Metodika čtení a psaní na ZŠ praktické Analyticko-syntetická metoda čtení: hlásková metoda, vychází z mluveného slova a z toho, že český pravopis je fonetický – grafému odpovídá foném, děti si osvojují hlásku vyvozením ze slova, čtení po slabikách, využívá rytmizace, říkadel, pohádek, obrázků, LINC, UŠINSKIJ, SVOBODA, CHLUP. 3 etapy: Etapa jazykové přípravy na čtení – předslabikářové období. Etapa slabičně analytického způsobu čtení - slabikářové období. Etapa plynulého čtení. Etapa jazykové přípravy na čtení – předslabikářové období: Učitel pracuje s obrázky, které děti provokují k mluvení a rozvíjí slovní zásobu. Součástí jsou diferenciační cvičení pro rozvoj zrakového, sluchového vnímání a prostorové orientace. Cílem je rozvíjet fonologické uvědomění formou analýzy, syntézy, paměti a diferenciace. Žáci poznávají samohlásky, souhlásky, cvičí se analýza, syntéza slabik. Žáci musí zvládnout písmeno jako spojení grafému a fonému. Vyvození písmene probíhá za podpory říkadla, ve kterém je dané písmeno obsaženo. Analyticko-syntetická metoda psaní: K. BENEŠ – Psaní na ZŠ praktické Grafomotorická cvičení Algoritmus paní Automatizace Trojgranný program Český jazyk na ZŠ praktické Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika a cíle vzdělávací oblasti – Jazyk a jazyková komunikace: Rozvoj řečových schopností Srozumitelné vyjadřování ústní i písemnou formou spisovného jazyka Dorozumívání v běžných komunikačních situacích Rozvíjení pozitivního vztahu k mateřskému jazyku Osvojení správné techniky čtení a psaní Získávání základních literárních poznatků Vystupování na veřejnosti Český jazyk a literatura – Komunikační a slohová výchova, Jazyková výchova, Literární výchova Cizí jazyk Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru –Český jazyk a literatura : Komunikační a slohová výchova: 1. a 2. stupeň: Čtení Naslouchání Mluvený projev Písemný projev Psaní Formy společenského styku Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru –Český jazyk a literatura : Jazyková výchova: 1. stupeň a 2. stupeň: Abeceda Hláskosloví Nauka o slově Věta Tvarosloví Zvuková stránka jazyka Skladba Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru –Český jazyk a literatura : Literární výchova: 1. stupeň a 2. stupeň: Přednes Poslech Porozumění textu Reprodukce a dramatizace Základní literární pojmy Práce s textem Literární druhy a žánry Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru –Cizí jazyk: pouze 2. stupeň: Jednoduchá sdělení Čtení a překlad jednoduchých pojmů a názvů Základní jednoduché fráze Tematické okruhy Základní gramatické struktury Práce se slovníkem Počáteční čtení a psaní na ZŠ praktické: 1. ročník Vizuální diferenciace (rozlišnost písmen) Auditivní diferenciace (pes – ves) – rozvíjení fonematického sluchu Grafomotorika Orientace na stránce Analyticko – syntetické činnosti (hláska, slabika, slovo, věta) – Analyticko–syntetická metoda čtení Vyvození samohlásek (a, e, i, o, u, y), Vyvození souhlásek (m, l, v, t, s, j) Čtení otevřených slabik Čtení dvouslabičných slov Jednoduchá slova Dramatizace pohádky Modulační faktory řeči – melodie, tempo, rytmus, zabarvení. Počáteční čtení a psaní na ZŠ praktické: 2. ročník • Dokončení zbývajících písmen abecedy • Malá, velká, tiskací, psací • Dvou a víceslabičná slova (uzavřené les) 3. ročník • Intelektualizace řeči (rozlišování di, ti, ni/dy, ty, ny) • Tiché čtení Počáteční čtení a psaní na ZŠ praktické: Psaní ročník Rozvíjení grafomotorik\, jemné motoriky, vizuomotoriky Psací písmena – píší se malá z, Z (velké jen pokud se neliší tvarem) ročník Všechna písmena malé abecedy, z velkých ty, které se nerozlišují tvarem Opis ročník Nácvik zbylých písmen abecedy Nácvik přepisu Psaní slov s velkým písmenem na začátku Počáteční čtení a psaní na ZŠ praktické: Grafomotorické dovednosti Horní, dolní oblouk Horní, dolní zádrh Horní, dolní smyčka, ovál, čára, šikmá čára, tečka, vlnovka, osmička, závit, srdcovka, vratný tah písmenka… Přípravné cviky (Beneš) Rytmické Technické Inhibiční Ozřejmovací Začíná se na svislých plochách, žáci obtahují Až potom naležato Počáteční čtení a psaní na ZŠ praktické: Návod jak psát – Karel Beneš – Psaní na zvláštní škole Tabulky – Učíme se psát (Linc) Uvolňovací cviky Od ramenního kloubu (obkreslování na zemi) až na A4 (Vařila myšička kašičku) až do řádku Počáteční čtení a psaní na ZŠ praktické: Metodická řada vyvození grafému „e“ ( Linc, 1985 ): Průpravné grafomotorické cviky