1
Zákon č. 108/2006 Sb.,
o sociálních službách
ve znění pozdějších předpisů
2
Společenská a legislativní
východiska
 Základní legislativní normou, která ve svých
ustanoveních upravovala pouze dva typy
sociálních služeb, a to ústavní sociální
péči a pečovatelskou službu, byl od roku
1988 zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním
zabezpečení.
3
Společenská a legislativní
východiska
 Vývoj společnosti po listopadu 1989 vyvolal
rozvoj řady nových a do té doby
neexistujících sociálních služeb. Tyto
služby začaly být poskytovány převážně
nestátními neziskovými organizacemi,
avšak jejich poskytování se stalo zdrojem
stálého napětí mezi možnostmi a
potřebami nové praxe a nebyly často
zasaditelné do stávajícího platného
legislativního rámce.
4
Společenská a legislativní
východiska
 Tento zmíněný konflikt se promítnul do několika
konkrétních zásadních problémů, se kterými se
tehdejší praxe velmi obtížně vypořádávala.
 Prvním z nich byla nemožnost volby sociální
služby ze strany uživatele. Právní úprava a ani
předchozí praxe s takovou možností nepočítala,
sociální služba byla přiznávána na základě
rozhodnutí vydávaném ve správním řízení, jehož
byl klient účastníkem s možností podání žádosti a
odvolání proti rozhodnutí.
5
Společenská a legislativní
východiska
 Tento požadavek však narážel a dodnes částečně
naráží na problém nerovnosti poskytovatelů
sociálních služeb, která se projevuje především
nerovným přístupem v přístupu k veřejným finančním
zdrojům.
 Vedle této zmíněné nerovnosti existuje i nerovnost
mezi samotnými uživateli sociálních služeb, která
je determinována prostředím, ve kterém je služba
poskytována. Na dva uživatele se stejně těžkým
zdravotním postižením stát nepřispívá srovnatelnou
částkou. Na péči o uživatele, kterému je poskytovaná
rezidenční služba, je vynakládáno třikrát tolik
finančních prostředků než na péči o uživatele, o
kterého pečuje rodina v přirozeném prostředí.
6
Společenská a legislativní
východiska
 První koncepční návrh na změnu legislativní
úpravy v oblasti poskytování sociálních
služeb předložil již v roce 1990 tehdejší
předseda parlamentní komise České národní
rady pro otázky zdravotně postižených
Ing. Pavel Dušek.
 1992 Teze zákona o sociální pomoci
 1996 Věcný záměr zákona o sociální pomoci
zamítnut novou vládou
7
Společenská a legislativní
východiska
 Novou nadějí se proto stala na počátku roku 2002 novelizace
zákona č.100/1988 Sb. Díky úspěšné spolupráci NRZP ČR se
skupinou poslanců vedenou Václavem Krásou byl do něj vložen
§ 73a následujícího znění:
 (1) Sociální služby mohou poskytovat kraje, obce, organizace a
občané.
 (2) Poskytovatelům sociálních služeb uvedených v odstavci 1 se
poskytují z peněžních prostředků státního rozpočtu podle
zvláštního zákona účelově určené příspěvky na úhradu nákladů
za tyto služby; v těchto případech mají příslušné orgány
sociálního zabezpečení právo kontrolovat hospodaření
s poskytnutými příspěvky a požadovat vyúčtování a právo na
vrácení poskytnutých příspěvků, jestliže byly použity v rozporu
s účelem, na který byly poskytnuty.
 (3) Vláda nařízením stanoví pravidla poskytování příspěvků
podle odstavce 2, zejména za jakých podmínek, v jaké výši a
v jakých lhůtách jsou příspěvky poskytovány.
8
Společenská a legislativní
východiska
 Tento paragraf, který poprvé v historii
zrovnoprávnil všechny poskytovatele sociálních
služeb a nepřímo umožnil klientům jejich volbu,
se následně setkal s mimořádným odporem
ministerstva financí i ministerstva práce a
sociálních věcí. To navrhlo jeho zrušení v rámci
„povodňového balíčku“ již o několik měsíců později.
 I tuto hrozbu dokázaly organizace zdravotně
postižených znovu odvrátit, když při schválení novely
zákona došlo pouze k odložení účinnosti paragrafu
na 1. 1. 2004
9
Společenská a legislativní
východiska
 Další důležitou legislativní normou, která byla v roce
2003 projednávána, byl věcný záměr zákona o
sociálních službách.
 Tato i jeho další verze v sobě zahrnovaly zásadní
nedostatky z předchozích let. Tento návrh byl vládou
zamítnut a vrácen k přepracování.
