Raný vývoj (vymezení fází dle Vágnerové, 2012)
> Období
□ Prenatální
□ Novorozenecké (asi do 1 měsíce)
□ Kojenecké (asi do 1 roku)
□ Batolecí (asi do 3 let)
□ Předškolní období
□ Školní věk - mladší, střední, starší
□ Dospívání (adolescence)
□ Dospělost - mladší (20-40), střední (40-50), starší (50-60)
□ Stáří - rané (60-75), pravé (75 a více)
Shrnutí — čím je novorozenec
výbava ranými reflexy, které postupně vyhasínají (některé záhy, většina do 8-10 týdne) a jsou nahrazovány rozvojem záměrného chování (vliv zrání,experimentace, raného učení)
postupně se zlepšuje kvalita smyslového vnímání (např. ostrost zraku, délka ostrého vidění)
diferencují se stavy vědomí (na počátku spánek až 20 hodin/den)
o svých potřebách informuje více či méně srozumitelnými signály (různé druhy pláče...) rozpoznává sociální podněty,
preferuje je, „zrcadlí" výrazy, kontakt jej stimuluje _
■„dokáže zaujmout" (nachází odezvu v „předprogramovaném" chování dospělých - bonding, intuitivní rodičovství), postupně toto nabývá aktivní podoby ■vývojový mezník: záměrný sociální úsměv
■Přesto období někdy považováno za dobu „přirozeného autismu" (Mahlérôvá - viz dále)
Kojenec (zhruba do konce prvního roku života)
Trvá význam kojení, krmení, bezprostředního uspokojování potřeb (Freud - orální fáze) Vyhasínání reflexů a nástup pohybů a aktivit řízených vůlí (až ke vzpřímené chůzi)
Pokračování kognitivního vývoje: rozvoj praktické inteligence
Pokračování sociálního vývoje; Erikson - základní důvěra; mezníky ve vývoji citové vazby s pečující osobou, chápání vztahů, identity
Počátky rozvoje řeči (někdy až k prvním větám)
Motorický vývoj se zdá být
stěžejní i pro rozvoj psychických funkcí (rozvoj smyslového vnímání spolu s vertikalizací, experimentace s pohybem...)
2
Gesellovy vývojové zákonitosti
Arnold L. Gesell (1880-1961)
Mj. autor vývojové posuzovací škály pro děti 4-36 měs. (viz Langmeiera Krejčířové, 1998)
Princip vývojového směru (gradientu)
□ Kefalokaudální (od hlavy k patě)
□ Proximodistální (od centra těla k periferii)
□ Ulnoradiální (od malíčkové strany dlaně k palcové)
P. střídavého „proplétání"
antagonistických neuromotorických funkcí (flexorů a extenzorů) P. funkční asymetrie (tendence k postupné specializaci L a P strany těla (prvním projevem je tonický šíjový reflex-„poloha střelce")
P. individuálně řízené maturace
(všechny zákonitosti neplatí pro všechny stejně)
P. autoregulace (dítě se ke svému optimu dostává na základě zrání prostřednictvím „výkyvů")
Tělesný vývoj a motorika
■ V prvním roce hmotnost asi 10 kg, délka 75 cm
■ Dentice (první zoubek obvykle cca 5. - 7. měsíc, na konci okolo 8 zubů)
■ Přechod k samostatnému udržení homeostázy (např. trávení bez „odhrkávání", bez bolestivé plynatosti), někdy počátky sebeobsluhy
■ Zrání nervové soustavy; v návaznosti pravidelnější biorytmy, prodlužující se periody bdělosti, výraznější podíl učení
■ Prudký rozvoj hrubé i jemné motoriky
□ 3 měsíce: v leže naznak symetrické poloha, příprava na aktivní úchop
□ při držení v sedu hlava většinou vzpřímená při položení na bříško začíná „pást koně";
□ 4. měsíc - opora o dlaně, úchop
□ 5. měsíc - výraznější snahy o samostatný pohyb,otáčení
□ 6 měsíců: přitahuje se do sedu (nespěchat!), sed v „žabí pozici"
□ manipulace s předměty (bouchání hračkou)
□ 7. měsíc - obvykle sed, s oporou i stabilní postoj
□ koordinace sahání a naslouchání
□ 9. měsíc: velký vývojový milník: pevný sed, aktivní lokomoce - lezení (počátky 7.-8.), přitahování do stoje; předmětů;10. měsíc-schopnost aktivně pouštět věcí)
□ na konci období vzpřímený stoj - „vertikalizace", často chůze, špetkový úchop a umisťování malých
Sociální, emoční a kognitivní vývoj
■ Kognitivní vývoj:
3 Zaměřená pozornost („fixace objektu"), stabilita objektu (ve smyslu předmětu)
3 Rozvoj paměťových systémů
3 Učení - počátky učení nápodobou, „pokus-omyl" (aktivní reprodukce náhodného výsledku - „kruhová reakce")
3 Apercepce - překvapení
3 První „hra" („není - kuk"; házení předmětů a vracení; převážně však explorace)
■ Emoční vývoj:
3 Silně spojen s kognitivním
3 Diferenciace emocí, rozvoj výrazové stránky emocí 3 Rozvoj vědomí vlastních potřeb, komunikace o nich (D. Stern: „kompetentní kojenec")
4
Vývoj sociálních vazeb a jejich chápání -„objektu": René SpitZ (1897-1985)
■ Stádia:
□ Preobjektální (asi do 3měs): neukazují se rozdílně projevované vztahy
□ S. předběžného objektu (do 6. -
8. měs.): reakce na spatření obličeje, iniciativní úsměv
□ S. objektu (objektní): rozlišení mezi známou a cizí tváří, pečující osoba je „libidinózně obsazený objekt", vytváří se specifický vztah ■   „úzkost osmého měsíce",
„strach z cizince", „anaklitická deprese...
