GENEZE POJETÍ HODNOT A MORÁLKY Jak se děti učí (jak poznávají svět) MRAVNÍ A HODNOTOVÝ VÝVOJ DÍTĚTE •Je úzce provázán s vývojem intelektuálním (viz Piaget 1970). Lze jej také ukázat na vývoji mravního usuzování. • • • • •Děti přecházejí od sebestředného myšlení, kdy vše nahlížejí ze svého hlediska, k takovému usuzování, které jim umožní postavit se na místo druhých. Teprve tehdy, když jsou schopny tohoto způsobu myšlení, jsou schopny i opravdového morálního usuzování. • DLE PIAGETA EXISTUJÍ DVĚ STÁDIA 1.stádium heteronomní morálky •– zhruba do konce mladšího školního věku (podle zralosti dětí) do 10-11 let: dítě chápe autoritu dospělého jako naprosto legitimní, nepochybuje o oprávněnosti trestu. • 2.stádium autonomní morálky •– zhruba starší školní věk a výše (11 let a výše): dítě se osamostatňuje v mravním usuzování. • DLE KOHLBERGA EXISTUJÍ TŘI STÁDIA •1. stádium prekonvenční – předškolní věk • •1. etapa: zaměření na trest a poslušnost (chování se utváří zpevňováním – posilování a utlumování). •2. etapa: individualistická účelovost a výměna (správný čin se musí vyplatit) – dítě se chová k druhým dobře proto, že samo z toho něco má. • • • •Piaget: předoperační stádium myšlení •Na počátku: amorální stádium (egocentrismus: dobré je to, co je dobré pro mne). •Posléze: individualismus, hledání osobního prospěchu – odměna a trest („tržní“ přístup, dobrý čin se musí vyplatit). • DLE KOHLBERGA EXISTUJÍ TŘI STÁDIA • 2. stádium konvenční – mladší a střední školní věk • •3. etapa – plnění požadavků autority a konformita („hodné dítě“). •4. etapa – řád a zákon (respekt k společenskému uspořádání a dodržování pravidel a zákonů, funguje svědomí). • • •Piaget: stádium konkrétních operací •mravní jednání i hodnocení se podřizuje skupině (správný chlapec, hodná dívka); autorita a sociální pořádek jsou přijímány jako přirozená povinnost. Správné je takové jednání, které je schvalováno autoritou a je také přijímáno skupinou. Je možné, že se dítě jinak chová pod veřejnou kontrolou a bez ní; význam veřejného mínění. DLE KOHLBERGA EXISTUJÍ TŘI STÁDIA •3. stádium postkonvenční – starší školní věk • •5. etapa: společenská úmluva, smysl pro spravedlnost a zákonnost. •6. etapa: univerzální etické zásady. • • •Piaget: stádium formálních operací •Jednání směřuje k nalezení „společné úmluvy“ ve vztahu k platným pravidlům (užitečnost a právo jednotlivce) a smysl pro povinnost a zákonnost (pravidla je často žádoucí měnit). •Nakonec (v nejvyšším stádiu) dospívá k univerzálním etickým zásadám (kategorický imperativ - Kant) „vyšší princip mravní“ ….čiň tak, jak chceš, aby tobě činili druzí. Jedinec dokáže vidět za úroveň povrchní spravedlnosti a oprávněnosti (občanská neposlušnost). • • JAK ZJISTIT, VE KTERÉM STADIU MRAVNÍHO VÝVOJE SE DÍTĚ NACHÁZÍ? •Kohlbergova metoda řešení mravních dilemat (tato metoda se však zaměřuje na mravní usuzování, nikoli na skutečné jednání a chování); jeho dilemata jsou spíše znepokojivá – negativně formulovaná. • • • •Např.: Matka uzavře se svou dcerou Janou dohodu, že když bude celý týden umývat nádobí, bude pak v sobotu za to moci jít na diskotéku. Jana poctivě každý den umývá nádobí, ale když přijde sobota, matka jí oznámí, že si vše rozmyslela a že Jana na diskotéku jít nesmí. Jana ale tajně odejde z domu a na diskotéku jde; před odchodem to ale řekne své sestře Marii. Měla by to Marie říci matce? NÁVOD K ŘEŠENÍ •Děti v 1. stádiu: Marie by to matce měla říci, protože kdyby na to matka přišla, potrestá ji za to, že to neřekla. •Děti ve 2. stádiu: převáží vztah k autoritě nad obavami z trestu (není správné, když děti mají před rodiči tajnosti). •Děti ve 3. stádiu (5. etapa): pokud to Marie matce neřekne, podílí se na lži své sestry a lež je vždy mravně špatná, i když matka se také nezachovala správně, když porušila svůj slib Janě. •Děti ve 3. stádiu (6. etapa): se už řídí svými vlastními mravními zásadami a jsou různé možnosti řešení: •”dvě zla nedávají jedno dobro”; •Marie by neměla zklamat matčinu důvěru, ať se děje cokoli; •matka se nezachovala správně a Mariino mlčení je ze dvou zel to menší. • POZOR! •Úroveň morálního usuzování není zcela stabilní a může být u jednoho dítěte v různých situacích různá: •platí, že děti mohou měnit své hodnoty podle okolností, což znamená, že nedokážou své morální zásady zobecnit; např. považují za přijatelné: •zalhat učiteli, ne však svému nejlepšímu kamarádovi •podvádět při písemce ve třídě, ne však při veřejné zkoušce •ukrást něco v obchodě, ale ne rodičům • PŘÍBĚHY S MORÁLNÍM OBSAHEM SE ČTYŘMI TYPY SITUACÍ: AGRESE VŮČI OSOBĚ, AGRESE VŮČI VĚCI, KRÁDEŽ A LEŽ •Verze pro chlapce: •Jednou o přestávce vzal Miloš tajně Pavlovi jeho novou obrázkovou knížku; moc se mu totiž líbila. Pavel se to ale dověděl a chtěl, aby mu ji vrátil. To ale Miloš nechtěl udělat, že prý mu ji nedá. Když se tedy Miloš nedíval, šel Pavel tajně k jeho lavici a vzal si jednu knížku, co tam ležela. Bylo to spravedlivé? Co bys dělal ty, kdybys byl Pavel? Co bys dělal, kdybys byl u toho? • PŘÍBĚHY S MORÁLNÍM OBSAHEM SE ČTYŘMI TYPY SITUACÍ: AGRESE VŮČI OSOBĚ, AGRESE VŮČI VĚCI, KRÁDEŽ A LEŽ •Verze pro děvčata: •Představ si, že jste se školou na výletě a spolužačka ti vezme jídlo, které máš s sebou. Ty jsi sice dobře viděla, že ti jídlo bere, ale než jsi stačila něco udělat, jídlo bylo snědené. Co bys dělala? Co bys dělala, kdyby jídlo snědla jiné spolužačce? • NEBO! • Pozitivně vyznívající příběhy by mohly směřovat spíše k prosociálnímu jednání: •Kája cestou na oslavu narozenin uvidí svého kamaráda Honzu, který spadl z kola a potřebuje pomoc. Kája ale ví, že když se zastaví a pomůže, nestihne autobus a přijde o dort a zmrzlinu. Má Honzovi pomoci? • • LITERATURA •Fontana, D. (2010). Psychologie ve školní praxi: příručka pro učitele. Praha: Portál. •Heidbrink, H. (1997). Psychologie morálního vývoje. Praha: Portál. •Piaget, J. (1970). Psychologie inteligence. Praha: SPN. •Střelec a kol. (2007). Hodnoty a výchova. Brno: MSD, spol. s.r.o. •