 Ministerstvo práce a sociálních věcí v poměrně
krátké době připravilo nový věcný záměr zákona o
sociálních službách, který byl dne 28. května 2004
vládou schválen a ministrovi práce a sociálních věcí
bylo usnesením vlády uloženo vypracovat
paragrafové znění zákona o sociálních službách
a předložit jej do šesti měsíců vládě ke schválení.
10
Společenská a legislativní
východiska
 Ve vnějším připomínkovém řízení při projednávání
návrhu zákona o sociálních službách se rozpoutaly
bouřlivé diskuse nad podobou nové a základní
právní normy, která by u nás měla konečně
moderním způsobem upravovat poskytování a
financování sociálních služeb, a to jak ze strany
organizací hájících zájmy osob se zdravotním
postižení, tak samotných poskytovatelů
sociálních služeb a zadavatelů sociálních služeb,
reprezentovaných zejména Asociací krajů ČR a
Svazem měst a obcí ČR.
 Výsledkem jednání byla kompromisní podoba návrhu
zákona o sociálních službách, byl vyhlášen dne 31.
3. 2006 ve Sbírce zákonů v částce 37 pod číslem
108/2006 s tím, že jeho účinnost byla stanovena k 1.
1. 2007.
11
Cíl legislativní úpravy
 Vývoj v oblasti sociálních služeb
 Sladění reálných podmínek s legislativní
úpravou
 Cíl úpravy:
 zákon upravuje podmínky poskytování
pomoci a podpory fyzickým osobám
v nepříznivé sociální situaci
 podmínky pro výkon povolání sociálního
pracovníka
12
Vymezení základních pojmů:
 Sociální služba
 Nepříznivá sociální situace
 Dlouhodobý nepříznivý stav
 Sociální začleňování, sociální vyloučení
 Přirozené sociální prostředí
 Zdravotní postižení
 Plán rozvoje sociálních služeb
 Okruh oprávněných osob
13
Vymezení základních pojmů:
 Sociální služba – činnost nebo soubor činností
podle tohoto zákona zajišťujících pomoc a podporu
osobám v nepříznivé sociální situaci (dále jen
„osoba“) za účelem sociálního začlenění nebo
prevence sociálního vyloučení.
 Přirozené sociální prostředí – rodina a sociální
vazby k osobám blízkým, domácnost osoby a
sociální vazby k dalším osobám, se kterými
domácnost sdílí, domácnost a místa, kde osoby
pracují, vzdělávají se a realizují běžné sociální
aktivity.
14
Vymezení základních pojmů:
 Nepříznivá sociální situace – oslabení nebo
ztráta schopnosti z důvodu věku,
nepříznivého zdravotního stavu, pro krizovou
sociální situaci, životní návyky a způsob
života vedoucí ke konfliktu se společností,
sociálně znevýhodňující prostředí, ohrožení
práv a zájmů trestnou činností jiné fyzické
osoby nebo z jiných závažných důvodů řešit
vzniklou situaci tak, aby toto řešení
podporovalo sociální začlenění a ochranu
před sociálním vyloučením.
15
Vymezení základních pojmů:
 Sociální začleňování – proces, který zajišťuje,
že osoby sociálně vyloučené nebo sociálním
vyloučením ohrožené dosáhnou příležitostí a
možností, které jim napomáhají plně se zapojit
do ekonomického, sociálního a kulturního života
společnosti a žít způsobem, který je ve
společnosti považován za běžný.
 Sociální vyloučení – vyčlenění osoby mimo
běžný způsob společnosti a nemožnost se do něj
zapojit v důsledku nepříznivé sociální situace.
16
Příspěvek na péči
 §7 (1) Příspěvek na péči se poskytuje osobám
závislým na pomoci jiné fyzické osoby za účelem
zajištění potřebné pomoci. Náklady na příspěvek se
hradí ze státního rozpočtu.
 §7 (2) Nárok na příspěvek má osoba uvedená v §4
odst. 1, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého
zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné fyzické osoby
při zvládání základních životních potřeb péči o
vlastní osobu a při zajištění soběstačnosti v rozsahu
stanoveném stupněm závislosti podle § 8, pokud jí
tuto pomoc poskytuje osoba blízká nebo jiná fyzická
osoba uvedená v § 83 nebo poskytovatel sociálních
služeb, který je zapsán v registru poskytovatelů
sociálních služeb podle § 85 odst. 1, anebo speciální
lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu ;
17
Příspěvek na péči
 §7 (3) Nárok na příspěvek nemá osoba mladší
jednoho roku.
 §7 (4) O příspěvku rozhoduje krajská pobočka Úřadu
práce.
