Diagnostika třídních
kolektivů
Cíle, postupy a fáze
Co se dnes dozvíte
 Diagnostická otázka a vstupní hypotéza.
 Způsoby získávání diagnostických údajů a volba
vhodných metod.
 Techniky a metody zjišťování skupinových procesů
ve třídě.
 Příklady používaných metod, jejich silné a slabé
stránky.
 Administrace metod – navázání kontaktu se skupinou
a motivace jejich členů, možné problémy při
administraci.
 Etické zásady.
Proč diagnostikovat třídní kolektiv?
 Zjištění žákovy pozice ve třídě (problémy s
chováním, záškoláctví, neprospěch atd.)
 Výchovná interakce učitele se třídou
 Seznámení se třídou (kdo je kdo)
 Plánování preventivních aktivit
 Optimální dělení žáků do tříd při vytváření
nových tříd (nadání, rodinné zázemí,
problémoví žáci, aktuální role ve třídě)
 Restrukturace třídy
 Ověření přítomnosti sociálně patologických
jevů
atd.
Vstupní hypotéza
 Reakce na situaci jíž je školní psycholog sám
součástí
 Na základě minimálních vstupních informací
 Náš předpoklad, ve kterém se uplatňuje náš
postoj (emotivní, kognitivní a konativní) a
zkušenost
 Uvědomit si emoce, které se k ní vážou a jak
mě mohou ovlivnit při dalším posuzování
Diagnostická otázka
 Volí směr hledání a další diagnostický postup
 Postup formulace:
1. Formulace problému = pozitivní popis = Co se
děje?
2. Jaké je zdůvodnění z hlediska vlastní hypotézy?
3. Jaká jsou všechna jiná možná zdůvodnění
daného jevu?
4. Toto vše formulovat do dílčích otázek a všechny
tyto otázky musí být v diagnostickém procesu
odpovězeny
 Tedy se jedná o sérii otázek, které dokonale
pokrývají možné zdroje problému
Způsoby získávání diagnostických
údajů
 Faktografické údaje
 Pozorování
 Informace od
kolegů
 Hrové aktivity
 Běžné interakce
 Rozhovor
 Dotazníkové metody
 Standardizované
dotazníky
 Ad hoc
 Nominační techniky
 Sociometrie
 Projektivní techniky
 Nedokončené věty
 Kresebné techniky
Faktografické údaje
 Velikost školy a demografické údaje o lokalitě
 Sestava vyučujících a jejich změny
 Častost střídání vyučujících, suplování
 Gender a věková struktura učitelského sboru
 Počet žáků ve třídě
 Přespolní - místní
 Gender struktura třídy
 Školní dispozice žáků
 Informace o mimoškolních aktivitách
 Rodinné prostředí žáků
 Vzdělání a zaměstnání rodičů
 Sociálně-ekonomické podmínky
 Rodinná anamnéza
 Věková specifika třídy (homogenita vs. heterogenita)
 Národnostní a etnické složení
Registrace pozorování
 Narativní zaznamenávání – popis přirozeného
chování
 Intervalové zaznamenávání – vybrané projevy
chování sledované v časových intervalech (kdy v
průběhu činnosti)
 Záznam události – zaznamenávání četnosti
projevů chování
 Ratingové zaznamenávání – použití škály pro
hodnocení pozorovaného chování (kooperativní
– nekooperativní, aktivní – pasivní)
 Co se děje, když to nikdo nevidí?
Charakteristiky dobrého pozorování
 Pozitivní definice pozorovaného jevu
 Jasnost definice míry výskytu chování
 Přesné určení jednotky chování
 Stupeň pozorovatelova vyvozování
 Obecnost pozorovacího schématu
 Jak poznám, že jsem to udělal správně?
 Dokážu to napsat
 Dokážu to popsat nezúčastněnému kolegovi
Spolehlivost pozorování
 Pozorovatel:
 Postoje
 Pozornost
 Zkušenost
 Osobnostní rovnice
 Zákl. atribuční chyba, centrální tendence, haló
efekt, implicitní teorie osobnosti, chyba
kontrastu atd.
 Objem pozorovací doby
Monitorovací systém problémových
projevů chování (Zapletalová, J.)
 Učitel během vyučování zaznamenává
podrážděnost, úzkost, zhoršenou
koncentraci, ospalost, neprospěch , absence,
zhoršené vztahy mezi studenty navzájem,
neschopnost řešit problémové situace.
 Touto cestou je možné včas ovlivňovat třídní
kolektivy, hygienu učení nebo i problematiku
drogových závislostí.
