Didaktika přírodopisu 2 Přednáška Řízení výuky Mgr. Libuše VODOVÁ, Ph.D. Katedra biologie PdF MU ¡Student bude schopen…. ¡ ….stručně shrnout manažerské dovednosti učitele ¡ …..vlastními slovy vysvětlit pojmy: motivace, komunikace, verbální, neverbální komunikace, komunikace činem a pozornost ¡ ….vysvětlit rozdíl mezi vnitřní a vnější motivací ¡ ….stručně shrnout zásady komunikace na ZŠ ¡ ….shrnout v čem spočívá komunikace činem ¡ ….vysvětlit rozdíl mezi mimovolní a volní pozorností l •Organizace práce učitele •Řízení výuky •Plánování a příprava •Realizace vyučovací jednotky •Řízení vyučovací jednotky •Sebevaluace • •FÁZE VÝUKY •3. Řízení vyučovací jednotky •- Učitel jako manažer • „V mnoha ohledech se úloha učitele podobá varietnímu výstupu artisty, který současně žongluje talíři na několika tyčích. Aby se mu to podařilo, musí roztáčet nové talíře a zároveň se čas od času vrátit k těm, jejichž otáčky se již zpomalily natolik, že jim hrozí spadnutí, a znovu je roztočit.“ • Chris Kyriacou (2004, str. 63) • 06 •http://www.showbook.cz/zonglovani-a-toceni-s-taliri-artisticka-show •=> kromě odborných a didaktických znalostí musí mít učitel také manažerské dovednosti •- manažer: řídí, organizuje případně plánuje určité činnosti v určité firmě, podniku, společnosti i státní organizaci (zdroj: ttp://www.occupationsguide.cz/cz/povol/povolani.aspx?Par=1003.htm) • manazeri02 •Manažer a jeho dovednosti •http://www.lionscz.cz/images/manazeri02.jpg •Dovednosti manažera: • •1) práce s lidmi: komunikace, motivace, pochopení => vedení lidí •2) organizační schopnosti => organizuje ostatní, aby dosáhli co největší produktivity •3) koncepční dovednosti • úkol vnímá jako celek: řídí a slaďuje zájmy jednotlivců v rámci celku • učitel je manažer skupiny žáků (třídy) v konkrétní vyučovací jednotce, která se realizuje ve firmě zvané škola. •Učitel jako manažer BAR280011_42_19842113 •http://i.idnes.cz/08/123/gal/BAR280011_42_19842113.jpg vysv •http://www.sulikov.cz/skola/dokumenty/vysv.jpg •Jeho cílem je zapojit žáky do učebních činností tak, aby byli schopni splnit VC ¡ - „učitel nemůže motivovat žáka, může pouze vytvářet prostředí, které motivaci povzbuzuje“ (SLAVIN) ¡ ¡ - motivace je výsledek interakce žák – učitel, spolužáci a učivo ¡ - základ pochází z rodiny (zájem rodičů o jejich úspěchy ve ¡ škole, rozvíjení dalších schopností žáků, profesní orientaci, ¡ jejich zkušenosti se školou…) ¡ ¡ - motivace není vrozená, je naučená => lze jí vyučovat (rozvíjet) •1. Učitelova práce s žáky •A) Motivace - žák se učí protože ho činnost zaujala - jako motivační prvek lze využít přirozenou zvědavost ¡- cílem je získání daných dovedností ¡- je samoudržující: čím víc se tomu věnuji, tím víc mě to zajímá a baví - př. koníčky, sport ¡ ¡Vnější motivace ¡– žák se učí proto, aby něco získal (pozitivní) nebo aby se ¡ něčemu vyhnul (negativní) -dosažení dovednosti není cílem, ale pouze prostředkem ke - splnění jiného cíle ¡- jakmile je cíl dosažen – úsilí ustane (př. složená zkouška) ¡ ¡ ¡Vnitřní a vnější motivace nemusí být neslučitelné! ¡ ¡Př. studujete VŠ, protože Vás zajímá biologie a přitom potřebujete získat titul, abyste mohli jít učit. •Vnitřní motivace (žákův zájem) ¡Posílení vnitřní motivace v vzbuzení přirozené zvědavosti – vzbuzení zájmu (badatelské úlohy) v výběr zajímavých a praktických témat v nechat mu zvolit úkol - zoodpovědnost za svůj projekt v hry ¡ ¡Posílení vnější motivace Ø odměna (jednička, plus, drobný dárek): ¡ POZOR! Odměna nesmí vnější motivaci podkopat Ø Ø výhoda (volba otázky apod.) Ø uznání a pochvala (posílení žákovy prestiže ve třídě) Ø zdůraznění užitečnosti pro další život (povolání) ¡ – př. bez psaní všemi deseti se sekretářka neobejde ¡ bez dovednosti počítat, Vás může někdo okrást •Jak podporovat motivaci žáků? motivace •Posilujeme motivaci žáků (Kyriacou, 2004) ¡ = výměna názorů mezi účastníky výchovně vzdělávacího procesu, tj. mezi učitelem a žákem a mezi žáky navzájem ¡ ¡ - co je jejím cílem: dosažení VVC ¡ - řídí se pravidly ¡ - omezená (prostorově a časově (Průcha, 2002) ¡ - nesouměrná ¡ ¡Typy: verbální, neverbální, komunikace činem •B) Komunikace -východiska: školní řád, pravidla třídy (nemusí jich být mnoho, ale důsledně je dodržovat!) ¡ ¡Učitel určuje: Økdy bude mluvit (bere si slovo, přerušuje, usměrňuje…) Øjak bude žáky oslovovat (SŠ: vykání x tykání) Øs kým bude mluvit (vyvolává žáky) Øtéma hovoru (cíl: naplnění VVC) Øjak dlouho bude mluvit Økde bude mluvit Øzda u toho bude sedět, stát, chodit mezi žáky ¡ •Pravidla komunikace na ZŠ Ømluvit když je tázán (učitel mu udělil slovo) Ømluvit s tím, kdo mu byl určen (nebavit se v hodině!) Ømluvit k tématu (o tom, co mu řekl učitel) Ømluvit jak dlouho mu bylo určeno Ømluvit tam, kde mu to bylo určeno (nepřesouvá se po třídě) •Žák má právo: •Třídní pravidla je třeba: 1)nastavovat spolu s žáky (začátek školního roku, sami navrhnou, podepíšou, vylepení ve třídě, kontrolují dodržování) • •2) formulovat je individuálně (pro každou třídu zvlášť a dle organizační formy výuky) • •3) myslet na zapamatování - raději méně, ale důsledně je dodržovat! ¡…omezená -časově - hodinová dotace x rozsah učiva - odpadávání hodin (ztráta 10-20% => méně času na rozhovor, spíše sdělování, písemná komunikace (procvičování a zkoušení) => zúžení pedagogických kontaktů (Mareš a Křivohlavý, 1995) •Komunikace na ZŠ je… ¡– 1učitel x třída (20 – 35 ) žáků) ¡=> učitel s třídou komunikuje jako s celkem (masová komunikace?) ¡– učitel učí ve více třídách – komunikuje s více partnery (r.1989 1 učitel učil v průměru 226 žáků – Průcha, 2002) ¡– učitel je při komunikaci dominantní – je aktivnější, pokládá mnohem více otázek, usměrňuje diskuzi apod. ¡- dle výzkumů 2/3 času pro komunikaci v hodině vyplní učitel Počet žáků vyučovaných jedním učitelem Procento učitelů do 100 žáků 6,3% 101-200 žáků 43,2% 201-300 žáků 21,0% 301-400 žáků 26,3% Nad 400 žáků 3,2% •Zdroj: Průcha, 2002 •…nesouměrná -výzkum Slavíka a Šmidtové v hodinách VV - komunikaci v hodině tvoří: 1/3 – monolog učitele (výklad), 1/3 – činnost žáků řízená učitelem, 12% dialog ¡ -výzkum komunikace na ZŠ ve Finsku, v různých hodinách: verbální komunikace 70% učitel, 23% žáci, 7% práce žáků bez mluveného projevu ¡ => s vyššími ročníky klesá podíl žáků a roste podíl učitele ¡ - také sledována obtížnost jednotlivých komunikačních úseků – vyšší kognitivní úroveň – nové učivo, monolog učitele ¡ x komunikační aktivita žáka může znamenat nižší kvalitu ¡ ¡ ¡Pokud učitel mluví mnoho, žák málo, pak klesá: vúroveň mluveného projevu žáků (gramatická, stylistická….) vúroveň odborného vyjadřování vkomunikační dovednost jako celek => komunikační kompetence) ¡ ¡ ¡ ¡ ¡ = výměna informací pomocí znaků (řeč, písmo) => zvuková (mluvená) a