Metodické komentáře ke Standardům pro základní vzdělávání Český jazyk (Metodické komentáře s ilustrativními úlohami) (Materiál neprošel jazykovou korekturou a nebyl graficky upraven) Pracovní skupina Český jazyk: 1. stupeň PaedDr. Květoslava Klímová, Ph.D., PdF MU Brno, didaktička českého jazyka PaedDr. Jana Nedvědová, zástupkyně ředitele, ZŠ Žižkov, Kutná Hora PhDr. Kamila Balharová, učitelka, speciální pedagog, ZŠ Táborská, Praha 4 Mgr. Jitka Altmanová NÚV Český jazyk: 2. stupeň Obsah Úvod 1 Nastavení tří úrovní obtížnosti ilustrativních úloh (hotovo) 2 Doporučení pro práci s žáky SVP v hodinách češtiny 3 Komunikační a slohová výchova na 1. a 2. stupni ZŠ 3.1 Komunikační a slohová výchova na 1. stupni ZŠ 3.1.1 Úvodní text (hotovo) 3.1.2 Přehled očekávaných výstupů a stanovených indikátorů (hotovo) 3.1.3 Konkrétní očekávané výstupy, indikátory, vzorové úlohy, metodické komentáře (téměř hotovo – ještě doplnit k některým úlohám met. komentáře) 3.2 Komunikační a slohová výchova na 2. stupni ZŠ 3.2.1 Úvodní text 3.2.2 Přehled očekávaných výstupů a stanovených indikátorů 3.2.3 Konkrétní očekávané výstupy, indikátory, vzorové úlohy, metodické komentáře 4 Jazyková výchova na 1. a 2. stupni ZŠ 4.1 Jazyková výchova na 1. stupni ZŠ (rozpracováno) 4.1.1 Úvodní text 4.1.2 Přehled očekávaných výstupů a stanovených indikátorů 4.1.3 Konkrétní očekávané výstupy, indikátory, vzorové úlohy, metodické komentáře 4.2 Jazyková výchova na 2. stupni ZŠ 4.2.1 Úvodní text 4.2.2 Přehled očekávaných výstupů a stanovených indikátorů 4.3.3 Konkrétní očekávané výstupy, indikátory, vzorové úlohy, metodické komentáře 5 Literární výchova na 1. a 2. stupni ZŠ 5.1 Literární výchova na 1.stupni (rozpracováno) 5.1.1 Úvodní text 5.1.2 Přehled očekávaných výstupů a stanovených indikátorů 5.1.3 Konkrétní očekávané výstupy, indikátory, vzorové úlohy, metodické komentáře 5.2 Literární výchova na 2. stupni 5.2.1 Úvodní text 5.2.2 Přehled očekávaných výstupů a stanovených indikátorů 5.2.3 Konkrétní očekávané výstupy, indikátory, vzorové úlohy, metodické komentáře 6 Hodnocení mluveného a písemného projevu na 1 a 2. stupni ZŠ 6.1 Hodnocení mluveného a psaného projevu na 1. stupni (rozpracováno) 6.1.1 Hodnocení mluveného projevu 6.1.2 Hodnocení psaného projevu 6.2 Hodnocení mluveného a psaného projevu na 2. stupni 6.2.1 Hodnocení mluveného projevu 6.2.3 Hodnocení psaného projevu 7 Ukázky prací žáků 8 Závěr Úvod V základním kurikulárním dokumentu zaujímá vzdělávací obor Český jazyk a literatura stěžejní postavení. Přestože je pro lepší přehlednost rozpracován do tří složek (Komunikační a slohová výchova, Jazyková výchova, Literární výchova), je třeba jej chápat komplexně, neboť jednotlivé složky se ve výuce mateřského jazyka vzájemně prolínají. Obsah očekávaných výstupů RVP ZV konkretizují na konci prvního a druhého stupně Standardy pro základní vzdělávání, které MŠMT zařadilo jako přílohu kurikulárního dokumentu s platností od 1. září 2013. Tvoří je indikátory, které stanovují minimální úroveň obtížnosti OV na konci 5. a 9. ročníku, a jejich plnění je závazné. Minimální úrovní rozumíme, co má umět žák, který je klasifikován známkou dostatečně (4). Ilustrativní úlohy, které k nim byly vytvořeny, mají tři úrovně obtížnosti: minimální, optimální a excelentní. Jsou však pouze názorné, tzn. že učitel je použít může, ale nemusí. Jejich smyslem je napomáhat učitelům při naplňování cílů vzdělávání stanovených v RVP ZV. V úvodu ke každé z jednotlivých složek je nejprve věnována pozornost její charakteristice, stěžejním cílům a úkolům. Poté je zařazen souhrnný přehled očekávaných výstupů, a to včetně stanovených indikátorů. Poslední část tvoří kromě konkrétních očekávaných výstupů a indikátorů ilustrativní úlohy pro tři úrovně obtížnosti (minimální, optimální a excelentní)[1] včetně metodických komentářů, a to i pro žáky se specifickými poruchami učení. Do sedmé kapitoly jsou pro ilustraci zařazeny ukázky prací žáků, a to jak pro 5., tak i 9 ročník. 1 Nastavení tří úrovní obtížnosti ilustrativních úloh Východiskem pro nastavení tří úrovní ilustrativních úloh je Bloomova taxonomie kognitivních výukových cílů.[2] Bloom rozdělil kognitivní cíle podle myšlenkových operací, jež se při zadání úloh, jejich řešení nebo při tvorbě otázek, které učitelé žákům připravují, zapojují a jsou rozvíjeny. Myšlenkové operace (tzv. kategorie) seřadil podle stoupající náročnosti: zapamatování, pochopení, aplikace, analýza, syntéza a hodnocení.[3] a) První dvě (zapamatování a porozumění) se staly základem ilustrativních úloh pro minimální úroveň. V úlohách v rovině zapamatování jde o vybavení a reprodukci dříve získaných informací nebo jejich rozpoznání. V úlohách na úrovni porozumění je už na žáky kladen vyšší požadavek – je třeba, aby dokázali vyjádřit (vysvětlit, objasnit) učivo svými slovy, případně jinými vyjadřovacími prostředky (vysvětlí látku tzv. „po svém“, sestaví např. osnovu vyprávění, které slyšeli, složí obrázky k příběhu podle dějové posloupnosti apod.). Pokud však žák získaným informacím neporozumí, stávají se pro vyšší myšlenkovou operaci nepoužitelné. b) Pro stanovení optimální úrovně byly využity další dvě myšlenkové operace, a to aplikace a analýza. Pokud mají žáci aplikovat, znamená to, že si musejí vybavit informace, kterým rozumějí, a použít je v nové situaci. Např.: pokud žáci znají znaky jednotlivých slohových postupů a útvarů, prokáží schopnost aplikace ve chvíli, kdy obdrží neznámé texty, a jejich úkolem je určit slohový postup, který je v ukázce základní, a ukázku přiřadit ke slohovému útvaru, např. slohový postup popisný, slohový útvar popis pracovního postupu. Analyzovat znamená hledat složky nějakého složitého celku – jevu, díla. Analýza je založena na postupu od celku k jeho částem a žáci se v ní postupně zdokonalují a cvičí. Analýza předpokládá: 1. znát znaky jevů, 2. ujasnit si jejich logickou strukturu, 3. podle této struktury znaky identifikovaného jevu ověřovat. Analytická jsou ve své podstatě cvičení vyhledávací, doplňovací, obměňovací, určovací a rozborová. Žáci mohou také porovnávat dva celky a hledat, co je pro ně společné a čím se liší, např. zpráva a oznámení, podstatná jména a přídavná jména aj. Zde doporučujeme např. využití jedné z metod kritického myšlení, a to Vennovy diagramy. Pro ilustraci uvádíme příklad jeho využití:[4] Dobře si prohlédněte obě skupiny slov. Do první kružnice vepište všechny znaky první skupiny slov, do druhé kružnice druhé skupiny. Do průniku pak vepište všechny znaky, které jsou pro obě skupiny shodné. Co jste zjistili? a) výběr, bytař, mýval, pytel, lyžař, pytlák, výskot, mydlář b) bystrý, lysý, sypký, zbylý, synův, zvyklý, pyšný, mytý Řešení: společné znaky: slova ohebná; 1. pád; rod mužský; číslo jednotné; vyjmenovaná slova nebo slova příbuzná; všechna začínají na obojetnou souhlásku; jsou dvojslabičná; v 1. slabice je y/ý; c) Základem nastavení poslední, tzv. excelentní úrovně se stala syntéza a hodnocení (hodnotící posouzení). Syntézou rozumíme vytváření celku z jednotlivých částí. Je kreativní a vyžaduje znalost, která vyústí v samotném užívání. K syntetickým cvičením řadíme např. cvičení konstrukční a přeměňovací. Jakmile si např. žák v nižších ročnících osvojí podstatná jména a slovesa, může tvořit věty, jejichž součástí jsou právě tyto slovní druhy; ve vyšších ročnících mohou podstatná jména rozvíjet vhodnými přídavnými jmény (ve funkci přívlastku), přídavná jména a slovesa vhodnými příslovci (ve funkci příslovečného určení) a spojení užívat ve větách. Vhodný je tento typ cvičení např. u procvičování částic. Tzn. tvoření vět s danými částicemi, tvoření vět, v nichž daná slova budou buď spojkou, jindy částicí, nebo někdy příslovce a jindy částicí apod. Ve slohové a komunikační výchově prokáží schopnost syntézy ve chvíli, kdy mají např. vytvořit pozvánku, životopis, popsat některou z výtvarných technik, mohou vymyslet nové zakončení příběhu, vytvořit úvod k pohádce, příběhu, vymyslet báseň, naplánovat nějakou akci pro spolužáky, podílet se na tvorbě školního časopisu apod. Hodnocení (hodnotící posouzení) tvoří nejvyšší úroveň Bloomovy taxonomie. Žáci vyjadřují svůj názor např. na