Zdravotní stav obyvatel ČR - výzkumy, studie
Aktuální dokumenty podpory zdraví, programy podpory zdraví
l
lzdroj:
lwww.uzis.cz
lwww.szu.cz
lhttp://www.who.int/en/
lwww.ec.europa.eu/health-eu
lhttp://hbsc.upol.cz/
lhttp://www.mzcr.cz/verejne/dokumenty/zdravi-2020-narodni-strategie-ochrany-a
podpory-zdravi-a-prevence-nemoci_8690_3016_5.html
l
l
l
l
l
l
l

Demografické údaje
- trendy ve vývoji světové populace
l
l7 miliard lidí na světě (odhad 2013), každý rok přibývá asi 80 milionů (95% z rozvojových zemí)
lúnosnost planety 14 miliard
ldemografická přeměna: mladá populace → stárnoucí populace
lstabilní vývoj populace → úhrnná míra plodnosti (fertility) - 2,1
l1995 - 2000 - svět 2,83 (2011 – 2,7)  - očekává se celosvětový pokles, (Evropa - 1,4; Amerika -
2,01; rozvojové země - 3)
lstřední délka života (r. 2000 - 2010) - 65 let
l (Afrika - 49 a klesá;  Evropa a USA - 77; Japonsko - 81)
lženy se dožívají o 5 - 8 let více
lvěková struktura obyvatelstva - mění se struktura tzv. závislého obyvatelstva (-15, 60+)

Demografická situace v ČR (2012)
lv roce 2006 počet narozených převýšil počet zemřelých (poprvé po 13 letech), do 2010 – kladný
přirozený přírůstek
lPočet obyvatel České republiky se v roce 2012 zvýšil o 10,7 tisíce osob, a to téměř výhradně v
důsledku zahraniční migrace. Přirozený přírůstek činil pouze 387 osob. K 31. 12. 2012 měla Česká
republika 10 516 125 obyvatel.
lnízká porodnost (mírné zvýšení - silné ročníky žen kolem 40 let - vrchol 2008, ale 2009, 2010 -
opět snížení)
lúhrnná plodnost 2012 - 1,45 (r. 2002 – 1,13)
l43% dětí se narodila mimo manželství (zvyšující trend, 2006 asi 1/4)
lpozitivní trend v počtu umělého přerušení těhotenství (23 tis.)
lnovorozenecká a kojenecká úmrtnost (jedna z nejnižší v EU)




Střední délka života
-udává počet let, které má naději prožít osoba právě x -letá při úmrtnosti ve sledovaném období
-
lv roce 2012 dosáhla v ČR střední délka při narození u mužů 75,0 let, u žen 80,1 let
lstřední délka života v ČR rostla (do roku 2012)
lale je stále nižší než nejnižší hodnota v původních zemích  EU (Portugalsko)
lza Evropskými zeměmi s nejvyšší střední délkou života zaostávají muži o 5-6 let, ženy o 4-5 let
(zastavení růstu střední délky života – trend v celé EU)
lze zemí střední a východní Evropy - 2. místo (po Slovinsku)




Střední délka života
v ČR
lStřední délka života při narození (zdroj UZIS)
l
lV roce 2012 se zastavit růst střední délky života a děti narozené po tomto roce se poprvé dle
předpokladu budou dožívat nižšího věku než jejich rodiče !
Rok narození
Muži
Ženy
1970
66,1
73,0
1990
67,6
75,4
2000
71,7
78,4
2011
74,7
80,7







Nejčastější příčiny úmrtí
lkardiovaskulární onemocnění
l r. 2012: 46 % M, 49 % Ž
lnovotvary (rakovina)
l r. 2012: 27 % M, 26,7%  Ž
lúrazy a otravy
l r. 2012: 8 % M, 4,3% Ž (do 40 let nejčastější příčina!)
lnemoci dýchací a trávicí soustavy
l

Nemoci dětí
lnásledky úrazů !!!
lakutní respirační onemocnění a jejich komplikace (viróza, chřipka)
lnemoci trávicí soustavy (salmonelózy, kampylobakteriozy, virové hepatitidy typu A)
lplané neštovice, infekční mononukleózy
lchronické nemoci, astma, alergie, ortopedické nemoci, cukrovka
l - asi 20 % dětí Evropy má chronickou chorobu,
l v ČR asi 30 % dětí alergie, 50 - 70 % dětí vadné držení těla
l
lAsi 80 % českých dětí je zdravotně oslabených!!!
l

