MUNI PdF, 1.ročník, 2.semestr PdF:Bi2MP_KZCT Komplexní zahraniční cvičení v terénu Slaniska a jejich vegetace Bc. Zuzana Mikulíková (učo: 343615) 1 Slanisko 1. 1 Co je to slanisko Slanisko je zvláštní typ mokřadů, pro něž je typická velká salinita (obsah soli v půdě a vodě). Existuje několik způsobů vzniku slanisek. V blízkosti moří je samozřejmě na vině mořská voda, ale slaniska mohou vznikat i ve vnitrozemí. V těchto případech obvykle vzniká zasolení díky minerálním pramenům (tedy pramenům bohatým na minerály, jako jsou různé soli). Jindy se v půdě hromadí sůl díky střídavě vlhkému a suchému počasí – voda se vypařuje a vtahuje tím do půdy minerální látky. Slaniska v blízkosti moře jsou bezodtoké lokality, kde na povrchu půdy bývá vrstva krystalické soli. Rostliny rostoucí na těchto místech mají často sukulentní charakter. Někdy vznikají monotónní porosty tvořené jedním druhem. Pro slanisko je typická slanomilná flóra. (http://cs.wikipedia.org/wiki/Slanisko, http://www.ivaherbar.wz.cz/rhr.php, Gibson, 2012) 1. 2 Vývoj slaniska Slaniska se vyvíjejí nejčastěji v přílivových oblastech, kde rozmanitá skupina slanomilných trav (halofyt) kolonizuje sediment a poté zachytává jemný sediment. Pro tyto trávy je charakteristický rozsáhlý oddenkový systém pod povrchem sedimentu. Oddenky přijímají živiny, ale pomocí nich rostliny rovněž rozšiřují svoji pokryvnost. Po kolonizaci vytváří rostliny husté porosty dostatečné ke snížení rychlosti proudu a zvýší rychlost ukládání jemného sedimentu. To způsobuje postupné zvýšení vrstvy sedimentu. Slaniska se začínají šířit a vyvíjet v louky s hustými porosty trav a jiných halofilních rostlin. Louky obvykle obklopují propletené systémy potůčků kanálů a rýh. (http://ekologie.upol.cz/ku/voek/prezentace/slaniska.pdf) 1. 3 Halofilní rostliny Halofyty jsou rostliny snášející vysoké zasolení půdy či vody. Toto zasolení se nejčastěji pohybuje v rozmezí 3-4 % v případě moře. Půda pak může dosáhnout zasolení přes 6 %. Rostliny se zasolení brání řadou mechanismů, z nichž nejdůležitější je vysoký osmotický tlak dosahující až 5 MPa. Za zástupce se dá považovat saxaul (Haloxylon sp.) pocházející z oblasti Kaspického moře. Zvláštním typem halofytů jsou mangrofyty, což jsou dřeviny rostoucí na pobřežích pravidelně zaplavovaných slanou vodou. (http://cs.wikipedia.org/wiki/Halofiln%C3%AD_rostliny) 1. 4 Adaptace halofytů Je pro ně charakteristický větší obsah solí v buněčné šťávě než u běžných rostlin, které známe z naší přírody. Tyto soli vytvářejí vyšší osmotický tlak, který jim umožňuje přijímat slanou vodu z moře. Mezi jejich adaptace patří obvykle úzké kožovité listy, masité stonky podobné stonkům pouštních rostlin (tzv. solná sukulence). Podobnost s pouštními rostlinami není náhodná. Tyto rostliny rovněž potřebují šetřit s vodou. Když bychom ochutnali listy i stvoly těchto slanomilných rostlin, pocítili bychom slanou chuť. Mezi ukázkové halofyty patří slanorožec (Salicornia sp.). Ten dokonce snáší jako jedna z mála vyšších rostlin pravidelné a dlouhé zaplavení mořskou vodou. Má ztlustlou lodyhu a dužnaté postranní články, které se již odspodu vstřícně větví, Průhledné šupiny jsou modifikací listů. Rovněž květy má velmi zjednodušené. Leží v důlcích lodyžních článků. Pyl se v době přílivu šíří vodou. Rostlinka může být až 60 cm vysoká, lodyhu má zpočátku šedozelenou, později načervenalé barvy. (http://www.bisgymbb.cz/images/stories/dokumenty/stazeni/slovinsko.pdf) 2 Vegetace slaniska 1 (ASTER TRIPOLIUM L. subsp. PANNONICUS) – hvězdnice slanistá panonská Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité 2 (BUPLEURUM TENUISSIMUM L). – prorostlík nejtenčí Čeleď: Apiaceae – miříkovité 3 (CRYPSIS ACULEATA) – skrytěnka