1
Rané fáze ontogeneze
Prenatální a perinatální
období, novorozenecké
a kojenecké období
Raný vývoj (vymezení fází dle Vágnerové, 2012)
Období
Prenatální
Novorozenecké (asi do 1 měsíce)
Kojenecké (asi do 1 roku)
Batolecí (asi do 3 let)
Předškolní období
Školní věk – mladší, střední, starší
Dospívání (adolescence)
Dospělost – mladší (20-40), střední (40-50), starší (50-60)
Stáří – rané (60-75), pravé (75 a více)
2
Proč tím zatěžovat budoucí učitele (starších dětí)?
Raný vývoj v minulosti podceňován:
Částečně „skrytý“, bez přímých sdělení
Děti se mohou jevit jako pasivní (příjemci péče, „výchovy“)
V běžném jazyce charakterizovány spíše absencí schopností –
„nemluvně“
Význam pro porozumění pozdějšímu vývoji: „Rané zkušenosti
tvoří základ, který ovlivňuje způsob zpracování nových podnětů“
(Vágnerová, 2012, s. 31)
Ve skutečnosti patrně nejintenzivnější období učení v životě
Kontinuita vývoje vlastností, schopností (vč. schopnosti učit se),
vztahů i rozvoje některých poruch – důležité pro podporu vývoje i
pro kompenzaci/nápravu
Některé principy a mechanismy přetrvávají a lze s nimi pracovat i
v pozdějším věku, v raném věku pouze dominují (např.
observační učení, imitace, „zrcadlení“, některé reflexy…); dobrý
učitel je chápe a umí využít
Obecně kulturní důvod:
povědomí o okolnostech vývoje, porozumění počátkům vývoje
člověka jako součást profesní i lidské vybavenosti
Prenatální vývoj
1) Období od oplození do uhnízdění blastocysty
a vytvoření tří zárodečných listů včetně vzniku
nervové trubice : první 3 týdny
2) Embryonální období (embryo = zárodek): do 12.
týdne (první trimestr; vzhledem k diferenciaci
orgánových systémů je vývoj v této době zvláště
citlivý na podmínky)
3) Fetální období (fetus = plod): od 12. do 40. týdne
(resp. do narození - +/- 2 týdny)
3
Blastocysta a Carnegie stádia vývoje embrya
Vývoj projevů po měsících
(orientační: běžně se pro popis vývojové úrovně používá údaj týden + dny)
2. měsíc: první pohyby (7. týden sotva znatelné, 8. týden záškuby, 9.
týden samostatné pohyby končetin a hlavy, registrovatelná EEG
aktivita)
3. měsíc: pohyby jazyka, zívání, reakce na dotyk v obličeji, sací
pohyby; sevření prstů, otáčení kolem osy
4. měsíc: střídavý pohyb rukama nebo nohama, reakce na dotek
kdekoli na pokožce, otvírání a zavírání úst, změny výrazu tváře;
lokalizované reakce na podráždění, počátek utváření prvních reflexů
5. měsíc: reakce na tlak, na zvuky z matčina těla (tlukot srdce),
rozlišování základních chutí; rozdíly v denní a noční aktivitě; pohyby
plodu začínají být patrné pro matku
6.měsíc: zvyšování intenzity pohybů, patrný vliv zkušenosti v
diferenciaci pohybů jako reakcí na různé podněty (vč. podnětů z
vnějšího prostředí)
7. – 9. měsíc: další diferenciace pohybové aktivity i vnímání – čichové,
chuťové, akustické percepce (souvisí i se zvyšováním propustnosti
placenty); utvářejí se preference např. pro projevy matky; funkční rozvoj
(vč. vytváření specifických nervových spojení) je již závislý i na
stimulaci (není jen výsledkem zrání nervové soustavy), někteří autoři
(např. T. Verny) předpokládají počátky vývoje individuálních
psychických kvalit (na základě indiv. rozdílného prožívání)
4
16., 20. a 32. týden
Pasivní nebo aktivní období?
(psychologicky relevantní projevy plodu)
Prenatální vývoj jako období přípravy na vše, co bude plod potřebovat po
narození
Je patrné první učení (příklady: rozlišování podnětů, toxicky narušitelná
habituace)
Jsou patrné preference (např. chuť plodové vody)
Aktivita ve smyslu „kontroly“ prostředí (Liley, 1967)
Patrně schopnost snít
Nevíme, jaké je prožívání plodu; nejde o období pasivní „blažené
nevědomosti“ – všechno těžké nezačíná až porodem…
Interakce matky a plodu (Verny, 1993):
Fyziologická komunikace: cestou krevního oběhu – krevní cukr, hormony
atd.