 §9 (1) Při posuzování péče o vlastní osobu pro
účely stanovení stupně závislosti se hodnotí
schopnost zvládat tyto úkony:
a) příprava stravy,
b) podávání, porcování stravy,
c) přijímání stravy, dodržování pitného režimu,
d) mytí těla……….. o) oblékání, svlékání, obouvání,
zouvání,
p) orientace v přirozeném prostředí atd.
18
Příspěvek na péči
 §9 (2) Při posuzování stupně závislosti se hodnotí
schopnost zvládat tyto základní životní potřeby:
a. Mobilita
b. Orientace
c. Komunikace
d. Stravování
e. Oblékání a obouvání
f. Tělesná hygiena
g. Výkon fyziologické potřeby
h. Péče o zdraví
i. Osobní aktivity
j. Péče o domácnost (nehodnotí se u mladších 18 let)
19
Příspěvek na péči
 §11 (1) Výše příspěvku pro osoby do 18 let
veku činí za kalendářní měsíc
a) 3 000 Kč, jde-li o stupen I (lehká závislost
– tři potřeby),
b) 5 000 Kč, jde-li o stupen II (středně těžká
závislost – čtyři nebo pět),
c) 9 000 Kč, jde-li o stupen III (těžká závislost
– šest nebo sedm),
d) 12 000 Kč, jde-li o stupen IV (úplná
závislost - osm nebo devět potřeb).
20
Příspěvek na péči
 §11 (2) Výše příspěvku pro osoby starší 18 let
činí za kalendářní měsíc
a) 800 Kč, (dříve 2000 Kč) jde-li o stupen I
(lehká závislost – tři nebo čtyři potřeby),
b) 4 000 Kč, jde-li o stupen II (středně těžká
závislost – pět nebo šest potřeb),
c) 8 000 Kč, jde-li o stupen III (těžká závislost
– sedm nebo osm potřeb),
d) 12 000 Kč, jde-li o stupen IV (úplná
závislost – devět nebo deset potřeb).
- Částky se mohou zvýšit o 2000 Kč /viz §12
21
Sociální služby zahrnují:
a) Sociální poradenství
b) Služby sociální péče
c) Služby sociální prevence
Formy sociálních služeb:
- Pobytové
- Ambulantní
- Terénní
 Transformace – příspěvek nepokryje náklady
např. na osobní asistenci (max. 120 Kč za
hodinu)
Pokud bude klient potřebovat 24 hodinovou
péči, tak na měsíční péči by potřeboval 86 400
Kč.
24 x 120 x 30 =
86 400 22
23
Sociální poradenství
Sociální poradenství zahrnuje:
a) Základní sociální poradenství poskytuje
osobám potřebné informace přispívající
k řešení jejich nepříznivé sociální situace.
Sociální poradenství je základní činností při
poskytování všech druhů sociálních služeb.
Poskytovatelé sociálních služeb jsou vždy
povinni tuto činnost zajistit.
24
Sociální poradenství
b) Odborné sociální poradenství je
poskytováno se zaměřením na potřeby
jednotlivých okruhů sociálních skupin osob
v občanských poradnách, manželských a
rodinných poradách, poradnách pro seniory,
poradnách pro osoby se zdravotním
postižením, poradnách pro oběti trestných
činů a domácího násilí. Zahrnuje též sociální
práci s osobami, jejichž způsob života může
vést ke konfliktů se společností.
25
Sociální poradenství
Služba obsahuje tyto základní činnosti:
 zprostředkování kontaktu se společenským
prostředím,
 sociálně terapeutické činnost
 pomoc při uplatňování práv, oprávněných
zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
26
Služby sociální péče – příspěvek na péči
Služby sociální péče napomáhají osobám
zajistit jejich fyzickou a psychickou
soběstačnost, s cílem podpořit život v jejich
přirozeném sociálním prostředí a umožnit
jim nejvyšší možné zapojení do běžného
života společnosti, a v případech, kdy toto
vylučuje jejich stav, zajistit jim důstojné
prostředí a zacházení. Každý má právo na
poskytování služeb sociální péče v nejméně
omezujícím prostředí.
27
Služby sociální péče
 Osobní asistence
 Pečovatelská služba
 Tísňová péče
 Průvodcovské a předčitatelské služby
 Podpora samostatného bydlení (terénní sl.)
