Pro kurz Čtením a psaním ke kritickému myšlení a globální témata
Martina Pavlíčková a Eva Malířová
Tradiční čtení Kritické čtení Kritická gramotnost
Typ otázek:
Představuje text pravdu?
Je to fakt nebo názor?
Je zaujatý nebo neutrální?
Je dobře napsán/jasný?
Kdo je autor? Jaký stupeň
autority/oprávněnosti
představuje?
Co říká?
Typ otázek:
Jaký je kontext?
Komu je text určen?
Jaký je záměr autora?
Jaká je pozice autora? (má
politickou agendu?)
Co se snaží říct? Jaké nástroje
používá, aby
přesvědčil/manipuloval
čtenáře?
Jaké výroky nejsou podložené?
Proč byl text napsán tímto
způsobem?
Typ otázek:
Jak může být prohlášení
interpretováno v jiných
kontextech?
Jaké předpoklady mohou být za
těmito tvrzeními? Jaké důsledky
mohou mít?
Co může utvářet autorovo
vnímání reality?
Kdo rozhoduje (co je reálné,
může být poznáno, je třeba
dělat) ? Jakým jménem a v čí
prospěch?
Jaká jsou omezení a rozpory této
perspektivy?
Čí zájmy mohou být vyjádřeny
těmito tvrzeními?
Jaký hlas je zamlčen?
Zaměření, fokus:
obsah, autorita mluvčího či
autora textu, text
Zaměření, fokus:
kontext, záměry, styl
komunikace
Zaměření, fokus:
předpoklady, konstrukce
vědění/znalostí, moc,
reprezentace a důsledky
Strategie:
dekódování
Strategie:
interpretace
Strategie:
kritika
Cíl:
rozvinout porozumění textu
a/nebo určení jeho
důveryhodnosti
Cíl:
rozvinout kritickou reflexi
(schopnost rozeznat záměry a
důvody)
Cíl:
rozvinout schopnost reflexe
(schopnost porozumět procesu
vytváření předpokladů o něčem)
Jazyk:
fixní, transparentní,
zpřístupňuje nám realitu
Jazyk:
je fixní a překládá realitu
Jazyk:
je ideologický a vytváří realitu
Realita:
existuje a je snadno přístupná
prostřednictvím smyslového
vnímání a objektivního myšlení
Realita:
existuje a je přístupná, často je
však přeložená do falešných
reprezentací
Realita:
existuje, ale je nepřístupná (v
absolutním významu) – máme
jen částečné interpretace
strukturované jazykem
Vědění:
univerzální, kumulativní,
lineární, správně a špatně, fakta
vs. názory, neutrální
Vědění:
pravdivá či falešná interpretace
reality
Vědění:
vždy částečné, zavisející na
kontextu, komplexní a dynamické
Zdroj: Critical Literacy in Global Citizenship Education. Centre for the Study of Social and Global
Justice: 2006. Dostupné z: www.osdemethodology.org.uk/keydocs/pdresourcepack.pdf
Adapted and expanded from: Gina CERVETTI, Michael J. PARDALES, James S. DAMICO, A Tale of Differences: Comparing
the Traditions, Perspectives, and Educational Goals of Critical Reading and Critical Literacy, www.readingonline.com, 2001
Pro kurz Čtením a psaním ke kritickému myšlení a globální témata
Martina Pavlíčková a Eva Malířová
Globální rozvojové
vzdělávání
Měkké Kritický přístup
Problém Chudoba, bezmoc Nerovnost, nespravedlnost
Podstata problému Nedostatek „rozvoje“,
vzdělání, zdrojů, dovedností,
technologie
Komplexní kultury, systémy,
stereotypy, rozdělení moci a postoje,
které vytvářejí a udržují vykořisťování
a slabou pozici některých lidí, skupin
a kultur. Rozdíly jsou často smazávány.
Východisko k jednání Dobročinnost (humanitární
akce), morálka (vychází z
normativních zásad
spojených s myšlením a
jednáním)
Politická a etická východiska
(normativní zásady spojené se vztahy)
Co je třeba změnit Struktury, instituce a jedince,
kteří jsou překážkou k rozvoji
Struktury, systémy (i víry), instituce,
stereotypy, kultury, jedince a vztahy.
Proč? Proto aby každý dosáhl
rozvoje, harmonie, rovnosti a
stal se tolerantním
Proto aby se bojovalo
s nespravedlností, aby se všem
vytvářel prostor pro dialog, aby si lidé
mohli sami určit svou definici rozvoje.
Co člověk může dělat? Podpořit kampaně za změnu
struktur, věnovat svůj čas,
znalosti, dovednosti a zdroje.
Analyzovat vlastní pozici ve světě
(svůj kontext) a měnit v daném
kontextu struktury, stereotypy,
identity, postoje a rozdělení moci
Jak dochází ke změně Řízená z vnějšku dovnitř
(vnucená změna)
Zevnitř ven (vyjednaná změna)
Cíl GRV Dát člověku sílu a vůli jednat
(nebo se stát aktivními
občany) dle toho, jak si sami
definovali „dobrý život“
nebo „ideální svět“.
Umožnit člověku kriticky reflektovat
jejich kontextuální a kulturní dědictví
a procesy, dále si představit „jiné“
možné budoucnosti, přebrat
zodpovědnost za své rozhodnutí a
jednání.
Přínosy GRV Větší povědomí o některých
problémech, podpora
kampaní, větší motivace
pomoci a něco dělat, dobrý
pocit.
Nezávislé, kritické myšlení,
informovanější, zodpovědnější a
etičtější rozhodování.
Potenciální potíže Pocit kulturní nadřazenosti,
neokolonialismus, nekritické
akce
Pocit viny, vnitřní konflikt a paralýza,
pocit bezmoci,
Zdroj:
Andreotti, V (2006) ‘Soft versus critical global citizenship education’ Policy and Practice, Issue 3, Autumn 2006, Centre for Alobal
Education, Belfast.