ověřovaný postup, nápad, vytvořený slohový útvar nebo jeho část… , vybírají z nabídky možnost, která je podle jejich uvážení nejlepší, seřazují více položek do hodnotového žebříčku apod. Žák musí být zadáním veden k tomu, aby svou volbu vysvětlil, aby argumentoval, jeho úkolem je srozumitelně sdělit všechny důvody, které ho vedly k dané volbě. Např.: Co se ti na textu spolužáka líbilo, co ti připadalo zajímavé, jaký máš celkový dojem z poslechu; za co spolužáka pochválíš, co mu doporučíš ke zlepšení aj. Učí se hodnotit i svoji práci, např.: Úkol jsem splnil/a bezchybně; zapomněl/a jsem na ...; nevěděl/a jsem, že…; úkol se mi nepovedl, protože…; ještě si musím zopakovat…; všechny stylistické nedostatky se mi podařilo vhodně odstranit; přehlédl/a jsem…; potíže mi dělala/y věta/y… aj. 2 Doporučení pro práci s žáky SVP v hodinách češtiny 3 Komunikační a slohová výchova na 1. a 2. stupni ZŠ 3.1 Komunikační a slohová výchova na 1. stupni ZŠ 3.1.1 Úvodní text (hotovo) V posledních letech je v odborných časopisech, médiích, ale i širokou veřejností poukazováno na skutečnost, že žáci a studenti nezvládají kultivovaný souvislý projev, a to jak v mluvené, tak i v psané podobě. Na základě výzkumů, především v rámci diplomových prací na vysokých školách, které byly tomuto tématu věnovány, byly zjištěny dva důležité aspekty: * na základě obsahových analýz učebnic českého jazyka pro 2.–9. ročník od náhodně i účelově vybraných nakladatelství bylo zjištěno, že úkolů a cvičení vedoucích k nácviku souvislého mluveného projevu je v učebnicích minimum (z celkového počtu slohových úkolů tvoří max. 3–5 procent); * na základě dotazníkového šetření a strukturovaných rozhovorů s učiteli se ukazuje, že se komunikační a slohové výchově věnují často pouze okrajově, protože kladou daleko větší důraz na složku jazykovou. Tuto skutečnost dokládají svými zkušenostmi také studenti po absolvování souvislých pedagogických praxí, a to v různých krajích. V komunikační a slohové výchově proto klademe důraz především · na úkoly vedoucí ke čtení s porozuměním, · na nácvik souvislého kultivovaného projevu, a to jak mluveného, tak psaného. Prostředkem k dosažení těchto cílů jsou některé nové a netradiční náměty a nápady, prostřednictvím kterých by se žáci mohli zdokonalovat v plynulém, souvislém a kultivovaném vyjadřování (v projevu mluveném i psaném), a to jak ve škole, tak i mimo školu. Výběr témat je volen v návaznosti na probírané učivo v jiných předmětech, což umožňuje plynulý přechod k uplatnění mezipředmětových vztahů. Rozvoji komunikativní kompetence by měly pomáhat také úkoly zaměřené na práci s frazeologií. Při tvorbě jednotlivých úloh vycházíme z ukázek umělecké literatury pro děti a mládež od domácích autorů, což by se mohlo stát pro žáky motivací k většímu zájmu o četbu. Vedle klasických vyučovacích metod a forem práce nabízíme také využití metod kritického myšlení, jako jsou např. Vennovy diagramy, myšlenková mapa aj., které popisujeme v metodických poznámkách. 3.1.2 Přehled očekávaných výstupů a stanovených indikátorů Vzdělávací obor Český jazyk Ročník 5. Tematický okruh 1. Komunikační a slohová výchova Očekávaný výstup RVP ZV ČJL-5-1-01 Žák čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas Indikátory 1. žák navrhne vhodný nadpis 2. žák posoudí na základě přečteného textu pravdivost/nepravdivost tvrzení 3. žák posoudí, zda daná informace vyplývá/nevyplývá z textu 4. žák vyhledá v textu odpověď na zadanou otázku Vzdělávací obor Český jazyk Ročník 5. Tematický okruh Komunikační a slohová výchova Očekávaný výstup RVP ZV ČJL-5-1-02 Žák rozlišuje podstatné a okrajové informace v textu vhodném pro daný věk, podstatné informace zaznamenává Indikátory 1. žák vybere z nabídky vhodná slova vztahující se k textu 2. žák vypíše z textu požadovanou informaci 3. žák rozhodne, které informace jsou pro daný text nepodstatné Vzdělávací obor Český jazyk Ročník 5. Tematický okruh Komunikační a slohová výchova Očekávaný výstup RVP ZV ČJL-5-1-03 Žák posuzuje úplnost, či neúplnost jednoduchého sdělení Indikátory 1. žák sestaví a napíše adresu, zprávu, vzkaz, oznámení, pozvánku 2. žák posoudí, zda jsou adresa, zpráva, vzkaz nebo oznámení úplné 3. žák sestaví z vět nebo krátkých odstavců příběh s dodržením dějové posloupnosti 4. žák vybere z nabídky vhodný závěr k dané ukázce Vzdělávací obor Český jazyk Ročník 5. Tematický okruh Komunikační a slohová výchova Očekávaný výstup RVP ZV ČJL-5-1-04 Žák reprodukuje obsah přiměřeně složitého sdělení a zapamatuje si z něj podstatná fakta Indikátory 1. žák vyslechne nebo přečte krátký text a reprodukuje ústně nebo písemně jeho obsah 2. žák vyslechne nebo přečte vzkaz a reprodukuje ho ústně nebo písemně další osobě Vzdělávací obor Český jazyk Ročník 5. Tematický okruh Komunikační a slohová výchova Očekávaný výstup RVP ZV ČJL-5-1-05 Žák vede správně dialog, telefonický rozhovor, zanechá vzkaz na záznamníku Indikátory 1. žák na základě zadaných informací vede dialog, telefonický hovor (s dospělým, s kamarádem), zanechá vzkaz na záznamníku 2. žák posoudí, zda v uvedené ukázce (dialogu, telefonického rozhovoru, vzkazu na záznamníku) nechybí některá z informací Vzdělávací obor Český jazyk Ročník 5. Tematický okruh Komunikační a slohová výchova Očekávaný výstup RVP ZV ČJL-5-1-06 Žák rozpoznává manipulativní komunikaci v reklamě Indikátory 1. žák vybere z předložených ukázek tu, která chce upoutat, přesvědčit a ovlivnit rozhodování člověka (adresáta) 2. žák vyhledá na internetu, v časopise, v denním tisku příklad manipulativní reklamy Vzdělávací obor Český jazyk Ročník 5. Tematický okruh Komunikační a slohová výchova Očekávaný výstup RVP ZV ČJL-5-1-07 Žák volí náležitou intonaci, přízvuk, pauzy a tempo podle svého komunikačního záměru Indikátory 1. žák přečte/řekne s náležitou intonací, přízvukem a tempem řeči oznámení, příkaz, prosbu, omluvu a respektuje při tom rozdílného adresáta 2. žák se vhodně představí ostatním dětem, dospělému Vzdělávací obor Český jazyk Ročník 5. Tematický okruh Komunikační a slohová výchova Očekávaný výstup RVP ZV ČJL-5-1-08 Žák rozlišuje spisovnou a nespisovnou výslovnost a vhodně ji užívá podle komunikační situace Indikátory 1. žák rozliší ve slyšené ukázce spisovnou a nespisovnou výslovnost (zme, dyž, vo tom apod.) 2. žák využívá spisovnou výslovnost ve veřejné komunikační situaci Vzdělávací obor Český jazyk Ročník 5. Tematický okruh Komunikační a slohová výchova Očekávaný výstup RVP ZV ČJL-5-1-09 Žák píše správně po stránce obsahové i formální jednoduché komunikační žánry Indikátory 1. žák píše vypravování obsahově i formálně správně, dodržuje dějovou posloupnost; pracuje podle rozvité/heslovité osnovy 2. žák sestaví popis předmětu (zvířete/osoby) a popis pracovního postupu, dodržuje logickou návaznost; pracuje podle otázkové osnovy 3. žák v ukázce dopisu doplní, co chybí Vzdělávací obor Český jazyk Ročník 5. Tematický okruh Komunikační a slohová výchova Očekávaný výstup RVP ZV ČJL-5-1-09 Žák píše správně po stránce obsahové i formální jednoduché komunikační žánry Indikátory 1. žák píše vypravování obsahově i formálně správně, dodržuje dějovou posloupnost; pracuje podle rozvité/heslovité osnovy 2. žák sestaví popis předmětu (zvířete/osoby) a popis pracovního postupu, dodržuje logickou návaznost; pracuje podle otázkové osnovy 3. žák v ukázce dopisu doplní, co chybí Ilustrativní úlohy Vzdělávací obor Český jazyk Ročník 5. Tematický okruh Komunikační a slohová výchova Očekávaný výstup RVP ZV ČJL-5-1-10 Žák sestaví osnovu vyprávění a na jejím základě vytváří krátký mluvený nebo písemný projev s dodržením časové posloupnosti Indikátory 1. žák k vybranému textu přiměřené délky vytvoří rozvitou nebo heslovitou osnovu (nejméně o třech bodech) 2. žák zařadí do přečtené ukázky na vhodné místo nabízený text 3.1.3 Konkrétní očekávané výstupy, indikátory, vzorové úlohy, metodické komentáře Vzdělávací obor Český jazyk Ročník 5. Tematický okruh 1. Komunikační a slohová výchova Očekávaný výstup RVP ZV ČJL-5-1-01 Žák čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas Indikátory 1. žák navrhne vhodný nadpis 2. žák posoudí na základě přečteného textu pravdivost/nepravdivost tvrzení 3. žák posoudí, zda daná informace vyplývá/nevyplývá z textu 4. žák vyhledá v textu odpověď na zadanou otázku Ilustrativní úlohy MINIMÁLNÍ ÚROVEŃ Výchozí text: Téměř všechny myšlenky a objevy učiněné během věků můžete nalézt v knihách. Kniha je jedním z největších lidských vynálezů. Existuje mnoho druhů knih – od beletrie (např. povídky a romány) po naučnou literaturu (např. příručky, slovníky, encyklopedie). První knihu zhotovili Egypťané před 5 000 lety. Byla napsaná na papyrových svitcích. Římané vynalezli knihu, jak ji známe dnes; pro stránky použili upravenou zvířecí kůži – pergamen. Po staletí se knihy psaly ručně. Byly vzácné a drahé. V 8. století Číňané vynalezli knihtisk. Do Evropy se rozšířil během 15. století. Knihtisk umožnil vyrábět větší množství knih. Dnes se při výrobě knih využívají počítače, fotografické přístroje, stroje samy tisknou, skládají papír, sešívají jej a vážou do knihy. 