 Odlehčovací služby
 Centra denních služeb
 Denní stacionáře
28
Služby sociální péče
 Týdenní stacionáře
 Domovy pro osoby se zdravotním postižením
 Domovy pro seniory
 Domovy se zvláštním režimem
 Chráněné bydlení (pobytová služba)
 Sociální služby poskytované ve
zdravotnických zařízeních ústavní péče
29
Služby sociální prevence – většina
bezplatně/částečná platba
Služby sociální prevence napomáhají zabránit
sociálnímu vyloučení osob, které jsou tímto
ohroženy pro krizovou sociální situaci, životní
návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se
společností, sociálně znevýhodňující prostředí a
ohrožení práv a oprávněných zájmů trestnou
činností jiné fyzické osoby.
 Cílem služeb sociální prevence je napomáhat
osobám k překonání jejich nepříznivé sociální
situace a chránit společnost před vznikem a
šířením nežádoucích společenských jevů.
30
Služby sociální prevence
 Raná péče (§ 54) je terénní služba,
popřípadě doplněná ambulantní formou
služby, poskytovaná dítěti a rodičům dítěte ve
veku do 7 let, které je zdravotně postižené,
nebo jehož vývoj je ohrožen v důsledku
nepříznivého zdravotního stavu. Služba je
zaměřená na podporu rodiny a podporu
vývoje dítěte s ohledem na jeho specifické
potřeby.
31
Služby sociální prevence
 Telefonická krizová pomoc (§ 55) je terénní služba
poskytovaná na přechodnou dobu osobám, které se
nacházejí v situaci ohrožení zdraví nebo života nebo
v jiné obtížné životní situaci, kterou přechodně
nemohou řešit vlastními silami.
 Tlumočnické služby (§ 56) jsou terénní, popřípadě
ambulantní služby poskytované osobám s poruchami
komunikace způsobenými především smyslovým
postižením, které zamezuje běžné komunikaci s
okolím bez pomoci jiné fyzické osoby.
32
Služby sociální prevence
 Azylové domy (§ 57) poskytují pobytové služby
na přechodnou dobu osobám v nepříznivé
sociální situaci spojené se ztrátou bydlení.
 Služba obsahuje tyto základní činnosti:
a) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění
stravy,
b) poskytnutí ubytování,
c) pomoc při uplatňování práv, oprávněných
zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
33
Služby sociální prevence
 Domy na půl cesty (§ 58)poskytují pobytové služby
zpravidla pro osoby do 26 let věku, které po
dosažení zletilosti opouštějí školská zařízení pro
výkon ústavní nebo ochranné výchovy, popřípadě pro
osoby z jiných zařízení pro péči o děti a mládež, a
pro osoby, které jsou propuštěny z výkonu trestu
odnětí svobody nebo ochranné léčby. Způsob
poskytování sociálních služeb v těchto zařízeních je
přizpůsoben specifickým potřebám těchto osob.
 Služba obsahuje tyto základní činnosti:
a) poskytnutí ubytování,
b) zprostředkování kontaktu se společenským
prostředím,
c) sociálně terapeutické činnosti,
d) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a
obstarávání osobních záležitostí.
34
Služby sociální prevence
 Kontaktní centra (§ 59)jsou nízkoprahová zařízení
poskytující ambulantní, popřípadě terénní služby
osobám ohroženým závislostí na návykových
látkách. Cílem služby je snižování sociálních a
zdravotních rizik spojených se zneužíváním
návykových látek.
 Krizová pomoc (§ 60) je terénní, ambulantní nebo
pobytová služba na přechodnou dobu poskytovaná
osobám, které se nacházejí v situaci ohrožení zdraví
nebo života, kdy přechodně nemohou řešit svoji
nepříznivou sociální situaci vlastními silami.
35
Služby sociální prevence
 Intervenční centra (§60a) Na základě vykázání ze
společného obydlí podle zvláštního právního
předpisu je osobě ohrožené násilným chováním
vykázané osoby nabídnuta pomoc nejpozději do 48
hodin od doručení kopie úředního záznamu o
vykázání intervenčnímu centru.
 Pomoc intervenčního centra muže být poskytnuta
rovněž na základe žádosti osoby ohrožené násilným
chováním jiné osoby obývající s ní společné obydlí
nebo i bez takového podnětu, a to bezodkladně poté,
co se intervenční centrum o ohrožení osoby násilným
chováním dozví.
 Sociální služby v intervenčním centru jsou
poskytovány jako služby ambulantní, terénní nebo
pobytové.
36
Služby sociální prevence
 Součástí služby je zajištění spolupráce a vzájemné
informovanosti mezi intervenčními centry,
poskytovateli jiných sociálních služeb, orgány
sociálně-právní ochrany dětí, obcemi, útvary Policie
České republiky a obecní policie, jakož i ostatními
orgány veřejné správy.
