1
Periodizace
psychosociálního vývoje
Psychologie duševního vývoje
PedF MU, jaro 2015
Mgr. Tomáš Kohoutek, Ph.D.
Typy periodizací
Deskriptivní – popisují odlišitelná stádia (význam:
porozumění specifikům vývojových fází)
Řeší např. otázku, co můžeme požadovat po dítěti určitého
věku, aniž bychom jej přetěžovali apod.
Teoretické – snaží se vysvětlit logiku vývoje z určité
teoretické pozice či zvoleného hlediska (význam:
porozumění dynamice vývoje, návaznosti fází…)
Jednou z důležitých otázek vývojové psychologie je např.
otázka, jak a nakolik předchozí (např. rané) zkušenosti
ovlivňují (nebo jsou určující) pro další vývoj
2
Periodizace psychického vývoje:
principy, zaměření
celoživotní – „life-span“, biodromální
(např. E. Erikson)
určitého úseku v životě (zpravidla
považovaného za významný až určující –
nejčastěji dětství (např. S. Freud, M. Mahlerová…)
vývoj určité funkce, systému, vlastnosti…
aspektu života – emoční vývoj, kognitivní
vývoj, morální vývoj, profesní vývoj… (např. J.
Piaget, L. Kohlberg)
Východiska periodizací: povaha vývoje
Psychický vývoj je:
Zákonitý proces, posloupnost navazujících fází; pořadí je
typické, neměnné (určující je především zrání)
Celistvý proces, zahrnuje složky somatické, psychické i
sociální a jejich interakce
Kontinuum postupných proměn; diferenciace a
integrace procesů a vlastností vede ke vzniku kvalitativně nových
forem, které opět mění povahu interakce a stimulují další vývoj
X
Nebývá zcela plynulý a rovnoměrný; lze rozpoznat
přípravné fáze, období latence a kumulaci změn – vývojové skoky
Je individuálně specifický – obecné zákonitosti „platí“
pouze rámcově
(dle Vágnerová, 2005, s. 30-31)
3
Východiska periodizací: vývojové mezníky
Signalizují výraznější proměnu některé ze
složek vývoje, častěji ale kumulaci změn
Biologické (růst, dozrávání CNS, změny motoriky,
hormonálně řízené změny – např. samostatná chůze, vývoj
sekundárních pohlavních znaků…)
Psychické (změny mentální kapacity, změny dané
učením, změny sebepojetí – např. nástup stádia
konkrétních operací, osvojení řeči…)
Sociální (vymezení nové role, „přechodové rituály“ –
např. nástup do školy, první občanský průkaz, důchodový
výměr…)
Příklad kumulace změn: zralost k zahájení školní
docházky
Východiska periodizací:
senzitivní a kritická období
Senzitivní fáze: člověk je zvýšeně vnímavý k
podnětům určitého druhu, připravený je integrovat –
př. vývoj řeči, vývoj schopnosti navazovat a opětovat
citový vztah (viz attachment)
Kritická fáze: vyjadřuje představu, že přiměřené
podněty v určitých fázích jsou nezastupitelné, učení
se nedá „doplnit“ později (viz např. imprinting period)
4
Východiska periodizací: přechody mezi
stádii a vývojové (tranzitorní) krize
K vývoj nemusí být plynulý, může docházet k „pnutí“
mezi novou a starou variantou
Existují různá pojetí krize
jako nezvládnutí vývojového úkolu,
„období mezi“ dvěma stabilními fázemi,
doba nejistoty v „novém“…
i jako subjektivně pociťovaný motiv ke změně
předvídatelné vývojové krize mívají jinou povahu než
nepravidelné osobní či sociální krize – jejich zvládnutí je
více vývojovým úkolem pro samotnou osobu
Eklektická „life-span“ periodizace
(dle Vágnerové, 2005, 2007)
Období
Prenatální
Novorozenecké
Kojenecké
Batolecí
Předškolní období
Školní věk – mladší, střední, starší
Dospívání (adolescence)
Dospělost – mladší (20-40), střední (40-50), starší
(50-60)
Stáří – rané (60-75), pravé (75 a více)
5
Je uvažování o rozdílných stádiích
vývoje úplná samozřejmost?