1. Navrhni vhodný nadpis pro přečtenou ukázku. 2. Rozhodni na základě přečteného textu, zda uvedená tvrzení jsou pravdivá, či nepravdivá: a) Dříve byly knihy vzácné a drahé, protože se psaly ručně. ANO – NE b) V knihách je zaznamenáno mnoho důležitých myšlenek a objevů. ANO – NE c) Existuje málo druhů knih, většinou jsou to encyklopedie. ANO – NE d) Knihtisk se do Evropy rozšířil v 19. století. ANO – NE 3. Rozhodni, zda uvedená informace vyplývá, či nevyplývá z textu: Nejstarší známou česky tištěnou knihou je Kronika trojánská (1468). 4. Jak se nazývá upravená zvířecí kůže, kterou používali Římané pro stránky knih? Poznámky k ilustrativní úloze ČJL-5-1-01.01 ČJL-5-1-01.02 ČJL-5-1-01.03 ČJL-5-1-01.04 Výchozí text: Podle Dětské encyklopedie (původní text byl upraven) OPTIMÁLNÍ ÚROVEŇ: Ještě o tom, jak si Kocourkovští v radnici topili Nejchoulostivější radní Zimotřas konečně navrhl, že by se měla v radnici postavit kamna. Ale to jste měli vidět povyk, jaký se strhl! „Jééé, kamna!“ smál se první radní. „Kamna, kamna!“ smál se druhý radní. „Kamna, cheche!“ smál se třetí radní. A měli pravdu. „Sousede, co vás to napadá?“ zabouřil radní Játovím. „teď, když jsme si to tu tak hezky uspořádali, nebudeme sem přece ještě nosit kamna!“ „Ještě by nám sem padaly saze!“ rozhořčoval se radní Břichopásek. „A kdo by nám do nich pořád přikládal a kdo by z nich popel vyhraboval?“ ušklíbl se radní Halabala. „Hm, nu ano, - ale co máme dělat, když je tu zima?“ posteskl si neústupně Zimotřas. „Tak se tu zatopí,“ ukončil spor starosta, který by se už byl také rád ohřál, „i když sem kamna nosit nebudeme. Už jsem o tom dlouho, sousedé, přemýšlel a už jsem si to také vymyslil. Necháme okna otevřená a kamna postavíme na náměstí tak, aby se nám dívala do oken!“ „Sláááááááááávááááááá!“ křičeli všichni, až se přitom i trochu zahřáli a horempádem se vyhrnuli pro kamna. 1. Kolik mluvčích se zúčastnilo debaty na radnici? a) 6 b) 7 c) 8 2. Souhlasíte, či nesouhlasíte s uvedeným tvrzením? Své rozhodnutí odůvodněte. V debatě kocourkovských radních padly 2 návrhy. ANO – NE 3. Proti kterému návrhu vznesli účastníci debaty námitky a jaké? Literatura: Ondřej Sekora: Kronika města Kocourkova Metodické poznámky: (1) Debaty se zúčastnilo 8 mluvčích, možná ale jen 6 osob, protože nejsou uvedena jména prvního, druhého a třetího radního. (3) Proti postavení kamen na radnici: a) uspořádání; b) saze; c) přikládání a popel. EXCELENTNÍ ÚROVEŃ Ještě o tom, jak si Kocourkovští v radnici topili Nejchoulostivější radní Zimotřas konečně navrhl, že by se měla v radnici postavit kamna. Ale to jste měli vidět povyk, jaký se strhl! „Jééé, kamna!“ smál se první radní. „Kamna, kamna!“ smál se druhý radní. „Kamna, cheche!“ smál se třetí radní. A měli pravdu. „Sousede, co vás to napadá?“ zabouřil radní Játovím. „teď, když jsme si to tu tak hezky uspořádali, nebudeme sem přece ještě nosit kamna!“ „Ještě by nám sem padaly saze!“ rozhořčoval se radní Břichopásek. „A kdo by nám do nich pořád přikládal a kdo by z nich popel vyhraboval?“ ušklíbl se radní Halabala. „Hm, nu ano, - ale co máme dělat, když je tu zima?“ posteskl si neústupně Zimotřas. „Tak se tu zatopí,“ ukončil spor starosta, který by se už byl také rád ohřál, „i když sem kamna nosit nebudeme. Už jsem o tom dlouho, sousedé, přemýšlel a už jsem si to také vymyslil… 1. Navrhněte zakončení příběhu a řekněte ostatním, proč jste se tak rozhodli. 2. Porovnejte vzájemně jednotlivá zakončení a vyberte to, které se vám líbí nejvíc. Své rozhodnutí odůvodněte. Poté srovnejte výsledky vašich prácí s originálem. 3. Který/é z následujících frazémů vystihují obsah ukázky? a) straší jim ve věži b) mají v hlavě seno c) vědí, odkud fouká d) rozumí tomu jako koza petrželi Literatura: Ondřej Sekora: Kronika města Kocourkova Metodické poznámky: Vzdělávací obor Český jazyk Ročník 5. Tematický okruh Komunikační a slohová výchova Očekávaný výstup RVP ZV ČJL-5-1-02 Žák rozlišuje podstatné a okrajové informace v textu vhodném pro daný věk, podstatné informace zaznamenává Indikátory 1. žák vybere z nabídky vhodná slova vztahující se k textu 2. žák vypíše z textu požadovanou informaci 3. žák rozhodne, které informace jsou pro daný text nepodstatné Ilustrativní úlohy MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ: 1. Vyber z nabídky slovo, které se k textu nevztahuje: Zelená jablka patří k méně oblíbeným druhům jablek, svou chutí však mnohdy předčí jablka s červeným líčkem. Dlouhou tradici v pěstování jablek má tradiční odrůda Zelené průsvitné dozrávající časně, a to na přelomu června a července. K novějším druhům patří například Idared. Nabídka: pěstování ovoce, jablka, jaro, zelená jablka, časně zrající. 2. Z textu o jablkách vypiš název starší odrůdy jablek:________________ 3. Která z uvedených informací se netýká vzhledu kočky? Číslo věty napiš (označ): 1. Kočka má pružné a svalnaté tělo dokonale přizpůsobené lovu. 2. V kohoutku je vysoká asi 30 cm, délka těla včetně ocasu činí kolem 80 cm. 3. Má ostré zatažitelné drápky a vynikající zrak, sluch a čich. 4. Kočku můžeme získat například z útulku pro ochranu zvířat. 5. Kůže kočky je pokryta srstí. 6. Kočičí tlapky jsou zakončeny měkkými polštářky. Poznámky k ilustrativní úloze ČJL-5-1-02.01 ČJL-5-1-02.02 ČJL-5-1-02.03 OPTIMÁLNÍ ÚROVEŇ: V naší zemi nemáme moře. A přesto jen v Čechách napočítáme alespoň 27 míst se slovem „ostrov“ v jejich názvu. Kolem mnoha těchto lokalit dříve tekla řeka nebo potok. To poznáme i dnes. Mezi těmito městy a vesnicemi bychom však našli i takové Ostrovy, kde žádná řeka nebo potok nikdy netekly. Jak v těchto případech budeme vysvětlovat vznik místního jména? Slovo „ostrov“ nejdříve původně pojmenovává kus země obtékané vodou nebo potokem – tedy tekoucí vodou. O tom se dočteme např. ve slovnících z 15. století. Staří Slované totiž původně nesídlili nikde na mořském břehu. Dříve než ostrovy mořské tedy určitě poznali ostrovy říční a ostrovy v mokřiskách nebo bažinách. A v písemných památkách z 15. a 16. století pak slovo „ostrov“ označuje i prostory suchozemské obklopené močály. A na zemi v takovém vlhkém prostředí pak dobře rostou stromy a křoviny. A tak jsme název ostrov přenesli i na lesní porosty obklopené loukami či bažinami. 1. Slovem ostrov rozumíme v textu: a) místo obtékané tekoucí vodou b) místo obklopené vodou 2. Vypište, jaká místa byla u nás v památkách z 15. a 16. století ještě nazývána ostrovem? _________________________________________________________________ 3. Rozdíl mezi psaním slov Ostrov x ostrov vysvětlete jejich použitím ve větě: Literatura: Igor Němec, Jan Horálek a kol. Dědictví řeči (Upraveno) Metodické poznámky: EXCELENTNÍ ÚROVEŇ: V naší zemi nemáme moře. A přesto jen v Čechách napočítáme alespoň 27 míst se slovem „ostrov“ v jejich názvu. Kolem mnoha těchto lokalit dříve tekla řeka nebo potok. To poznáme i dnes. Mezi těmito městy a vesnicemi bychom však našli i takové Ostrovy, kde žádná řeka nebo potok nikdy netekly. Jak v těchto případech budeme vysvětlovat vznik místního jména? Slovo „ostrov“ nejdříve původně pojmenovává kus země obtékané vodou nebo potokem – tedy tekoucí vodou. O tom se dočteme např. ve slovnících z 15. století. Staří Slované totiž původně nesídlili nikde na mořském břehu. Dříve než ostrovy mořské tedy určitě poznali ostrovy říční a ostrovy v mokřiskách nebo bažinách. A v písemných památkách z 15. a 16. století pak slovo „ostrov“ označuje i prostory suchozemské obklopené močály. A na zemi v takovém vlhkém prostředí pak dobře rostou stromy a křoviny. A tak jsme název ostrov přenesli i na lesní porosty obklopené loukami či bažinami. 