 Nízkoprahová denní centra (§ 61) poskytují
ambulantní, popřípadě terénní služby pro osoby bez
přístřeší.
 Služba obsahuje tyto základní činnosti:
a) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí
podmínek pro osobní hygienu,
b) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy,
c) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a
obstarávání osobních záležitostí.
37
Služby sociální prevence
 Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež (§62)
poskytují ambulantní, popřípadě terénní služby
dětem ve věku od 6 do 26 let ohroženým
společensky nežádoucími jevy. Cílem služby je
zlepšit kvalitu jejich života předcházením nebo
snížením sociálních a zdravotních rizik souvisejících
se způsobem jejich života, umožnit jim lépe se
orientovat v jejich sociálním prostředí a vytvářet
podmínky k řešení jejich nepříznivé sociální situace.
 Služba muže být poskytována osobám
anonymně.
38
Služby sociální prevence
 Noclehárny (§ 63) poskytují ambulantní
služby osobám bez přístřeší, které mají zájem
o využití hygienického zařízení a
přenocování.
 Služba obsahuje tyto základní činnosti:
a) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí
podmínek pro osobní hygienu,
b) poskytnutí přenocování.
39
Služby sociální prevence
 Služby následné péče (§ 64) jsou
ambulantní nebo pobytové služby
poskytované osobám s chronickým duševním
onemocněním a osobám závislým na
návykových látkách, které absolvovaly
ústavní léčbu ve zdravotnickém zařízení,
absolvovaly ambulantní léčbu nebo se jí
podrobují, nebo osobám, které abstinují.
40
Služby sociální prevence
 Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi (§
65) jsou terénní, popřípadě ambulantní služby
poskytované rodině s dítětem, u kterého je jeho
vývoj ohrožen v důsledku dopadů dlouhodobě
krizové sociální situace, kterou rodiče nedokáží
sami bez pomoci překonat, a u kterého existují
další rizika ohrožení jeho vývoje.
a) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti,
b) zprostředkování kontaktu se společenským
prostředím,
c) sociálně terapeutické činnosti,
d) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a
při obstarávání osobních záležitostí.
41
Služby sociální prevence
 Sociálně aktivizační služby pro seniory a
osoby se zdravotním postižením
(§ 66). Sociálně aktivizační služby jsou
ambulantní, popřípadě terénní služby
poskytované osobám v důchodovém věku
nebo osobám se zdravotním postižením
ohroženým sociálním vyloučením.
42
Služby sociální prevence
 Sociálně terapeutické dílny (§ 67) jsou ambulantní
služby poskytované osobám se sníženou soběstačností
z důvodu zdravotního postižení, které nejsou z tohoto
důvodu umístitelné na otevřeném ani chráněném
trhu práce. Jejich účelem je dlouhodobá a pravidelná
podpora zdokonalování pracovních návyků a
dovedností prostřednictvím sociálně pracovní terapie.
 Služba obsahuje tyto základní činnosti:
a) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro
osobní hygienu,
b) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy,
c) nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu,
soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu
začlenění,
d) podpora vytváření a zdokonalování základních pracovních
návyků a dovedností. (stravu si hradí)
43
Služby sociální prevence
 Terapeutické komunity (§ 68) poskytují pobytové
služby i na přechodnou dobu pro osoby závislé na
návykových látkách nebo osoby s chronickým
duševním onemocněním, které mají zájem o
začlenění do běžného života.
 Služba obsahuje tyto základní činnosti:
a) poskytnutí stravy,
b) poskytnutí ubytování,
c) zprostředkování kontaktu se společenským
prostředím,
d) sociálně terapeutické činnosti,
e) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a
při obstarávání osobních záležitostí.
44
Služby sociální prevence
 Terénní programy (§ 69) jsou terénní služby
poskytované osobám, které vedou rizikový způsob
života nebo jsou tímto způsobem života
ohroženy.
 Služba je určena pro problémové skupiny osob,
uživatele návykových látek nebo omamných
psychotropních látek, osoby bez přístřeší, osoby
žijící v sociálně vyloučených komunitách a jiné
sociálně ohrožené skupiny.
 Cílem služby je tyto osoby vyhledávat a
minimalizovat rizika jejich způsobu života.
 Služba může být osobám poskytována anonymně.
45
Služby sociální prevence
 Sociální rehabilitace (§ 70) je soubor specifických
činností směřujících k dosažení samostatnosti,
nezávislosti a soběstačnosti osob, a to rozvojem
jejich specifických schopností a dovedností,
posilováním návyků a nácvikem výkonu běžných, pro
samostatný život nezbytných činností alternativním
způsobem využívajícím zachovaných
schopností,potenciálů a kompetencí.
