Dějepisectví „fin de siècle“

                                         (cca. 1890–1914)


„Čas reflexe a revize“


Kritika odborné historiografie (že nedovede vysvětlit podstatu dějinného procesu a že zachycuje jen
povrch událostí)

+ pochybnosti o smyslu a hodnotě historického poznání. Historiografii byla upírána vědeckost,
protože neformuluje pevné zákony dějin, jako vědy přírodní, a nemá ani vlastní předmět studia.


Kritika historismu → něm. filozof Friedrich Nietzsche (1844–1900)



Zjištění, že metody věd přírodních a humanitních jsou odlišné.


Wilhelm Dilthey (1833–1911)

@    Einleitung in die Geisteswissenschaften (1883)[1]

·        Přírodní vědy – zabývají se tím, co platí bez výjimky v  řádu přírodním a vyjadřují to, co
se opakuje a trvá stále.

·        „Geisteswissenchaften“ (duchovní, humanitní, společenské) – zabývají se člověkem a jeho
působením ve světě, tedy kulturními hodnotami, a vztahují se k tomu, co se děje jedinečného a
neopakovatelného.

Smysl historického poznání = vystižení  individuálních, neopakovatelných, nekvantifikovatelných
skutečnost. K tomu zapotřebí také porozumění, vcítění (→ hermeneutika).




Hledání nových cest v dějepisectví


Sociální dějiny


Max Weber (1864–1920)

sociolog;  teoreticky se zabýval těmito tématy:

·        moc (panství, autorita)

·        byrokracie

·        racionalizace (@ Protestantská etika a duch kapitalismu[2], 1904–1905)

·        lidské jednání


Karl Lamprecht (1856–1915)

·        Hospodářské dějiny, „Methodenstreit“

@ Deutsche Geschichte (1891–1901, 12 sv. + 2 nedokonč.)



Henri Pirenne (1862–1932)

Studie o vzniku středověkých měst, o jejich sociální a ekonomické struktuře.

@ Dějiny Belgie (1903–1920)



Kulturní dějiny


Jacob Burckhardt (1818–1897)

@ Kultura italské renesance (1860, česky 1912)

@ Úvahy o světových dějinách (1905, česky 1996)


Johan Huizinga (1872–1945)

@ Podzim středověku (1919)

@ Homo ludens (1938)




Americká historiografie



Frederick Jackson Turner (1868–1932)

! teorie o pohybující se hranici


James Harvey Robinson (1863–1936)

v hlavní představitel směru New History (stejnojmenný teoretický spis publikoval v roce 1911).


Charles Austin Beard (1874–1948)

@ Ekonomická interpretace ústavy Spojených států (1913)








________________________________

[1] čes. Uvedení do vědy duchové (1901); slovenský výbor z díla Život a dejinné vedomie (Bratislava
1980).

[2] Česky ve výboru Max Weber, Metodologie, sociologie a politika, Praha 2009.