Práce s osnovou ve vyučovací hodině slohu


Druhy osnovy:

·        Verbální :

a)     Rozvitá: Honza a Petr na vycházce v lese

b)     Heslovitá: V lese

c)     Otázková: Co ke zdobení kraslice potřebujeme?


·        Obrázková: 4–6 obrázků

Zásady při tvorbě obrázkové osnovy:

1)     průběh děje musí být znázorněn tak, aby se vyvíjel od zápletky k vyvrcholení

a rozuzlení děje;

2)     hlavní osoba (dětský hrdina) musí být znázorněn na všech obrázcích.


Metodický postup:

a)     představení osnovy a žákovo pozorování (2–3 min.)

b)     žáci pojmenují jednotlivé postavy;

c)     vyprávíme příběh podle obrázků – učitel vybírá jako prvního průměrného vypravěče;  žákům
pomáhá otázkami:

Co všechno můžeme říct o prvním obrázku? x Co vidíš na prvním obrázku?

                       (DOBŘE)                                                  (CHYBNĚ)


d)     už první žák je postaven před úkol postihnout celé dějové pásmo, hlavní děj. Např.:
vypravuj, co se stalo; vypravuj nakreslený příběh apod.



Osnova otázková:


*      Moje nejoblíbenější hračka (2.–3. roč.)

a) Co to je?

b) Od koho jsi ji dostal? Jak jsi ji získal?

c) Jak vypadá? (velikost, barva, materiál…)

d) Kam ji ukládáš, když si s ní nehraješ?

e) Co se ti na ní nejvíc líbí?



*      Moje aktovka (4.–5. roč.)

1. Jak jsem aktovku získal a jak dlouho už ji nosím?

2. Jaký má tvar a jak je velká?

3. Z jakého materiálu je vyrobena a čím upoutá naši pozornost? (barva, obrázek,…)

4. Z kterých částí se aktovka skládá?

5. Co se mi na ní nejvíc líbí?

6. Kam ji ukládám, když nejsem ve škole?

Námět byl převzat z učebnice Český jazyk pro 3. ročník základní školy (cv. 19/51) z nakladatelství
Fraus.


*      Cv. 19/51:

Připrav osnovu pro popis školní aktovky z obrázku. Popiš ji. Můžeš využít slova a spojení
z nabídky. (stylizace)


Nabídka:

rozměry 36x26x10 cm, odlehčená, tmavě modrá, reflexní stříbrné lemování, obrázek delfína, ucho,
přihrádky, kapsa, zip, přezka, jmenovka, nastavitelné popruhy, čalounění, zpevněná stěna, vyztužené
dno, poutko na klíče, po straně, vpředu, vzadu, nahoře


Dbáme na volbu sloves, která jsou v otázkách použita. Otázky jsou voleny tak, aby žák, pokud na ně
bude odpovídat celou větou, téměř nepoužíval tvary sloves mít a být. Doporučujeme, aby nácvik
popisu probíhal nejprve ústě, např. ve dvojicích (jeden žák čte otázku, druhý na ni odpovídá, pak
si role vymění).


  * Modelová:

Osnovu můžeme použít ve 4.–5. ročníku, důležité je, aby měli žáci zvládnuto učivo o větě jednoduché
a souvětí a uměli vytvořit jednoduchý graf souvětí. Jednotlivé body osnovy jsou tvořeny modelovými
vzorci, které znázorňují určitý obsah textu. Žáci pracují ve dvojicích.



                                        *   O zlé ježibabě


a)    V1.

V této větě napište, jak pohádka začíná: kdy a kde ježibaba žila (použít ustálená spojení) a jak se
jmenovala.


b)    V1, V2 a V3.

V tomto souvětí napište něco o ježibabě; jak vypadala, jaké měla vlastnosti a jaká chovala zvířata.


c)    Když V1, V2, aby V3.

Pokuste se vyjádřit, že k ježibabě někdo přišel, s někým se setkala (do děje vstupuje nová
postava); postava něco po ježibabě chce.


d)    V1, V2, ale V3.

Pokud postava splní určitou podmínku, ježibaba jí vyhoví, ale postava zásadně odmítá.


e)    Volný větný celek.

Ježibaba za to postavu potrestá, něco jí provede  –  použije nějaké zaklínadlo, kouzlo, postavu
začaruje (využití přímé řeči).


f)      V1.

Vyjádřete, co udělala zakletá postava, jak si v nové podobě počínala.


g)    V1 a V2.

Uveďte, jak kouzlo pominulo a jak se postava vrátila ke své původní podobě.


h)    Příběh volně dokončete.




Za domácí úkol nebo ve výtvarné výchově ježibabu namalujte.