1. Jaké významy slov ostrov/Ostrov jsou v textu použity? Znáte ještě nějaký další význam tohoto slova? 2. Autoři textu označují v textu názvy měst a vesnic jako ____________________ . 3. Petr tvrdí, že místní jméno je totéž jako vlastní jméno. Radek s jeho názorem nesouhlasí. Čí názor podpoříte a proč? 4. Na základě poznatků z textu a diskuse zformulujte obecné poučení o psaní slov typu Ostrov x ostrov a uveďte další podobné příklady. Výsledky práce si vzájemně porovnejte a rozhodněte, kdo splnil úkol nejvýstižněji. Literatura: Igor Němec, Jan Horálek a kol.: Dědictví řeči (Upraveno) Metodické poznámky: (1) Ostrov – místní jméno (např. Ostrov nad Ohří, Ostrov u Macochy, Ostrov nad Oslavou); ostrov – pevnina obklopená vodou (ostrov Svaté Heleny); další význam: místo, oblast, která se na určitém území odlišuje určitými znaky, např. lesní porost obklopený loukami, zelený ostrov (oáza) v poušti, oblast na území určitého národa osídlená obyvateli jiné národnosti; (2) místní jména; (3) Místní jména jsou jména lidských sídel (měst, vesnic, samot); vlastní jména je pojem nadřazený, patří k nim názvy zeměpisné, názvy svátků, příslušníků národa nebo státu, uměleckých děl, knih, časopisů aj. (4) Další příklady: Tábor x tábor, Nové Zámky x nové zámky, Černá Hora x černá hora aj. Vzdělávací obor Český jazyk Ročník 5. Tematický okruh Komunikační a slohová výchova Očekávaný výstup RVP ZV ČJL-5-1-03 Žák posuzuje úplnost, či neúplnost jednoduchého sdělení Indikátory 1. žák sestaví a napíše adresu, zprávu, vzkaz, oznámení, pozvánku 2. žák posoudí, zda jsou adresa, zpráva, vzkaz nebo oznámení úplné 3. žák sestaví z vět nebo krátkých odstavců příběh s dodržením dějové posloupnosti 4. žák vybere z nabídky vhodný závěr k dané ukázce Ilustrativní úlohy MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ: 1. Který důležitý údaj v pozvánce chybí? Vážení rodiče, srdečně Vás zveme na vánoční besídku, která se uskuteční v naší třídě. Přijďte si s námi posedět, zazpívat vánoční koledy a popovídat. Poté můžete navštívit také aulu, kde vystoupí žáci školy s pohádkami a koledami. Byli bychom rádi, kdybyste také navštívili vánoční prodejní výstavu. Její výtěžek bude věnován na nákup učebních pomůcek. Moc se na setkání s Vámi těšíme. Paní učitelka a žáci III. B. 2. Vyber z nabídky řazení vět (odstavců), které odpovídá dějové posloupnosti pohádky (příběhu): 1. „Když jsem byl mlád,“ pravil král dvěma synům, když se byli před ním shromáždili, „zapomněl jsem v malé hospůdce v daleké zemi klobouček. Měl jsem za kloboučkem sojčí pérko. 2. Král měl tři syny, zavolal však pouze dva, neboť třetího syna, Honzu, nebral vážně. 3. Dnes už vím, co leží za všemi moři, za horami a lesy. A je mi smutno z vědění. 4. Nemohl jsem se tehdy vrátit, musel jsem spěchat podívat se, co bylo za lesem, co bylo za horou, která byla za lesem, co za mořem, které bylo za horou, co za pouští, která byla za mořem. 5. Je zajímavé, že Honzové často nejsou bráni vážně, ačkoliv, jak se ukáže i v této pohádce, nakonec si úctu vynutí. a) 1, 2, 5, 4, 3 b) 5, 2, 1, 3, 4 c) 2, 5, 1, 4, 3 d) 4, 5, 3, 1, 2 4. Vyber vhodný závěr k uvedené ukázce: a) Vzdechl a utřel si vlažnou slzu. b) Vždycky jsem byl zvídavý. c) Bylo jednou jedno království. d) Král mu mával z okna na rozloučenou. Poznámky k ilustrativní úloze ČJL-5-1-03.02 ČJL-5-1-03.03 ČJL-5-1-03.04 Použitá ukázka: Čítanka pro 4. ročník (Nová škola) J. Werich: Král měl tři syny OPTIMÁLNÍ ÚROVEŇ: POZVÁNKA Klub veselých přátel vás zve na taneční zábavu, která se bude konat každou středu od 15 hodin v restauraci Podlesí. Bude tam hrát známá kapela Klečanka od Kyjova. Vstupné je 20 Kč. Bude tam také laciné jídlo a pití. Přijďte mezi nás, zazpíváte si, zatančíte si a také se zasmějete. První zábava bude 30. září v 15 hodin. Na shledanou se těší Klub veselých přátel. 1. Přečtěte si pozorně uvedenou pozvánku a poté zhodnoťte její obsah: a) Obsahuje pozvánka všechny potřebné informace? b) Uspořádali byste pořadí vět stejně? c) Jsou všechna slova použita vhodně? 2. Obsah pozvánky přepracujte a porovnejte s ostatními. Nakonec zhodnoťte, jak se vám práce povedla. Literatura: Květoslava Klímová a Ivana Kolářová: Čeština zajímavě a komunikativně I. (Upraveno) Metodické poznámky: EXCELENTNÍ ÚROVEŇ: 1. Navrhněte obsah pozvánky, např. do školního časopisu, místních novin, na libovolnou akci, kterou si sami vymyslíte. Snažte se o co nejpřesnější a nejvýstižnější obsah. Pozvánky vzájemně porovnejte a vyberte ty, které vás zaujaly nejvíc. Své rozhodnutí odůvodněte. 2. Z věty, která byla součástí zprávy o stavbě nového mostu v zahraničí, vypadla dvě přídavná jména. Vyberte z nabídky dvojici slov, která se na prázdná místa hodí nejlépe. Pozor, platí pouze jedna možnost! Most se stavěl ve dne v noci, bez __________________ péče o stavitele, s minimem jídla, ve vedru a hrozných __________________ podmínkách. Nabídka: a) následné – životních b) patřičné – hygienických c) vydatné – klimatických d) odborné – dělnických e) bezpečné – přírodních Literatura: Metodické poznámky: (2) Žáci vybírají dvojici, která je nejvýstižnější. Řešení: patřičné – hygienických Vzdělávací obor Český jazyk Ročník 5. Tematický okruh Komunikační a slohová výchova Očekávaný výstup RVP ZV ČJL-5-1-04 Žák reprodukuje obsah přiměřeně složitého sdělení a zapamatuje si z něj podstatná fakta Indikátory 1. žák vyslechne nebo přečte krátký text a reprodukuje ústně nebo písemně jeho obsah 2. žák vyslechne nebo přečte vzkaz a reprodukuje ho ústně nebo písemně další osobě Ilustrativní úlohy MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ 1. Příklady textů (rozsah okolo 100 slov): Náš pes Ben je moc milý a přítulný. Vždycky, když přijedeme na chatu, běhá radostně po okolí a hraje si s pejsky, kteří sídlí se svými páníčky v okolních chatách. Jednou během této hry jsme uslyšeli ránu a vzápětí bolestivé kňučení našeho pejska. Když jsme přiběhli, viděli jsme na jeho boku malou ránu, ze které tekla krev. Někdo našeho Bena postřelil! Jeli jsme k veterináři, který mu z těla vyjmul brok, ránu zašil a vyčistil. Když se Beník probral z narkózy, byl jako opilý a smutně na nás koukal. Dnes už je úplně v pořádku. Toho, kdo Bena postřelil, jsme nikdy neodhalili. Při svých cestách světem překročil Fík jednoho dne sedmero hor a sedmero řek, a tím pádem se samosebou ocitl rovnou v pohádkové zemi. Poznal to už podle hradu potaženého černým suknem. „No, tak to je jasný,“ řekl si, „mají tady šíleně smutnou princeznu.“ Šel rovnou ke králi a povídá jasnozřivě: „Maucta. Tak vaše princezna se nechce smát, co?“ Král jen smutně přikyvoval. „A čekáte na Honzu, že ano?“ „Kdepak,“ řekl král ještě smutněji. „Ten už tu byl a taky nic nepořídil.“ „Ale jděte, vždyť je to tak jednoduché!“ řekl Fík. Olízl princezničce tvář svým růžovým jazykem a holka se nemohla udržet smíchy. Rudolf Čechura: Maxipes Fík Nové pololetí jsme ve škole začali romanticky – 14. 