Flóra Chorvatska (Erika Liškutínová, Ivana Řehořková, PdF MU Brno 2012) Chorvatsko má velké bohatství rostlinných druhů, mnoho z nich je chráněno zákonem. Pro původní rostlinstvo Jadranu je typická vždy zelená vegetace. Nejvíce vyskytujícím se společenstvím je machkie, jejíž součástí jsou zakrslé stromy, např. dub, jalovec, vavřín, rozmarýn. Tzv. frygana je řidší porost rozšířený na suchých vápencových svazích. Typickými zástupci jsou pryšec, šalvěj, kozinec. Holokras je ukázka vápencových svahů a srázů, kde vegetace zcela mizí. Dalším společenstvím je tzv. šibljak, vyskytující se ve výšce nad 300 m n. m., kde vždyzelená vegetace přechází v pásmo lesů a řídkých porostu s opadavými listy (dle Žumberak [online], 2010); (dle Nikolic, T. [online], 2001). Skutečných lesů je zde velmi málo. Nejrozšířenější jsou dubové a habrové lesy, v nejvyšších oblastech bukové lesy. Z jehličnatých stromů jsou nejhojnější různé druhy borovic (dle Chorvatsko [online], 2011). Vysoké rostlinstvo je na ostrově vzácností. Dominují zde nižší rostliny, odolné proti zimnímu chladu - především různé traviny. Na svazích v hustých keřích roste nejrozšířenější krásně vonící šalvěj, dále fenykl, jehož lodyha může v oblastech chráněných před větrem dorůst do výšky až 2 m. Dále se v Chorvatsku můžeme setkat s až metr vysokým keřem rozmarýnu, šípkem a s ostružinami, tvořícími husté keře (dle Novalja [online], 2012). Typickou rostlinou Chorvatska je levandule lékařská (Lavandula angustifolia) z čeledi hluchavkovitých. Importovanými rostlinami, které se tu plně aklimatizovaly, jsou palmy, oleandry, agáve, aloe, cypřiše, mandarinky, atd. (dle Chorvatsko [online], 2011). Olivovníky, které rodí prakticky bez péče, patří k hlavním rostlinám pěstovaným pro užitek. Olivovník evropský je stálezelená, teplo a sucho milná dřevina, která vyžaduje slunné stanoviště a vápenité půdy. Dužina oválných zelených, později temně fialových plodů obsahuje velké množství oleje, který tvoří významnou složku nejen středomořské kuchyně (dle AtlasRostlin.cz [online], 2010). Dobré výnosy poskytují Chorvatsku fíkovníky pěstované dále od moře a ve výškách i nad 300 m n. m. Vinná réva je rozšířenou plodinou celého přímoří, která se zde pěstovala odedávna a dávala obživu desítkám tisíc rodin. Na přelomu 19. a 20. stol. a na začátku 20. stol. řádil v zemi zavlečený révokaz, který zapříčinil následné zničení téměř všech vinohradů. Katastrofa vyhnala ožebračené zemědělce ve statisících do emigrace. Proto můžeme ještě dnes na velkých plochách, např. na ostrovech Brač a Hvar, vidět opuštěné, kameny ohrazené vinohrady, dnes zpustlé a zarostlé (dle Chorvatsko [online], 2011). V deltě Neretvy se ve velkém pěstuje zelenina (rajčata, papriky aj.), ovoce (mandarinky, pomeranče, citrony, broskve, meruňky a v poslední době i kiwi, které na celém přímoří úplně zdomácnělo, jakoby bylo autochtonní rostlinou). Na některých místech v blízkém vnitrozemí, ovlivněném přímořským klimatem (např. v okolí Imotského), se pěstuje tabák (dle Chorvatsko [online], 2011). Mezi významné zástupce rostlinstva Chorvatska patří citrusy, které jsou u nás známé především pro své šťavnaté ovocné plody. Nejznámějším zástupcem z čeledi je citroník limonový (Citrus limon) pocházející z oblasti Asie. Citroníky potřebují dostatek světla a kyselé půdy, s teplotou bez mrazů a teplotních velkých výkyvů. Mezi další významné druhy citrusů patří mandarinka obecná (Citrus reticulata), grapefruit (Citrus paradisi) a citroník limetka (Citrus aurantifolia). Seznam použité literatury: ATLASROSTLIN.CZ. Citroník limonový. [online]. c 2010 - 2012 [cit. 2012-20-06]. Dostupné na Word Wide Web: . ATLASROSTLIN.CZ. Olivovník evropský. [online]. c 2010 - 2012 [cit. 2012-20-06]. Dostupné na Word Wide Web: . CHORVATSKO. Flóra a fauna. [online]. c 2001 - 2011 [cit. 2012-20-06]. Dostupné na Word Wide Web: < http://www.chorvatsko.cz/tema/kapary.html>. CHORVATSKO. Flóra a fauna. [online]. c 2001 - 2011 [cit. 2012-20-06]. Dostupné na Word Wide Web: . IDNES.CZ. Citroník limonový (Citrus limon). [online]. c 1999 - 2012 [cit. 2012-20-06]. Dostupné na Word Wide Web: . NIKOLIC, T. Glavne skupine makroklasifikacija, filogenija. Flora Hrvatske. [online]. c 2001 [cit. 2012-20-06]. Dostupné na Word Wide Web: < http://hirc.botanic.hr/sist- bot/Documents/Sistematska%20botanika-04.pdf>. NOVALJA. Flora ostrova Pag. . [online]. c 2006 - 2012 [cit. 2012-20-06]. Dostupné na Word Wide Web: < http://www.novalja.cz/chorvatsko/vylety-priroda/priroda- chorvatsko/flora-ostrova-pag/>. SKRUŽNÁ, J. Levandule lékařská (Lavandula angustifolia L.). [online]. c 2001 - 2012 [cit. 2012-20-06]. Dostupné na Word Wide Web: . ŽUMBERAK. Biologija. [online] [cit. 2012-20-06]. Dostupné na Word Wide Web:.