Dějepisectví druhé poloviny 19. století Prohlubuje se profesionalizace historických bádání Předpoklady Vzor přírodních věd, úsilí o exaktnost, měřitelnost Ä pozitivismus jako filozofické stanovisko vycházející pouze z ověřitelných faktů, odmítající metafyziku a spekulaci Pozornost se přesunuje od jedinečného k obecnému, od jednotlivců ke společnosti Ä zrod sociologie jako nové humanitně vědné disciplíny: Auguste Comte (1798–1857) Karl Marx (1818–1883) § marxistická filozofie = historický materialismus § výrobní vztahy a výrobní prostředky → společenský řád § třídní boj § nová periodizace dějin (otrokářství, feudalismus, kapitalismus, socialismus) Pozitivismus v dějepisectví § eliminace romantických prvků (subjektivity, intuice, obrazotvornosti) Ä podcenění formální stránky historického díla § eliminace filozofických koncepcí Ä převažovaly analýzy nad syntézami § věcnost → („faktopisectví) Insitucionalizace historických bádání v Univerzity · hlavně německé Ä vznik instituce semináře [typ. příklad Georg Waitz (1813–1886), univ. v Göttingen] v Muzea v Archivy ! Odborné časopisy (Historische Zeitschtrift, Revue historique) ! Edice pramenů České dějepisectví druhé poloviny 19. století Václav Vladivoj Tomek (1815–1905) @ Dějepis města Prahy (12 dílů, dějiny do r. 1608) 1882 – rozdělení pražské univerzity na část česko a německou 1886 – spor o pravost Rukopisů (časopis Athenaeum; T. G. Masaryk, Jan Gebauer, Otakar Hostinský, Jaroslav Goll) Antonín Rezek (1853–1909) Věnoval se raněnovověkým dějinám; později politická kariéra. Josef Emler (1836–1899) Ediční činnost: ! Fontes rerum bohemicarum (Prameny dějin českých; vycházely od 1873) ! Regesta dimplomatica nec non epistolarie Bohemiae et Moraviae (vycházela 1855–1892; dovedená do r. 1346; společně s K. J. Erbenem) Jaroslav Goll (1846–1929) v Studoval v Göttingen. Ä Na pražské univerzitě zavedl seminární výuku historie. @ Chelčický a jednota v 15. století (soubor starších statí; vyšel 1916) @ Čechy a Prusy ve středověku (1897) ! 1895 založil Český časopis historický