bodlinatá Čeleď: Poaceae – lipnicovité 4 HELEOCHLOA SCHOENOIDES – bahenka šášinovitá Čeleď: Poaceae – lipnicovité 5 (SCORZONERA PARVIFLORA) – hadí mord maloúborný Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité 6 (SPERGULARIA MARITIMA (All.) Chiovenda) – kuřinka obroubená Čeleď: Caryophyllaceae Juss. – hvozdíkovité 7 (SPERGULARIA SALINA) – kuřinka solná Čeleď: Caryophyllaceae – hvozdíkovité 8 (TARAXACUM BESSARABICUM) – pampeliška besarabská Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité 9 (TRIGLOCHIN MARITIMA L.) – bařička přímořská Čeleď: Juncaginaceae– bařičkovité 10 (PLANTAGO MARITIMA L. subsp. CILIATA) – jitrocel přímořský brvitý Čeleď: Plantaginaceae – jitrocelovité 11 (CAREX SECALINA Willd. ex Wahlenb.) - ostřice žitná Čeleď: Cyperaceae – Šáchorovité 12 (JUNCUS GERARDII Loisel.) – sítina Gerardova Čeleď: Juncaceae - Sítinovité 13 (FESTUCA PSEUDOVINA) – kostřava nepravá Čeleď: Poaceae – lipnicovité 14 (ARTHROCNEMUM MACROSTACHYUM) – slanomil velkoklasý Čeleď: Amaranthaceae – laskavcovité 3 Závěr Slaniska často nalezneme poblíž moří, ale mohou být i vnitrozemské jako např. slanisko u Nesytu v ČR. Slaniska jsou druhem ekosystémů, jehož hlavním charakterem je vyšší obsah soli v půdě. Halofyty jsou rostliny slanomilné, které jsou adaptovány na větší obsah soli v půdě. 4 Literatura Gibson, Ch., 2012, Mořské pobřeží – nový kapesní atlas, Praha: Slovart. Slanisko. Wikipedia.org [online]. 2012 [cit. 2012-06-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Slanisko Rostliny Chorvatska. Botanický herbář [online]. 2011 [cit. 2012-06-21]. Dostupné z: http://www.ivaherbar.wz.cz/rhr.php 19 Vodní ekosystémy VI. Ekologie.upol.cz [online]. 2010 [cit. 2012-06-21]. Dostupné z: http://ekologie.upol.cz/ku/voek/prezentace/slaniska.pdf Halofilní rostliny. Wikipedia.org [online]. 2010 [cit. 2012-06-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Halofiln%C3%AD_rostliny Expedice Slovinsko. Bisgymbb.cz [online]. 2010 [cit. 2012-06-21]. Dostupné z: http://www.bisgymbb.cz/images/stories/dokumenty/stazeni/slovinsko.pdf Aster-pannonicus. Botany.cz [online]. 2010 [cit. 2012-06-21]. Dostupné z: http://botany.cz/cs/aster-pannonicus/ Bupleurum tenuissimum. Botany.cz [online]. 2010 [cit. 2012-06-21]. Dostupné z: http://botany.cz/cs/bupleurum-tenuissimum/ Crypsis aculeata. Botany.cz [online]. 2010 [cit. 2012-06-21]. Dostupné z: http://botany.cz/cs/crypsis-aculeata/ Heleochloa schoenoides. Botany.cz [online]. 2010 [cit. 2012-06-21]. Dostupné z: http://botany.cz/cs/heleochloa-schoenoides/ Scorzonera parviflora. Botany.cz [online]. 2010 [cit. 2012-06-21]. Dostupné z: http://botany.cz/cs/scorzonera-parviflora/ Spergularia maritima. Botany.cz [online]. 2010 [cit. 2012-06-21]. Dostupné z: http://botany.cz/cs/spergularia-maritima/ Spergularia salina. Botany.cz [online]. 2010 [cit. 2012-06-21]. Dostupné z: http://botany.cz/cs/spergularia-salina/ Taraxacum bessarabicum. Botany.cz [online]. 2010 [cit. 2012-06-21]. Dostupné z: http://botany.cz/cs/taraxacum-bessarabicum/ Triglochin maritima. Botany.cz [online]. 2010 [cit. 2012-06-21]. Dostupné z: http://botany.cz/cs/triglochin-maritima/ Plantago ciliata. Botany.cz [online]. 2010 [cit. 2012-06-21]. Dostupné z: http://botany.cz/cs/plantago-ciliata/ Carex secalina. Botany.cz [online]. 2010 [cit. 2012-06-21]. Dostupné z: http://botany.cz/cs/carex-secalina/ Juncus gerardii. Botany.cz [online]. 2010 [cit. 2012-06-21]. Dostupné z: http://botany.cz/cs/juncus-gerardii/ Festuca pseudovina. Botany.cz [online]. 2010 [cit. 2012-06-21]. Dostupné z: http://botany.cz/cs/festuca-pseudovina/ Arthrocnemum macrostachyum. Botany.cz [online]. 2010 [cit. 2012-06-21]. Dostupné z: http://botany.cz/cs/arthrocnemum-macrostachyum/