Základy psychologie 2 Úvod do studia psychologie osobnosti PhDr. Denisa Denglerová, Ph.D. Psychologie osobnosti Obecná psychologie x Psychologie osobnosti Dvě rozdílné cesty: • zkoumání jednotlivých složek osobnosti temperament, charakter, sebepojetí, motivace… • pohled na osobnost prostřednictvím koncepcí různých autorů behaviorismus – Watson, Skinner,… psychoanalýza – Freud, Jung, Adler, Horneyová,… humanistická – Roger, Maslow Definice osobnosti nCo je to osobnost? n Osobnost v laickém slova smyslu – „…osobnosti Superstar jsou rychlokvašky…“ n nDefinice osobnosti nPokus o utřídění definic osobnosti: n Sběrné definice osobnosti n Strukturní definice osobnosti n Integrativní definice osobnosti n Hierarchické definice osobnosti n Adaptační definice osobnosti n Definice osobnosti na základě rozdílů a jednoty n Situační a interakční definice osobnosti Definice osobnosti (Smékal, 2002) n Osobnost je jednotná psychofyziologická celost, integrace dynamických vztahů mezi biologickými (konstitučními) a sociálními momenty. (K.Gotschaldt) n n Každý člověk je v určitých ohledech jako všichni ostatní, jako někteří lidé, jako žádný jiný člověk. (A. H. Murray) n n Osobnost je integrovaný, k seberealizaci směřující systém psychických a psychofyziologických funkcí individua, které jsou v neustálé interakci s prostředím. (P. Říčan) n n Osobnost je konečný produkt našeho systému zvyků. n (J. B. Watson) Definice osobnosti (Smékal, 2002) n Osobnost je konvergencí všech podstatných kulturních tendencí v psychice. Čím kulturnější člověk je, tím méně může být jedinečnou osobností. (Vernon) n n Osobnost nezáleží na vlastnostech, ale ve způsobu jejich spojení. n (Peters) n n Osobnost je to, čím se jeden člověk odlišuje od druhého z hlediska kvantitativního i kvalitativního. (H. J. Smith) n n Osobnost je sumou psychickýcch reakcí člověka na mínění, které má o něm jeho okolí. (Ch. H. Cooley) Psychoanalýza, neopsychoanalýza Sigmund Freud Vědomí x předvědomí x nevědomí Struktura osobnosti ID – je iracionální, princip slasti EGO – je racionální, princip reality SUPEREGO – princip dokonalosti Intrapersonální konflikty id versus ego, id versus superego, ego versus superego Obranné mechanismy – slouží pro ochranu ega před myšlenkami, které jsou zraňující, úzkost vyvolávající. Vytěsnění, sublimace, regrese, fixace… C. G. Jung, A. Adler, K. Horneyová, H. S. Sullivan, E. Fromm, E. Erikson, … Behaviorismus, neobehaviorismus nOtec behaviorismu J. B. Watson n n „…Dejte mi tucet zdravých dobře rostlých dětí a vlastní specifický svět, v němž bych je vychovával, a já vám ručím za to, že z každého z nich vychovám specialistu podle objednávky: lékaře, právníka, umělce, vedoucího prodejny, ba dokonce i žebráka a zloděje, bez zřetele k jeho vlohám, sklonům, tendencím, schopnostem, zájmům a výbavě jeho předků…“ Behaviorismus, neobehaviorismus Důraz na chování, viditelné projevy organismu. Reakce (jednání) člověka je funkcí prostředí (stimulu) a osobnosti (black box). Ivan P. Pavlov Teorie klasického podmiňování – nepodmíněný x podmíněný podnět. Clark L. Hull, B. F. Skinner Rozvíjeli teorii podmiňování, zamýšleli se nad zamezením vyhasnutí podmíněné odezvy. John Dollard, Neal E. Miller Zabývali se procesem učení, vymezovali jeho složky. Humanistická psychologie Abraham Maslow, Carl R. Rogers Opozice vůči behaviorismu i proti „pudovým“ silám psychoanalýzy. Zdůraznění svobody a individuality. Optimistický pohled na organismu, může být moudřejší než vědomí. Vůle k seberealizaci, mohou jí být postaveny překážky. Sebepojetí – názor člověka na sebe sama (pozitivní, zhodnocující nebo negativní, znehodnocující). Je formováno rodiči a dalšími významnými osobami. Nepodmíněné kladné přijetí, upozorňování na chyby v chování x na chyby v člověku. Kongruence – shoda mezi prožitky přítomnými v organismu a tím, jak jsou symbolizovány v já. Názor na lidskou povahu nPsychoanalýza n n nBehaviorismus n n nHumanistická psychologie n n Názor na lidskou povahu nPsychoanalýza n negativní n nBehaviorismus n neutrální n nHumanistická psychologie n pozitivní Je chování svobodné nebo determinované? nPsychoanalýza n n nBehaviorismus