květen 2015 Aneta Bařinková 396750 I. Téma: Přístupy k jedincům v hraničním pásmu mentálního postižení na středních školách Otázka: K čemu chci dospět? Na jakou otázku se tento výzkum pokouší odpovědět? Co nebo koho budu zkoumat? Proč je to dobré provést? Úvod a cíle výzkumu: V případě, že má jedinec IQ 70-80[INS: , :INS] můžeme ho označit za jedince v hraničním pásmu mentálního postižení. Jsou to jedinci se stupněm mentálního postižení na úrovni mírného až hlubokého podprůměru, ale do kategorie mentálního postižení je neřadíme. V populaci je těchto jedinců kolem[DEL: :DEL] 7 %[INS: , :INS] zatímco jedinců s lehce podprůměrným intelekt[INS: em :INS] [DEL: u :DEL] je kolem 20 %. Většinou jde o jedince z výchovně a sociálně nepodmětného prostředí. V současné době jsou žáci v hraničním pásmu mentálního postižení vyloučeni [LS1] ze speciálního školství, převážně ze Základních škol praktických a Praktických škol. Po absolvování povinné školní docházky tak končí na učilištích, kde jen minimálně zažívají pocity úspěchu a pochopení jak ze strany vyučujících, tak spolužáků. Neúspěchy ve škole a nepříznivé rodinné zázemí negativně ovlivňuje jejich profesní aspirace. [LS2] Stejně jako u jedinců s mentálním postižením, mají [DEL: :DEL] i tito jedinci nízkou míru motivace a potřebují individuální přístup nejen ze strany učitelů.[LS3] Společně s nižší mírou inteligenčních schopností se přidružují[LS4] i specifické poruchy učení nebo poruchy chování. Hlavním cílem práce je zmapovat přístupy k jedincům v hraničním pásmu mentálního [LS5] postižení na středních školách. Konkrétně se zaměřím na přístupy ze strany učitelů, asistentů pedagogů, spolužáků a rodinných příslušníků. Na danou problematiku budu pohlížet i ze strany jedinců [LS6] v hraničním pásmu mentálního postižení. II. Hlavní výzkumná otázka Jaké jsou přístupy k jedincům v hraničním pásmu mentálního postižení na středních školách a můžeme-li zjistit a určit, [LS7] jak jim na střední škole pomoci, aby zvládali studium lépe?[LS8] Vedlejší výzkumné otázky: V rámci [DEL: vedlejších :DEL] dílčích otázek se zaměřím na etiologii hraničního pásma mentálního postižení a vliv rodinného prostředí. Předešlé formy absolvovaného vzdělání jedinců v hraničním pásmu mentálního postižení (ZŠ, ZŠ Praktická). [LS9] A jejich úspěšnost v rámci základního a současného středoškolského vzdělávání. Taktéž zaměřím pozornost na profesní aspirace a s tím související nejběžnější středoškolské obory jedinců v hraničním pásmu intelektu. V neposlední řadě se budu věnovat poradenským službám, které mohou jedinci v hraničním pásmu mentálního postižení využívat, včetně profesního poradenství. [LS10] III. Kvalitativní výzkumná strategie Jako výzkumnou strategii jsem zvolila kvalitativní výzkum, který jsem použila i při zpracování mé bakalářské práce. Zároveň si kladu za cíl hluboce porozumět souvislostem, které se pojí ke zvolené problematice. [LS11] Součástí mého výzkumu bude rozhovor s jedinci v hraničním pásmu mentálního postižení a lidmi, kteří jsou s těmito jedinci v denním kontaktu jako pedagogové, asistenti pedagoga a nejbližší rodina. Rozhovory doplním o případové studie a analýzu dokumentů. Zmíněné metody práce budu aplikovat pouze se souhlasem zákonných zástupců jedinců[LS12] v hraničním pásmu mentálního postižení. Inspirací se mi stala vlastní zkušenost s danou problematikou, oporou mi je i odborná literatura věnující se technikám kvalitativního výzkumu. IV. Návrh metody sběru dat, představa o počtu a kontaktování výzkumných jednotek Pro zpracování výzkumu využiji poznatky, které získám z výzkumného šetření, realizovaného metodami kvalitativního výzkumu. Výzkumný aparát je tvořen rozhovory s jedinci v hraničním pásmu mentálního postižení, jejich učiteli a rodiči, rozhovory budou standardizované, s předem připravenými otázkami, ale i polostandardizované s dalšími doplňujícími otázkami, které budou přinášet příslušné situace. Svůj výzkum doplním případovými studiemi[LS13] a analýzou odborné literatury. Zkoumané jedince kontaktuji pomocí osobních návštěv středních odborných učilištích a jiných zařízení. Jako první oslovím učitele a zkonzultuji s nimi, kteří žáci jsou pro můj výzkum vhodnými kandidáty. Oporou nám budou diagnostické zprávy z PPP nebo SPC. Ideálně bych si pro svůj výzkum představovala celkem pět jedinců v pásmu hraničního mentálního postižení. V. Úryvek z připravovaného nástroje sběru dat Scénář rozhovoru s třídním učitelem studenta v hraničním pásmu mentálního postižení: 1. Jaké má Váš student prospěch? 