1. Reedukace SPU (SP_SPUR)

Reedukace SPU

Náprava SPU:

§  náročný, dlouhodobý diagnosticko-terapeutický proces;

§  cíl: odstranění nebo zmírnění potíží dítěte a zlepšení jeho psychického stavu;

§  musí odpovídat individualitě dítěte a typu poruchy;

§  vyžaduje značné úsilí ze strany dítěte, učitele, rodiny a dalších odborníků.

Forma reedukace:

§  provádí ji speciální pedagog, učitel – absolvent speciálního kurzu, psycholog;

§  individuální nebo skupinová reedukace;

§  škola (běžná třída, třída individuální péče, dys-kroužek, třída pro žáky s SPU);

§  PPP (dys-skupinky);

§  Dys-centrum.

Oblasti reedukace:

1.       reedukace funkcí, které společně podmiňují poruchu;

2.       utváření dovedností správně číst, psát a počítat;

3.       působení na psychiku jedince s cílem naučit s poruchou žít, utváření adekvátního konceptu
sebe samého.

Faktory ovlivňující vývoj SPU:

§  typ dyslexie/ dysortografie (její projevy),

§  intenzita poruchy,

§  trvání, pravidelnost a intenzita reedukace,

§  podpora, motivace dítěte, důsledky zažitého neúspěchu,

§  spolupráce mezi rodinou, školou a specializovaným pracovištěm.

Reedukační lekce:

1.       Motivace

2.       Sluchová percepce

3.       Zraková percepce

4.       Pravoleví a prostorová orientace

5.       Řeč

6.       Čtení

7.       technická stránka: písmena – slabiky – slova

8.       porozumění – čtení textu

9.       Grafomotorika (popř. motorika)

10.   Psaní

11.   Gramatická pravidla

12.   Paměť, koncentrace pozornosti atd.

13.   Hodnocení lekce, přání do příštího setkání (Zelinková, 2003)

Zásady reedukace SPU:

a)      Zaměření terapie na specifika jednotlivého případu,

b)      psychologická analýza celkové situace dítěte,

c)      co nejpřesnější diagnostika obtíží dítěte,

d)      stanovení obtížnosti jednotlivých úkolů,

e)      prožitek úspěchu při první reedukační lekci,

f)       postup po malých krocích,

g)      pravidelně pracovat (pokud možno denně),

h)      je nutné porozumění u prováděných cvičení – znovuvybavení a znovuuvědomnění,

i)        nutné dokonalé soustředění,

j)        obvykle se vyžaduje dlouhodobý nácvik,

k)      rozvíjenou schopnost cvičit do té doby, než je zautomatizovaná,

l)        využití přirozených metod a technik, které respektují situaci, v níž se má dítě osvědčit,

m)    vše musí mít strukturu.

Podpůrná opatření ve škole:

1.       Posadit dítě ve třídě před sebe, lépe doprostřed.

2.       Vysvětlovat novou látku krátkými větami a jednoduchými slovy.

3.       Ujišťovat se o pochopení, dodržovat posloupnost.

4.       Domluvit se na termínech, na známkování, úkolech.

5.       Vyhnout se únavě, rychlému rytmu.

6.       Nechat dítě odpovídat na otázky v různém pořadí, naučit ho přeskakovat otázky, které neumí
vyřešit.

7.       Nezařazovat obtížnou látku po diktátech či jiné namáhavé aktivitě.

8.       Pomáhat dítěti při počátku plnění úkolů.

9.       Být trpělivý, respektovat osobní tempo dítěte.

10.   Nechat dítě objevovat své schopnosti, umožnit mu vyniknout před třídou.

11.   Rozvíjet poznatky o poruchách učení.

12.   Vytvořit si vizuální a fonologické pomůcky, soustavně je užívat v hodinách.