 Sociální rehabilitace se poskytuje formou terénních a
ambulantních služeb, nebo formou pobytových
služeb poskytovaných v centrech sociálně
rehabilitačních služeb.
46
Služby sociální prevence
 Úhrada nákladů za sociální služby (§ 71)
(1) Sociální služby se poskytují osobám bez úhrady
nákladů nebo za částečnou nebo plnou úhradu
nákladů.
(2) Úhradu nákladů za poskytování sociálních služeb
hradí osoba ve výši sjednané ve smlouvě uzavřené s
poskytovatelem služby podle § 91.
(3) Poskytovatel sociální služby se může dohodnout
na spoluúčasti na úhradě nákladů s manželem
(manželkou), rodiči nebo dětmi osoby, které je
sociální služba poskytována, pokud tato osoba nemá
vlastní příjem nebo její příjem nepostačuje na úhradu
nákladů.
(4) Příjmem osoby se pro účely úhrady rozumí příjmy
podle zákona o životním a existenčním minimu, s
výjimkou příspěvku.
47
Registrace poskytovatelů
sociálních služeb
 Sociální služby lze poskytovat jen na základě
oprávnění k poskytování sociálních služeb, není-li v §
83 a 84 stanoveno jinak; toto oprávnění vzniká
rozhodnutím o registraci.
 O registraci rozhoduje krajský úřad příslušný podle
místa trvalého nebo hlášeného pobytu fyzické osoby
nebo sídla právnické osoby.
 Krajský úřad vede registr poskytovatelů sociálních
služeb, do kterého zapisuje poskytovatele sociálních
služeb, kterým bylo vydáno rozhodnutí o registraci.
 Podmínky pro registraci jsou uvedené v § 79 zákona.
48
Povinnosti poskytovatelů sociálních
služeb
 zajišťovat dostupnost informací o druhu, místě,
cílech, okruhu osob, jimž poskytují sociální služby, o
kapacitě poskytovaných sociálních služeb a o
způsobu poskytování sociálních služeb, a to
způsobem srozumitelným pro všechny osoby,
 informovat zájemce o sociální službu o všech
povinnostech, které by pro něho vyplývaly ze
smlouvy o poskytování sociálních služeb, o způsobu
poskytování sociálních služeb a o
úhradách za tyto služby, a to způsobem pro něj
srozumitelným,
 vytvářet při poskytování sociálních služeb takové
podmínky, které umožní osobám, kterým poskytují
sociální služby, naplňovat jejich lidská i občanská
práva, a které zamezí střetům zájmů těchto osob
se zájmy poskytovatele sociální služby,
49
Povinnosti poskytovatelů sociálních
služeb
 zpracovat vnitřní pravidla zajištění poskytované
sociální služby, včetně stanovení pravidel pro
uplatnění oprávněných zájmů osob, a to ve formě
srozumitelné pro všechny osoby,
 zpracovat vnitřní pravidla pro podávání a
vyřizování stížností osob, kterým poskytují sociální
služby, na úroveň služeb, a to ve formě srozumitelné
pro všechny osoby,
 plánovat průběh poskytování sociální služby
podle osobních cílů, potřeb a schopností osob,
kterým poskytují sociální služby,
50
Povinnosti poskytovatelů sociálních
služeb
 vést evidenci žadatelů o sociální službu, se kterými
nemohl uzavřít smlouvu o poskytnutí sociální služby z
důvodů nedostatečné kapacity
 dodržovat standardy kvality sociálních služeb,
 uzavřít s osobou smlouvu o poskytnutí sociální služby,
pokud tomu nebrání důvody uvedené v § 91 odst. 3,
 v případe, že poskytují sociální službu podle §48,
přednostně poskytnout sociální službu dítěti, kterému byla
soudem nařízena ústavní výchova nebo předběžné
opatření,
 neprodleně písemně oznámit obecnímu úřadu obce s
rozšířenou působností uvedenému v § 92 písm. a)
ukončení poskytování pobytové služby sociální péče
osobě, která se muže bez další pomoci a podpory ocitnout
v situaci ohrožující její život a zdraví, pokud tato osoba s
takovým oznámením souhlasí.
5151
Smlouva o poskytnutí služby
 Zákon 108/2006 Sb. o sociálních službách v § 91
vymezuje, kdy je povinnost poskytovatele uzavírat
písemnou smlouvu o poskytování sociální služby,
tato povinnost platí vždy, když o to jedna ze
smluvních stran požádá.