písemná ¡ - zúčastněné osoby: komunikátor (mluví, píše) a recipient (příjemce) ¡ - mluvení a psaní x naslouchání a čtení ¡ KÓDOVÁNÍ DEKÓDOVÁNÍ ¡ ¡ - FÁZE: 1) záměr (co chci sdělit) ¡ 2) vlastní sdělení – slovní formulace a její smysl ¡ 3) příjemce naslouchá nebo čte ¡ 4) dekóduje sdělení a snaží se pochopit jeho smysl ¡ ¡ - důležitý je nejenom co má být sděleno (obsah sdělení), ale také způsob jakým je informace sdělena (forma sdělení) •1. Verbální komunikace •Typy komunikace -studuje ji paralingvistika ¡ ¡Kritéria: -intenzita hlasového projevu (jak hlasitě komunikátor mluví) ¡ tón hlasu (jak vysoko mluví – poloha hlasu) ¡ barva hlasu (vypovídá o emocích komunikátora) ¡ délka projevu (jak dlouho mluví) ¡ rychlost projevu (kolik slov za min řekne; ¡ 3-leté dítě za den 15-20 tis. slov, dospělý muž 10-12 tis. slov, dospělá žena 26 tis. slov) ¡ přestávky v projevu (Dělá přestávky? Frázuje do celků?) ¡ akustická náplň přestávek (ticho, nebo ehm…………..) ¡ přesnost projevu (špatná výslovnost, větná skladba atd.) ¡ způsob předávání slova (Skáče do řeči?) •Formální stránka verbálního projevu ¡ = výměna informací bez použití znaků (řeč, písmo) ¡ ¡ - 8 způsobů neverbální komunikace: ¡ 1) pohledy (řeč očí) ¡ 2) výrazy obličeje (mimika) ¡ 3) pohyby (kinezika) ¡ 4) fyzickými postoji (konfigurací všech částí těla) ¡ 5) gesty (gestika) ¡ 6) dotekem (haptika) ¡ 7) přiblížením či oddálením (proxemika) ¡ 8) úpravou zevnějšku ¡ •2. Nonverbální komunikace ¡Emoce (pocity, nálady, afekty) ¡Záměry (sblížit se x distancovat) ¡Jaký chce komunikátor vytvořit dojem ¡Jak chce ovlivnit recipienty – jejich postoje, přesvědčení, zájmy apod. •Co lze z neverbální komunikace vyčíst? ¡ = jak se k sobě učitel s žákem chovají ¡ (jaké postoje vyjadřují svým jednáním) ¡ ¡Žáci vnímají: ¡ přesnost učitele (příchody a odchody z hodin) ¡ přípravu na hodinu (poskytl jim kvalitní základ?) ¡ jak se chová při diskuzi (připustí i jiný názor?) ¡ jak žáky hodnotí (známkování, výchovné postihy – má na všechny stejný metr?) ¡ ¡ ¡ „Za každého mluví jeho činy ne slova“ ¡ •3. Komunikace činem ¡1) Korektnost : platí ve všech fázích komunikace ¡ ¡2) Používání popisného ne hodnotícího jazyka ¡ ¡3) Nejenom slyšet, ale především naslouchat: ¡ nebýt pasivní, ale aktivní – „zajímá mě to, co mi říkáš“ ¡ - dozvíme se fakta, ale i představy, postoje, osobní názory, přesvědčení ale i předsudky ¡ ¡4) Umět se vcítit do žákovy situace (schopnost empatie) ¡ ¡ ¡ ¡5) Respektovat osobnost žáka ¡ - zajímá mě co s žákem dále bude, jak se bude dále rozvíjet své schopnosti l ¡6) Zaujímejte opravdový postoj ¡ - být svůj, nepředstírat ¡ ¡ •Zásady komunikace s žákem ¡MAREŠ, Jiří & KŘIVOHLAVÝ, Jaro (1995): Komunikace ve škole. 1.vyd., Brno: Masarykova univerzita, Centrum pro další vzdělávání učitelů, 210 s. ISBN: 80-210-1070-3. ¡ ¡NELEŠOVSKÁ, Alena (2005): Pedagogická komunikace v teorii a praxi. 1.vyd, Praha: Grada, 172 s. ISBN: 80-247-0738-1. ¡ ¡PRŮCHA, Jan (2005): Moderní pedagogika. 