 propojení , přístupnost... (v čase i prostoru)  anonymita  virtuální realita (zdánlivá, možná, neskutečná)  široký dosah, globálnost  dospělí o krok za dětmi, učitelé za žáky  on-line chat  e-mail  videokomunikace, skype  sociální sítě a virtuální komunity  GSM sítě (sms, mms, hlasové služby)  rychlý vývoj nových forem – složitost zjištění aktuální situace, nedostupnost dat  zpravidla – vědomá spolupráce oběti  snáze napadnutelné – znevýhodněné osoby  nedostatečné znalosti hrozícího nebezpečí  virtuální přátelení atraktivnější než reálné (kamarádi, členové domácnosti...)  děti a mládež – umí používat, neumí se bránit  internet jako úniková strategie, reakce  útočník – často falešná identita  manipulativní techniky a postupy  cílem – vyvolání falešné důvěry a osobní schůzky  důsledek – napadení, sexuální zneužití...  využití sugestibility a nedostatku kritického myšlení dětí  často motivace – peníze či jiná odměna (mp3 přehrávač, hry....mobil)  vyhledání potenciální oběti  snaha navázat přátelský vztah a vzbudit důvěru  snaha o izolaci oběti od blízkých  rozvíjení vztahu – dárky, uplácení, služby  cílem – emoční závislost a následné setkání  Vrátný Pavel Hovorka přes služební internet vyhledával mladistvé chlapce ze sociálně slabšího prostředí, zjišťoval jejich zájmy a sliboval jim peníze nebo splnění jejich přání za to požadoval jejich nahé fotografie. Pomocí fotografií a prozrazením jejich sexuálního zaměření pak chlapce vydíral a nutil k orálnímu či análnímu sexu.  Svou první oběť získal tak, že jí v červenci roku 2005 namluvil, že vyhrála soutěž »Dítě VIP«Odměnou byl pobyt v Praze v jeho vrátnici, kde chlapce původem z dětského domova znásilnil. Hovorka využíval k seznamování internetové servery, nejdříve chatoval, pak telefonoval, následovalo pozvání oběti k němu do práce.  Soud uznal Hovorku vinným celkem ze sedmi případů pohlavního zneužívání, třinácti případů vydírání. Navíc také ohrožování výchovy mládeže a ze svádění k pohlavnímu styku. Hovorka byl odsouzen na 8 let vězení.“(E-bezpečí, 2009)  druh šikany, který využívám ICT technologie k agresivnímu napadání oběti  ne fyzické , nýbrž psychické napadání (vyhrožování, zastrašování, nadávání, ponižování, zesměšňování, vydírání, publikování ponižujících fotografií...  agresor napadá oběť samoúčelně – s úmyslem ublížit  využití mocenské převahy nad obětí  často „technologická“ převaha – ovládá lépe než oběť, ta se nemůže bránit  Cílem kyberšikany je  někomu ublížit nebo  zesměšnit  za použití elektronických prostředků.  úmyslné, nepřátelské chování, které se obvykle opakuje  jednotlivec nebo skupina útočníků ubližuje takovým způsobem, že se oběť nemůže účinně bránit.  hanlivé a urážlivé zprávy prostřednictvím SMS, MMS nebo internetu  zesměšňující nebo ponižující obrázky či videa posílané e-mailem nebo vyvěšené na webové stránce  webové stránky, blogy s cílem zesměšnit někoho  instant messageingem  zesměšňování prostřednictvím komunitních sítích  zneužití identity oběti rozesíláním obtěžujících a urážlivých zpráv pod jejím jménem oprávněná kritika na internetu bez zlého úmyslu, bez nadávek a ponižování.  prostřednictvím mobilního telefonu (lživá, hanlivá SMS zpráva) – 68 %  chaty (ICQ, AOL,…) – 30 %  e-maily – 29 %  komunitní sítě (Facebook, Libimseti) - 14 % - vzhledem k prudkému rozvoji sociálních sítí se dá předpokládat, že se bude zvyšovat. 