1. prekonvenční úroveň – ( úroveň většiny dětí do 9 let, některých adolescentů a mnoha dospívajících a dospělých kriminálních živlů) 2. konvenční úroveňˇ- (většina adolescentů a dospělých) 3. postkonveční úroveň (menšina dospělých po 20.roce života) žHoffmanovy koncepce přístupu k problematice morálního vývoje ž 1.Model dědičného hříchu ž2. nauka o „vnitřní čistotě dítěte“ ž3. člověk jako nepopsaný list papíru –“ tabula rasa“ ž žDalší teorie žJean Piaget žHeteronomní morálka (6 – 12 let) žAutonomní morálka (starší děti) ž žI. Stádium 1. Orientace na poslušnost a vyhýbání se trestu ž stádium 2. Individualismus, účelovost, vzájemnost, usilování o odměnu a ocenění žII. Stádium 3. Orientace na vzájemné vztahy, sociální shodu a dohodu, vzájemnou přizpůsobivost žStádium 4. Orientace na zákon a řád, respektování společenského systému žIII. Stádium 5. Orientace na legální spol. smlouvu a respektování práv jedince žStádium 6. Orientace na obecné etické principy a vlastní svědomí ž žKonstatuje: morální vývoj se neodvíjí stejným způsobem u všech lidí. ž žPro dívky se morálka záhy týká péče a potřeb osob, pro chlapce se týká spíč žSTANOVIT ZÁKLADNÍ PRAVIDLA DISKUSE: žKaždý má právo vyjádřit svůj názor žNikdo nesmí být zesměšňován, nesmí se používat vulgární výrazy, lživé argumenty žNikdo nikoho během jeho argumentace nepřerušuje (moderátor si vyhrazuje toto právo např. při dlouhém monologu diskutujícího, při odchylování se od tématu) ž žNázory podpořené argumenty musí být respektovány žTechnika „mikrofonu“ – tj. kdo drží určitý předmět – mikrofon, má slovo, ostatní poslouchají. ž žZavedení tzv. MINIDISKUSÍ ž žJedna z metod mravní výchovy, slouží k formování morálního úsudku žáků. ž. žPodstatou skupinové diskuse s morálním obsahem je příběh s morálním dilematem. ¢ Horníci již šestý den stávkují. Pomalu jim docházejí zásoby potravin. Sam pracoval mnoho let v dole a zná jejich těžké pracovní podmínky. Nyní vede obchod. Na této práci jemu i jeho rodině velmi záleží. Stávkující horníci se na něho obracejí s žádostí o poskytnutí potravin na dluh. Vlastník obchodu, který vede Sam, má naopak eminentní zájem na ukončení stávky (je podílníkem akcií důlní společnosti) a instruuje Sama, že v žádném případě nemá stávkující podporovat (pod pohrůžkou ztráty místa). Souběžně se na Sama obrací telefonicky jeden jeho starý přítel s naléhavou žádostí o pomoc hladovějícím horníkům a jejich rodinám. ¢Rozhodněte zda má nebo nemá vyhovět svému příteli, své tvrzení zdůvodněte ¢ ¢ ž Sourozenci Jana a Honza bydlí s rodiči v domku. Za dobré vysvědčení dostali jako dárek štěně, které si už dlouho přáli. Jednou ráno si s ním hráli venku na zahradě a štěně s radostí štěkalo. To probudilo souseda, který spal po náročné noční službě. Soused vyšel ven a požádal děti, aby si s pejskem šli hrát k lesu. Děti však souseda neposlechly, protože k lesu bylo daleko a nechtělo se jim. Po chvíli už opět pejsek štěkal a i děti zapomněly, že mají být potichu. Soused vyběhl z domu a vzteky bez sebe psa nakopl, až ten bolestně kviknul. Ještě vynadal dětem a odešel domů. Děti nemohly sousedovi zapomenout, jak se zachoval k jejich štěněti a schválně mu poškrabaly lak na jeho autě. žJednaly děti správně? Odpověď zdůvodněte. ¢ žPOSTUP PŘI SKUPINOVÉ DISKUSI žI. sdělení příběhu žII. žákovo řešení žIII. prezentace řešení žIV. v rámci III. zásahy učitele – různé variace práce s příběhem žV. závěrečné shrnutí – rekapitulace ¢Postavy: milenci Kateřina a Honza, převozník Petr, přítelkyně Eva, kamarád Tomáš ¢ ¢ V jednom království, v jednom městě, žili milenci – krásná Kateřina a mužný Honza. V tom městě tekla řeka plná krokodýlů, která ho rozdělovala na dvě poloviny. Na pravém břehu žila Kateřina, Honza žil na levém. Jednoho jara nastaly prudké deště, řeka se rozvodnila a strhla most, který spojoval oba břehy. Velká voda trvala dlouho a Kateřině se čím dál tím více stýskalo po jejím milém, byla smutná a přemýšlela, jak by se ke Honzovi dostala. ¢ Žádná loď se neodvažovala na divokou vodu, jenom starý zkušený převozník Petr se svou bárkou to dokázal. A tak se Kateřina vypravila za ním, aby jí pomohl. Petr souhlasil, ale jen pod podmínkou, že s ním stráví jednu noc. Kateřinu tento návrh velmi rozhořčil, polekala se a utekla. ¢ Běžela pryč a uvažovala, co má udělat. Napadlo ji, že půjde ke své