Rozhovor
 Rozhovor je setkání
 Věrohodné informace nelze získat nátlakem,
manipulací, v nepřátelské atmosféře, ani výměnou za
výhody
 Vedení rozhovoru je umění
 Fáze rozhovoru
 Úvodní fáze – vzbudit atmosféru důvěry a otevřeně
sdělit cíle rozhovoru, naladění, charakter neřízeného
rozhovoru
 Diagnostická fáze – definujeme problém a klademe
otázky, které mohou problém osvětlit, od obecného ke
konkrétnímu
 Závěrečná fáze (debriefing)– ujištění o důvěrnosti,
přeladění klienta.
Typy otázek
 Objasňující otázky
Zásady vedení rozhovoru
 Vyhýbat se otázkám vyžadujícím odpověď ANO-NE
 Vyhýbat se dlouhým a složitým otázkám a používání
cizích slov
 Vyhýbat se sugestivním otázkám
 Klást přímé otázky
 Vyhýbat se otázkám, které klienty mohou uvést do
rozpaků
 Při kladení otázek brát v úvahu věk klienta
 Vyjasňovat některé pojmy
 Oceňovat a dodávat dětem odvahu
 Pracovat s emocemi
 Být empatický
Dotazníky
 popis sociální klimatu v určité třídě z pohledu žáků
 porovnání názoru žáků a učitelů na klima třídy
 porovnání žákovského přání (CES-P) a přítomného, aktuálního
stavu (CES-A)
 zjišťování rozdílů mezi učiteli vyučujícími tutéž třídu
 zjišťování rozdílů mezi tradičními a alternativními školami
 zjišťování toho, jak klima ovlivňuje osobnost učitele a žáků,
výchovně-vzdělávací výsledky
 POUZE DOPLŇKOVÉ UŽITÍ
Příklady používaných dotazníkových
metod
Dotazníky na zjišťování sociálního klimatu
třídy (CES, MCI)
 SPOKOJENOST:
 Žáky naší třídy práce ve škole baví
 TŘENICE:
 V naší třídě se děti mezi sebou pořád perou
 SOUTĚŽIVOST:
 V naší třídě mezi sebou žáci často soutěží,
aby se dozvěděli, kdo je nejlepší
 OBTÍŽNOST UČENÍ:
 V naší třídě je učení těžké, máme moc práce
 SOUDRŽNOST:
 V naší třídě se mnou každý kamarádí
Příklad (CES)
Dotazník CES - forma A
(Classroom Environment Scale)
 Autoři: E.J. Trickkett (Yale University), R.H. Moos (Stanford University) 1973, B.J. Fraser (Western
Australian Institute of Technology) 1982
 Překlad a úprava: J. Lašek (Pedagogická fakulta VŠP v Hradci Králové), J. Mareš (Lékařská fakulta UK v
Hradci Králové) 1988
Jméno žáka/žákyně: Škola:
Třída: Obec:
Učitel/učitelka: Dnešní datum:
Nevyplňujte, dokud nedostanete pokyn!
1. Žáci z naší třídy vkládají do školní práce poměrně dost úsilí, energie. Ano - Ne
2. Žáci se v naší třídě navzájem dobře znají, vědí o sobě dost věcí. Ano - Ne
3. Tento učitel (tato učitelka) s námi málokdy diskutuje o věcech, v nichž bychom
potřebovali poradit, pomoci.
Ano - Ne I
4. V naší třídě věnují žáci více času debatování o mimoškolních věcech, než debatám o
učivu a učení.
Ano - Ne I
Příklad (ICEQ)
Škály: Personalizace, Participace, Nezávislost, Bádání, Diferenciace
Dotazník ICEQ
(Individualized Classroom Environment Questionnaire)
Autoři : A. J. Rentoul, B.J. Fraser 1979
Překlad a modifikace : Jiří Mareš a Jan Mareš 1995
tída: identifikace:
chlapec - dívka
Návod k odpovídání:
Odpovídá se číselně, přidělování m bodů. Nejde tedy o známkování jako ve škole!
možné odpovědi
často občas těžko říci málokdy vůbec ne
5 4 3 2 1
1. Učitel se věnuje všem žákům, mluví se všemi z naší třídy. 1 2 3 4 5
2. Když se při hodině o něčem debatuje, žáci se nebojí říci svůj
vlastní názor. 1 2 3 4 5
3. Je to učitel, kdo rozhoduje o tom, kde bude který žák sedět. 1 2 3 4 5
4. Když žáci naší třídy narazí na určitý problém, raději si přečtou
řešení v učebnici, než aby hledali řešení sami, udělali si nějaký
pokus.
1 2 3 4 5
5. Žáci rozdílné výkonnosti dostávají u nás rozdílně obtížné úkoly. 1 2 3 4 5
Škála sociální akceptace
 Autorem J. Juhás (1990)
 Pro psychický vývoj žáka je významné jeho přijetí vrstevnickou
skupinou, ale je důležitý i jeho postoj k této skupině, jak ji
hodnotí a do jaké míry se s ní ztotožňuje
 32 položek; 4 subškály:
 Vztahy ke spolužákům a jejich hodnocení
 Názor jedince na kolektiv třídy
 Emoční prožívání jedince související se životem ve třídě
 Vztah rodinného prostředí školy
Dotazník sociální opory u dětí a
dospívajících (Mareš, Ježek, 2005)
 Opora poskytovaná (Jak často?)
