Jan Krása Katedra psychologie, PdF MU Dle Eccles, J., Wigfield, A., Byrnes, J. Cognitive development in adolescence ¨1. praktická (senzomotorická) inteligence (dosaženi cca 18 měsíců): končí vytvořením představy o trvalosti objektů ve skutečném světě ¨ ¨2. fáze reprezentace (dětství): ¨2.1 přípravná f.=předoperační ¨2.2 dokončená f.=konkrétní operace ¨ ¨3. formální operace (adolescence): konstrukce reprezentací, které nejsou nutně součástí empirického světa; aktuální svět je částí možných světů. ¨Počátek 10-13 a dosažení 15-20 let. ¨Vývoj se týká: 1.Změn v poznání (např. v naučeném) – postupný nárůst 2.Změn v samotných funkcích (změn kognitivních modulů) ¨3 oblasti: ¨1. Deklarativní znalosti - Hlavní města, 2+2=4, prvky periodické tabulky, tabulky logaritmů, astronomii ¨ ¨2. Procedurální dovednosti – řídit auto, sčítat zlomky, tvořit dobrý příběh, tančit ¨ ¨3. Konceptuální znalosti – „reprezentace adolescentova pochopení své deklarativní a procedurální znalosti“ (cit.d., 326): vědět proč má člověk při sčítání zlomků použít metodu nejmenšího společného zlomku. ¨ ¨Vývoj v matematice: ¨od 4. třídy: znalost základních aritmetických pravidel ¨ ¨Maturitní ročník: znalost algebraických postupů, sch. tvořit tabulky, uvažovat v geometrických pojmech apod. ¨ ¨Nicméně většina adolescentů neukazuje nijak hluboké konceptuální poznání v žádném z oborů (Byrnes, 2001). ¨Jedním z důvodů asi bude abstraktní, mnohadimenzionální a protiintuitivní charakter většiny pokročilých otázek a problémů v každém oboru. ¨učení ¨vzpomínání (lepší získávání informací z paměti) ¨uvažování=myšlení (odvozování, inference z jedné či mnoha informací, dedukce, indukce, tvoření pojmů) ¨rozhodování (decision making; zobecňování, hodnocení různých možností a realizace vybraného řešení ¨řešení problémů ¨Pracovní paměť se zlepšuje: prostorová i verbální. ¨ ¨V mnoha testech pracujících s interferencí, zpožďováním opakování apod. jsou adolescenti a poté i dospělí stále lepší (od 6-35: Swanson, 1999). ¨První stopou DM je schopnost tvořit věty typu Když X, potom Y (podmínkové věty, kondicionál) ¨schopnost odvozovat ze zadaných premis (5-6 let – zvlášť když se nabízený obsah úvah týkal fantazijního světa) ¨Schopnost odlišovat závěry, které z premis vyplývají a které nevyplývají (7-9 let – zvlášť když se jednalo o otázky taxonomické či kauzální) ¨ ¨ ¨Během adolescence pomalu narůstá schopnost vyvozovat správné závěry, vysvětlit svoje myšlenkové postupy, vytvářet a testovat hypotézy, pracovat i s neznámými, abstraktními nebo protipřirozenými premisami (Slon je malé zvíře. Toto je slon. Je malý?; if x=2y+1 then y=0; je hodné zlo lepší než zlé dobro?) ¨Nicméně, jsou-li závěry nebo premisy protipřirozené, skóruje v DM méně než polovina adolescentů. ¨U starších adolescentů lze výkon v takových úkolech zlepšit – zvlášť pokud jim je vysvětlena logika úkolu nebo podobný úkol předtím vykonávali – nejedná se však často o trvalé zlepšení. ¨Shrnutí: ¨Zdá se, že vývoj v deduktivním myšlení od věku 10 let spočívá v narůstající schopnosti odmyslet si vlastní názory nebo postoje a myslet tzv. objektivně o struktuře argumentu. ¨U adolescentů je přesto málo dokladů o schopnosti abstraktně uvažovat nad jednotlivými doménami (myšlení zůstává dlouho domain-specific), tzn. že abstraktní uvažování se netýká hned všech oblastí, ale dlouhou dobu jen jedné či několika specifických oblastí dle zaměření. ¨Rozhodují-li se lidé: ¨1. stanoví si cíle (najíst se) ¨2. shrnou možnosti dosažení cíle (uvařit si něco, jít na nákup, jít do restaurace) ¨3. vyhodnotí tyto možnosti (domácí jídlo je levnější a zdravější) ¨4. provedou vybranou možnost (uvaří si) ¨ ¨Jindy se lidé rozhodují zda se mají/nemají podílet na nabízeném chování (dát si sklenku). ¨Kompetentní rozhodování zahrnuje schopnost určit rizika a benefity určitého chování. ¨ ¨Sch. rozhodovat se patří mezi klíčové schopnosti, které si adolescenti potřebují osvojit. ¨Starší adolescenti dokáží více než mladší: ¨ 1. odlišit možnosti, které umožňují splnění několika cílů, od možností, které umožňují splnění jednoho cíle ¨2. předvídají širší spektrum následků svých činností ¨3. se s věkem učí stále více z výsledků svého rozhodování. ¨Výzkumů rozhodování u adolescentů je velmi málo. ¨Většina z nich byla laboratorních (hypotetické scénáře apod.) ¨V reálném světě hrají poměrně velkou roli při rozhodování motivační a emocionální faktory. ¨Tzn. že (Eccles, Wigfield, Byrnes, 328)„v laboratoři úspěšní adolescenti mohou v životě dělat velmi neúspěšná rozhodnutí, jestliže jim chybí patřičné seberegulativní strategie“ (sebeuklidňující techniky, zvládání tlaku od vrstevníků, sebemotivace, využití sebepoznání v praxi aj.) ¨Mnoho studií se věnuje riskování adolescentů (většinou: kouření, pití, nechráněný sex). ¨Výsledky ukazují opak toho, co by člověk vyvodil z toho, že rozhodovací procesy se vyvíjí: starší adolescenti jsou mnohem více náchylnější k riskování než mladší adolescenti a preadolescenti. ¨ ¨Opakovaně studie potvrzují, že ty více a méně riskující adolescenty neodlišuje jejich znalost/neznalost možných negativních následků! ¨Ve hře jsou jiné faktory: ony strategie seberegulace, sch. skloubit zdraví prospěšné a sociální cíle. ¨Genderové rozdíly: ¨Muži jsou více než ženy ochotni riskovat v oblastech jako rychlé řízení nebo intelektuální risky. ¨Ženy jsou více než muži ochotny riskovat v oblasti zdraví jako je kouření. ¨ ¨Muži jsou často o trochu lepší ve výsledcích matematických testů (De Lisi, McGillicuddy-De Lisi, 2002). Souvisí to možná opět s větší mírou riskování. ¨