Smyslová/behaviorální komunikace: plod reaguje např. na změnu polohy,
masírování břicha, hlas matky; o svém stavu (např. přílišné stimulaci) „dává
vědět“ prostřednictvím pohybů
Emoční a racionální postoj matky k plodu: doba těhotenství jako „aktivní
rozhovor“ na řadě úrovní
5
Porod, perinatální období
Význam pro psychický vývoj: škála názorů od představy
banální, nevýznamné epizody, popř. pouze negativní a
nebezpečné zkušenosti, po pojetí události zásadního a
nezastupitelného významu
Sociální aspekty porodu (na straně dítěte, matky i dalších vč.
otce); „bonding“ – rané vytváření základu emoční vazby dítěte
a matky (humánní obdoba imprintingu – vtištění)
Jednoznačně se více doceňuje raný kontakt dítěte a matky v
prvních chvílích po porodu (posun od standardní separace
přes „rooming-in“ po „klokánkování“, zapojení otce, šířící se
důraz na familiární prostředí atd. – Klaus a Kennell, Leboyer);
argumentem je i nerušený vývoj připraveného emočního pouta
Nepochybně období náročné i při normálním průběhu
(přechod nezralého organismu z chráněného intrauterinního
prostředí do světa plného podnětů)
Pro ilustraci: Michel Odent
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10095690193-pred-pulnoci/313281381940033/
Méně obvyklý průběh
(předčasné narození dítěte, komplikace během porodu)
V gestačním věku 40. týdnů
obvyklé rozdíly mezi
donošenými novorozenci a
předčasně narozenými:
nižší srozumitelnost
signálů
labilita, dráždivost
menší reaktivita na sociální
signály; častěji „křičící
kojenci“
odlišnosti mohou
přetrvávat i v pozdějším
věku (poruchy
koncentrace, úzkosti, SPU,
vizuomotorické poruchy,
poruchy chování, řeči…)
častější i závažnější
vývojové poruchy v
důsledku komplikací
Rozdíl dán patrně i prostředím, resp. rychlým
příchodem nepřipraveného organismu dítěte do
nepřirozeného prostředí, přerušení kontaktu s
organismem matky, i při podpoře kontaktu stres u
matky…
– Perinatální asfyxie: podobné příznaky se mohou
rozvinout i u dětí vystavených během porodu
nedostatku kyslíku (hypoxii) – podkladem je
narušení některých nervových spojení, popř. i léze v
některé oblasti mozku
6
Možné negativní změny prožívání u matek
„Poporodní blues“ – vyčerpanost, rozlada, „slabé nervy“; až 80
% rodiček
Poporodní deprese – těžký smutek, pocity beznaděje,
neschopnost rozvinout kladný vztah k dítěti nebo naopak
úzkostlivá péče a strach, že „nejsem dobrá matka“, nezájem o
okolí, těžká vyčerpanost; asi 10 % rodiček
Poporodní psychóza – rozrušení – nekontrolovatelná úzkost,
extrémní výkyvy nálad, poruchy koncentrace a vnímání času,
dezorientace, případně i halucinace, bludy… ; méně než 1 %
rodiček, obvykle 2 – 4 týden po porodu, útlum v řádu měsíců
Možné nepříznivé faktory v obvyklých podmínkách: způsob
vedení porodu – rodička v roli podřízeného pacienta; neosobní
přístup personálu; upřednostňování hygienických aspektů péče
před psychologickými s dopady pro bonding; separace matky a
dítěte; nedostatečné informace o kojení; nerespektování
biorytmů dítěte; rutinní péče sester (Mrlinová a Šulcová, 1993,
dle Langmeier a Krejčířová, 1998)
Novorozenecké
období
7
Novorozenecké období
Věkově vymezeno různě: 1. měsíc (Vágnerová, 2012) až první 3
měsíce
možné vývojové mezníky: homeostáza organismu, zrání nervové
soustavy, sociální úsměv
Tělesný vývoj: průměrná hmotnost 3300 – 3400 g, délka 50 cm
Apgar skóre: dýchání, srdeční akce, svalový tonus, barva kůže,
reakce na podráždění nosní sliznice
Motorika: svalový tonus, „procvičování“ (grimasy, nahodilé pohyby,
protahování), reflexy
Vědomí: odlišení spánku a bdění (spánek 17 – 20 hodin v kratších
úsecích)
