1
MASARYKOVA UNIVERZITA
PEDAGOGICKÁ FAKULTA
Katedra biologie
Komplexní zahraniční terénní cvičení – Chorvatsko
Seminární práce
BÍLE A SAMARSKÉ STĚNY
V POHOŘÍ VELIKÁ KAPELA
Autoři práce: Hana Byrtusová, Petra Pilchová Brno 2012
2
CHARAKTERISTIKA OBLASTI
Bílé a Samarské stěny (Bijele i Samarske stijene) jsou jedním z nejpůsobivějších
přírodních jevů v Chorvatsku. Patří mezi unikátní krasové geomorfologické fenomény
a jako takové stanovují zvláštní atmosféru a estetickou inspiraci.
Obrázek 1. Bílé stěny v pohoří Velká Kapela
Jsou součástí pohoří Veliká Kapela (Velika Kapela), které odděluje Chorvatské
přímoří (přímořský pás od Rijeky na jihovýchod) od vnitrozemí. Veliká Kapela spojuje
vysočinu Gorski Kotar (někdy bývá Veliká Kapela uváděna i jako součást horské soustavy
Gorského kotaru) s pohořím Velebit sedlem Vratnik a s pohořím Mala Kapela sedlem Vrh
Kapele. Veliká Kapela nevytváří jednotný hlavní hřeben, nýbrž je rozčleněna do menších
hřebenů a masivů vystupujících z krasové náhorní plošiny, které však mají v převážné
většině dinárský směr, tj. severozápad - jihovýchod.
Nejvyšší vrcholky se pohybují od 1000 do 1500 m (nejvyšší je Bjelolasica - 1534 m).
Některé z pásem tvořících Velikou Kapelu mají turisticky značný význam - např.
Bjelolasica na severu Veliké Kapely je největším chorvatským zimním střediskem, dále
masiv Kleku (1181 m), nacházející se nejdále od pobřeží na severozápadně horstva
u Ogulinu je mekkou botaniků a vůbec milovníků nedotčené přírody, a především již
zmíněné Bílé a Samarské stěny, nejbližší velký horský cíl z Chorvatského přímoří.
3
K hlavním východiskům patří vesnice Jasenak (628 m), která leží na regionální silnici
Novi Vinodolski - Ogulin. Do Bílých stěn je to odtud pěšky (2 1/2 hod.), částečně po lokální
silničce Jasenak - Mrkopalj. Letovisko Mrkopalj (824 m) může být i dalším východiskem
do Bílých stěn (10 km severozápadně od Bílých stěn). Leží již v oblasti Gorského kotaru,
ale právě z jeho letovisek, např. z Delnic a Lokví, je nejpříhodnější nástup.
Bílé stěny jsou asi 4 kilometry dlouhý vápencový hřebínek tvořený bizarními
skalními útvary s bohatou vertikální modelací. Podle odborníků nikde v Chorvatsku
(s výjimkou některých skalních skupin ve Velebitu) nedosahují skalní útvary takových
fantastických tvarů. Střídají se tu skalní věže s jehlami, obelisky, komíny a dalšími
fantaskními útvary, které jsou vzájemně odděleny žleby, rozsedlinami, propastmi.
Vápencové skály vystupují až do nadmořské výšky 1 335 m a jsou oslnivě bílé - jsou totiž
pokryty sněhobílou vrstvou, která vznikla dlouhodobými exodynamickými procesy
obvyklými v krasových terénech. Působivé je i to, že se skalní útvary tyčí nad zelení lesního
porostu. Zmíněné morfologie způsobily tektonické síly v době skládání (miocén).
Bílé stěny jsou ale jako celek neprůchodné. Vystupuje se tu značenou stezkou
od jediné horské chaty Bijele stijene na vrchol této skupiny, který tvoří obrovské bílé skalní
bloky. Od chaty trvá výstup asi 15 min.
Bílé stěny odděluje od sousedních Samarských stěn (vzdálených jen něco přes 2 km)
údolí Crna draga s pralesem, který je velmi obtížně průchodný. Samarské stěny dosahují
nadmořské výšky 1294 m, netvoří hřeben, ale je to vlastně labyrint rozeklaných vápencových
věží a jehel, prostřídaný hlubokými závrty a propastmi.