Shrnutí
lProjekty podpory zdraví pro dětskou populaci by měly reflektovat výskyt nejčastějších chronických
neinfekčních nemocí, příčiny úmrtí i prevenci nejčastějších infekčních nemocí v populaci.
lchronické neinfekční nemoci např. prevence obezity, zubní zdraví
lpříčiny úmrtí - úrazy
linfekční nemoci – např. kampylobakterioza, žloutenka, HIV/AIDS

Prevence chronických neinfekčních onemocnění
lHlavní zásady a zaměření prevence chronicky neinfekčních onemocnění vycházejí z rozboru
zdravotního stavu populace. Vycházejí tedy nejen z příčin úmrtí, ale také z nemocnosti dané
populace.
lMezi hlavní chronické neinfekční onemocnění v ČR řadíme: kardiovaskulární choroby (ateroskleróza,
vysoký krevní tlak a jejich komplikace v oblasti srdce, cév a mozku), nádorová onemocnění,
cukrovku, obezitu, vředovou chorobu žaludku a dvanáctníku, chronický zánět průdušek, osteoporózu,
onemocnění dutiny ústní a zubů (zubní kaz), nemoci svalové a kosterní soustavy, alergické choroby a
následky úrazů.
lU dětí se nejčastěji setkáváme s chronickým onemocněním následkem úrazu, ortopedickým onemocněním,
alergií, cukrovkou, obezitou. Alarmující je zjištění WHO, že 20 % dětí Evropy trpí chronickou
chorobu.

Prevence chronických neinfekčních onemocnění
lVznik a rozvoj těchto nemocí je podmíněn nebo výrazně ovlivněn způsobem života obyvatel vyspělých
zemí, technickým pokrokem, stresem, znečištěním životního prostředí apod. Proto tyto nemoci byly
dříve označovány jako civilizační a někdy také pro jejich značné rozšíření jako choroby hromadného
výskytu. Tyto nemoci se obvykle rozvíjejí poměrně dlouhou dobu od několika let až po desítky let a
jejich hlavní příčinou jsou rizikové faktory životního stylu.
l
lPozitivní změny zdravotního stavu populace, tedy snížení výskytu chronicky neinfekčních nemocí a
růst střední délky života, lze docílit důslednou prevencí. Prevence se provádí buď na úrovni
jedince, nebo na úrovni celé společnosti (celoplošná prevence). Podle způsobu jak je prevence
uplatňována rozeznáváme tři druhy prevence: primární, sekundární a terciální.

lPrimární prevence je souhrn činností, které mají za cíl snížit počet nových onemocnění, tj. snížit
incidenci nemocí. Týká se období, kdy ještě nemoc nevznikla a jejím účelem je zabránit vzniku
nemoci. Primární prevence je specifická a nespecifická.
l Specifická je zaměřená proti určitým nemocem nebo rizikům (např. kuřáctví, obezitě, opatření
proti znečišťování ovzduší) a nespecifická znamená aktivity k celkovému posílení zdraví a zlepšení
životního stylu.
l
l Ve škole by měla převažovat zejména nespecifická primární prevence. A to formou komplexně pojaté
výchovy ke zdraví, zajištěním škol podporujících zdraví a vytvářením celkového zdravého školního
prostředí.
l
l Sekundární prevence se zaměřuje na vyhledávání časných stádiích onemocnění, vyhledávání
rizikových faktorů vedoucích k onemocnění a vhodné léčbě těchto časných stádií. Jde o snahu
předejít nežádoucímu průběhu nemoci a zabránit komplikacím. Řadíme sem lékařské preventivní
prohlídky, jejichž smyslem je zjistit rané stádium nemocí.
l V prostředí školy se sekundární prevence uplatňuje například při výskytu infekčního onemocnění
(salmonela, žloutenka, paraziti).
l
lTerciální prevence má za cíl minimalizovat škody na zdraví v případě již vzniklého onemocnění. Je
záležitostí zdravotnickou.

Podpora zdraví
lS prevencí úzce souvisí podpora zdraví.
lPodpora zdraví je chápána jako souhrn činností (politických, ekonomických, technologických,
výchovných a dalších), které usilují o upevňování, posilování, podporu, ochranu a rozvoj zdraví za
aktivní účasti jednotlivců, skupin, organizací a společnosti.
lHlavním smyslem podpory zdraví je rozšířit možnosti lidí podílet se na ochraně a posilování svého
zdraví, realizovat a rozvíjet zdravý životní styl.
lPodpora zdraví je tedy koncipována jako aktivita pro zdraví (nikoli aktivita proti nemocem) a
zahrnuje prevenci, výchovu ke zdraví, komunitní aktivity (např. Zdravé město, Škola podporující
zdraví, MŠ podporující zdraví) a tvorbu celkově příznivého prostředí.