2. jsme oslavili svátek svatého Valentýna. Už s předstihem byly v budově školy rozmístěny krabice, do nichž děti mohly vhazovat dopisy a vzkazy pro své kamarády a oblíbence. Po otevření valentýnských krabic bylo zjištěno, že bylo odesláno více než 250 dopisů, vzkazů a přáníček. Dopisy dostávala převážně děvčata - z toho usuzujeme, že kluci byli při tvorbě asi pilnější. Nejvíce vzkazů se posílalo mezi žáky prvního stupně, na druhém stupni byla nejžádanější třída VI. C. Dodatečně přejeme hodně lásky i my a doufáme, že v příštím roce bude zájem o valentýnské krabice minimálně stejně velký jako letos. Ze školního časopisu 2. Přečti si Pavlův vzkaz a řekni ho spolužákovi/kamarádovi: Tondo, prosím tě, máš zítra odpoledne přijít ve dvě hodiny za Pavlem na hřiště. Chce si s tebou zahrát vybíjenou a pak byste mohli jít k jeho babičce. Nemáš se bát, prý se nezdržíte, do pěti budete určitě doma. Babička ale zaručeně upeče něco dobrého, třeba tvarohové buchty. Poznámky k ilustrativní úloze ČJL-5-1-04.01 ČJL-5-1-04.02 OPTIMÁLNÍ ÚROVEŇ (1) Lego je řada stavebnicových produktů, kostiček, které se dají libovolně skládat dohromady. Ty jsou ještě doplněny velkým množstvím dalších různobarevných dílů, minifigurkami a spoustami dalšího vzájemně kompatibilního materiálu. Z Lega lze postavit model prakticky čehokoli. Existuje taky program přímo od firmy LEGO, ve kterém se dá stavět z legových kostiček v 3D. Firma LEGO Group se zrodila v roce 1932 v Dánsku, kdy chudý tesař z městečka Billund jménem Ole Kirk Christiansen začal vyrábět dřevěné hračky. V roce 1947 obdržel Ole Kirk a jeho syn vzorek samojistících kostek vyráběných britskou společností Kiddicraft, které byly vynálezem britského dětského psychologa Hillary Harryho Fishera Page. Legendární kostka LEGO však přišla na svět až po druhé světové válce, kdy v roce 1949 začaly továrnu v Billundu opouštět podobné kostičky, tzv. automaticky spojitelné kostky. Byly vyrobené z celuloidu, a přestože připomínaly tradiční dřevěné kostky, měly jedno zásadní vylepšení – držely pohromadě díky výstupkům. Název LEGO stvořil Christiansen z dánského výrazu Leg godt!(Hraj si dobře). Prodej byl však slabý a plastiková stavebnice prozatím nedokázala vytlačit tradiční dřevěné kostičky. LEGO kostky sice byly dobrým nápadem, ale měly mnoho technických nedostatků a zaklapávání jednotlivých kostek bylo dost omezené. A tak byly přepracovány a vznikly kostičky v takové podobě, jak je známe dnes. (2) Mimoverbální komunikace Sami znáte ze svých školních let, že při psaní písemných prací ruší vaše soustředění jakékoli dohadování učitele s jednotlivými žáky. Při Cimrmanových písemkách bylo vždy naprosté ticho, a to právě díky jeho systému mimoslovního dorozumívání. Cimrman i jeho žáci ovládali celou soustavu mimických znaků. Nejlépe bude ukázat vám to na příkladech. Jestliže žák během písemné práce vstal a udělal několik úkroků stranou se sepjatýma rukama, učitel věděl, že chce říci: „Prosím, mohu jít na stranu?“ Rovněž rukama se žáka otázal – na velkou, nebo na malou? Žák odpověděl podle situace. Byla i složitější mimoverbální sdělení: Toto (sehne se do předklonu, ruce ke špičkám bot) je znak pro jakékoliv zvíře. Toto (zavrtí hlavou) je zápor, zákaz. Tento znak (rukama naznačí let ptáka) vyjadřuje holuba. Celá depeše znamenala: „Beránku, nedloubej se v nose.“ Literatura: (2) Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák: Divadlo Járy Cimrmana (Upraveno) Metodické poznámky: Pro reprodukci textu, a to jak pro optimální, tak excelentní úroveň, jsme zvolili dvě ukázky: jeden text je odborný a jeden z umělecké literatury. Vyšli jsme ze skutečnosti, že do současných učebnic českého jazyka jsou zařazovány převážně ukázky z různých encyklopedií, tedy texty odborné, zatímco ukázek z umělecké literatury výrazně ubylo, v některých řadách učebnic nejsou vůbec. Text týkající se stavebnice Lego je náročnější, než text z umělecké literatury. Vycházíme však z předpokladu, že lego je dnes velmi populární, žáci o něm už řadu informací znají a určitě je budou zajímat i informace týkající se vzniku hračky samotné. EXCELENTNÍ ÚROVEŃ (1) GPS-přístroje slouží v automobilu k okamžitému určení polohy na zeměkouli, nadmořské výšky a zcela přesného času. Základem fungování je asi třicet družic, které obíhají po oběžné dráze (orbitu) Země ve výšce 22 km, a jsou na ní pravidelně rozmístěny. To znamená, že teoreticky z každého bodu na Zemi je viditelných zhruba šest z nich. V každé GPS-družici jsou přesné atomové hodinky, antény, zařízení na vysílání signálu a přístroje pro vzájemnou komunikaci. Stejně jako mobilní telefony zachytávají signály z vysílačů, GPS-přístroje zachytávají signály GPS-družic, které jsou nad obzorem. Ty vyhodnotí jejich přesný čas a polohu na oběžné dráze a na základě těchto informací pak s přesností na metr určí polohu automobilu, tj. přesné souřadnice, zeměpisnou šířku a délku i nadmořskou výšku. V GPS-přijímačích, které jsou v autě, je nahrán počítačový program, v němž jsou zpracovány všechny mapy a hlavně silnice. Proto se zároveň s polohou auta zobrazuje i jeho aktuální jízda po silnici, všechny odbočky a křižovatky. Když si do GPS-přístroje zadáte cílový bod, např. město, kam chcete dojet, přístroj poslouží jako navigátor, který vás upozorní na to, kam a kdy máte odbočit. (2) Nejstarší hádanka, o které se ví, pochází z Egypta z období kolem r. 1650 př. n. l. Je to hádanka matematická. Bylo sedm domů a v každém z nich žilo sedm koček. Každá kočka zabila sedm myší a každá myš snědla sedm obilných klasů. Na každém klasu se urodilo sedm náprstků zrna. Jaký je celkový počet těchto vyjmenovaných věcí? Za vynálezce křížovek je považován Američan Artur Wynne (čti vajn), který svou první křížovku zveřejnil v roce 1913. První jednoduchou křížovku u nás sestavila pražská učitelka Mlada Antošová už v roce 1899! Říkalo se jí „hádanka křížová“ a název křížovka se objevil až v časopise Beseda lidu v roce 1923. Literatura: (1) Martin Gato: Knížka pro děti do auta (Upraveno) Metodické poznámky: Přestože texty pro excelentní úroveň jsou kratší, kladou daleko vyšší nároky na zapamatování jednotlivých skutečností, které musí být místy, např. u hádanky, reprodukovány naprosto přesně. Vzdělávací obor Český jazyk Ročník 5. Tematický okruh Komunikační a slohová výchova Očekávaný výstup RVP ZV ČJL-5-1-05 Žák vede správně dialog, telefonický rozhovor, zanechá vzkaz na záznamníku Indikátory 1. žák na základě zadaných informací vede dialog, telefonický hovor (s dospělým, s kamarádem), zanechá vzkaz na záznamníku 2. žák posoudí, zda v uvedené ukázce (dialogu, telefonického rozhovoru, vzkazu na záznamníku) nechybí některá z informací Ilustrativní úlohy MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ 1. Žáci vedou dialog na základě daných informací, např.: a) odpoledne se chtějí jít koupat, jeden nemůže, musí jít pomáhat babičce, domluví se, že půjdou další den; b) návštěva kina – pátek – 18 hodin – sraz půl hodiny před představením na náměstí; c) pondělí – 17 hodin – koncert – Obecní dům Praha – Antonín Dvořák; d) Martina mi řekla, abych s ní šla odpoledne na koupaliště. Odpověděla jsem, že nemohu, protože musím jít pomáhat babičce na zahradu. Martina se mě zeptala, jestli bych nemohla jít pomáhat babičce zítra. Odpověděla jsem, že ne, protože babička jde druhý den k lékaři a nebude doma. Kromě toho už jsem jí to slíbila. Martina navrhuje, že se koupat půjdeme zítra, já souhlasím. Témata pro telefonní hovor (pozdrav, představení se, krátký rozhovor, rozloučení): pozvání na narozeniny, přání k svátku, omluva ve škole, přivolání lékařské pohotovosti, omluva z dohodnuté schůzky/akce, oznámení dopravní nehody, požáru apod. Témata pro zanechání vzkazu: a) pro maminku: zdržíš se u kamaráda b) pro kamaráda: zítra odpoledne k němu nepřijdeš c) pro spolužáka: jaký úkol máte na další den do školy d) pro babičku: zítra po skončení výučování se u ní zastavíš apod. 2. Rozhodni, jestli je uvedený telefonický rozhovor úplný. Pokud není, doplň, co chybí: A: Tady Petr Novotný. B: Ahoj Petře, co děláš? Jedu na kole na hřiště, nechceš jet se mnou? A: Možná bych jel. Jak dlouho tam chceš být a kdo tam bude? B: Budu tam asi hodinu, pak musím domů. Budou tam určitě kluci z naší třídy, zahrajeme si fotbal A: Tak já pojedu, stav se pro mě asi za čtvrt hodiny, zatím ahoj. B. Ahoj, uvidíme se. Poznámky k ilustrativní úloze ČJL-5-1-05.01 ČJL-5-1-05.02 OPTIMÁLNÍ ÚROVEŇ 1. Rozdělte se do skupin po 4–5 a vytvořte myšlenkovou mapu na téma DIALOG/ROZHOVOR. Poté si práci ve skupinách porovnejte a zhodnoťte. 2. Pozorně si přečtěte (vyslechněte) následující telefonický rozhovor a pojmenujte jeho účastníky. Je rozhovor veden v souladu se zásadami, které jsme si zopakovali? Pokud ne, v čem se liší? „Filipe, je mamka doma?“ „Ještě se nevrátila, je u doktora.“ „To je pech, potřebuju s ní mluvit a už nemám čas znovu volat, odjíždím, budeš to muset vyřídit ty. Nezapomeneš? “ „ Neboj, na mě je spoleh, tak co mám vyřídit?