nejlepší kamarádce Evě, a celou prekérní záležitost s ní prohovoří a poradí se s ní. Eva Kateřinu pozorně vyslechla, ale odmítla se k tomu jakkoli vyjadřovat a nechtěla s tím mít nic společného. ¢ A tak se krásná Kateřina musela rozhodnout sama, samým steskem už byla celá utrápená. Po dlouhých úvahách s těžkým srdcem splnila Petrovu podmínku a ten ji, jak bylo dohodnuto, převezl přes Krokodýlí řeku za Honzou. Šťastné bylo shledání milenců a po chvílích štěstí si Kateřina postěžovala, jaké příkoří musela vytrpět, aby se mohli vidět. Honza ovšem neměl pro její čin omluvu, velmi se rozčílil a Kateřinu od sebe zapudil. ¢ Nešťastná Kateřina utíkala pryč. Cestou potkala Tomáše, který když viděl, že pláče, hned se zeptal, co se jí přihodilo. Kateřina mu všechno vylíčila. Tomáš se zarazil, připadalo mu to jako velká nespravedlnost a rozhodl se, že ji pomstí. Vyhledal Honzu, aby mu dal notně za vyučenou. ¢ žJe třeba to zkusit. Vybrat zajímavý příběh žNeočekávejte okamžitý úspěch žVěnujte pozornost přípravě žPomocí těchto metod je možné přispět ke zlepšení třídního klimatu žMůžete lépe poznat své žáky žDůležité je přesvědčení, že metody přispívají k rozvoji morálního vědomí žáků ¢Může vzniknout závěr, že zlo je podmíněno situačními proměnnými a nezáleží na tom, jaké vlastnosti člověk má. Zimbardo dospívá k závěru, že proti zlu nejsme bezmocní am že mu lze čelit pomocí následujících kroků ¢1. posilovat ochotu přiznat chybu – nejen sami sobě, ale i veřejně ¢2. posilovat ochotu nedělat věci automaticky, ale přemýšlet o nich ¢3. naučit se rozlišovat mezi oprávněnou autoritou a neoprávněnou, kterou lze uznávat i poslouchat ¢4. odrazovat i od nejmenších přestupků, podvodů, pomluv, lží ¢ ž5. od raného věku podporovat kritické myšlení ž6. na všech úrovních vyzvedávat kladné sociální vzory ž7.respektovat odlišnost a proměnlivost lidí jako základ obrany proti předsudkům a diskriminaci ž8. podporovat podmínky vedoucí od anonymity k osobnosti a odpovědnosti ž9. být citlivý na případy, kdy podléhání sociální normě nebo skupinové normě vede k opačnému výsledku, než se zamýšlelo ž10. neobětovat vlastní já nebo osobní svobodu pod slibem bezpečnosti ¢1. Nabídnout takovou ideologii, aby velká lež poskytla ospravedlnění jakýmkoli prostředkům k dosažení zdánlivě žádoucího a významného cíle ¢2. připravit pro jedince formu ústního či písemného závazku, který toto chování opravňuje (uzákoní) ¢3. přidělí účastníkům smysluplné role s dobrou pověstí (např. učitel, žák) ¢4. Určit pravidla, která se musí dodržovat, i když ztratí smysl ¢5. posunout význam činu (ubližovat dětem znamená poskytnout jim při učení pomoc prostřednictvím trestu ¢ ž6. Vytvořit příležitosti k rozptýlení zodpovědnosti za záporné výsledky – zodpovídá za ně někdo jiný ž7. Cestu ke zlu začínat , zdánlivě bezvýznamným krokem ž8. Zajistit, aby kroky na této cestě byly tak drobné, že se stěží dají odlišit jeden od druhého ž9.měnit povahu autority, která má vliv, od původně oprávněné k neoprávněné ž10. maximálně zkomlikovat procedůru, při níž jde „pokus opustit“ žOd 60-tých let 2é. Stol. zkoumáno nejen to , co vede lidi k agresi, sobeckosti, brutalitě, ale i to, co stojí za chováním prosociálním, altruistickým, směřujícím k pomoci k druhým žautorky Reichová,Baranová – prosociální chování – to, co přináší užitek jiným žPáleník rozlišuje 3 druhy činitelů podmiňující prosociální chování ž1.poznávací – schopnost vnímat a chápat situaci ž2. motivační - zájem o dobro druhých ž3.situační – vhodné podmínky pro rozvoj sociálního chování ž4znaky prosociálního chování ž1. chování ve prospěch druhého, které nevyplývá z povinnosti ž2. chování bez očekávání protislužby nebo odměny ž3. chování podporující reciprocitu ( tj. podobné chování příjemce) ž4.chování, které nenaruší identitu subjektu (toho, který se chová prosociálně) ž1. navzdory složitosti problému je optimistická ž2. je oporou institucí ž3.přináší nové věci ž4.umí poskytnout pomoc ž5.projevuje jistotu, ovládání skutečnosti ž6. je empatická ž7. má smysl pro humor ž8. umí se odosobnit a získávat následovníky žOsobní zájmy – veřejné zájmy žJde o to vyjadřovat svá přesvědčení veřejně, autenticky a pochopitelně i pro ostatní žPodřízenost – sebeuvědoměnísouvisí s posilováním vlastní autority a autonomie žIntuice – logika žJedna perspektiva – více perspektiv