3. vyd, Praha: Portál, 481 s. ISBN: 80-7367-047-X. ¡ •Více o pedagogické komunikaci najde v …. ¡ = psychická činnost, která umožňuje výběrové zaměření a soustředění vědomí na určitý objekt (LOKŠA & LOKŠOVÁ, 1999) ¡ ¡ - Pozornost úzce souvisí se zapamatováním => pozornost řídí přenos informací mezi senzorickou, krátkodobou pamětí a pamětí dlouhodobou při kódování a vybavování znalostí ¡ ¡ - fyziologická podstata: střídání VZRUCHU a ÚTLUMU ¡ => umožňuje zaměřit se na objekty pro člověka důležité ¡ -Jak dlouho člověk udrží pozornost? - závisí na věku => učitel musí hodinu přizpůsobit věku žáků (zařadit pauzy, cvičení na koncentraci pozornosti a relaxační cvičení) ¡ •C) Pozornost •1) NEÚMYSLNÁ = MIMOVOLNÁ • - prvotní forma pozornosti • - pasivní = vzniká a udržuje se bez vědomého úmyslu člověka • • - závisí na vlastnostech předmětu mimovolního zájmu • (síla podnětu, kontrastu mezi podněty, přerušovaném působení podnětu, změně a novosti podnětů a jevů, potřebách a zájmech) • • • • •2) ÚMYSLNÁ = VOLNÍ • - aktivní = vědomě zaměřená a řízená (vyberu si objekt a na ten se soustředím) • •DRUHY POZORNOSTI ¡ 1) ROZSAH ¡ – kolik objektů pozornost obsáhne ¡ - větší celky, které jsou tvořeny více prvky učit systematicky, vysvětlovat dle vnitřních vztahů => snazší pochopení a zapamatování ¡ ¡ 2) INTENZITA (NAPĚTÍ) ¡ – jak moc se na určitý objekt soustředím ¡ => výrazný vzruch v mozkové kůře a současně útlum ostatních částí ¡ ¡ 3) STÁLOST (DÉLKA POZORNOSTI) ¡ = doba, po kterou se soustředím na jeden nebo více objektů ¡ - výkyvy: min 0,3 s x max 2 - 8 s. ¡ - pozornost se může přenášet i na jiné objekty •Charakteristiky pozornosti ¡4) ROZDĚLOVÁNÍ ¡ - pozornost je rozdělována mezi 2 současně probíhající aktivity ¡ - v kůře dominantní ohnisko vzruchu x útlum v jiné části je pouze částečný ¡ - 1 nebo obě činnosti jsou zautomatizované ¡ ¡ ¡5) PROPOJOVÁNÍ = rychlé přerušení jedné činnosti a zapojení do 2.=> pozornost je pružná ¡ - v předchozím ohnisku nastal útlum a -> nové ¡ ¡6) FLUKTUACE – střídavé oslabování a zesilování pozornosti zacílené na stejný objekt ¡ -> při velkém soustředění na práci a delším zaměření na jeden objekt ¡ princip: přirozené střídání vzruchu a útlumu v kůře ¡ ¡7) KONCENTRACE (SOUSTŘEDĚNOST) ¡ = pozornost intenzivně soustředěná na jeden objekt ¡ - primární ukazatel výkonnosti žáka => lze měřit (škrtací testy, číselný čtverec, počítací zkoušky apod.) ¡ - nejvíce podléhá vlivu únavy ¡ ¡ ¡Na co se žák v hodině musí soustředit? ¡ - na výklad učitele ¡ - na odpovědi spolužáků ¡ - na formulaci vlastních odpovědí ¡ - na prohlížení názorných pomůcek •Žákova pozornost ve škole ¡ A) vnitřní podmínky: •celkový tělesný stav •psychické stavy a nálady •vůle •emoce a zájmy •stupeň náročnosti úlohy ¡ ¡ B) vnější podmínky •pracovní prostředí •sociální prostředí •síla, intenzita a délka působení podnětu •novost, neočekávanost a malý výskyt podnětu •Co ovlivňuje pozornost? •Pro vznik pozornosti mají velký význam vnější podmínky, pro udržení vnitřní! •Více o pozornosti viz: •LOKŠA, Jozef & LOKŠOVÁ, Irena (1999): Pozornost, motivace, relaxace a tvořivost dětí ve škole. Přeložil Jakub Dobal, 1. vyd. Praha: Portál, 208 s. ISBN 80-7178-205-X •Další dovednosti učitele jako manažera vyučování ¡2) organizační schopnosti => organizuje ostatní, aby dosáhli co největší produktivity ¡3) koncepční dovednosti – celostní vnímání – úkol vnímá jako celek – řídí a slaďuje zájmy jednotlivců v rámci celku ¡ ¡LOKŠA, Jozef & LOKŠOVÁ, Irena: Pozornost, motivace, relaxace a tvořivost dětí ve škole: cvičení pro rozvoj soustředění a motivace žáků. 1. vyd, Praha: Portál, 1999, 199 s. ISBN: 80-7178-205-X ¡ ¡KYRIACOU, Chris: Klíčové dovednosti učitele. 2. vyd, Praha: Portál, 2004, 156 s. ISBN: 80-7178-965-8 •Kde najít více