“ „ Řekni jí, že babička potřebuje udělat nákup, ať jí mamka večer zavolá, co všechno je potřeba koupit. Dort na dědečkovu oslavu bude hotový v pátek dopoledne, ať ho mamka vyzvedne, stát bude asi pět set korun. Jo a ještě že tu reklamaci jsem už vyřídila, může ji pustit z hlavy, dobře to dopadlo, pošlou nám nový vysavač. Když by mamka se mnou potřebovala mluvit, ať mi zavolá, ale až večer, do té doby nebudu na telefonu. Budeš si to všechno pamatovat?“ „Ale jo, jasně.“ „Tak fajn, spoléhám na tebe. A co ve škole? Už máš nějakou pětku?“ „Ach jo, teto, ty seš hrozná, ty tvoje srandy, nemám žádnou pětku.“ „Tak se hned nečerti. Prosím tě, hlavně to všechno vyřiď a měj se.“ 3. V rozhovoru jsou použita nespisovná slova nebo jejich tvary. Ivana tvrdí, že v tomto typu rozhovoru to chyba není, naopak Eva říká, že všechna slova a jejich tvary musí být spisovné. Čí názor podpoříte a proč? 4. Na základě uvedeného telefonického rozhovoru zformulujte pro maminku písemný vzkaz nebo jej nechte na záznamníku. Poté si je ve dvojici zkontrolujte a zhodnoťte, zda jste na něco nezapomněli. Literatura: Metodické poznámky: Pokud žáci nejsou zvyklí s myšlenkovou mapou pracovat, udělají si ve skupinách stručné poznámky, které poté srovnávají a hodnotí. Ve cvičení 3 podporujeme umění argumentace – žák nejen uvede svůj názor, ale také jej umí obhájit. XCELENTNÍ ÚROVEŇ 1. Připravte si ve dvojicích ústně dialog/telefonický rozhovor na téma, které si sami zvolíte. Dodržujte zásady zdvořilého chování a snažte se využívat spisovnou podobu mateřského jazyka. Dialog/ telefonický rozhovor předveďte před třídou. Spolužáci posoudí, zda byly dodrženy zásady uplatňované při dialogu, a svá tvrzení odůvodní. Literatura: Metodické poznámky: Žáky vedeme k přiměřeně hlasitému a zřetelnému projevu. Dbáme také na správnou výslovnost. Vzdělávací obor Český jazyk Ročník 5. Tematický okruh Komunikační a slohová výchova Očekávaný výstup RVP ZV ČJL-5-1-06 Žák rozpoznává manipulativní komunikaci v reklamě Indikátory 1. žák vybere z předložených ukázek tu, která chce upoutat, přesvědčit a ovlivnit rozhodování člověka (adresáta) 2. žák vyhledá na internetu, v časopise, v denním tisku příklad manipulativní reklamy Ilustrativní úloha MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ 1. Který text informuje a který navíc přesvědčuje a ovlivňuje? a) Firma Čistota uvedla na trh nový prací prostředek vhodný pro ruční praní i praní v automatických pračkách. Složení pracího prášku zaručuje dobrý prací výsledek v měkké i tvrdé vodě. K dispozici je balení po 2 kg, 4 kg i 8 kg. b) Firma Čistota přichází s perfektním pracím prostředkem, který zaručí, že vaše prádlo bude ještě čistější. Vyzkoušejte jeho unikátní složení. Bezkonkurenční cena vás potěší u osmikilového balení! V nabídce je také úsporné dvoukilové balení a balení po 4 kg. Poznámky k ilustrativní úloze ČJL-5-1-06.01 OPTIMÁLNÍ ÚROVEŃ 1. Už jste si vy nebo někdo z vašich blízkých, kamarádů koupili výrobek na základě reklamy? Co to bylo? Splňoval výrobek všechno, co reklama slibovala? Uvádějte konkrétní příklady. 2. Promyslete, co je pro reklamy jednotlivých skupin společné. a) Drsná země, jemná whisky. – Stát zdražuje, my zlevňujeme. – Stará láska v nové láhvi. – Velká řešení pro malou planetu. b) Spořte s liškou! – 1. Otoč! 2. Olízni! 3. Omlékuj! (sušenky Oreo) – Nakupujte s kartou Maestro a vyhrajte! – Ovládejte své Aktivní konto kdykoliv a kdekoliv s aplikací ČSOB SmartBanking! Cvičte! Snídejte! Vyhrajte! (BB Dobré ráno) c) S Teslou mě baví svět. S Tetou (drogerie) mě baví svět. – Což takhle dát si Senát. – Kam televize nemůže… Knižní klub. d) perfektní materiál, luxusní sametová péče, jedinečné přírodní složky, neuvěřitelná životní síla, bezkonkurenční ceny, nepřekonatelné a flexibilní zpevnění 3. Která z uvedených funkcí reklam má výrazně manipulativní charakter? Vyhledejte v denním tisku, časopisech, na internetu k jednotlivým typům vhodné příklady. a) Spotřebitel se dovídá o tom, že na trhu je nový výrobek nebo služba. b) Spotřebitel je přemlouván (přesvědčován) ke koupi výrobku nebo služby. c) Spotřebitel je upozorňován na inovovaný výrobek nebo službu. Literatura: Klímová K., Kolářová, I. Čeština zajímavě a komunikativně I. Metodické poznámky: 2. Při plnění tohoto úkolu je vhodné rozdělit žáky do skupin a) – d). Každá skupina pracuje samostatně a poté představí výsledky své práce ostatním. Řešení: a) využití slov opačného významu; b) používání vět rozkazovacích; c) obměna známých názvů filmů: S tebou mě baví svět, Což takhle dát si špenát, Kam čert nemůže; d) hromadění přídavných jmen (přívlastků). EXCELENTNÍ ÚROVEŃ 1. Zformulujte, co využili autoři pro vytvoření uvedených reklam. Nekupujte zajíce v pytli! – Kdo rychle dává, dvakrát dává. – Kdo neseje, nesklízí. – Becherovka hory přenáší. 2. Vytvořte reklamu na výrobek nebo činnost, které si sami vymyslíte. Musí však splňovat níže uvedenou funkci. Poté ji představte ostatním tak, abyste zaujali nejen reklamou, ale také způsobem její prezentace. Výsledky práce porovnejte a zhodnoťte, která reklama vás zaujala nejvíc a proč. Spotřebitel je přemlouván (přesvědčován) ke koupi výrobku nebo služby. Literatura: Metodické poznámky: 1. Autoři využili úprav hovorových nebo lidových frazémů (rčení, přísloví, pořekadel, známých úsloví); 2. Hodnotíme nápad, využití jazykových prostředků a způsob prezentace (představení). Vzdělávací obor Český jazyk Ročník 5. Tematický okruh Komunikační a slohová výchova Očekávaný výstup RVP ZV ČJL-5-1-07 Žák volí náležitou intonaci, přízvuk, pauzy a tempo podle svého komunikačního záměru Indikátory 1. žák přečte/řekne s náležitou intonací, přízvukem a tempem řeči oznámení, příkaz, prosbu, omluvu a respektuje při tom rozdílného adresáta 2. žák se vhodně představí ostatním dětem, dospělému Ilustrativní úlohy MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ 1. Přečti uvedenou větu jako: a) prosbu b) příkaz Jano, běž do obchodu, kup rohlíky a neztrať peněženku. Řekni, jak bys pozval domů na oslavu narozenin paní učitelku/ kamaráda. Jak bys je doma přivítal? Dokonči následující oznámení a přečti (řekni) je jako hlášení ve školním rozhlase: Fotografujete rádi? Časopis pro děti Sluníčko vypisuje soutěž o nejlepší fotografii na téma Můj čtyřnohý kamarád. Omluv se: - paní učitelce, protože jsi zapomněl domácí úkol, - sousedovi, protože jsi mu rozbil míčem okno, - mamince, protože jsi přišel pozdě, - kamarádovi, protože jsi do něj strčil. 2. Jak by ses představil v následujících situacích? a) přišel jsi do nové školy: představ se nejprve panu řediteli a pak svým novým spolužákům, b) změnil jsi sportovní oddíl: představ se novým spoluhráčům a trenérovi, c) jsi na recitační soutěži: představ se porotě. Poznámky k ilustrativní úloze ČJL-5-1-07.01 ČJL-5-1-07.02 OPTIMÁLNÍ ÚROVEŇ 1a) Přečtěte si pozorně uvedenou ukázku. Poté barevně označte ty úseky textu, které vyjadřují: a) údiv, b) vysvětlení, c) výtku, d) radu. b) Jak jinak se z textu pozná, že kočička na začátku ukázky opravdu křičela? c) Jak vysvětlíte použití otazníku a vykřičníku za větou „Vždyť ty jsi nějaký nemocný?!“ d) Co znamená spojení „I pro pána!“ ? Vyjádřete stejný význam jinými slovy tak, že neužijete přímou řeč, ale že situaci popíšete. 2. Rozdělte se do dvojic a ukázku zdramatizujte. Můžete ji podle vlastního uvážení i vhodně upravit. Poté ji předvěďte ostatním? Čím se od sebe jednotlivé dramatizace lišily? O pejskovi a kočičce, jak myli podlahu „I pro pána!“ křičela kočička, „co se to, pejsku, s tebou děje? Vždyť ty jsi nějak nemocný?! Vždyť ti kape z huby pěna! Co se s tebou děje?“ – „Ale,“ povídá pejsek, „našel jsem tu něco na stole a myslil jsem, že je to nějaký sýr nebo nějaké cukroví, tak jsem to sněd. Ale ono to strašně štípe a dělá se mně z toho v hubě pěna.“ „Ty jsi ale hloupý,“ zlobila se kočička, „vždyť to bylo mýdlo! A mýdlo je přece k mytí, a ne k jídlu.“ – „Aha,“ řekl pejsek, „ proto to tak štípalo. Au, au, to to štípe, to to štípe“ – „Napij se hodně vody,“ poradila mu kočička, „potom to přestane štípat.“ Literatura: 1. Josef Čapek: povídání o pejskovi a kočičce. 2. Olga Millerová, Jan Hoffmannová, Eva Schneiderová: Dialog v hodinách češtiny. Metodické poznámky: 1a) Údiv: „I pro pána…co se to, pejsku, s tebou děje?