vysvětlení rozdílů mezi tiskací a psací formou písmene učitel napíše velké psací písmeno na tabuli – žáci obtahují tvar paží ve vzduchu, obtahují písmeno křídou… žáci píší písmeno na tabuli žáci obtahují tvar písmene na fólii žáci obtáhnou tvar písmene na začátku řádku v pracovních listech a na řádek píší již samostatně písmenka- učitel kontroluje a opakuje tak, aby se v tomto období nefixovala chyba žáci píší písmeno do sešitu ve standardizované velikosti Počáteční čtení a psaní na ZŠ praktické: Metodika počátečního psaní Analyticko-syntetická metoda – vychází z fonetického zápisu mluvené řeči. Dochází při ní k syntéze písmen do slabik a slabik do slov. Metoda kopírovací – napodobování tvarů písmen objížděním,obkreslováním, až si žák tvary písmene osvojí. Metoda pauzovací – obtahování tvarů písmen vložených pod podložku a následné napodobování obtáhnutého tvaru písmene. Metoda globální – staví na zrakovém základě, vychází z tvarové psychologie. Počáteční čtení a psaní na ZŠ praktické: Vyučování psaní se dělí na tři období: Období přípravných cviků na psaní – příprava ruky na psaní probíhá současně s přípravou na čtení, procvičuje se sluchová analýza a syntéza (motivační období). Období vlastního nácviku písma – výuka začíná psaním tvarových prvků písma (adaptační období a příprava na psaní) . Období zdokonalování rukopisu – většinou u žáků ZŠS neproběhne. Matematika na ZŠ praktické Matematika a její aplikace Charakteristika a cíle vzdělávací oblasti – Matematika a její aplikace: Osvojení a chápání matematických postupů Rozvíjení paměti a logického myšlení Používání matematických symbolů Rozvoj prostorové představivosti Řešení základních matematických operací Uplatnění matematických znalostí v praxi a běžném životě Čísla a početní operace Závislosti, vztahy, práce s daty Geometrie v rovině a v prostoru Aplikační úlohy Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru –Matematika a její aplikace: Číslo a početní operace: 1. stupeň: Obor přirozených čísel do 1000 (1. – 3. roč. do 100) Násobilka, zápis a rozklad čísla v desítkové soustavě Porovnávání čísel, sčítání, odčítání, násobení, dělení, Práce s kalkulátorem 2. stupeň: Obor přirozených čísel do 1000 000 Zlomky, desetinná čísla, procenta, rovnice, římské číslice Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru –Matematika a její aplikace: Závislosti, vztahy a práce s daty: 1. a 2. stupeň: Úlohy na orientaci v prostoru a čase Manipulační činnosti s konkrétními předměty Jednotky hmotnosti, délky času Tabulky, peníze Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru –Matematika a její aplikace: Geometrie v rovině a prostoru: 1. a 2. stupeň: Základní útvary v rovině Základní útvary v prostoru Osová souměrnost Metrické vlastnosti v rovině Konstrukční úlohy Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru –Matematika a její aplikace: Aplikační úlohy: 1. a 2. stupeň: Číselné a obrázkové řady Doplňovačky Praktické geometrické úlohy Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru –Matematika a její aplikace: Cílem matematiky na ZŠ praktické je: poskytovat žákům takové matematické vědomosti a dovednosti, které jim umožní řešit problémy a úkoly, s nimiž se budou setkávat v praktickém životě a v pracovním procesu. Obecné cíle matematiky tedy směřují do oblasti financí, výpočtu procent, naučení práce s kalkulátorem, řešení praktických geometrických úloh atd. tak, jak stanoví osnovy. Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru –Matematika a její aplikace: Potřeba matematiky v praktickém životě: vaření, nakupování, doprava, jízdní řády, hodiny, peníze, posílení logického myšlení prostorová představivost osvojit základní matematické pojmy a symboly používání kalkulačky a počítadla v 8. a 9. ročníku důležité rýsování Vytváření předmatematických představ: používání hry, manipulace s nejrůznějšími předměty, práce se stavebnicemi, kreslení, stříhání, lepení (barvy, tvary, velikost), pojmy malý x velký, daleko x blízko, nahoře x dole, nad, pod, vzadu, vpředu, vlevo, vpravo,…., geometrické představy (představy pohybu v prostoru) Vytváření předmatematických představ: orientace v prostoru, určování směru, vizuální seznámení s tvary (čtverec, kruh, obdélník), lego, pexeso, třídění (korálků, jablek, hrušek, fazolí), řazení (pohádka o řepě, řazení podle velikosti), zobrazení (dvojice prvků různých souborů – hrníček lžička) Slovní úlohy – jednodušší zadání je lepší, ověřit zda dítě rozumí tomu, co