2. Jaký předměty mu dělají potíže? 3. V jakých předmětech naopak vyniká? 4. Jak zvládá oborovou praxi? 5. Vyskytují se u studenta specifické poruchy učení? Jestli ano, jaké? 6. Má student poruchy chování? Jestli ano, jaké? Specifické-nespecifické 7. Jaká je spolupráce s rodinnou studenta? 8. Zaznamenala jste u svého studenta sklony k záškoláctví, alkoholismu nebo užívání návykových látek? 9. Jak student vychází se spolužáky, je začleněn do kolektivu? 10. Je student v péči PPP nebo SPC?[LS14] VI. Možné praktické a etické problémy při výzkumu Při mém výzkumu se mohou vyskytnout mnohé komplikace. Vážným problémem může být nezájem spolupráce ze strany dospívajících jedinců v hraničním pásmu intelektu, jejich rodiny a v neposlední řadě pedagogů. Etickým problémem může být zjišťování výšky intelektu vybraných jedinců. Uvědomuji si, že se jedná o velice citlivou informaci, proto se budu snažit k vybraným jedincům přistupovat nanejvýš citlivě a respektovat ochranu osobních údajů. Nemohu opomenout ani ochranu zdraví, psychickou rovnováhu a svobodu jedince. Etické problémy ochrany jedince v rámci výzkumu považuji za prvořadé. Je nutné každou osobu, která do výzkumu vstupuje náležitě poučit o možných rizicích. Dokument, který chci použít[INS: , :INS] se nazývá Informovaný souhlas. Dodržím také anonymitu osob, tudíž nebudu uvádět jejich jméno ani příjmení. Jména, která v diplomové práci použiji[INS: , :INS] budou smyšlená. Beru na vědomí etické kodexy, které budu vždy dodržovat: Lidská bytost je vždy cílem, nikoliv prostředkem, budu ctít důstojnost člověka i v rámci výzkumu. Člověka budu vždy respektovat v jeho celosti, ve všech vzájemně provázaných dimenzích. Princip důstojnosti pro mě spočívá v respektování osobní integrity, zamezení fyzického či duševního zneužívání a dodržování zásad slušného chování. VII. Záznam z prvních realizovaných rozhovorů Rozhovory– terénní poznámky Student Vojta v hraničním pásmu mentálního postižení: Vojta hovoří srozumitelně a udržuje oční kontakt. Během našeho hovoru sedí klidně. O svém studiu na střední škole vypráví se zájmem, stejně tak o svých spolužácích. Obor, který Vojta studuje[INS: , :INS] by chtěl v budoucnu vykonávat. Sám přiznává, že ho nebaví český jazyk. Konkrétně má potíže s psaním diktátů a slohových prací. Když je řeč na téma rodiny, odmlčí se a nechce na tohle téma hovořit. Vojtova třídní učitelka: Paní učitelka je velice ochotná a vstřícná. Působí vyrovnaně a klidně. O Vojtov[INS: i :INS] [DEL: y :DEL] mluví převážně v superlativech. Přiznává, že má Vojta slabiny v českém jazyce. Jinak je dle jejich slov snaživý a má snahu se zlepšovat. Jeho spolužáci ho respektují a celkově s nimi vychází velice dobře. Paní učitelka taktéž konstatovala, že má [INS: V :INS] [DEL: v :DEL] ojta nepříznivé rodinné prostředí. Vojtova rodina: S matkou ani otcem se mi nepodařilo sjednat schůzku. Matka je pracovně vytížená a otec nemá o výzkum zájem, nechce spolupracovat. Rodiče dali pouze písemný souhlas, že souhlasí se začleněním jejich syna do výzkumu. VIII. Námět k modifikaci výzkumného návrhu Z mých již nab[INS: y :INS] [DEL: i :DEL] tých zkušeností s kvalitativním výzkumem vyplývá, že bych výhledově poupravila výzkumný plán jen v několika bodech. Především v termínech, v kterých na sebe budou navazovat jednotlivé body výzkumu. Taktéž mám v plánu upřesnit otázky výzkumu. Jelikož mi to plán kvalitativního výzkumu umožňuje, předpokládám, že budu pružně reagoval na okolnosti výzkumu a dosavadní výsledky. Může se stát, že se toho změní ještě více[DEL: věcí :DEL] . IX. Seznam relevantní literatury PUNCH, Keith. Úspěšný návrh výzkumu. Vyd. 1. Praha: Portál, 2008, 230 s. ISBN 978-80-7367-468-7. SILVERMAN, David. Ako robiť kvalitatívny výskum: praktická príručka. Překlad Martin Štulrajter. Bratislava: Ikar, 2005, 327 s. Pegas (Ikar), zv. 8. ISBN 80-551-0904-4. VALENTA, Milan, Jan MICHALÍK a Martin LEČBYCH. Mentální postižení: v pedagogickém, psychologickém a sociálně-právním kontextu. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 349 s. Psyché (Grada). ISBN 978-80-247-3829-1. EMERSON, Eric. Problémové chování u lidí s mentální retardací. Vyd. 1. Praha: Portál, 2008, 166 s. ISBN 978-80-7367-390-1. PÖRTNER, Marlis. Na osobu zaměřený přístup v práci s lidmi s mentálním postižením a s klienty vyžadujícími trvalou péči. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, 175 s. ISBN 978-80-7367-582-0. BENDOVÁ, Petra a Pavel ZIKL. Dítě s mentálním postižením ve škole. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, 140 s. Pedagogika (Grada). ISBN 978-80-247-3854-3. HÁJKOVÁ, Vanda a Iva STRNADOVÁ. Inkluzivní vzdělávání: [teorie a praxe]. Vyd. 1. Praha: Grada, 2010, 217 s. Pedagogika (Grada). ISBN 978-80-247-3070-7. KREJČOVÁ, Lenka. Psychologické aspekty vzdělávání dospívajících. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, 226 s. Pedagogika (Grada). ISBN 978-80-247-3474-3. MARTÍNEK, Zdeněk. Agresivita a kriminalita školní mládeže. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009, 152 s. Pedagogika (Grada). ISBN 978-80-247-2310-5. ČAPEK, Robert. Učitel a rodič: spolupráce, třídní schůzka, komunikace. Vyd. 1. Praha: Grada, 2013, 184 s., [8] s. obr. příl. Pedagogika (Grada). ISBN 978-80-247-4640-1. FISCHER, Slavomil a Jiří ŠKODA. Sociální patologie: závažné sociálně patologické jevy, příčiny, prevence, možnosti řešení. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2014, 231 s. Psyché (Grada). ISBN 978-80-247-5046-0. SOBOTKOVÁ, Veronika. Rizikové a antisociální chování v adolescenci. Vyd. 1. Praha: Grada, 2014, 147 s. Psyché (Grada). ISBN 978-80-247-4042-3. WILLERTON, Julia. Psychologie mezilidských vztahů. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 155 s. Z pohledu psychologie. ISBN 978-80-247-3924-3. [DEL: :DEL] [DEL: :DEL] [INS: KOMENTÁŘ: :INS] [INS: Téma jste si zvolila zajímavé, o tom už jsme mluvily, ale projekt nedrží pohromadě, váš zájem se vám příliš nepodařilo formulovat do výzkumné otázky, ta naprosto neladí se zvoleným způsobem :INS] [INS: sběru dat. Pokud budete výzkum realizovat, to ještě určitě doporučuji promyslet. Snažíte se o formálně správný a kultivovaný jazyk, ale přehlédla jste řadu chyb a :INS] [INS: některé :INS] [INS: věty vyznívají jako :INS] [INS: málo konkrétní :INS] [INS: fráze bez obsahu, např. :INS] [INS: „ :INS] [INS: Zároveň si kladu za cíl hluboce porozumět souvislostem, které se pojí ke zvolené problematice.“ :INS] [INS: Moc se mi nezdá používání slova „jedinec“. :INS] [INS: :INS] [INS: Celkový dojem z projektu je tak spíše rozpačitý. :INS] ________________________________ [LS1]Myslím, že to není přesný termín. [LS2]Z věty není zřejmé, co ovlivňuje co. [LS3]Odkud to víme? Odkaz, zdroj? [LS4]Špatná vazba: K nižší míře …. se přidružují. [LS5]Máte tematicky velký skok mezi prvním a druhým odstavcem. Ten první je velmi obecný, ten druhý už je zase přímo k vaší práci, měl by tu být ještě nějaký předěl nebo spojnice. [LS6]Z pohledu. [LS7]Nedává smysl. [LS8]Dvě hodně obsáhlé otázky v jedné. [LS9]Věta, která nemá sloveso, stejně jako následující. [LS10]Zde otevíráte dalších asi pět témat. Mnohé z nich jdou navíc těžko zkoumat. [LS11]Šlo by to i konkrétněji? [LS12]Zkouaných jedinců se na souhlas ptát nebudete? [LS13]Případová studie je souhrnný termín, který zahrnuje rozhovory, analýzu dokumentů atd. Nejde osamostatnou metodu sběru dat! [LS14]Zjistíte z takových otázek přístupy pedagogického pracovníka ke zkoumanému?