“; vysvětlení: „Ale…našel jsem tu něco na stole a myslil jsem, že je to nějaký sýr nebo nějaké cukroví, tak jsem to sněd. Ale ono to strašně štípe a dělá se mně z toho v hubě pěna.“; výtka: „Ty jsi ale hloupý,…vždyť to bylo mýdlo! A mýdlo je přece k mytí, a ne k jídlu.“; rada: „Napij se hodně vody,…potom to přestane štípat.“ 1b) použití vykřičníku, spojení i pro pána 1c) vykřičník znamená hlasité zvolání vyjadřující údiv, otazníkem se naznačuje domněnka, podezření, obava; je to vlastně skrytá otázka, jestli není pejsek nemocný 1d) No ne! Jémine! Panebože! Pro pánaboha (i propánaboha)! No nazdar!... kočička nemohla uvěřit svým očím, když uviděla pejska, jak mu kape z huby pěna… EXCELENTNÍ ÚROVEŇ 1. Promyslete si následující situaci a poté ji před ostatními zahrajte. Právě vám třídní učitelka oznámila, že je na zítřejší den vyhlášeno ředitelské volno. O přestávce se s kamarády radíte, co budete dělat. Vy navrhuje návštěvu technického muzea, kde právě probíhá zajímavá celostátní výstava Velká válka (bruslení, návštěvu filmového představení, jít do plaveckého bazénu aj.). Jeden z kamarádů s návrhem souhlasí, jiný však nesouhlasí a uvádí jiný návrh. Jednotlivé možnosti porovnejte a nakonec se pro jeden z návrhů rozhodněte. 2. Vytvářejte krátké dialogy a procvičujte v nich: a) varování, vyhrožování b) vysvětlení zdůvodnění kladení podmínky, námitka/y Literatura: Metodické poznámky: Velká válka = 1. světová válka 1914-1918 Vzdělávací obor Český jazyk Ročník 5. Tematický okruh Komunikační a slohová výchova Očekávaný výstup RVP ZV ČJL-5-1-08 Žák rozlišuje spisovnou a nespisovnou výslovnost a vhodně ji užívá podle komunikační situace Indikátory 1. žák rozliší ve slyšené ukázce spisovnou a nespisovnou výslovnost (zme, dyž, vo tom apod.) 2. žák využívá spisovnou výslovnost ve veřejné komunikační situaci Ilustrativní úloha 2. Zeptej se např.: - v obchodě prodavačky na cenu zboží, kde najdeš např. pastelky, … - v knihovně na knihu svého oblíbeného autora, - řidiče v autobuse, zda staví na určité zastávce. Požádej např.: - kamaráda, aby ti půjčil kolo, - maminku, aby ti uvařila tvé oblíbené jídlo, - paní učitelku, aby ještě jednou zopakovala zadání úkolu. Přivítej např.: - rodiče na školní besídce, - babičku, která přijela na návštěvu - kamaráda, který tě přišel navštívit do nemocnice Poznámky k ilustrativní úloze ČJL-5-1-08.02 Další poznámky Nabízená fonetická transkripce je z didaktického hlediska pro mladší školní věk nevhodná. Nelze propagovat nespisovnou výslovnost, je možné se domluvit na sledování vytypovaného pořadu, ve kterém by žáci měli za úkol vyhledávat nespisovnou výslovnost, případně využít např. archiv ČT apod. OPTIMÁLNÍ ÚROVEŇ 1. Jeden ze spolužáků má mluvní cvičení na libovolné téma. Vaším úkolem je pozorně sledovat jeho mluvený projev a zaznamenávat, co se vám líbilo, případně jakých nedostatků se dopustil. Nakonec jeho projev zhodnoťte. Nepoužívejte slova líbilo/nelíbilo, ale řekněte, za co spolužáka/spolužačku pochválíte a co naopak doporučujete ke zlepšení a proč. EXCELENTNÍ ÚROVEŇ ODPOSLECHNUTO 1. Všímejte si dialogů: a) mezi vašimi vrstevníky, b) mezi dospělým a vaším vrstevníkem, c) mezi dospělými navzájem, a to v různých situacích, např. ve škole, v dopravním prostředku, v obchodě, u lékaře aj. Pokuste se zformulovat, co je pro jednotlivé typy dialogů typické. Zaměřte se především na zřetelnost při vyjadřování, přiměřenou hlasitost, tempo řeči a spisovnou výslovnost. Výsledky svého pozorování si vzájemně porovnejte. Vzdělávací obor Český jazyk Ročník 5. Tematický okruh Komunikační a slohová výchova Očekávaný výstup RVP ZV ČJL-5-1-09 Žák píše správně po stránce obsahové i formální jednoduché komunikační žánry Indikátory 1. žák píše vypravování obsahově i formálně správně, dodržuje dějovou posloupnost; pracuje podle rozvité/heslovité osnovy 2. žák sestaví popis předmětu (zvířete/osoby) a popis pracovního postupu, dodržuje logickou návaznost; pracuje podle otázkové osnovy 3. žák v ukázce dopisu doplní, co chybí Ilustrativní úlohy MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ 1. Vytvoř krátké vypravování s názvem Budík podle následující osnovy: a) Ráno sám/sama doma b) Náhlé probuzení c) Budík nejde d) Pádím do školy e) Teprve půl sedmé 2. Popiš svoji nejoblíbenější hračku podle následující osnovy: a) Co to je? b) Od koho jsi ji dostal? Jak jsi ji získal? c) Jak vypadá? (velikost, barva, materiál…) d) Kam ji ukládáš, když si s ní nehraješ? e) Co se ti na ní nejvíc líbí? 3. Řekněte, které údaje v ukázce dopisu chybí: Maminko, tatínku, posílám Vám vzpomínku z letního tábora, jistě víte, že vám píše vaše dcera Barbora. Strava se nedá jíst, dneska byl jen zelný list, polívka studená, co v ní plavou místo nudlí číslice a písmena. Myslela jsem prostě, že budou různé soutěže, slíbili bojovku, pak jsme hráli vybíjendu, na ovce a na schovku. Štefan, hlavní vedoucí, chodí s naší vedoucí, která je příšera, scházejí se, líbají se u totemu za šera. Proč jsem se nenarodila o pár let dřív? Dneska bych krásně chodila se Štefanem, co říká si Steve. Proč jste mě prostě neměli o pár let dříve? Řekla bych: nebuď nesmělý, líbej mě, Steve. Závěrem dopisu ještě trochu popisu: ta bréca vedoucí je tlustá jak dvě normální oddílové vedoucí. Když běží po lese, všechno na ní třese se. Užívá make-upu, co na ní ten Štefan vidí, to já prostě nechápu. P. S. Pošlete dvě tři sta, jsem bez peněz dočista. Poznámky k ilustrativní úloze ČJL-5-1-09.01 ČJL-5-1-09.02 ČJL-5-1-09.03 Použitá ukázka: text písně Z. Svěráka a J. Uhlíře Dopis z tábora Další poznámky Vypravování - úvod, vlastní vypravování (zápletka, vyvrcholení děje, rozuzlení) a závěr, rozsah okolo 50–80 slov. Vypravování je vhodné tvořit podle verbální nebo obrázkové osnovy. Využívána je přímá řeč, dějová slovesa a krátké věty k navození dějového napětí. Popis - úvod, vlastní popis, závěr. U popisu je akcentována uspořádanost, u pracovního postupu dodržení časové posloupnosti. Doporučujeme pracovat podle obrázkové nebo otázkové osnovy. Dopis - místo a datum, oslovení, sdělení, zakončení, podpis, adresa OPTIMÁLNÍ ÚROVEŇ 1. Přečtěte si pozorně obě uvedené ukázky a uveďte, v čem se shodují a čím se liší. Svá tvrzení doložte příklady z textu. Dokážete vysvětlit spojení šli, kam je oči vedly a dávat si bacha? Oba texty převeďte do současné podoby spisovného jazyka. Prospělo to oběma ukázkám? Pohádku volně dokončete a své texty porovnejte. a) O kohoutku a psíčkovi Žil staříček se stařenkou, a žili v bídě veliké. Měli jenom kohoutka a psíčka, a i ty chovali nuzně. A tak psíček pravil kohoutkovi: „Víš-li co, bratře kohoutku? Utečeme do lesa! Zde máme živobytí bídné.“ „Utečeme,“ pravil kohoutek, „hůře nebude.“ Tak šli, kam je oči vedly. Prochodili celý den, byl čas vyhledat si nocleh. Sešli z cesty do lesa a vyhlédli si velký dutý strom. Kohoutek vzletěl na haluz, psíček zalezl do dutiny a usnuli. Ráno, sotva se rozednívalo, kohoutek zakokrhal: „Kukurykú!“ Uslyšela kohoutka liška, zachtělo se jí pochutnat si na kohoutím mase. Poodešla pod strom a vychvalovala kohoutka: „Ejhle, kohoutek! Takového ptáčka jsem jakživa neviděla, jaké má krásné peříčko, jaký červený hřebínek, jak jasný hlásek! Sleť ke mně, švarný šohajíčku!“ b) Dějou se divný věci. Fakt divný, protože jinak by mě nikdo nedonutil najít si propisku a tenhle sešit a začít psát. Slohy nesnáším. Možná to po mně nepůjde někdy přečíst, protože i normálně dost škrábu, natož teď, když píšu pod peřinou a svítím si k tomu baterkou. Musím totiž dávat bacha, aby mě někdo neviděl. Ani máma, ani táta, ani moje uječená ségra, ale hlavně ne ONI! Jsem totiž přesvědčenej, že mě sledují. Na jednu stranu je mi hloupý psát si deník jako nějaká zamilovaná holka, ale na druhou stranu je mi docela jasný, že potřebuju o tom všem udělat záznam nebo zápis nebo tak něco, jako to podle mě dělají opravdoví detektivové. 