Události a témata 1863 – vznik Umělecké besedy 1874 – 1. impresionistická výstava 1883 – otevření Národního divadla po požáru 1886 – Manifest symbolismu – Jean Moréas 1887 – Mánes 1889 – Světová výstava v Paříži – Eiffelova věž 1889 – vznik skupiny Nabis (do r. 1903) 1890 – zemřel Vincent van Gogh 1895 – schválení asanace centra Brna, Edward Munch: Výkřik 1902 – Rodin v Praze 1905 – Munch v Praze 1905 – skupina Die Brücke (do 1913) 1907 – Avignonské slečny (cca 1906-1909) 1907 – skupina Osma 1909 – Manifest futurismu (F.T.Marinetti) 1909 – Klávesy piana – jezero – František Kupka 1910 – 1.abstraktní akvarel – V.Kandinskij 1912 – Akt sestupující se schodů – M.Duchamp 1913 – Černý čtverec na bílém pozadí – K.Malevič (1915 – Manifest suprematismu) 1913 – Kolo – M.Duchamp 1914 – Stojan na sušení lahví – M.Duchamp 1916 – Kabaret Voltaire, Curych 1919 – Bauhaus (do 1933) 1920 – sdružení Devětsil (do 1929) 1924 – Manifest surrealismu (A.Breton) 1926 – artificialismus (J.Štýrský, Toyen v Paříži) 1929 – vila Tugendhat 1936 – Frank Lloyd Wright – Kaufmannova vila (dům s vodopádem) 1942 – Skupina 42 1947 – Jackson Pollock – dripping Umění bez revolucí? Thomas S. Kuhn: Struktura vědeckých revolucí, Praha 1997, (originál z r. 1962) George Kubler: The Shape of Time (1962) Kuhn: „V tomto eseji znamená „normální věda“ výzkum, který je založen přísně na jednom či několika výsledcích vědy, jež určité vědecké společenství jistým způsobem uznává po určitou dobu jako to, co poskytuje základ pro její další praxi.“ (s.23) „Paradigma, v ustáleném významu toho slova, je nějaký přijatý model nebo schéma.“ (s.35) Paradigma – všeobecně přijímaný model současné vědecké praxe, který zahrnuje zákony, teorie, aplikace a odpovídající přístroje (dále terminologii a metody)… (volně dle s.23) „Revoluční věda“ „..za vědecké revoluce pokládáme takové nekumulativní události ve vývoji vědy, v nichž je staré paradigma zcela nebo zčásti nahrazeno novým, které je s paradigmatem starým neslučitelné“ (s.98) George Kubler – The Shape of Time 1. Koncepot stylu je nedostatečný (svazuje skutečnou podobu jevů do klišé, vysvětluje díla jen synchronně 2. Metafory z biologie (zrod, rozkvět, zánik) jsou neadekvátní 3. Metody dějin umění je třeba propojit s exaktními vědami (užít nebiologické metodologie – např. matematiku) 4. Nepsat biografie umělců jen jako chronologie 5. Neoddělovat formalistickou a ikonologickou metodu interpretace (nikoli originalita, ale řešení problému) Prvoobjekty – díla s novým řešením určitého problému Repliky – řeší proměňující se podobu problému (např. Remeš 1220-1250, Raffael – Vatikánské fresky aj.) Jan Bialostocki – aplikace teorie různě trvajícího historického času dle Fernanda Braudela 1. La longue durée – dlouhé úseky (s minimální změnou) 2. La moyenne durée – střední čas – slohové kulturní systémy 3. La courte durée – běžné události v dějinách Lorenzo Ghiberti – bronzová vrata Baptisteria ve Florencii (1402 – 1425) A. Z hlediska jiných dveří daného období i dřívějška B. Z hlediska gotického reliéfu C. V rámci vlastní Ghibertiho tvorby D. Z hlediska užití perspektivy v sochařském reliéfu E. Z hlediska vazby k antické tradici Interpretace, která sleduje revolučnost díla, nutně musí vnímat syntézu těchto kritérií V návaznosti na přednášky prof. PhDr. Jiřího Kroupy, CSc., zpracoval horacek@ped.muni.cz Seznam vyobrazení, přednáška Umění bez revolucí 1. Kamera skura: Erteplcomputer, 1996, syrové brambory 2. Christo: Zabalený Reichstag, 1995 3. CH. Surrounded Islands, Biscayne Bay, Greater Maiami, Florida, 1983, 12 ostrovů, 603 850m2 4. CH: Zabalené pobřeží, Little Bay, Austrálie, 1968-69, cca 250 x 2 500m 5. CH: Údolní opona, Rifle, Colorado, 1970-72, 11 x 381 m 6. CH. Zabalené ostrovy 7. CH. Studie, ofset 8. CH.: Slunečníky, Japonsko – USA, 1984-1991, 1 760 žlutých, 6mvýška, 8,66 průměr (Kalifornie 9. CH.: Slunečníky 1 340 modrých (Kalifornie) 10. Christovy Slunečníky – materiál 11. CH.: Brány, 1979 – 2005, Central Park, New York 12. Lorenzo Ghiberti: Obětování Izáka, 1402, bronz 13. Andrea Pisano: Brána baptisterie ve Florencii, 1330 14. Andrea Pisano: Brána baptisterie ve Florencii, 1330 15. Filippo Brunelleschi: Obětování Izáka, 1402, bronz 16. Lorenzo Ghiberti: Obětování Izáka, 1402, bronz 17. Filippo Brunelleschi: Obětování Izáka, 1402, bronz 18. Lorenzo Ghiberti: Obětování Izáka, 1402, bronz 19. Thomas S.Kuhn: Strukltura vědeckých revolucí, 1962 20. George Kubler: The Shape of Time 21. Jan Bielostockij: Aplikace Fernarda Braudela – čas různého trvání 22. Lorenzo Ghiberti: Brána baptisteria ve Florencii, 1450 23. Lorenzo Ghiberti: Brána baptisteria ve Florencii, 1450 24. –20. Ludwig Mies van der Rohe: Vila Tugendhat, 1928 25. Cloude Monet: Impression, solei levant, 1872, Musée Marmottan, Paříž (kritik Louis Leroy v revui Charivari 25.4.1874) 26. Honoré Daumier: Don Quijote a Sancho Panza, Kunsthalle Curych, 1847 27. Frank Lloyd Wright: Kaufmanova (kaskádová) vila, 1936, jako 68letý Guggenheimovo muzeum, 1943-1959, N.Y.C. 28. Pablo Picasso, Slečny z Avignonu, 1907(?), 1916 poprvé krátce vystaven 1924 sběratel Jacques Doucet, 1939 MOMA 29. Marcel Duchamp: Sušák na lahve, 1914-1962 30. Zdeněk Pešánek, Světelný objekt, 30. léta 31. Jackson Pollock –fotografie z r. 1950 32. J. Pollock: Podzimní rytmus: Číslo 30, 1950, olej, Metropol. mus. N.Y.C. 33. Zdeněk Sýkora: Art Cologne 2006, 200 x 200cm, 30 000,- Eur 34. Zdeněk Sýkora: Art Cologne 2006, 150 x 150cm 35. Zdeněk Sýkora: Linie č. 220, 2003, 200 x 200 cm 36. Linie č. 146, 1998, 110 x 110 cm 37. Kamera skura: Erteplcomputer, 1996, syrové brambory 38. Kamera skura: Erteplnotebook, 1996-2004, syrové brambory