Moskevská Rus Založení Moskvy •Původně nevelká osada Kučkovo na břehu Moskvy, • součást Vladimirsko –suzdalského knížectví •1147 první písemná zmínka – kníže Jurij Dolgorukij, •Kníže vladimirsko-suzdalský, sem zve svého spojence •knížete novgorodsko-severského Svjatoslava •1156 budování palisád a opevnění kolem Moskvy, tj. vybudování hradu Moskva •Přesídlení představitelů ruské církve – stavba chrámů •Moskevské knížectví vzniklo podle závěti Alexandra Něvského v 70.letech 13. st. •Vzniká tak nové centrum na severovýchodě Rusi, •postupně roste jeho význam Nejstarší moskevská knížata •Daniil Alexandrovič (1276 – 1303) •Jurij Daniilovič (1303 – 1305) • ve 14. st. nastává ekonomický a politický rozvoj knížectví •Rozšiřování území – počátek 14. století – ztrojnásobení území, připojení Kolomny, Možajska a Perejaslavľa Zalesského •Roste hospodářský a strategický význam Moskvy •Boje s Mongoly o nezávislost, byli součástí Zlaté hordy Zlatá horda l •Zlatá horda – 1242 – 2. pol. 15. stol., mongolský stát v čele s chánem, hlavní •město v Povolží Saraj Bátů. • Konec 13. st. až 1. pol. 14. st. období rozkvětu Zlaté Hordy za chánů Jedigeje, •Uzbeka (přijetí islámu) a Džanibeka •Ovládala východoruské státy včetně Moskevského knížectví – knížata musela •platit daně a skládat slib věrnosti chánovi, za to získávala tzv. jarlyk= jmenovací •dekret pro ruského knížete na příslušné knížectví •Pravoslavná církev zůstala relativně nezávislá, nemusela platit daně, musela se • modlit za chána Zlatá horda Z Rozšíření moskevského státu l lSoupeření s Tverským knížectvím o jarlyk na titul velikého knížete • vladimirského, jenž v sobě zahrnoval jistý nárok na vládu nad celou Rusí l l→ boje mezi tverským knížetem Michailem Jaroslavovičem (1271-1318, lod 1304 veliký kníže vladimirský) a moskevským knížetem lJurijem Danilovičem(1303-1325, veliký kníže vladimirský 1317-1322) l→ smrt obou • • Vláda Ivana I. Kality •1325 – 1341 (veliký kníže vladimirský od 1328) •schopný, velmi pragmatickým vládce •získal jarlyk a vybíral daně (hlavně platil Novgorod) •shromáždil značné finanční prostředky tím, že si velkou část daní ponechával •použil je na další rozšiřování území moskevského knížectví, • okázalou výstavbu v sídelní Moskvě, ale také k podplácení představitelů • Zlaté hordy, aby je přiměl jednat ve svém zájmu •1340 – 1353 vládne jeho syn Simeon Hrdý → boje Novgorodem a Litvou • Boj za nezávislost Ivan I. Kalita (1325-1341) – za jeho vlády země zbohatla, v závěti rozdělil území mezi tři syny Semjona Hrdého, Ivana a Andreje Simeon Hrdý (1341- 1353) – války s Novgorodem a Litvou Ivan II. (1353- 1359) – morová epidemie •Zasloužil se nejen kníže Dmitrij Donský, ale především hlavní regent • v době jeho nezletilosti metropolita celé Rusi Alexij, který usiloval o •povznesení Moskvy do role představitele ruských "národních" i • církevních zájmů. •Bitva na Kulikovském poli 7. září 1380 → ruské vojsko (150 000 mužů) • proti chánovi Mamajevovi a jeho spojenci litevskému knížeti Jagellovi • (nestihl se dostavit) •Velmi krvavá bitva (padlo asi 200 000 mužů) → vítězství Rusů •Nepodařilo se zbavit mongolské nadvlády, dále musí platit daně • Roku 1382 - odvetný vpád Mongolů a vypálení Moskvy chánem • Tochtamyšem • •Ivan IV. se narodil 25.8. 1530 •Do dějin se zapsal jako Ivan Hrozný •30.11.1532 se narodil bratr Jurij •3.12. 1533 zemřel Vasilij III. • Rusko postrádá pevnou vládu • •Ivan IV. se narodil 25.8. 1530 •Do dějin se zapsal jako Ivan Hrozný •30.11.1532 se narodil bratr Jurij •3.12. 