Brazelton (1967) - 6 základních stavů: hluboký spánek, lehký
spánek, dřímota, klidný bdělý stav, aktivní bdělý stav, pláč
Reflexy
Hledací
Sací
Polykací
Vyměšovací
Obranné
Orientační
Úchopové
Polohové
Moroův reflex (udržování rovnováhy)
vyhasínání vrozených reflexů mohou rodiče nesprávně
vnímat jako regresi, narušení vývoje
8
Asymetrický tonicko – šíjový reflex a „pasení koní“ v
různém věku
Kognitivní funkce, emoční vývoj
Vnímání:
Doteky
Teplota
Změny polohy
Zrakové vnímání: zorné pole
cca 30 cm vzdálenost,
postupně se prodlužuje a
zaostřuje
Sluchové vnímání
Patrně schopnost analýzy
signálů z více receptorů
současně (multimodální)
Schopnost apercepce
(lidské tváře)
Preference „zajímavých“
podnětů –
kontrastní,sociální
Emoční vývoj:
Výraz emocí
Synchronizace pozornosti a
afektu
Zárodky vztahové vazby
Učení
Spojené se základními
smyslovými vjemy
Aktivované ranou sociální
interakcí
Rozpoznání známých podnětů
Rozpoznání matky
Čichem
Po hlasu
Vnímání obličeje matky
9
Protosociální chování novorozence
Dítě od počátku má a postupně rozvíjí schopnost identifikovat,
vyhledávat a maximalizovat interakce – novorozenec je „sociálně
naivní,nikoli sociálně slepý“
Řadu svých funkcí (uspokojování potřeb, uklidňování…)musí na
někoho „delegovat“, což vyžaduje nikoli pasivitu, ale mimořádné
schopnosti; k účinnému kontaktu slouží:
Sací reflex
Reakce na lidský obličej, lidský hlas
Mimické výrazy emocí (radost, strach, odpor, smutek, překvapení)
Počátky vzájemného „zrcadlení“ výrazu
Silnější reflexy, pokud se plazí po nahém těle; úchopový reflex
silnější, pokud chytá prst
Diferencovaný křik
Vývojový mezník: (záměrný) sociální úsměv
Výrazy tváře
– projevy pocitů (zde), reakce v kontaktu (následující snímek)
10
Sociální kontext – „předprogramované“
rodičovské / pečovatelské chování
Často charakteru „vzorce chování“
D. Stern: přehánění výrazů (výška hlasu,jiný rytmus,
výraznější mimika, delší pohledy z očí do očí…), omezení
repertoáru na pochopitelné výrazy, opakování sekvencí
Brazelton: synchronizovaný cyklus interakce matky a
dítěte (trvá několik sekund): zahájení interakce (vzbuzení
zájmu) - vyladění vzájemné pozice - pozdravení (mimika,
vokalizace, úsměv...) – „dialog“ (zapojení všech
smyslových modalit, vrchol radostné excitace) – oslabení odvrácení
pozornosti
Komplexní koncepce intuitivního rodičovství (H.a M.
Papouškovi)
11
Hanuš a Mechthild Papouškovi:
„Intuitivní rodičovství“
Intuitivní rodičovství
Výše popsané charakteristiky byly ověřovány napříč různými kulturami,
jsou patrně z podstatné části univerzální
Schopnost synchronní interakce s novorozenci má asi 90 % dospělých
Nejsou reflektované - rodiče většinou nejsou schopni verbálně
formulovat, na které signály dítěte se zaměřují a podle kterých jednají
např. matky bez ohledu na lateralitu drží děti častěji na levé ruce, což
obvykle vysvětlují právě lateralitou;
dospělí a starší děti tvrdí, že své chování řídí podle výrazu tváře
novorozence, i když ten je neměnný,mění se pouze poloha rukou; apod.)
reakční časy jsou kratší, pečující zvládá reagovat přiměřeně a včas, anižby o
tom musel přemýšlet
Nejdůležitější charakteristikou dobré interakce je „vyladěnost v čase“ –
synchronizace a emoční vyladění
Napodobování dítěte rodičem = respekt k jeho ladění i tempu, pozitivní vlivy
na vývoj ověřeny výzkumně i ve věku 3-4 let
Podpora „kompetence“ dítěte – učí se, že vyvolává předvídatelnou odezvu u
druhých
Podpora pocitu bezpečí, jistoty, důvěry
Pozor na návody, které nutí rodiče bojovat proti vlastním intuitivním
přednostem (např. „vychovávat“ novorozence tím, že jej nechají křičet)
12
Děkuji za pozornost!