děti, do cirkusu (1953) —Tvůj velký sen (1954) —Od země až nad oblaka (1954) —Zatímco ty spíš (1955) —Padej, padej deštíčku (1956) —Co děláme ve školce (1956) —Patřil k autorům – tradicionalistům —Vyhranění až v 60. letech – tvůrce veršů nonsensového typu Básníci - solitéři —Solitérní pozici zaujal v poúnorové poezii pro děti par excellence Jaroslav Seifert —JAROSLAV SEIFERT —Prošel složitým tvůrčím vývojem —Poč. 20. let – proletářská poezie, 30. léta – osobitý básnický styl – nostalgické vzpomínky na dětství, domov a maminku, zásadní životní hodnoty a citové vztahy Jaroslav Seifert (1901 – 1986) —Předválečná tvorba: Jablko z klína (1933), Ruce Venušiny (1936), Jaro, sbohem (1937) —Šel malíř chutě do světa (1949), Maminka (výbor, 1955), Chlapec a hvězdy (1956) —Přimkl se k národním tradicím a klasikům výtvarného umění M. Alšovi a J. Ladovi —Koulelo se, koulelo (1948) – život jabloně (od květů přes uzrání a sklizeň plodů až po její zimní spánek) – paralela životního cyklu a dětského věku Jaroslav Seifert —Chlapec a hvězdy – přibližuje dávno uplynulý svět venkovského dětství; inspiraci našel v typicky českých , lidových, lyrických i humorných obrázcích J. Lady Vladimír Holan (1905 – 1980) —V r. 1955 vyšla jediná sbírka pro dětské čtenáře – Bajaja —Inspirace B. Němcovou (Princ Bajaja) —Sbírka vznikla v nejtěžších obdobích Holanova života: Bajaja opouští svůj hrad / Holan ztratil možnost tvořit a publikovat —Jeho verše vznikly z láskyplného otcovského vztahu k jeho pětileté dcerce (mentálně postižená dcera Kateřina) —Integrující prvek celé sbírky: Lyrická hrdinka Káťa spolu se svým tátou 2. pol. 50. let —Ladislav Dvořák (1920 – 1983) —Barunčina babička (1958) – ovlivněno tvorbou B. Němcové —Po únoru 1948 se z něj stal jeden z nejvíce politicky diskriminovaných autorů Tvůrci nové poetiky —Člen básnické Skupiny 42 - Josef Kainar (1917 – 1971) —Říkadla (1948) – Kainar opouští sládkovsko-hrubínovskou poetiku, rezignuje na její tematické kompoziční a výrazové charakteristiky a vytváří si vlastní představu poetična (civilnost, každodennost a městské prostředí) —Noví lyričtí hrdinové (Holič, Pytlák, Kominík, Zloději) Zdeněk Kriebel (1911 – 1989) —Píšťalička (1955) —Ptám se, ptám se, pampeliško (1959) – osobité moderní prvky —Stradivarky z neoru —Co dělá v parku sluníčko —Originální obraznost; návaznost na avantgardu — Zlatý věk dětské poezie šedesátých let —Liberalizace společenského života a kulturně politického klimatu —Dětské básnictví se rozrůstá do mnohotvárnosti —Profil dětské poezie 60. let určovala poetika F. Hrubína a J. Čarka (hrubínovsko-čarkovská linie): F. Nechvátal: Pod oblohou radovánek; J. Noha: Pohlednice, Duhové barvy, Všechny oči; J. V. Svoboda: Papírová lodička; F. Branislav: Polní růžičky) Jindřich Hilčr (1921 – 2003) —Hrací skříňka (1963) - průměrná —Hra pro pět prstů (1964) – znatelné básníkovo zrání a talent —Sbírka: U maminky, u tatínka (1968) —poezie sládkovského typu — — 70. LÉTA 20.STOLETÍ —Na přelomu 60. a 70. let se ovšem zdálo, že nová vlna poezie pro děti po událostech srpna 1968 u nás vyčerpala své možnosti. —P. Šrut, J. Brukner, J. Kolář, L. Dvořák, K. Šiktanc, J. Hiršal, B. Grögerová, I. Štuka – nuceně se odmlčeli —Vycházeli především reedice (I. Blatný a J. Zahradníček) —Neoficiální a exilová tvorba pro děti – časopis Sluníčko a Mateřídouška (J. Vodňanský a E. Frynta) — POKRAČUJÍCÍ TVORBA GENERACE 70. A 80.LET 20.STOL. —J. Žáček, M. Černík, P. Šrut (Velký Tůdle, Příšerky a Příšeři, báseň o Lichožroutech) —J. Havel, M. Kratochvíl, J. Vodňanský, J. Dědeček —Opakování témat — — KNIŽNÍ DEBUTY —Na konci 90.let – stagnace poezie pro děti —Oživení – J. Weinberger (Povídá pondělí úterku, Kroky po krách) —Začátek 90.let – poezie pro děti zdrsněla —Radek Malý – tvoří přímo intencionální lit. pro děti —Petr Nikl – neměl původně záměr psát poezii pro děti (Přes hádky) — SOUČASNÁ POEZIE PRO DĚTI —Soustředěnost na životní situace blízké dětem (J. Salaquardová) —Příroda jako trvalý inspirační zdroj (D. Mrázková, P. Maděra) —Hravost a nonsensová poetika — OD NEZÁVAZNÉ HRY K ZÁBAVNÉ DIDAXI —Daniela Fischerová (Milion melounů) —Radek Malý (Kam až smí smích, Lahůdky) —Pavel Maděra (Houbeles Pictus) — LYRICKÉ TENDENCE V ČESKÉ POEZII PRO DĚTI —Radek Malý (Listonoš a vítr, Moře slané vody) —Daisy Mrázková (Písně mravenčí chůvy) – měla je napsané už v 60. letech, doplnila a vydala až v r. 2009 — POKRAČOVÁNÍ V NÁVAZNOSTI NA TRADICE —Není to současná poezie pro děti —Tzv. zpívaná poezie pro děti (Z. Svěrák, J. Vodňanský, J. Nohavica) —Návraty k tradičním hodnotám v antologiích (F. Hrubín) — EDICE V NÁVAZNOSTI NA TRADICE —Petr Šrámek – editor (Nebe – peklo – ráj; Tyglík české poezie pro děti 20. stol.; Hrábky, drápky, odpadky; Krasohled české poezie pro děti) — Doporučená literatura: —Čeňková, J. Vývoj literatury pro děti a mládež a její žánrové struktury. Praha: Portál 2006, s. 49-86 —Urbanová, S. Metamorfózy dětské literatury. Olomouc: Votobia, 1999. s. 9 - 60, 78 – 94 —Toman, J. Konstanty a proměny moderní české poezie pro děti. Vlastimil Johanus Tiskárna, 2008. 270 s. —Sieglová, N. Nástin dějin literatury pro mládež a četby mládeže druhé poloviny 19.století. Brno: SPN, 1991. —Sieglová, N. Literatura pro mládež a četba mládeže od devadesátých let 19. století do první světové války. Praha: SPN. 1990.