n n nHumanistická psychologie n n Je chování svobodné nebo determinované? nPsychoanalýza n determinované n nBehaviorismus n determinované n nHumanistická psychologie n svobodná volba n Základní motivy nPsychoanalýza n n nBehaviorismus n n nHumanistická psychologie n n Základní motivy nPsychoanalýza n sex a agrese n nBehaviorismus n popudy různého druhu n nHumanistická psychologie n sebeaktualizace n Struktura osobnosti nPsychoanalýza n n nBehaviorismus n n nHumanistická psychologie n n Struktura osobnosti nPsychoanalýza n id, ego, super ego n nBehaviorismus n zvyky n nHumanistická psychologie n self (jáství) n Role nevědomí nPsychoanalýza n n nBehaviorismus n n nHumanistická psychologie n n Role nevědomí nPsychoanalýza n maximalizovaná n nBehaviorismus n prakticky neexistující n nHumanistická psychologie n minimalizovaná n Vývojový důraz nPsychoanalýza n n nBehaviorismus n n nHumanistická psychologie n n Vývojový důraz nPsychoanalýza n psychosexuální stádia n nBehaviorismus n kritické situace, učení – identifikace a imitace n nHumanistická psychologie n vývoj obrazu sebe sama n Bariéry osobního růstu nPsychoanalýza n n nBehaviorismus n n nHumanistická psychologie n n Bariéry osobního růstu nPsychoanalýza n nevědomé konflikty, fixace n nBehaviorismus n maladaptivní zvyky, patologické prostředí n nHumanistická psychologie n podmínky hodnoty, inkongruence n Paradigmata v psychologii osobnosti n W. Stern rozlišil dvě základní paradigmata v psych. osobnosti: n n Nomotetické (generalizující) – snaží se formulovat obecné principy a zákony, vystihuje to, co je společné všem lidem, ztrácí se zřetel k individualitě. n n Idiografické (individualizující) – snaží se popsat jedince, vystihnout jedinečné. n n Cvičení – vymyslet příklady nomotetických a idiografických tvrzení, které popisují lidské chování, jednání, prožívání. Teoretická psychologie osobnosti • Co je to osobnost • Z čeho se skládá = struktura osobnosti • Jak spolu tyto komponenty souvisí • Jak se osobnost mění v průběhu ontogeneze • Jak osobnost funguje = dynamika osobnosti • Jak je možné osobnost poznat • Jaké jsou poruchy osobnosti Praktická psychologie osobnosti • Jakou osobností je tento člověk • Jak se bude tento člověk chovat v takové a takové situaci • Jak bude tento člověk řešit daný úkol • Proč je tento člověk takový, jaký je • Jak se bude utvářet osobnost tohoto člověka, když na něj budou působit takové a takové podmínky, okolnosti Folková psychologie = laická, lidová psychologie, implicitní psychologické teorie Východiska folkové psychologie: • Člověk disponuje značným množstvím sdílených znalostí o světě, které mu umožňují anticipovat události a být v interakci s druhými lidmi. • Lidé mají obecně tendenci hledat a nacházet kauzalitu ve vztazích mezi prvky událostí. Souvisí s tzv. common sense = zdravým rozumem, laickým, selským rozumem. Do laického rozumu patří naše implicitní znalosti, vědomosti o jednotlivých oblastech světa a života (různé obory – fyzika, chemie…psychologie). Folková psychologie Jak se vytváří vědomosti laické psychologie? • pozorování chování druhých lidí • pozorování vlastního chování a prožívání • zobecnění postřehů o lidském chování • zobecnění postřehů o vlastnostech osobnosti a o lidské psychice Popularizace poznatků vědecké psychologie ovlivňuje vývoj folkové psychologie!!! Cvičení n Pokuste se ve skupinkách vymyslet několik rozdílů mezi vědeckou a folkovou psychologií. Co je to zásadní, v čem se liší? Folková x vědecká psychologie nZabývá se jen tím, co je nutné nebo naléhavé pro život společnosti nMentální logika – promítání mimoracionálních postupů do zpracování informací nBěžný jazyk, pojmy se nedefinují nIdiografická nNormativně zabarvená nSingularismus – rozpory mezi poznatky se nelibě nesou nVšestranné systematické studium předmětu bádání nPostupy, jejich norma je dána formální logikou nPřesné vymezení pojmů, definice nNomotetická nNehodnotící nPluralistická Kde hledat další informace? Literatura: Victor J. Drapela: Přehled teorií osobnosti Milan Nakonečný: Psychologie osobnosti Pavel Říčan: Psychologie osobnosti Vladimír Smékal: Pozvání do psychologie osobnosti