6
7
Periodizace na základě vývojových úkolů a
„konfliktů“: Erik H. Erikson (1902 – 1994)
narozen v Německu dánské matce
nevlastní otec židovský dětský lékař
studoval malířství
zájem o psychoanalýzu
emigrace, 1939 americké občanství
studium vývojové psychologie
rozšířil Freudův vývojový model –
epigenetická tabulka, dílo „Osm věků
člověka“
studium vývojových podmínek v
různých kulturách (Siouxové,
Jurokové)
„psychohistorie“: psychoanalyticky
orientované biografie velkých postav
historie (Luther, Hitler, Gándhí)
E.H. Erikson - základní pojmy
Epigenetický princip
Vývojová krize
Vývojový úkol
Konflikt
Identita
8
Konflikty ve vztahu k věkovým stádiím
≤ 18 měs. orálně-senzorické: důvěra/nedůvěra ―› naděje
18 měs. -3 svalově-anální: autonomie/stud, pochyby ―›
vůle, hrdost
3-6 lokomotoricky-genitální: iniciativa/vina ―› svědomí
6-12 latence: snaživost/méněcennost ―› kompetence
12-19 adolescence: identita/konfúze rolí ―› věrnost
19-25 mladá dospělost: intimita/izolace ―› láska
25-50 dospělost: generativita/stagnace ―› schopnost
pečovat
›50 pozdní dospělost, stáří: integrita/zoufalství ―›
moudrostmoudrost
9
Rané dětství (od narození do 18 měsíců)
Dítě zcela závislé na
péči (především
mateřské)
Důvěru buduje fyzická
péče (kojení, krmení),
spolehlivá dostupnost
pečující osoby, vřelost,
kontakt, projevy lásky
Nedůvěra vzniká na
základě odmítání,
nepřiměřenosti,
nepředvídatelnosti
nebo nedostupnosti
pečující osoby
Batole (asi 18 měsíců -3 roky)
„Svalově - anální“ období
Dítě se učí „dělat věci
samo“ – rozhodovat se
nezávisle, kontrolovat
vlastní tělo
Pocit autonomie souvisí s
rozvojem sebejistoty,
sebevědomí
Pochyby a pocity studu
vznikají obvykle na základě
příliš ochraňujícího nebo
naopak restriktivního
chování rodičů
10
Předškolní věk (asi 3 – 6 let)
„Lokomotoricko - genitální“
období
Rozvoj vlastní iniciativy
souvisí s tím, zda rodiče
poskytují dítěti svobodu hrát
si, imaginovat a ptát se
Pocity viny bývají reakcí na
kritiku, zákazy, znejišťování,
ponižování
Morální vývoj předpokládá
rovnováhu mezi iniciativou
a pocity viny
Školní věk (asi 6 – 12 let)
Období latence (podobně
jako je definuje Freud)
Přirozeně realistické,
výkonové zaměření,
vyladěnost k učení,plnění
úkolů, soutěži
Snaživost podporují
pochvaly za konstruktivní
aktivity, zážitky úspěchu
Pocity méněcennosti
vznikají na základě převahy
signálů o nedostatcích
dítěte a jeho výkonu
11
Adolescence (asi 12 – 19 let)
V Eriksonově pojetí stěžejní období, propojuje dosažené schopnosti a
plány do budoucna budováním vlastní identity
Pocit identity souvisí s vnitřní stabilitou, zakotveností,předpokládá ale
možnost experimentovat, hledat; souvisí i s nalezením „svého místa“ ve
smyslu role, která nenutí člověka zpronevěřovat se sobě
Zmatení rolí souvisí často s tím, že člověk nemá dostatečně oddělenou
osobní identitu od rodinné, s chabými profesními plány, s nejasnou
představou o sobě
Dospělost
Mladší (asi do 25 let – údaje se různí)
Typickým životním tématem je
zakládání rodiny
Intimita znamená schopnost sdílet
zkušenosti a život s
partnerem/partnerkou, vytvářet zázemí
vztahu
Osamělost (izolace) bývá spojena s
pocity nedostatku zájmu, projevů
péče…
Starší
Důležitým vývojovým
úkolem je pečovat o
něco – obvykle o
potomstvo,může ale
jít i o „dítě“ v
obraznějším smyslu –
dílo prospěšnou
činnost pro druhé…
kromě rodičovství o
smysluplné sociální
zapojení
Pocity životní
stagnace souvisejí s
nemožností pečovat,
zapojovat se, něco
„uvádět do světa“ (z
různých důvodů)
12
Zralý věk
Typické je
„zhodnocování“
vlastní životní
historie (nejen)
formou bilancování
Integrita souvisí s
dosažením jisté
životní moudrosti,
vyrovnanosti,často
s pocitem
spokojenosti z
prožitého života
Pocity zoufalství
se mohou
vztahovat k
nenaplněnému
životu, ale mohou
souviset i se
ztrátami,které
stárnutí a stáří
provázejí
Základní konflikty a dominanty identity
Důvěra / nedůvěra – „jsem to, na co se mohu
spolehnout…“
Autonomie / stud, pochyby - „jsem to, co mohu
svobodně dělat“
Iniciativa / vina – „jsem to, na co se ptám“
Snaživost / méněcennost – „jsem to, co umím“
Identita / konfúze rolí – „jsem to, čemu věřím“
Intimita / izolace – „jsem to, co miluji“
Generativita / stagnace - „jsem to, co poskytuji“
Integrita / zoufalství – „jsem to, co po mě
zůstane“
13
Základní konflikty a odpovídající „ctnosti“
Důvěra / nedůvěra ―› naděje
Autonomie / stud, pochyby ―› síla vůle, hrdost
Iniciativa / vina ―› cílevědomost, svědomí
Snaživost / méněcennost ―› kompetence
Identita / konfúze rolí ―› věrnost
Intimita / izolace ―› láska
Generativita / stagnace ―› schopnost pečovat
Integrita / zoufalství ―› moudrost, vnitmoudrost, vnitřřnníí mmíírr
„„ctnostctnost““ ((virtuevirtue) je v) je v EriksonovEriksonověě pojetpojetíí vlastnost, utvovlastnost, utvořřenenáá jako idejako ideáálnlníí
výsledekvýsledek řřeeššeneníí konfliktu typickkonfliktu typickéého pro danho pro danéé ststáádium vývojedium vývoje
Děkuji za pozornost!