2. Posaďte se ve dvojicích zády k sobě. Jeden z vás má obrázek (osoby, zvířete, věci), druhý prázdný list papíru a tužku. Žák s obrázkem popisuje tak, aby jej druhý graficky ztvárnil co nejvěrněji. Druhý žák může klást doplňující otázky. Po uplynutí časového limitu (10 minut) obrázky porovnejte. Řekněte ostatním, proč se vám práce dařila/nedařila, co by vám pomohlo, co bylo nejobtížnější apod. Poté si role vyměňte. Literatura: 1a) František Bartoš: Kytice 1b) Petra Braunová: Neuvěřitelné září. Tajný deník Tomáše S. (Upraveno) Metodické poznámky: 1. Shoda: obě ukázky jsou prozaické; v obou je využita frazeologie; rozdíly: a) pohádka; vypravěč, kohoutek, slepička, liška; přímá řeč; slova zastaralá (tzv. archaismy); frazeologie: šli, kam je oči vedly; b) příběh; vypravuje jedna osoba (hlavní hrdina), z textu pouze poznáme, že je to chlapec; nadměrné používání nespisovných slov a slovních tvarů; frazeologie: dávat si bacha; 2. Cílem je dokonalá replika, přesná v detailech, rozměrech. EXCELENTNÍ ÚROVEŃ 1. Spisovatel Petr Nikl vytvořil zajímavý text, který pojmenoval Holá pohádka. Dokážete vysvětlit proč? Pokuste se jej přepracovat tak, abychom pro něj mohli použít název Pohádka rozvitá, a také ji volně dokončete. Texty vzájemně porovnejte, vyberte ten nejoriginálnější a své rozhodnutí odůvodněte. Nakonec své práce porovnejte s originálem. Byla žaba. „Nemám, žabo. Byla holá. Nemám plži.“ Padly sněhy. Cvaká zuby. Žabu zebe. „Lezu holý. Vidí plže: Břicho zebe.“ „Milý plži. A sníh vrže… Nemáš něco?“ „Buďme spolu!“ „Nemám žabo. radí žaba. Taky zebe. „Sama zmrznu. Lížu ledy. Jedno teplo. Kloužu holý.“ Druhé teplo. „Buďme spolu!“ Třetí teplo. Radí žaba. Více topí!“ „Sama zmrznu. Lezou spolu. Boky hřejí!“ Země zebe. Kloužou spolu. Vidí mloka. Oba zebe. „Milý mloku. Vidí hada. Nemáš něco?“ „Haló, hade. „Nemám. Nemáš něco? Hledám.“ Zima bolí!“ „Buďme spolu!“ 2. Popište svoje neoblíbenější oblečení. Popis musí začínat Nejraději nosím… a končit a proto je/jsou moje nejoblíbenější. Nezapomeňte si nejprve sestavit osnovu. Literatura: Petr Nikl: Lingvistické pohádky Metodické poznámky: 2. Hodnotíme logické uspořádání vět a souvětí, volbu výstižných a vhodných slov (zvláště sloves a přídavných jmen) zařazení přirovnání, kreativitu žáka. Vzdělávací obor Český jazyk Ročník 5. Tematický okruh Komunikační a slohová výchova Očekávaný výstup RVP ZV ČJL-5-1-10 Žák sestaví osnovu vyprávění a na jejím základě vytváří krátký mluvený nebo písemný projev s dodržením časové posloupnosti Indikátory 1. žák k vybranému textu přiměřené délky vytvoří rozvitou nebo heslovitou osnovu (nejméně o třech bodech) 2. žák zařadí do přečtené ukázky na vhodné místo nabízený text Ilustrativní úlohy MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ V létě o prázdninách se Michal a Radek rozhodli, že přenocují ve stanu na zahradě u babičky. Odpoledne postavili stan a teď v něm leží zachumlaní do spacáků. Když se kluci odpoledne stěhovali do stanu, babička se strachovala: „ Nebudete se tam, hoši, bát?“ „My a bát se?“ zlobili se kluci. „To nás máš, babi, za strašpytle?“ Ale teď tu leží a nemůžou usnout. Napjatě poslouchají podivné šelesty a neznámé zvuky. Cítí, jak jim buší srdce. Pár kroků za plotem zahrady začíná les. Nikdy nevěřili na strašidla, ale teď je napadá – co kdyby přece? Každou chvíli přejede po plachtě stanu větev, jak se komíhá ve větru. Nebo to není větev? Kluci se začínají potit a oči mají dokořán. Napínají uši. Venku se zvedá vítr. Co to tak strašidelně šelestí v korunách stromů? A teď to venku zafunělo, teď to škrábe po plachtě! Co se to dobývá dovnitř? Venku se ozvalo zakňučení a nové škrábání. „Vždyť je to náš Mates!“ zvolal Michal. A už se kluci hrabou ven a otvírají stan. Dědečkův pes se hrne dovnitř jako velká voda. Kluci si oddychli. Netrvalo dlouho a všichni tři spokojeně spali. Chundelatý psí kožich kluky krásně hřál, a i když se venku čerti ženili, vítr hučel a padal déšť, chlapci o ničem nevěděli. 1. Sestav rozvitou/heslovitou osnovu vyprávění. 2. Z vyprávění o chlapcích vypadl následující text. Na které místo v příběhu bys ho zařadil? Vyber větu z uvedené nabídky, na niž by text vhodně navazoval: Kluci si představují divokého kance nebo zježenou hlavu s ohnivýma očima. Na stan dolehlo nějaké těžké tělo. „Mamí!“ vyjekl Radek. a) „Nebudete se tam, hoši, bát?“ b) Pár kroků za plotem zahrady začíná les. c) Co se to dobývá dovnitř? d) Dědečkův pes se hrne dovnitř jako velká voda. Poznámky k ilustrativní úloze ČJL-5-1-10.01 ČJL-5-1-10.02 OPTIMÁLNÍ ÚROVEŇ 1. Přečtěte si pozorně příběh o Enšpíglovi. Poté jej rozdělte na odstavce a nakonec vypracujte heslovitou osnovu. Dodržujte uvedenou strukturu: OSNOVA 1. Úvod 2. Stať: a) zápletka b) vyvrcholení děje c) rozuzlení 3. Závěr Jednou po poledni zašel unavený Enšpígl do hospody v malém městečku, aby pojedl. Hostinská byla sama doma. Byla to divná patronka. Jedinou její láskou byl bílý psíček, kterého chovala celý den na klíně a krmila ho masem z vlastního talíře. Enšpígl si dal kus pečeně a džbán piva. Když si tak pochutnával, opustil psík svou paní a lísal se k němu. Hostinská řekla: „ Dejte mu kousek pečeně a nalijte mu na talíř trochu piva – má to rád, mrška.“ Šibal to beze všeho udělal a psíček si pochutnával. Když Enšpígl dojedl a dopil, požádal hostinskou, aby mu spočítala útratu. Pak se jí zeptal: „ Paní hostinská, posečkala byste tomu, kdo by neměl náhodou čím zaplatit?“ Hostinská se hned začala zaklínat, takového že ona nic nedělá, to že není jejím zvykem. Podobného hosta že by si musela nechat v zástavě tak dlouho, dokud by nezaplatil. „To je správné, paní hostinská, jsem rád, že se v této věci shodujeme,“ přitakal Enšpígl. A když mu řekla, kolik má platit, položil na stůl polovičku té částky, posadil si psíčka na ruku a chtěl odejít. „Jak to, pane?“ volala překvapeně hostinská. „Vždyť platíte jen polovičku – a kam nesete mého psíčka?“ Enšpígl odpověděl: „Snědl a vypil jsem opravdu jen polovičku, tu druhou snědl psíček. A protože zatím nemá, čím by zaplatil, beru ho s sebou do zástavy.“ Protože šibal mluvil vážně, dala se šenkýřka do prošení. Ale marně. Enšpígl mluvil o soudu a tvrdil, že ona ho vybídla, aby psíka krmil, a on jako slušný člověk jejímu přáni vyhověl. „Jestli chcete, můžete si psíčka koupit, rád vám ho prodám a z peněz, které utržím, zaplatím. Jistě nenecháte svého miláčka pro dluhy v zástavě.“ Hostinská se o psíčka tak bála, že ráda zaplatila hodně peněz, aby nebyl odnesen. Šibal jí pak doplatil polovinu účtu. Ostatní peníze uložil do svého váčku a odcházel z hospody bohatší, než do ní vstoupil. 2. Vymyslete název příběhu tak, aby byl jeho obsah vyjádřen nějakým pořekadlem rčením nebo příslovím. 3. Připravte si podle sestavené osnovy mluvní cvičení a představte je ostatním. Které vystoupení si vám líbilo nejvíc a proč? Literatura: 1. Emanuel Frynta: Moudří blázni (Upraveno) Metodické poznámky: (1) U heslovité osnovy se snažíme o to, aby jednotlivé body žák vyjádřil jedním, dvěma slovy. 2. Např. Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá; Kdo chce s vlky žíti, musí s nimi výti; Komu není rady, tomu není pomoci… 3. Hodnotíme plynulost projevu, výstižnost při volbě jazykových prostředků, zařazení přímé řeči, přihlížíme také k rovině spisovnosti/nespisovnosti mluveného projevu. EXCLENTNÍ ÚROVEŇ 1. Přečtěte si pozorně vybrané titulky z deníku Sport. Poté si vyberte 5 z nich tak, abyste mohli vytvořit osnovu zajímavého vypravování. Vyhraje ten, koho podpořím; Finále je v ohrožení; Tady bude Jágrovo; Žlutí kanárci v ohrožení; Na moře nemám čas; Češi mohou jásat; Nastává éra lvice; Samotáře zničil doping; Král a budoucí prezident; Kometa Kvitová; Humbuk kolem šampiónky; Tour de karambol; Testují stopera; Řekl o svých metodách 2. Podle sestavené osnovy napište vypravování. Příběhy představte ostatním a řekněte, jak se vám práce dařila, co pro vás bylo nejobtížnější a co se vám naopak dařilo. 3. Vyberte příběh, který vás zaujal nejvíc a porovnejte jej s výsledkem své práce. V čem vidíte zásadní rozdíly? Literatura: Český jazyk pro 5. ročník z nakladatelství Fraus Metodické poznámky: ________________________________ [1] Viz kapitolu 1 Nastavení tří úrovní obtížnosti ilustrativních úloh. [2] Sem vložit odkaz [3] Význam uváděných sloves pro jednotlivé úrovně (kategorie) je třeba konkretizovat ve spojení se vzdělávacím oborem Český jazyk. [4] KLÍMOVÁ K., KOLÁŘOVÁ, I.Čeština zajímavě a komunikativně I. Grada Publishing, a.s., 2013, s. 33.