PSYCHOLOGIE VÝCHOVY A VZDĚLÁVÁNÍ Hodnocení ve školním kontextu – příklady; - hodnocení ve školním kontextu (úvod); - hodnocení žákova výkonu (velmi stručný úvod); - studentské (žákovské) hodnocení výuky Úvod ¨téma evokuje představu známkování ¨synonymum - evaluace (např. Průcha) ¨vč. (sebe)hodnocení (autoevaluace) ¨jedná se ale obecně o poskytování zpětné vazby na různých úrovních řízení výchovně vzdělávacího procesu – např.: ¤učitel – žák ¤management – učitel ¤zřizovatel – management ¤ Zpětná vazba v ped. komunikaci ¨Korekční informace určená někomu, kdo se zajímá o svůj vlastní proces učení; složky: ¤Regulativní (řízení činnosti) ¤Sociální (vztahy, postoje, očekávání) ¤Poznávací (učiva, sebe, učitele…) ¤Rozvojovou (učí se ZV využívat, autoregulace) Hodnocení (evaluace) ve školním prostředí ¨zpětná vazba o průběhu a výsledcích výchovně vzdělávacího procesu ¨různé roviny uvažování – např.: ¤hodnocení nvýkonových charakteristik (např. známkování, % přijatých) nhodnocení procesu (kvalita a efektivita; vnitřní / vnější evaluace) ¤hodnocení nindividuální úroveň (např. výkon žáka, výkon učitele) nskupinová úroveň (např. srovnávání škol) ¤hodnocení (evaluace) nvnitřní (výroční zpráva, plán rozvoje, SWAT analýza) nvnější (inspekce, akreditační komise) Hodnocení - typy ¨Sumativní (celkové, za delší časový úsek) ¨Formativní (průběžné, za kratší časový úsek) Hodnocení – zpětná vazba o výsledcích učení ¨odměny a tresty (viz. Čáp) ¨korekce a autokorekce učení (Kulič, 1971) ¤návrat – opakování pokusu o řešení ¤návrat – nová formulace úkolu / rozložení na dílčí úkoly ¤návrat do „předhistorie“ aktuální situace – pokyn k opakování či doučení učiva nutného k řešení ¤poskytnutí pomocné informace – poznatku, vzoru, pravidla, dřívější řešení ¤zadání vedlejší pomocné otázky, která obsahuje princip řešení na jednodušší úrovni ¤informace o příčině chybného řešení ¤sdělení správného výsledku ¤odložení korekce (např. v situaci examinace) Hodnocení výkonu žáka ¨Formativní i sumativní ¨Integrální součást učitelské role ¨Cílem regulace a (autoregulace) chování ¨Známky vs. slovní hodnocení (např. Helus, 1999) ¤Vyžadováno rodiči ¤Vliv tradice vzdělávací soustavy ¤Jednoznačná “nálepka” (label, „škatulka“) ¤Způsob vynucování autority (...) ¨Snadněji se hodnotí vědomosti; ¨Dovednosti a návyky se hodnotí hůře Hodnocení učitele (a efektivity výuky) ¨Efektivita výuky (učitele) bývá posuzována: ¤studenty (př. na VŠ - bc., mgr. i pgs; kombinovanými) ¤absolventy, ¤kolegy, ¤nadřízenými, ¤nezávislými pozorovateli ¤samotným vyučujícím ¤(Feldman, 1989) ¤ ¨Součást (auto)evaluačních procesů ve škole ¨Součást kultury školy a jeden z faktorů klimatu školy Žákovské, studentské hodnocení výuky ¤Uživatelský pohled ¤Realizace posledních 50. let; v ČR od konce 70. let (např. Jiří Mareš, 1985) ¤Rozvoj hlavně ve VŠ prostředí ¤Sumativní, formativní ¤Problematika rolí (zadavetel, učitel, hodnotitel – žák) ¤Pouze součást obrazu výuky; výuka je multidimenzionální záležitost (Marsch, Roche, 1997) ¤Měřítko efektivity procesu (Stinger, Irwing, 1998) ¤Problematika zkreslení Dimenze žákovského hodnocení ¨Složitost sleovaných jevů vylučuje univerzální nástroj ¤ (d´Apolomi, Abrami, 1997) ¨ ¨Dva základní přístupy: ¤Jedna obecná charakteristika efektivní výuky ¤Multidimenzionální pojetí n(hodnota učení, učitelovo nadšení, organizace výuky, skupinová interakce, vztah u-ž, rozsah a pokrytí učiva, zkoušení a klasifikace, zadávaní úkoly, náročnost a obtížnost výuky)(Marhe, Roche, 1997) ¤Problémy: různost výuky, účel posuzování... ¤ Příklad metody The Student Evaluation of Educational Quality (SEEQ) SEEQ – části metody ¨sebeposuzovací dotazník pro učitele ¨dotazník pro žáky ¤uzavřené otázky ¤otevřené otázky ¤doplňující a alternativní otázky ¤on-line