1042.jpg Výtvarná avantgarda scénografie 20. a 30. let 20. století 1042.jpg Výtvarná avantgarda -Českou výtvarnou avantgardu pomáhají formovat rezultáty některých evropských uměleckých středisek: zásádní vliv Bauhausu: Oskar Schlemmer, Vasilij Kandinskij, László Moholy-Nagy – otevřeli scénické možnosti abstraktním výrazovým prostředkům - - Oskar Schlemmer. Stelzenläufer 1927.jpg Oskar Schlemmer. Stelzenläufer (1927) Oskar-Schlemmer_15.jpg Oskar Schlemmer Oskar-Schlemmer_19.jpg Oskar Schlemmer Oskar-Schlemmer_16.jpg Oskar Schlemmer 1042.jpg Výtvarná avantgarda -Nejradikálnějším zdrojem inspirace se stal ruský konstruktivismus -Ljuba Popová zavrhuje předmětnost a nepředmětnost prohlašuje naprosté osvobození od všeho, co bylo vytvořeno dřív. -Ve spolupráci s Mejercholdem zbavili jeviště v inscenaci Crommelynckova Velkolepého paroháče (1921) všech konvencí včetně portálového rámu, neboť se hrálo pod širým nebem. -rozestavují se dřevěné praktikábly, podlahy, žebříky, schody a stupně -nejsou zde skutečné předměty, jen materiálová schémata - https://s-media-cache-ak0.pinimg.com/736x/40/87/bd/4087bd3c433d7f053157a272ac91c963.jpg Ljuba Popova, Velkolepý paroháč (1921) biocloseupstage-int.jpg Ljuba Popova, Velkolepý paroháč (1921) 1042.jpg Osvobozené divadlo Osvobozené divadlo byla pražská avantgardní divadelní scéna založená jako divadelní sekce Devětsilu v závěru roku 1925 a oficiálně vystupující od února roku 1926 Důležití scénografové: Bedřich Rádl Otakar Mrkvička Karel Teige František Zelenka Antonín Heythum DSC_0640.JPG 1042.jpg Osvobozené divadlo se přihlásilo programově ke konstruktivismu a poetismu -u nás přehodnocení funkce scénografie z dotud víceméně statického pojetí k dynamickému sledu proměn, aktivně rytmizujících děj - -V druhé etapě Osvobozeného divadla symbolizované V + W příklon k poetickému naivismu Vest-Pocket-Revue_v.jpg Vest Pocket Revue (1927) image014.jpg František Zelenka, Caesar, Osvobozené divadlo (1932) OD-Osel-1_v.jpg 1042.jpg Brno na přelomu 20. a 30. let nemělo kromě A. V. Hrstky stálého výtvarníka a scénografický program tohoto divadla nebyl systematický Brno si prošlo konstruktivismem, expresionismem i malířským kubismem. Velké oživení nastalo s příchodem Jindřicha Honzla a E. F. Buriana 1929-31. Hlavním scénografem se stal Zdeněk Rossmann Kupec benátský - 16.01.1931 (Antonín Heythum - scéna, II. obraz).jpg Kupec benátský - 16.01.1931 (Antonín Heythum - scéna, II. obraz) Kupec benátský - 16.01.1931 (Antonín Heythum - scéna, III. obraz).jpg Kupec benátský - 16.01.1931 (Antonín Heythum - scéna, III. obraz) DSC_0639.JPG Zdeněk Rossmann, L.Blatný, Smrt na prodej, ND v Brně 1930 1042.jpg František Muzika Raná brněnská spolupráce Jindřicha Honzla s Františkem Muzikou spojovala konstruktivismus s poetismem Ve hře Ultimo použil tři růžové paravány, schůdky a předměty, plné humoru, oslavující moderní techniku . Fantastický elektrický přístroj chrlí spousty drátů, jimiž je do nepřehlednosti spoutaná celá scéna, vyzdobený girlandami žárovek. Na počátku třicátých let se scénografie od architektonicky pojednané zdůrazňující její specifičnost z tohoto pojetí vymaňuje a malíři začínají vnášet svůj rukopis přímo do divadla např. právě F. Muzika. – přechod k surrealismu DSC_0640.JPG František Muzika, Ultimo, Stavovské divadlo (1928) 1042.jpg Dalším představitelem imaginativně ztvárněné scény byl malíř Alois Wachsman – snové, bezvzdušné prostory. 1f13a42835c34a90bd603a3edb35efe3.jpg Prospero - 04.11.1937 (Alois Wachsmann - návrh scény) 1042.jpg Světlo Jako výtvarný činitel začíná hrát roli v divadle 30. let. Světlo dává vyniknout různým strukturám materiálu, proměňovalo objekty, propojovalo herce s atmosférou představení… -prosvěcování laťové podlahy -postava překrytá rastrem drátěného pletiva -záběry nezvyklých detailů -„svícení stínem“ -filmová projekce 1042.jpg Světelné inscenace divadla D 35 režiséra E. F. Buriana a scénografa Miroslava Kouřila rozkládaly děj na jednotlivé sekvence, střídaly celky s naddimenzovanými detaily a pohrávali si s možností paralelních dějů. Theatergraph vynález českého divadelníka E. F. Buriana a scénografa Miroslava Kouřila. Ti v polovině třicátých let před jeviště spustili jemnou, průhlednou tylovou oponu, na kterou promítali filmy nebo diapozitivy. Obraz nefungoval jako ilustrace, ale jako aktivní významová složka představení. DSC_0642.JPG Miroslav Kouřil, Procitnutí jara, Divadlo D 35 (1936) 1042.jpg Použitá literatura a zdroje (citováno dne 4.4.2015) ADLEROVÁ, Alena. Dějiny českého výtvarného umění. Vyd. 1. Editor Vojtěch Lahoda. Praha: Academia, 1998, 478 s. ISBN 8020006303. http://www.phil.muni.cz/udim/avantgarda/index.php?pg=osvobozene_divadlo http://www.phil.muni.cz/udim/avantgarda/index.php?pg=f_zelenka2 http://archiv.narodni-divadlo.cz/ArchivniDokumentFotografie.aspx?ad=9545 http://www.theatre-architecture.eu/cs/zpravy/pul-stoleti-laterny-magiky.html http://archiv.narodni-divadlo.cz/default.aspx?jz=cs&dk=Umelec.aspx&ju=3419&pn=256affcc-f002-2000-15 af-c913k3315dpc