2% 2% 3% 3% 6% 3% 4% 4% 4% 7% 9% 12% 2% 4% 5% 5% 8% 18% 17% 48% 95% 94% 91% 89% 86% 71% 70% 32% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% lživá, hanlivá webová stránka vytvořená ke konkrétní osobě virtuální svět (např. Second Life - interaktivní hra pro více hráčů) blog online video, fotky sociální sítě - komunity (např. Facebook, Lide.cz apod.) e-mail chatroom, ICQ, AOL (instant messaging) SMS, nebo MMS Forma kyberšikany Ti, kteří byli kyberšikanováni v posledních 6 měsících, N=102 denně několikrát týdně alespoň 1x týdně méně často ne  OBĚTÍ KYBERŠIKANY JE 10% DĚTÍ  osobní zkušenosti s kyberšikanou v posledním půlroce na základě přečtené definice deklarovalo celkem 6 % dětí  při dotazování na jednotlivé způsoby obtěžování v posledním půlroce (e-mail, telefon, video, blogy apod.), celkový podíl dětí, které přišly do styku s některou z konkrétně jmenovaných forem kyberšikany (či obtěžování na Internetu), vzrostl na 10 % Komu se děti svěřují  40% kamarádům  37% nikomu – nechávají si to pro sebe, řeší si to sami  31% rodičům  pouze 8 % učiteli Jak ji děti řeší  37% obětí – ignorování agresora a odříznutí se od něj (výměna SIM karty, změna e-mailu…)  34% – kontakt s agresorem, snaha domluvit se  26% – zapojení rodičů  24% – útok na agresora (snaha kyberšikanu vrátit)  10% – případ řeší škola  Pro vznik šikany i kyberšikany - klíčové postavení dítěte ve třídě (jak je ve třídě spokojeno a kolik má dobrých kamarádů)  39% českých dětí ve věku 8–15 let je ve svých třídách velice spokojeno  53% dětí je se třídou celkem spokojeno  9% českých dětí se cítí spíše nespokojeno nebo velmi nespokojeno (to představuje zhruba 78.000 dětí v ČR)   78% dětí má ve třídě více dobrých kamarádů  zhruba 20% dětí deklaruje jednoho dobrého kamaráda  3% dětí nemá ve třídě kamaráda žádného (zhruba 23.000 dětí z ČR) Více než polovina dotázaných dětí již slyšela o případu kyberšikany učitele  6 % dětí uvedlo, že se případ kyberšikany učitele odehrál u nich na škole  7 % dětí zná případ z jiné školy  32 % dětí zná nějaký případ z médií  Vnímavost k případům kyberšikany učitelů roste s věkem dětí  Zhlédnutí videa zesměšňující učitele  31 % dětí někdy zhlédlo zesměšňující video - chlapci výrazně více než děvčata (34% x 27%)  Četnost sledování videí zesměšňujících učitele roste s věkem - více než polovina žáků v 8. – 9. třídě ZŠ alespoň jednou zhlédla takové video  děti považují kyberšikanu za nebezpečnou, ale osobně se jí příliš nebojí  69% dětí považuje kyberšikanu za nebezpečnou  70% dětí, které nebyly kyberšikanovány, se domnívá, že se jim něco takového nemůže stát  14% dětí si myslí: necítil bych se strašně, pokud bych někoho  zesměšňoval na internetu  22% dětí si myslí: natáčet učitele na video je velká zábava  17% dětí si myslí: oběti si za to mohou sami  15% dětí si myslí: kyberšikana je jen legrace  8% dětí si myslí: kyberšikana je vzrušující  nejméně 78% agresorů je ze stejné školy jako oběť  6% dětí přiznalo, že v posledním půlroce využilo některý z prostředků kyberšikany (někoho zesměšnily, ztrapnily, …)  Výskyt agresorů je závislý na věku  použití některého z prostředků kyberšikany přiznalo 10% dětí z 8.-9. tříd, oproti 2% z 2. -3. tříd.  51% agresorů – přímo ze třídy  27% - ze školy  22% - agresor zůstal anonymní nebo pro oběť neznámý POČÍTAČOVÉ DOVEDNOSTI  To, že výskyt kyberšikany se s věkem zvyšuje, souvisí s tím, že s věkem roste i počítačová gramotnost dětí a také způsob využití jednotlivých médií. MEDIÁLNÍ VYBAVENOST  souvislost s věkem, ne však tak výraznou, protože i menší děti jsou velmi dobře počítačově vybaveny, ve věku 14. -15. let je vybavenost v podstatě univerzální. Vybavenost mobilním telefonem  84% dětí z 3. až 9. tříd má mobil  66% – ve věku 8 – 10 let  96 % dětí 14 – 15 let DOPORUČENÍ – co může dělat