vyhodnocení, manuál a pokyny k interpretaci ¨ Výsledky žákovského hodnocení ¨Reliabilita ¤stabilita v čase – vysoká např. SEEQ r=0,61 v rozpětí 13 let ¨Specifičnost učitelova obrazu v očích studentů ¤sympatie, studijní styl... ¨Zkreslení – možné zdroje (Marsch, 1987) ¤Korelační vztahy jsou interpretovány jako kauzální ¤Není volena vhodná jednotka zkoumání (student vs. skupina) ¤Ignoruje se multivariační podstata pohledu hodnotitelů ¤Nevhodná operacionalizace pojmů, zkreslující označení proměnných ¤Špatná koncepce projektu Faktory prosředí ovlivňující studentské posuzování (odpovědi) ¨Předchozí zájem o učivo a předmět ¨Očekávaná a získaná známka ¨Volitelnost předmětu ¨Obtížnost a náročnost předmětu ¨Velikost studijní skupiny ¨Ročník a typ studia ¨Učitelovo akademické postavení ¨Gender role učitele i studenta ¨Typ vyučovacího předmětu ¨Účel posuzování ¨Anonymita posuzování ¨Zvláštnosti studentovy osobnosti Využití výsledků (+/-) ¨Sumativní hodnocení ¤Nadřízení; často bez hlubší znalosti interpretují “čísla”; bagatelizují nebo naopak vyzdvihují jejich význam a kontext (McKeachie, 1997) ¤Mechanické srovnávání výsledků mezi předměty a učiteli ¤ ¨Formativní hodnocení ¤Vnitřní záležitost pracoviště či učitele a jeho studentů ¤Cílem posilovat odpovědnost učitelů za ped. činnost a pomáhat jejich profesnímu růstu (Duke, 1990) Výhody (možnosti) studentského posuzování ¨Podklady pro sumativní i hlavně formativní hodnocení ¨Získání “uživatelských” názorů ¨Získat množství výpovědí v krátké době ¨Získat množství výpovědí za delší časové období ¨Získat množství výpovědí k množství předmětů, učitelů ¨Získat množství výpovědí jednotným metodickým postupem ¨Možnost statistického zpracování (vč. validity a reliability) ¨Zpětná vazba vyučujícím o kvalitě výuky ¨Možnost cíleného zásahu do činnosti učitelů, kateder, fakult i studentů samotných ¨Průběžné ověření účinnosti změn ve výuce Nevýhody (úskalí) studenského hodnocení výuky ¨Anketa je věrohodná při vyšší než 85% návratnosti ¨Nutnost důkladné přípravy organizátorů, posuzovatelů, i uživatelů výsledků ¨Tvorba dobře použitelné škály je pracná a dlouhodobá záležitost ¨Při rutinním používání některých škál vznikají potíže s validitou ¨Při velkém počtu jednorázově posuzovaných předmětů klesá reliabilita i validita výsledků ¨Kvalita výuky je hodnocena globálně, bez větších detailů ¨Jedná se spíše o popis stavu bez dynamických charakteristik ¨Hodnotitelé popisují jen výseč, svůj pohled (ne vždy objektivní) ¨Stanovení míry závažnosti zjištěných údajů je obtížné; řada kriterií, často se mísí (statistické, kriteriální, lokální atd. normy) ¨Samotné výsledky nemohou být přímými podklady pro hodnocení; musí se analyzovat a interpretovat ¨Účinnost výsledků závisí na osobnostních zvláštnostech těch, kteří učitelům sdělují výsledky a kvalitě dalších (poradenských a supervizních) služeb Charakter supervize - formativní hodnocení (Dunkin, 1990) ¨Zdroj údajů musí být důvěryhodný ¨Musí navodit dobrý vztah, který učitel vnímá jako snahu pomoci ¨Nesmí navodit pocit ohrožení ¨Musí být trpělivý, pohotový a pružný ¨Musí rozumět aspektům konkrétní výuky ¨Musí být schopen vyložit varianty vedoucí ke zlepšení ped. činnosti učitele ¨Musí mít vlastní ped. zkušenosti ¨Musí být přesvědčivý A jak je to s anketou v ISu? ¨ ¨ ¨ ¨ ¨;) Jaro 2015 a tento vyučující ;) Podzim 2006, kombinované studium... Další zdroje informací ¨Vybrané zdroje informací ¨http://www.teacherevaluation.net/ ¨ ¨ ¨Základní literatura ¨Mareš, Jiří: Manuál pro tvůrce a uživatele studentského posuzování výuky. Praha, Karolinum 2006. 75 s. ISBN 80-246-1234-8 ¨ ¨Předmětová anketa FSS MU – výsledky ¨https://inet.fss.muni.cz/ ¨ ¨Informace o systému kontroly kvality MU ¨http://www.muni.cz/general/evaluation ¨http://kvalita.rect.muni.cz/ ¨