 Smlouva musí mít podle zmíněného paragrafu
obsahovat tyto náležitosti:
a) označení smluvních stran,
b) druh sociální služby,
c) rozsah poskytování sociální služby,
5252
Smlouva o poskytnutí služby
 d)místo a čas poskytování služby,
 e)výši úhrady za sociální služby sjednanou
v rámci výše úhrady stanovené v § 73 až 77 a
způsob jejího placení
 f) ujednání o dodržování vnitřních pravidel
stanovených poskytovatelem pro poskytování
sociálních služeb,
 g) výpovědní důvody a výpovědní lhůty
 h) dobu platnosti smlouvy.
53
Působnost při zajišťování sociálních
služeb
 Obecní úřad obce s rozšířenou působností § 92
a) zajišťuje osobě, které není poskytována sociální
služba, a je v takové situaci, kdy neposkytnutí
okamžité pomoci by ohrozilo její život nebo zdraví,
poskytnutí sociální služby nebo jiné formy
pomoci, a to v nezbytném rozsahu; místní
příslušnost se řídí místem trvalého nebo hlášeného
pobytu osoby,
b) koordinuje poskytování sociálních služeb a
poskytuje odborné sociální poradenství osobám
ohroženým sociálním vyloučením z důvodu
předchozí ústavní nebo ochranné výchovy nebo
výkonu trestu, osobám, jejichž práva a zájmy jsou
ohroženy trestnou činností jiné osoby, a osobám,
jejichž způsob života může vést ke konfliktu se
společností. (Spolupráce s dalšími institucemi)
54
Působnost při zajišťování sociálních
služeb
 Obec
a) zjišťuje potřeby poskytování sociálních
služeb osobám nebo skupinám osob na svém
území, X
b) může zpracovat střednědobý plán
rozvoje sociálních služeb ve spolupráci s
krajem, poskytovateli sociálních služeb na
území obce a za účasti osob, kterým jsou
poskytovány sociální služby.
55
Působnost při zajišťování sociálních
služeb
 Kraj
a) zjišťuje potřeby poskytování sociálních služeb
osobám nebo skupinám osob na svém území,
b) zpracovává střednědobý plán rozvoje sociálních
služeb ve spolupráci s obcemi na území kraje, se
zástupci poskytovatelů sociálních služeb a se
zástupci osob, kterým jsou poskytovány sociální
služby, a informuje obce na území kraje o výsledcích
zjištěných v procesu plánování;
c) sleduje a vyhodnocuje plnění plánu rozvoje
sociálních služeb za účasti zástupců obcí, zástupců
poskytovatelů sociálních služeb a zástupců osob,
kterým jsou sociální služby poskytovány,
56
Inspekce sociálních služeb
U KOHO?
Inspekce se provádí u poskytovatelů sociálních služeb,
kterým bylo vydáno rozhodnutí o registraci a u
poskytovatelů v §84
KDO?
1. registrující orgán
2. ministerstvo – u poskytovatelů sociálních služeb
vůči nimž kraj vykonává funkci zřizovatele nebo
zakladatele
Předmět inspekce
- povinnosti poskytovatelů sociálních služeb
uvedených v §88 a 89
- kvalita sociálních služeb
57
Inspekce sociálních služeb
 Kontrola podle zákona o státní kontrole
 Inspekční tým
- Nejméně 3 členové
- 1 člen je zaměstnanec kraje nebo jde-li o inspekci u
poskytovatelů jejichž zřizovatelem je kraj zaměstnanec
MPSV
- Inspektor nesmí být v pracovněprávním vztahu ani
obdobném k žádnému z poskytovatelů SS v kraji v
němž vykonává inspekci
 Výstup?
Inspekční zpráva podle zákona o státní kontrole
58
Inspekce sociálních služeb
§ 99
 Kvalita SS se při výkonu inspekce ověřuje
pomocí standardů kvality
 Plnění standardů se hodnotí systémem bodů.
 Obsah jednotlivých standardů kvality a
bodové hodnocení stanoví prováděcí právní
předpis(vyhláška MPSV č. 505/2006 Sb. - §
38).
59
Inspekce sociálních služeb
 Paterý důkaz kvality – porovnání s kritériem:
 co je v dokumentaci,
 co tvrdí management,
 co tvrdí pracovníci v přímé péči,
 co pozorují inspektoři,
 co tvrdí klient
60
Inspekce sociálních služeb
 Poprvé je možné hodnotit kvalitu
sociálních služeb a finančně podporovat
jen ty kvalitní
 Ne všichni vyškolení inspektoři prošli
dostatečnou praxí v SS (na rozdíl od VB)
 Různé výklady některých standardů u
jednotlivých inspektorů
 Inspekcím nepředchází často procesy
konzultací (průvodcovství)
61
Okruh pracovníků v sociálních
službách
 Okruh pracovníků (§ 115)
 V sociálních službách vykonávají odbornou
činnost
a) sociální pracovníci za podmínek
stanovených v § 109 a 110,
b) pracovníci v sociálních službách,
c) zdravotničtí pracovníci,
d) pedagogičtí pracovníci.