má dělat. Člověk a jeho svět na ZŠ praktické Metodika výuky prvouky Metodika výuky Člověk a jeho svět: Učivo je osnováno cyklicky (lineárně a spirálově) Jádro výuky tvoří roční období a změny v přírodě. Je možné vytvářet předměty Prvouka (1. – 3. roč.), Vlastivěda a Přírodověda (4. – 5. roč.) nebo jen jeden předmět (1. až 5. roč.). Vzdělávací oblast je důležitou složkou počátečního vzdělávání a je základem pro výuku ve vzdělávacích oblastech Člověk a společnost, Člověk a příroda a Člověk a zdraví. Metodika výuky Člověk a jeho svět – cílové zaměření: vytváření základních pracovních návyků osvojování pravidel slušného chování a jednání a vytváření pozitivních mezilidských vztahů zájmu o dění v místě bydliště, poznávání nejbližšího okolí a formování citového vztahu k místu a k zemi, kde žije rozvoji myšlení a vyjadřování, k rozšiřování slovní zásoby při pojmenovávání věcí, jevů a dějů chápání významu věcí, jevů a dějů, jejich vlastností, vzájemných vztahů a souvislostí pozorování, pojmenovávání, porovnávání poznatků a zkušeností poznávání propojení mezi člověkem a přírodou a jejich vzájemného ovlivňování, vytváření pozitivního vztahu k živé i neživé přírodě upevňování hygienických návyků, zásad zdravého životního stylu hledání potřebných informací a jejich užití v běžném životě Metodika výuky Člověk a jeho svět – charakteristika vzdělávací oblasti: Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět rozvíjí základní poznatky žáka o životě společnosti, o živé a neživé přírodě a jejich významu pro člověka. Vychází z prvotních zkušeností, znalostí a vědomostí žáka, ze specifik místa, kde žije. Žák se učí nově nabyté znalosti a dovednosti uplatňovat v běžném životě. Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět pomáhá žákům utvářet citový vztah k rodné zemi, k nejbližšímu okolí. Žáci si vytvářejí základy hodnotového systému a zdravého životního stylu. Osvojují si a upevňují vhodné chování a jednání mezi lidmi, učí se chápat rozdílnosti mezi jednotlivci a tolerovat je, navzájem si pomáhat a spolupracovat. Metodika výuky Člověk a jeho svět – Tematické okruhy: V tematickém okruhu Místo, kde žijeme se žáci učí poznávat své nebližší okolí, orientovat se v něm a cítit se v něm bezpečně. Postupně poznávají nejbližší okolí místa bydliště a školy a dále své znalosti rozšiřují o důležitá místa v obci, regionu, zemi. V tematickém okruhu Lidé kolem nás se žáci učí základům společenského chování a jednání. Uvědomují si, že lidé se od sebe navzájem liší a učí se tolerovat odlišnosti mezi lidmi. Při praktických činnostech se žáci učí spolupracovat. Seznamují se se základními právy dítěte. Učí se chování v krizových situacích, jak jim předcházet, jak na ně reagovat. V tematickém okruhu Lidé a čas se žáci učí orientovat se v čase a určovat ho. Poznávají, jak se život a věci v toku času vyvíjejí a mění. Rozlišují přítomnost, minulost a budoucnost. Důležitou složkou je praktické poznávání způsobu života v nejbližším okolí, návštěva významných historických památek v místě bydliště. V tematickém okruhu Rozmanitost přírody se žáci seznamují se změnami v přírodě v průběhu roku. Učí se při praktických činnostech sledovat, jak změny v přírodě ovlivňují činnost lidí a jejich život a jaký vliv má činnost lidí na přírodu. Vytvářejí si vztah k přírodě a poznávají, že pro další život lidí je velmi důležitá ochrana životního prostředí. V tematickém okruhu Člověk a jeho zdraví žáci poznávají sami sebe, seznamují se se svým tělem, učí se poznávat jeho funkce. Učí se dodržovat správné hygienické návyky a uvědomovat si jejich důležitost pro ochranu zdraví. Poznávají, co jejich zdraví prospívá a co ho poškozuje, jak se dá předcházet škodlivým vlivům. Učí se za své zdraví zodpovídat a pečovat o ně. Metodika výuky Člověk a jeho svět – vyučovací prostředky: Metody přímého pozorování věcí a jevů Vycházka, pozorování v koutku přírody, práce na školním pozemku, sledování kalendáře přírody, morfologická cvičení (diferenciace částí rostlin), sestavování kolekcí přírodnin (herbáře). Metody zprostředkovaného nazírání věcí a jevů Pozorování modelů, práce s demonstračním obrazem, práce s diapozitivy, diafilmem, filmem, využití dynamického výkresu (na tabuli). Metodika výuky Člověk a jeho svět – vyučovací prostředky: Metody slovního sdělování Výklad, rozhovor, beseda, využití literatury, poslech, práce s učebnicí a pracovními listy didaktické hry (dramatizace). Metody zjišťování výsledků vyučování