rodič  přijměte fakt, že život ve virtuálním světě k vašim dětem patří  pokud se v něm naučíte pohybovat, pomůže vám to pochopit vaše dítě  vysvětlete dětem, že ve virtuálním světě je čekají i rizika  naučte své dítě chránit svou identitu  pokud zjistíte, že agresor je ze školy dítěte, kontaktujte zástupce školy  uložte nebo vytiskněte maily, SMS… - může posloužit jako důkazní materiál DOPORUČENÍ – co může dělat škola  vzdělávejte učitele, jak v této oblasti postupovat – naučte ho vyhledat pro šikanované dítě pomoc  zapojte ICT pracovníka do preventivního programu Nepodceňujte klima ve třídě, je pro rozvoj šikany i kyberšikany určující ▪ sledujte spokojenost dětí ve třídě ▪ mluvte o vztazích ▪ seznamte děti s pojmem kyberšikana Jděte dětem naproti ▪ pokud si na některé ze sociálních sítí založíte svůj profil, může to být prostředek pomocí něhož budete komunikovat s dětmi ▪ naučte děti využívat všechny softwarové blokace a ochrany technického rázu ▪ mluvte s dětmi o tom, jak chránit svou identitu  „Moji rodiče jsou rozvedeni a žiji s matkou a sourozenci a otce nezajímám, tak se mi každý směje a rozebírají to na Internetu a přes SMS. Řekla mi to sestra jednoho z deváťáků má spolužačka. Trvá to občas i dnes a nikdo to neřeší“  „Nadávali mi do SMS, že jsem hnusná, škaredá potvora.“  „Někdy kluci i holky mi píšou urážlivý SMS a taky mě natočili na tel. A dali to na Internet-jak se svlékám a nebo jsem na WC“  „Na internetovém portálu byla založena skupina „Nesnášíme Annu V.“ kam ostatní přidávají posměšné komentáře“  „Spolužáci asi tak před dvěma lety mi psali hanlivé SMS a maily, jako že jsem „špína, zavšivená, atp.“, ve škole do mne strkali, plivali na mne až se to dověděla učitelka a řešila to“  „Pořád mě pronásledovali na chatu, když jsem si povídala s ostatními uživateli Internetu a ztrapňovali mě a nadávali na moji rodinu a když jsem se odhlásila a přihlásila na jiný chat, tak mě našli a zase nadávali.“  „Do třídy přišla nová spolužačka, občas jsme se spolu hádaly a kvůli jedné z hádek napsala na svůj blog dlouhý článek se všemi možnými nadávkami“  spíše subkategorie kyberšikany  pronásledování oběti  trestní zákoník : dlouhodobé pronásledování tím, že je oběť vytrvale kontaktována prostřednictvím prostředků elektronických komunikací, písemně nebo jinak (sociální sítě...)  aktivní distribuce digitální pornografie  rozesílání sms, obrázků či videozáznamů  distribuce dětem (ohrožování výchovy dítěte)  výroba a přechovávání, případně zneužití dítěte k výrobě  veselé fackování  náhodné nebo nečekané napadení oběti, její natočení na video a následná publikace na vhodném úložišti v internetu (youtube.com...)  zobrazení brutálního napadení oběti... reakce učitele po cílené provokaci...  spoofing – zasílání sms s falešnou identitou  hoaxy – poplašné zprávy  spam  phishing – podvodné techniky zaměřené zejména na získání osobních údajů, hesel...  pharming – phishing s využitím backdoorových virů, které okopírují citlivé údaje a odešlou na specifickou adresu Poučení o rizicích a hrozbách  PRVOK (Centrum prevence rizikové virtuální komunikace)  http://cms.e-bezpeci.cz/  http://www.prvok.upol.cz/  http://www.e-nebezpeci.cz/  http://www.saferinternet.cz/ – Národní centrum bezpečnějšího internetu  rodičovské zámky a filtry  http://www.seznamsebezpecne.cz/  Pešat, Pavel. Rizikové jevy související s využíváním informačních a komunikačních technologií ve vzdělávání na základní škole (sborník z konference)  www.minimalizacesikany.cz  http://www.msmt.cz/pro-novinare/metodicky-pokyn-k- prevenci-a-reseni-sikanovani-mezi-zaky