Sociální vývoj, komunikace
3 Stabilita pečující osoby, potřeba stability prostředí („osmiměsíční úzkost" - „strach z cizince",vazba na matku, separační úzkost)
3 Potřeba přiměřené stimulace pro rozvoj ve všech oblastech
3 Aktivní vyhledávání a udržování kontaktu 3 Rozvoj řeči pasivní i aktivní
□ 2. měsíc - vokalizace, „broukání";
□ 6. měsíc - „žvatlání" - slabiky, vyjadřování požadavků a nespokojenosti jinak než pláčem
□ 12 měs. - obvykle několik slov aktivně, dobré pasivní porozumění;
□ Někdy nebývá doceňován průběžný rozvoj neverbálního projevu (pohledy, pozice, „znakování")
5
Batole — 2. a 3.tok života
■ Věk 12 měsíců ve skutečnosti nepředstavuje velký mezník, výraznější jsou změny kolem 9. měsíce věku
■ Podle mnoha lidí „nejroztomilejší a nejnáročnější" období
■ Věcným mezníkem je samostatná vzpřímená chůze a řeč (jako charakteristiky lidského druhu)
■ V různých kulturách i sociální přelom - odstavení, „toaletní nácvik"
■ Přetrvává vazba na matku, na významu nabývají další osoby
■ Schopnosti a dovednosti:
□ manipulace s předměty (horizontální a vertikální umísťování kostek; správný tvar do správného otvoru...)
□ Přechod od experimentace ke hře: od souběžné/paralelní k asociativní společné (30 měs.) a později dále ke kooperativní, počátky kresby
□ Aktivní udržování tělesné čistoty (2. rok)
□ Základy sebeobsluhy: některé prvky oblékání a svlékání (natáhnutí botiček, rozepínání/zapínání knoflíků...), při jídle nepřevrací lžíci, pije z hrnečku, umývání rukou...
Tělesný vývoj, vývoj motoriky
mezi 1. a 3. rokem se tělesný vývoj zpomaluje, postupně mizí „miminkovská baculatost"
rozvoj senzomotorické koordinace (např. umí kopnout do míče), hrubé motoriky (pohyb), jemné motoriky (např. schopnost uchopit a umístit předmět)
ve dvou a půl letech umí např.:
3 chodit po špičkách
^ chvilku stát na jedné noze
□ do schodů střídat nohy
dozrávání nervové soustavy (lepší koordinace, nástup symbolického myšlení, rozvoj řeči, paměti, vlastní regulace emocí)
6
Kognitivní vývoj
■ myšlení je vázáno na konkrétní vjemy a bezprostřední zkušenost
■ začíná rozlišovat tvary a barvy - základ pozdější schopnosti pojmového zobecňování
■ malá představa o čase -
(včera půjdeme ..)
■ paměť spíše bezděčná, spojená s emocemi; rozvoj deklarativní paměti
■ důležitou součástí učení je nápodoba - schopnost i odložené nápodoby
■ značně ovlivněn i schopností lokomoce a manipulace
■ dominuje poznávání
□ J. Piaget: v 18. - 24. měs. Přechod mezi etapou senzomotorické inteligence do fáze symbolického a předpojmového myšlení; symbolismus, dynamismus, artificialismus... (podrobněji viz JP, předškolní období)
■ díky hře poznává vlastnosti předmětů a souvislosti mezi nimi
■ k prohlížení věcí mimo svůj dosah si umí pomoci nástrojem (přitáhnout si hračku tyčkou...)
Vývoj reci
Předpoklady z 1. roku.
■ střídání sekvencí mezi projevem matky a dítěte (střídají se úseky matčina projevu a broukání a žvatlání dítěte podobně jako v rozhovoru)
■ synchronizace pozornosti a afektu
■ schopnost dítěte zaměřovat pozornost ostatních na předmět svého zájmu - sdílení pozornosti, odkazování pohledem, „znakování"
■ rozvoj artikulace, první smysluplná slova
2. -3. rok:
■ značný rozvoj aktivní slovní zásoby - od několika slov na počátku tohoto
Období po několik set na jeho konci (pozn. aktivní slovní zásoba u průměrného dospělého je v češtině asi 3 000 - 10 000 slov)
■ prudký rozvoj aktivního slovníku mezi 21. a 24. měsícem, „start" je ale individuální
■ používá krátké věty
■ osvojuje si gramatická pravidla
■ řeč jako „používání obratů" (co slyším, to se pokusím uplatnit) „mluvení spolu" - nejvíc motivované společně říkat básničky, písničky
7
Talentovaní mluvčí
■ Dětský žargon:
□ počátek 8. - 9. měsíc „bá", pouději do 12. měs. „cá - cá", „ch", „pápa", „znzn", „cva", „a", „tond", „za", „tond", „tam", „ne-ne"
■ První věta:
□ „tůň pápá." (18 měs.)