62
Okruh pracovníků v sociálních
službách
 Sociální pracovník (§ 109) vykonává sociální
šetření, zabezpečuje sociální agendy včetně
řešení sociálně právních problémů v zařízeních
poskytujících služby sociální péče, sociálně právní
poradenství, analytickou, metodickou a
koncepční činnost v sociální oblasti, odborné
činnosti v zařízeních poskytujících služby sociální
prevence, depistážní činnost, poskytování krizové
pomoci, sociální poradenství a sociální
rehabilitace.
 Předpokladem k výkonu povolání sociálního
pracovníka je způsobilost k právním úkonům,
bezúhonnost, zdravotní způsobilost a odborná
způsobilost podle tohoto zákona.
63
Okruh pracovníků v sociálních
službách
 Pracovníkem v sociálních službách (§ 116) je ten,
kdo vykonává
a) přímou obslužnou péči o osoby v ambulantních
nebo pobytových zařízeních sociálních služeb,
b) základní výchovnou nepedagogickou činnost
spočívající v prohlubování a upevňování základních
hygienických a společenských a pracovních návyků,
 c) pečovatelskou činnost v domácnosti osoby
spočívající ve vykonávání prací spojených s přímým
stykem s osobami s fyzickými a psychickými
obtížemi, komplexní péči o jejich domácnost,
zajišťování sociální pomoci apod.
64
Prováděcí předpis
Vyhláška č. 505/2006. Sb., kterou se provádějí
některá ustanovení zákona o sociálních službách:
 způsob hodnocení schopnosti zvládat základní
životní potřeby
 Rozsah úkonů základních činností u jednotlivých SS
a maximální výše úhrad
 Zdravotní stavy vylučující poskytování pobytových
sociálních služeb,
 Kvalifikační kurz pro pracovníky v sociálních
službách,
 Hodnocení standardů kvality sociálních služeb,
 Zvláštní oprávnění zaměstnance obce a kraje.
Standardy kvality
 Standardy kvality sociálních služeb
 → Popisují, jak má vypadat kvalitní sociální
služba
 → Měřítko pro porovnání kvality sociálních
služeb
 Plnění standardů kvality se hodnotí
systémem bodů
65
 Cíl standardů:
 Zvýšit kvalitu poskytovaných služeb.
 Zajistit ochranu práv a svobod uživatelů
sociálních služeb.
 Podporovat rovný přístup (např.
ke vzdělání, práci) a plnohodnotný život
uživatelů sociálních služeb.
 Podporovat setrvání člověka nacházejícího
se v nepříznivé osobní situaci v jeho
přirozeném prostředí.
 Podporovat přirozené zdroje uživatelů služeb,
jejich nezávislost a autonomii. 66
Druhy standardů
A) Procedurální standardy:
 Stanovují, jak má poskytování služby vypadat, jak službu
přizpůsobit individuálním potřebám klienta. Zabývají se také
ochranou práv uživatelů, stížnostmi na kvalitu poskytovaných
služeb atd.
 Jednotlivé procedurální standardy kvality jsou:
 Cíle a způsoby poskytování služeb
 Ochrana práv uživatelů sociálních služeb
 Jednání se zájemcem o službu
 Dohoda o poskytování služby
 Plánování a průběh poskytování služeb
 Osobní údaje
 Stížnosti na kvalitu nebo způsob poskytování sociálních služeb
 Návaznost na další zdroje
67
 B) Personální standardy:
 Zabývají se personálním zajištěním služeb
(vzdělání pracovníků a jejich dovednosti,
podmínky, které mají pro práci).
 Personální standardy se zaměřují na:
 Personální zajištění služeb
 Pracovní podmínky a řízení poskytování
služeb
 Profesní rozvoj pracovníků a pracovních týmů
68
 C) Provozní standardy:
 Vymezují podmínky pro poskytování
služeb (dostupnost služby, prostory,
kde jsou poskytovány, ekonomické zajištění
služeb).
 Tyto standardy se zaměřují na:
 Místní a časová dostupnost služby
 Informovanost o službě
 Prostředí a podmínky pro poskytování služeb
 Nouzové a havarijní situace
 Zajištění kvality služeb
 Ekonomika
69