 Rodiči
 Učitelem
 Spolužáky
 Kamarádem
 Školou
 Subjektivní důležitost (Jak důležité?)
Nominační technika
 ZDRAVÉ JÁDRO:
 Kdo je přátelský a kamarádský?
 Koho bys chtěl za předsedu třídy a proč?
 Koho považuješ za nejchytřejšího?
 Kdo se umí ze spolužáků nejlépe prát?
 Kdo se zastává slabších?
 S kým je největší legrace?
 Kdo je odvážný a nebojí se?
 Komu to myslí a má dobré nápady?
 Koho mají učitelé rádi?
 Kdo se nejslušněji chová k učitelům?
Nominační technika
 FYZICKÁ AGRESE:
 Kdo ubližuje slabším?
 Kdo zastrašuje a ponižuje spolužáky?
 Kdo se umí ze spolužáků nejlépe prát?
 Kdo používá násilí proti druhým?
 Kdo se nejvíce pere?
Nominační technika
 PSYCHICKÁ AGRESE:
 Kdo zastrašuje a ponižuje spolužáky?
 Kdo zesměšňuje spolužáky?
 Kdo nejvíc pošťuchuje?
 Kdo má strach z nějakého spolužáka a z
koho?
Nominační technika
 OBĚŤ:
 Kdo se stává terčem vtipů a legrací?
 Kdo nejvíce žaluje?
 Kdo má strach z nějakého spolužáka a z
koho?
 Kdo je ostatními přehlížen a odmítán?
 Kdo je fyzicky napadán a neumí se bránit?
Dotazník B-3 a B-4
(Braun, 1997, 1998)
 Použitelnost od 4. třídy po maturanty
 Kombinace nominační techniky a dotazníku:
 Preference
 Spokojenost dětí ve třídě a sebevnímání
 Celkový stav třídy
 Percepce vlastností spolužáků
SO-RA-D
sociometricko-ratingový dotazník
Vladimír Hrabal st. (1990)
A. Vliv
1. Nejvlivnější žák třídy
2. Patří mezi několik nejvlivnějších
3. Má průměrný vliv, jako většina žáků
4. Má slabý vliv
5. Nemá žádný nebo téměř žádný vliv
B. Sympatie
1. Velmi sympatický
2. Sympatický
3. Ani sympatický ani nesympatický
4. Spíše nesympatický
5. Nesympatický
C. Vysvětlení sympatií
• Proč je vám který spolužák sympatický nebo
nesympatický
SO-RA-D
Sociometricko-ratingový dotazník
Vladimír Hrabal st.
A. Kombinace indexů u jedince
1. Vysoký vliv a vysoká obliba
2. Vysoký vliv a nízká obliba
3. Oblíbení, nevlivní
4. Neoblíbení, nevlivní
B. Třídní indexy
1. Výše třídního indexu vlivu = koheze třídní skupiny
2. Třídní index obliby = stav emocionální atmosféry ve
třídě
Nedokončené věty
 Naše třída je …
 Do školy chodím …
 Někdy mám strach …
 Mí kamarádi si o mně myslí, že …
 Když doma myslím na školu, …
 Když odcházím ráno do školy, …
 Moje nejoblíbenější jídlo je …
Etika práce se školní třídou
 Dodržování všeobecných právních norem (práva dítěte, zákon
na ochranu osobních údajů)
 Chránit práva a důstojnost jedince
 Respektování právo volby žáka vstoupit či nevstoupit do
procesu získávání informací
 Práce s žáky, učiteli i rodiči nestranně, bez ohledu na jejich
fyzické, mentální, sociální či emocionální vlastnosti
 Přiměřeně informovat o výsledcích
 V žádném případě neseznamujeme klienty s pořadím a dalšími
konkrétními informacemi týkající se jejich statusu zjištěném v
rámci sociometrického šetření
 Zvažte, zda výstupy zpřístupnit svým kolegům.
Strategie při práci se třídou 1
1. Nastolení důvěry
Žáci ve třídě by měli získat pocit, že výchovný
poradce je ten, kdo jim chce poradit, pomoci, komu
se mohou svěřit s problémy, těžkostmi.
otevřená komunikace beze strachu
Strategie při práci se třídou 2
2. Projevit zájem
Projevit snahu zjistit, jak jednotliví žáci ve třídě
vnímají problém a jak ho prožívají.
Projev senzitivity a empatie
Strategie při práci se třídou 3
3. Odstranit strach
Děti mohou mít obavy, že výsledky práce s
výchovným poradcem mohou ovlivnit jejich školní
hodnocení
Děkuji za pozornost