Podél Samarských stěn vede lokální silnička Mrkopalj - Mosune (na třináctém
kilometru zvaná Begova staza). Odděluje vlastně tuto skupinu od masivu Bjelolasice.
Na vrchol Samarských stěn se vystupuje od neobhospodařované útulny Ratkovo sklonište za
3/4 hod. (značka). Od Ratkova sklonište se může podniknout túra k horské chatě Bijele
stijene (2 1/2 až 3 hod.). Jde se divokým terénem, bez stezky, jen občas jsou značky. Obtížná
stěna Ljuska je zajištěna lanem. Až závěrečný úsek vede značenou cestou.
Z Bílých stěn je možno se vydat i na Bjelolasicu (4 1/2 - 5 hod.).
4
Fauna je v této oblasti velmi bohatá a zajímavá. Ze savců zde žije - medvěd hnědý
(Ursus arctos), vlk obecný (Canis lupus), liška obecná (Vulpes vulpes), jezevec lesní (Meles
meles), tchoř tmavý (Putorius putorius), kuna skalní (Martes foina), kuna lesní (Martes
martes), kočka divoká (Felis silvestris), plch velký (Glis glis) a veverka obecná (Sciurus
vulgaris).
Ptačí život je zastoupen v některých důležitých vzácných druzích jako je kavče
červenozobé (Pyrrhocorax pyrrhocorax), zedníček skalní (Tichodroma muraria), kavče
žlutozobé (Phyrrhocorax graculus), datlík tříprstý (Picoides tridactylus), ořešník kropenatý
(Nucifraga caryocatactes), kos horský (Turdus torquatus), bělořit šedý (Oenanthe oenanthe),
rehek domácí (Phoenicurus ochruros), datel černý (Dryocopus martius) avýr velký (Bubo
bubo).
Obrázek 2. Kavče žlutozobé
Obrázek 3. Zedníček skalní
5
Z plazů a obojživelníků jsou obzvláště zajímavé některé druhy jako mlok černý
(Salamandra atra), zmije obecná (Vipera berus), čolek horský (Triturus alpestris). Tato
oblast má svou endemickou ještěrku chorvatskou (Lacerta horvathi) a nad 1000 m horské
ještěrky živorodé (Lacerta vivipara).
Obrázek 4. Ještěrka chorvatská
Obrázek 5. Ještěrka živorodá
Vrcholy hor jsou holé a skalnaté. Z lesních společenstev v širším okolí se nachází les
bukový a jedlový (Abieti-Fagetum), v některých místech přechází v smrky (Picea abies) a
jalovce (Juniperus communis). Dále se zde vyskytuje protěž alpská (Leontopodium alpinum),
kamzičník rakouský (Doronicum austriacum), lomikámen vždyživý (Saxifraga paniculata),
hořec (Gentiana symphyandra), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), lýkovec vavřínový
(Daphne aureola), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva).
6
Obrázek 6. Protěž alpská
Obrázek 7. Kamzičník rakouský
Obrázek 8. Lomikámen vždyživý
7
Obrázek 9. Hořec
Obrázek 10. Lilie zlatohlavá
Obrázek 11. Lýkovec vavřínový
8
Obrázek 12. Měsíčnice vytrvalá
Bílé a Samarské stěny zůstaly vzhledem ke své nedostupnosti izolované a málo
známé. Proto ale jejich přirozené vlastnosti zůstaly plně zachovány a byly prohlášeny za
přísně chráněnou přírodní rezervaci. Tato kategorie ochrany přírody je nejpřísnější kategorií, i
když se tu nacházejí rostlinné a živočišné druhy, které nejsou speciálně chráněny.
POUŽITÉ INTERNETOVÉ ZDROJE:
http://www.chorvatsko.cz/tema/bijele.html
http://www.rasip.fer.hr/gorski_kotar/tekstovi_i_price/bijele_i_samarske_stijene
http://www.adriatica.net/common/destinations/story_cz__6p6ki3i3l__.htm
http://www.biolib.cz
http://cs.balcanica.info/2-4211