Závislý infinitiv

1.   Prostý bez zu:


-  klade se vždy po způsobových slovesech  kromě slovesa wissen         Er weiß schön zu singen.


                                                                                                  U
mí pěkně zpívat.

-  po slovesech: bleiben, lassen, hören, sehen, fühlen, spüren, gehen, kommen


-  ve zvláštních případech také po slovesech: finden, machen, legen, schicken, sein, haben.


-  po slovesech: lernen, lehren, helfen, heißen,  pokud není tento infinitiv rozvitý

    Er lernt Auto fahren.   /    Er lernt nach langer Zeit wieder Auto zu fahren.


-   po slovese brauchen užívání zu kolísá                          (viz Praktická mluvnice němčiny
str. 243)



2.  Infinitiv  s  zu:

     Infinitiv s zu  závisí na:


-   slovesu:      Es beginnt zu regnen.


-  podstatném jménu:    Ich habe Lust  (Wunsch, Absicht), ins Kino zu gehen.


-  přídavném jménu:     Es ist wichtig  (gut, leicht, schwer), die Frage zu beantworten.


Pokud má sloveso odlučitelnou předponu  zu se vkládá mezi předponu a sloveso.

Ich habe keine Lust mizugehen.


Další slovesa, po kterých je infinitiv s zu nebo bez zu, jsou uvedena v em-Gramatice na  str. 152.

V rámci DaF je dobré pamatovat si především slovesa, po kterých se klade  infinitiv prostý.


Zvláštní význam má spojení:


sein  +   infinitiv s zu,   které vyjadřuje možnost, nutnost

 Es ist zu erwarten.          Dá se očekávat.

 Es ist noch zu sagen.     Je nutno ještě říct.


haben   +   infinitiv s zu,   které vyjadřuje  povinnost, nebo oprávnění něco udělat

 Ich habe immer viel zu tun.                   Mám vždy hodně práce.

 Wir haben noch etwas zu besorgen.      Máme ještě něco obstarat.



                       (Praktická mluvnice

Polovětné vazby a  zkracování vedlějších vět pomocí infinitivu s zu                   str. 245 -
250)


Er verspricht, dass er uns bald besucht.                                           Slibuje, že nás
brzy navštíví.

Er verspricht,              uns bald zu besuchen.


damit  –  um zu

Wir beeilen uns, damit wir den Zug erreichen.                                Pospícháme, abychom
stihli vlak.

Wir beeilen uns,            um den Zug zu erreichen.


ohne  –   um zu

Er ging weg,  ohne dass er sich von uns verabschiedet hatte.         Odešel, aniž se s námi
rozloučil.

Er ging weg,              ohne sich von uns verabschiedet zu haben.


statt   –   um zu

Du spielst,  statt dass du mir hilfst.                                                  Hraješ si,
místo abys mi pomohl.

Du spielst,              statt mir zu helfen.