■ Abstraktní slova:
□ „Občas je dycky jenom." (24 měs.)
■ 1. osoba:
□ „Ne Pantišek, ne Panta - já!" (30 měs.)
■ Čas, podmínka:
□ Já se paní Fundové zeptám, jestli Evžička přijde." (31 měs.) Vyjednávání:
□ „Dej mně oku'ku" (ne) „...Na chvľečku opaťně"
■ „Rozšiřování slovní zásoby, „používání" neznámých obratů:
□ „Vy se mnou manipulujete",
□ „To není žádná komunikace" (32 měs.)
□ „Táto, proč tys musel tak řachnout do té církev?" (35 měs.)
Emoční vývoj
■ Objevují se vztahové emoce - radost z kontaktu, žárlivost, soucit
■ sebehodnotící emoce - hrdost, pýcha
■ pocity studu jako reakce na nesplnění očekávání druhých (viz Erikson - konflikt autonomie proti studu a pochybám)
■ též projevy lítosti, smutku, napětí
■ nápadné: nově se objevují afekty hněvu a vzteku - často velmi silné intenzity
8
Socializace
• Stále vazba na matku, silná separační úzkost
socializace především v rámci rodiny - fáze rodiny, získávání vědomí rodinné identity
• Nároky na pozornost, „své místo" v rodině - např. žárlivost vůči dalšímu sourozenci
• Postupně rozšiřování zkušenosti i s lidmi mimo úzký kruh rodiny - širší příbuzenstvo, starší děti, známí...
• vztah k cizím lidem se v průběhu tohoto období mění - dítě se přestává bát (typicky se ale stydí)
• vrstevníci zdrojem alternativní zkušenosti; hra s vrstevníkem (převážně) tzv. paralelní, intenzivnější navazování vztahů s druhými dětmi cca od 2 let
• Socializace ve smyslu výchovy v tomto období už kulturně kotvená (ad S. Freuď. toaletní nácvik; etnografické výzkumy domorodých kmenů - někde prudký přechod od tolerance k vyžadování)
Rozvoj osobnosti
■ identita „já" - rozvíjí se vědomí sebe sama (např. se pozná v zrcadle či na fotce)
■ má své věci, označuje je tak
■ potřeba samostatnosti - chce dělat činnosti samostatně
■ potřeba sebeprosazení - dítě se pokouší prosadit svoji vůli
■ není dosud schopno posoudit, co je přiměřené a vhodné, nejedná se ale o „zlobení naschvál", časté nepochopení projevů učenia experimentace ze strany dospělých
■ pokusy o separaci a samostatné chování
■ XXX
■ zároveň přetrvává potřeba jistoty a bezpečí, vynucená separace (hospitalizace.týdenní jesle...) je v tomto období velmi zatěžující (i v řádu dní; J. Bowlby: fáze protestu - zoufalství - odpoutání od matky)
9
Vývoj do 3 let: Margaret Mahler (i897-i985)
Margaret Mahler
Dva hlavní vývojové úkoly:
□ naučit se žít s ostatními
□ naučit se vytvořit si od ostatních odstup
■ Fáze vývoje Ega:
□ Autistická fáze (do 2 měs.)
□ Symbiotická fáze (2-6 měs.)
□ Separačně-individuační fáze (6 měs.-2 r.)
■ subfáze diferenciace
■ subfáze praktikování subfáze znovusbližování
□ (sub)fáze stálosti objektu/individuality (2-3 roky) *
*popř. ve skutečnosti celoživotní; teorie objektních vztahů zdůrazňuje zásadní důležitost raného vztahu s mateřskou postavou (primární objekt) a zakládání osobnostní struktury v 1. roce života
„Období vzdoru"
(několik měsíců mezi 2,5 — 3,5 roku)
■ velmi omezená schopnost kooperace
□ aktivní odpor, vlastní nároky („ne", „já sám"...)
□ nechuť dělit se (o hračky apod.)
□ při „vhodné" kombinaci s temperamentem je obvyklé fyzické napadání ostatních dětí, rodičů
■ nic z výše jmenovaného není v batolecím věku známkou patologie nebo nevychovanosti, ale nemělo by být ani záminkou pro nevychovávání
□ emočně nabité konflikty přispívají k dětskému pochopení sebe, lidí a sociálního světa
□ „testování stability" rodičů slouží i k prověření jejich důvěryhodnosti - rodič rozčilený, trestající apod. stabilní není
Děkuji za pozornost!
11