1533 zemřel Vasilij III. • Rusko postrádá pevnou vládu • l1462 – 1505 vláda Ivana III. l l1472 velký kníže Ivan III. přijal titul „car vší Rusi“ l l1476 odmítnutí Moskvy platit daně Hordě l l1478 připojení Novgorodu k Moskvě l l1478 sňatek Ivana III. se Sofií Paleologovnou, neteří posledního byzantského císaře l l1480 konec ruské podřízenosti Zlaté Hordě, k bitvě ani nedošlo, jelikož chán utekl před bojem l l1485 připojení Tveru k Moskvě Upevnění moskevského státu • Ivan III. trhá chánův dopis a nechá popravit jeho poselstvo (1478) Důsledky mongolského jha l lNásilné přerušení a zpřetrhání kulturních, politických i obchodních styků • Rusi s Evropou ve 13. a 14. stol. → izolace Ruska lOdlišný vývoj → Rusko – středověk, Evropa – renesance lHospodářský a kulturní úpadek Ruska → zaostává za Evropou o • téměř 250 let • Rozšíření Moskevské Rusi l l1505 – 1533 vláda Vasilije III. l1510 připojení Pskova k Moskvě l1521 připojení Rjazaně k Moskvě lZa vlády Ivana III. a Vasilije III. sjednoceny všechny ruské oblasti lVznikl národní stát Velkorusů (pod žezlem moskevských panovníků)→ lMoskevská Rus • Moskevská Rus v 16. st. Kultura Moskevské Rusi lLiteratura •Potřeba úředních záznamů, letopisy v Novgorodu a Moskvě, • papír místo pergamenu, jednodušší písmo (ustav a poluustav) •Letopisy: •«Троицкая летопись» – Trojický letopis, Moskevský letopisný • svod (sbírka, kodex) v r. 1479 •«Хронограф» – první ruský chronograf v r. 1442 • •Pověsti: «О битве на Калке», «Повесть о разорении Рязани Батыем», повести о Александре •Невском, např. «Житие Александра Невского»,«Сказание о Мамаевом побоище» • • • •Poema: «Задонщина» – Zadonština • •Životopisy: «Житие метрополита Петра», «Житие Сергия •Радонежского» • •Cestopisy: «Путешествие за три моря» Афанасия Никитина • •Legendy: «Сказание о невидимом граде Китеже» • •Historické písně: «Песня о Щелкане Дудентьевиче» Suděbnik 1497 •Nejvýznamnější ruský právní kodex z období •sjednocování severovýchodní Rusi •Věnoval pozornost centrální správě a soudnictví •(aby soudce nepřijímal úplatky) •Votčiníci zbaveni soudní pravomoci •Činnost soudnictví podřízena kontrole velkoknížecích •zástupců •Uzákonil zrušení svobodného odchodu ruského cholopa – •svobodný odchod omezen na dva týdny v roce, týden •před a po sv. Jiří (26. listopadu po skončení všech •polních prací = tzv. Jurjev děň) •Platil pro všechny vrstvy a třídy ruské společnosti MALÍŘSTVÍ lŘada fresek v byzantském slohu l lIkony – náboženské obrazy na dubové desce, zobrazují Ježíše, svaté a Bohorodičku lUmělci: Theofan Grek, Andrej Rubljov ARCHITEKTURA Moskva: Kreml, kostely (Vozněsenija, Simeonov, Andronnikov, Uspenskij) Novgorod: chrámy Blagověščenija na Gorodišči, Spasa v Kovalevě, Uspenija v Bolotově, Spasa na Iljově ulici Dále v Pskově, Tveru, Nižním Novgorodu, Rjazani Spasskij sobor Andronnikova monastyra Chrám v Kovalěvě Uspenskij chram v Kremlu Kreml při Ivaně Kalitě (14.st.) Zdroje ŠVANKMAJER, Milan. Dějiny Ruska. 3. rozšíř. vyd. Praha: Lidové noviny, 1999. 886 s. ISBN 80-7106-216-2. Kapesní atlas světových dějin. Edited by Jindřich Švestka - Petr Cafourek. 2. vyd. Praha: Geodetický a kartografický podnik, 1989. 172, 69 s. ISBN 80-7011-011-2. OBRÁZKY http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/1d/GoldenHorde1300.png http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/7f/Ivan_III_of_Russia_3.jpg INTERNETOVÉ ZDROJE Šilhán, Vladimír. Ivan III. – stavitel Moskvy [online]. Vystaveno 17. 01. 2005 cit. [ 23. 2. 2014].