Slovesné kategorie způsobu a rodu


Kategorie slovesného způsobu

- vyjadřuje se vztah děje ke skutečnosti, tzn. děj se hodnotí z hlediska reálnosti, nutnosti nebo
možnosti.



1. oznamovací způsob (indikativ) vyjadřuje děj reálný (budu cvičit, cvičím, cvičila jsem).

Je to prostředek základní, neutrální.



2. rozkazovací způsob (imperativ) vyjadřuje apel.

Jedná se o: rozkaz (Utíkej!), zákaz (Neber to!), pokyn (Zde odtrhněte.), prosbu (Podej mi klíče.).


Tvoří se jen pro 2. sg. a 1. a 2. pl. (utíkej, utíkejme, utíkejte).

Pro 3. osobu se dá užít jen tzv. opisný imperativ (Ať nemluví.).


Rozkaz se dá vyjádřit také infinitivem s příslušnou intonací (Sedět!), tvary oznamovacího způsobu
(Mlčíš!), citoslovcem (Pst!), jménem (Ticho!)



3. podmiňovací způsob (kondicionál) vyjadřuje děj možný:


a) kondicionál přítomný vyjadřuje splnitelnou podmínku, tj. možný děj v přítomnosti nebo
budoucnosti (Kdybys na mě počkala, šla bych do kina s tebou).


b) kondicionál minulý vyjadřuje podmínku v minulosti nesplněnou nebo nesplnitelnou (Kdybys mu to
byla (bývala) řekla o den dřív, bylo by to (bývalo) dopadlo úplně jinak).





Kategorie slovesného rodu


-         vyjadřuje vztah mezi původcem děje a podmětem věty


Obojí rod mohou vyjadřovat slovesa předmětová, a to především přechodná (pojí se s předmětem ve 4.
p.): Deště zničily stromy. – Stromy byly zničeny deštěm.


Všechna slovesa v češtině nemají schopnost vyjadřovat obojí rod, např. slovesa chtít, moci, muset,
stát, sedět, běžet atd. mají jen rod činný.



Činný rod


- v činném rodě je původce děje podmětem věty (Knihu přeložil Pavel Novák)




Trpný rod


-  v trpném rodě je původce děje z pozice podmětu odsunut (Kniha byla přeložena Pavlem Novákem).



1. tvar opisného pasiva (příčestí trpné + tvary pomocného slovesa být)

 je přeložena, byla přeložena …, je zajat, byl zajat,…


2. tvar zvratného pasiva

 Pokusy se provádějí každý měsíc.

Užití je omezeno na 3. osobu.


Obě formy pasiva (opisnou a zvratnou) nelze vždy libovolně zaměňovat. Zvratná forma pasiva se užívá
spíše u sloves nedokonavých. V běžném vyjadřování se dává přednost zvratnému pasivu.