HBSC – Národní zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáku
lReprezentativní soubor českých dětí (11-15 let), 94 škol ve všech krajích ČR (5.,7.,9, třídy) –
celkem 4404 dětí
lStudie probíhá od roku 1994, poslední sběr dat v roce 2013 (vyhodnocuje se, rekordní počet
respondentů)
l
lhttp://hbsc.upol.cz/1-cestina/42-hbsc_studie/?
lhttp://hbsc.upol.cz/1-cestina/68-novinky/3-texty/49-novy_videoklip_hbsc/?

HBSC – Národní zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáku (2010)
lReprezentativní soubor českých dětí (11-15 let), 94 škol ve všech krajích ČR (5.,7.,9, třídy) –
celkem 4404 dětí
l
lVýsledky:
lPozitivně hodnotilo své zdraví zhruba 9 z 10 školáků
l8 % chlapců a 11 % dívek ve věku 11 let hodnotilo svůj zdravotní stav jako „ne moc dobrý“ nebo „
špatný“
lPřibližně 33 % 11letých dětí odpovídalo, že se u nich vyskytují zdravotní potíže (bolest hlavy,
žaludku, zad, pocity skleslosti, podrážděnost, špatná nálada, nervozita, poruchy spánku, únava,
vyčerpání,…) – 2 a více symptomů a to alespoň dvakrát týdně
lVýskyt úrazů za rok – 43 - 46 % dívek, 45 – 54 % chlapců
l

HBSC – Národní zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáku (2010)
l
lVýskyt nadváhy a obezity – u 11letých chlapců 16,1%, u dívek 9,8%
lPodíl dívek s nadváhou nepřekračuje 10 %, přesto se svou postavou není spokojena každá 3 – 4 dívka
(15letých až 38 % dívek)
lPravidelně snídá 69 % 11letých chlapců, 61 % 11letých dívek (věkem klesá na 42 %)
l11letí chlapci konzumují jen 30 % doporučené dávky zeleniny, dívky 43 % (věkem ještě klesá až na
21 % u chlapců); u ovoce je to méně než polovina
l1/3 dětí konzumuje denně sladkosti, asi 20 % sladké nápoje
l18 % 11letých drží dietu nebo se snaží redukovat hmotnost (chlapci i dívky)
lVelká část školáků je nedostatečně pohybově aktivní
lVíce než polovina dětí tráví před obrazovkou více než 2 hodiny denně v pracovních dnech
lVíce než polovina dětí tráví u PC denně více než 2 hodiny (v pracovních dnech)
lV 11 letech kouřil 1 ze 4 chlapců, 1 ze 7 dívek (ve 13 letech - polovina, v 15 letech - ¾ dětí, v
15 letech kouří více dívek)
lKaždý týden pije alkohol 10 % chlapců, 5 % dívek (opilých v 11 letech 5 % chlapců,
l 1 % dívek)
lVíce jak 60 % dětí (66 % ch., 62 % d.) požily alkohol před 13 rokem
lVíce než pětina chlapců a čtvrtina dívek v 9 třídách (převážně 15letých) má zkušenost s pohl.
stykem

Zdraví 2020 (Health 2020)
lWHO (Světová zdravotnická organizace)
lVize pro Zdraví 2020 v r. 2010
lNávrh na vytvoření nové evropské zdravotní politiky Zdraví 2020 představující politický rámec pro
zdravotní politiku v Evropském regionu WHO na desetileté období
lNové výzvy:
l enormní nárůst NCD, problematika stárnutí, nutnost reagovat na nové nenadálé hrozby , limitace
zdrojů do zdravotnictví, finanční krize  a  nové  evidence based přístupy  (socioekonomické návrh
na vytvoření nové evropské zdravotní politiky Zdraví 2020 představující politický rámec pro
zdravotní politiku v Evropském regionu WHO na desetileté období
lWHO nově poukazuje na nespravedlivé zdravotní rozdíly, které nejsou biologicky odůvodnitelné:
lStřední délka života ženy v Botswaně je 43 roků. Střední délka života ženy v Japonsku je 86 let.
Rozdíl ve střední délce života obyvatel rozdílných čtvrtí města Glasgow (vzdálených od sebe jen 12
kilometrů), je 25 let.
l
l


WHO-EURO-EN-W.eps
Stanovuje strategické směřování a 4 prioritní oblasti pro politická opatření
- Investování do zdraví v průběhu celého životního cyklu a vytváření  možností pro posilování
zodpovědnosti občanů ke zdraví
- Řešení největších zdravotních výzev v regionu – přenosné a nepřenosné nemoci
- Posilování zdravotnických systémů, v jejichž centru jsou lidé, posilování kapacit veřejného
zdravotnictví a připravenosti a schopnosti reagovat na nenadálé hrozby
- Vytváření zdravých komunit a podpůrného prostředí pro zdraví občanů
•Health 2020


WHO-EURO-EN-W.eps
Programy podpory zdraví založené na principech aktivního zapojení a posilování zodpovědnosti občanů
ke zdraví:
- zlepšování zdravotní gramotnosti
- propagace volby zdravějšího životního stylu namísto laciných alternativ
- ochrana zdraví dětí a mládeže
- podpora zdraví na pracovišti
- zdravé stárnutí
- zabezpečení zdravých potravin a skladby stravování jako odpověď na epidemii obezity
- významná pozornost musí být věnována sociálním determinantám zdraví a zdravotním rozdílům mezi
sociálními skupinami
•
•
•
•
•Investování do zdraví v průběhu celého životního cyklu


WHO-EURO-EN-W.eps
Vytváření zdravých komunit a podpůrného prostředí pro zdraví občanů
Zdravé komunity reagují aktivněji na nové nebo nepříznivé situace, jsou lépe připraveny na změny či
krize ekonomické, sociální nebo životního prostředí
Oživení WHO komunitních přístupů zaměřených na města, školy, pracoviště
Poznámka: stávající sítě zdravých měst využívány jak v přípravě dokumentu tak jeho implementaci na
lokální úrovni
•Vytváření zdravých komunit a podpůrného prostředí pro zdraví občanů


WHO-EURO-EN-W.eps
Pro stanovené 4 prioritní oblasti  je navrženo 6 klíčových cílů v rámci WHO EURO pro monitoring
realizace:
- snížit předčasnou úmrtnost do r.2020
- zvýšit očekávanou délku života
- snížit nerovnosti ve zdraví
- zvýšit duševní pohodu obyvatel
- zajistit univerzální pokrytí systémem zdravotní péče
- stanovení národních cílů v oblasti zdraví
53 zemí evropského regionu schválilo v září 2012 nový program Zdraví 2020 (Health 2020) - hlavní
cíl - zlepšit zdraví obyvatel s snížit nerovnost v oblasti zdraví cestou lepšího vedení a řízení v
oblasti zdraví
http://www.szu.cz/tema/podpora-zdravi/nova-strategie-zdravi-2020-health-2020?highlightWords=zdrav%C
3%AD
•Health 2020 – 6 klíčových cílů

Health 2020



ČR - Zdraví 2020
lNárodní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí
lpřijato vládou ČR (8.1.2014), Poslaneckou sněmovnou (20.3.2014)
lVychází z dokumentu Zdraví 2020 – Osnova evropské zdravotní politiky pro 21. století.
lHlavní cíl:
lZlepšit zdravotní stav populace a snižovat výskyt nemocí a předčasných úmrtí, kterým lze
předcházet.
lStrategický cíl 1
§Zlepšit zdraví obyvatel a snížit nerovnosti v oblasti zdraví.
lStrategický cíl 2
§Posílit roli veřejné správy v oblasti zdraví a přizvat k řízení a rozhodování všechny složky
společnosti, sociální skupiny i jednotlivce.
§
lhttp://www.mzcr.cz/verejne/dokumenty/zdravi-2020-narodni-strategie-ochrany-a
podpory-zdravi-a-prevence-nemoci_8690_3016_5.html
l
§
l
l
l
l
l
l

ČR - Zdraví 2020
lTémata pro rozvoj aktivit v rámci NS Zdraví 2020
lHorizontální
§dostatečná pohybová aktivita populace
§správná výživa a stravovací návyky populace
§zvládání stresu a duševní zdraví
§omezení zdravotně rizikového chování
§snižování rizik ze životního a pracovního prostředí
§zvládání infekčních onemocnění
§screeningové programy
§zajištění dostupnosti a kvality zdravotní péče
§zlepšení kvality a bezpečí poskytovaných zdravotnických služeb
§celoživotní vzdělávání zdravotnických pracovníků
§elektronizace zdravotnictví
lVertikální
§zdravotní gramotnost
§snižování nerovnosti ve zdraví
§evidence-based přístupy
§podpora zdraví během celého života
§ekonomika zdraví
l
l
l
l
l
lhttp://www.mzcr.cz/verejne/dokumenty/zdravi-2020-narodni-strategie-ochrany-a
podpory-zdravi-a-prevence-nemoci_8690_3016_5.html
l
l