•Stanovení velikosti populace •Populace •= soubor jedinců téhož druhu vyskytující se v určitém prostoru, má atributy jednotlivců i speciální skupinové. •= homotypický soubor jedinců všech vývojových stádií v určitém prostoru, ten lze vymezit na základě vnějších charakteristik (lokální populace) nebo pro účel daného šetření (experimentální populace). Soubor všech populací vytváří areál druhu. • •Rozmístění jedinců v populaci •● rovnoměrné = jedinci jsou rovnoměrně vzdáleni, u živočichů jen velmi zřídka (např. rozmístění hnízd na hnízdištích terejů) •● náhodné = také vzácné, pouze tam kde je uniformní prostředí a jedinci nemají tendenci se shlukovat (např. hmyzí škůdci zásob) •● shloučené = vytváření menších či větších skupin, které mohou být opět rozmístěny rovnoměrně, náhodně či shloučeně • •Stupeň shloučení, ať již trvalého, nebo dočasného je charakteristický pro vnitřní strukturu populace a je specifický pro každý druh. Shlukování (agregace) a osamocování (izolace) jsou základními znaky populace. Rozmístění živočicha v prostoru je závislé na nich a na činitelích vnějšího prostředí. hustota populace •(Losos a kol., 1984) •Hustota populace •– většinou počet jedinců na jednotku plochy • • Velikost populace se může vyjádřit i jinými jednotkami, např. kg čerstvé biomasy nebo sušiny na jednotku plochy, obsahem uhlíku, obsahem dusíku, v joulech. • •Určování početnosti populací, následně hustot • •Aa) početnosti hrubé = velikost populace vztažená na celkovou plochu bez ohledu na biotopy •Ab) početnosti ekologické (specifické) = velikost populace vztažená na plochu biotopu, kde příslušný druh skutečně žije • •Je použitelná pouze u druhů, u kterých lze objektivně stanovit plochu biotopu, kde druh skutečně žije, tj. jeho aktivita je jednoznačně vázána na určitý typ biocenózy (např. u pěvců). • •Ba) početnosti absolutní (abundance) •Bb) početnosti relativní (indexy) • •Ab Ba obecně • •► celkový počet – sčítání (velká zvířata, kolonie, rostliny) •► vzorkování – pravidelné odebírání reprezentativního vzorku populace, po kvadrátech nebo transektech s následným sčítáním. • Vzorky různé velikosti (podle velikosti jedinců) a tvaru (vzorky raději menší a více) odpovídající disperzi populace • • konkrétní počet jedinců ve vzorku • • konkrétní velikost vzorkovací plochy (okrajové pásmo – stromy) • • • • • • • •4? ne, pouze 2 •Živočichové •► ► vzorkování opakovaným sběrem – odstraňování jedinců, snižování denního úlovku až k vylovení plochy (např. sklapovací pasti) • • • grafická metoda (Leslie-Davis) – k dennímu úlovku (y) přiřazujeme součet z předchozích dní (x) • • • výpočet regrese – statistické vyjádření předchozího • •► ► opakovaný odchyt značkovaných jedinců – u pohyblivých živočichů podíl označených v úlovku – Lincolnův index • • ► ► multinominální metoda Zippina – nomogramy, složité • ► ► metoda proměnlivého p - dtto • • ► ► pomocí indexů – počet stop, táhnoucích ptáků, trusu, požerků za čas, transekt, plochu … •Metody určování populační hustoty bezobratlých – využívané • •► metoda sběru za časovou jednotku – včetně obdoby v transektové metodě. Lze aplikovat pro odlovy létajícího hmyzu síťkou, smýkání, sklepávání i zemní pasti. •► smýkání – hmyz žijící v bylinném patře. Lov do smýkačky = kónická síť z tenké látky na kovové obruči. Sleduje se úlovek na počet smyků (např. 4x25 smyků) •► vlajkování – klíšťata. Bílá látka ve tvaru vlajky, pohyb v půlkruzích těsně nad porostem. ► sklepávání – bezobratlí žijící ve větvích stromů a keřů. Sklepává se do plátěného pytle prudkými údery hole do větví. ► metoda zemních pastí – pro hmyz půdního povrchu (epigeon). Jako past slouží nádobka zapuštěná do země (většinou sklenice, plechovka, používáme • PET-láhev), z části se plní fixační tekutinou • (3-4 % formalín). Pasti lze zakrývat stříškou. ► metoda zpětného odchytu značkovaných jedinců – značkování se provádí barevnými pudry, přilepováním destiček, nebo amputací části těla • P1010904 •Metody určování populační hustoty •bezobratlých – pokračování • •► metoda kvadrátů – vysbírání všech jedinců z určité čtvercové ; plochy, většinou čtverec o 1 m2. Modifikací je metoda pásová (pás 1x5 m) či použití půdních sond pro určování hustoty půdních druhů či vývojových stádií žijících v půdě. •► metoda kontroly rostlin – málopohyblivý či přisedlý hmyz. ► Mőrickeho misky – žluté misky Ø 20-30 cm, • částečně naplněné formalínem. Lákají mšice, • dvoukřídlé, blanokřídlé, třásněnky… •► Malaisova past – stan s otevřenou přední částí, • tmavé stěny, střecha se zužuje k vrcholu. Využívá • tendenci pohybu nahoru a ke světlu. •► fotoeklektory – pozemní prostorové lapáky využívající pozitivní fototaxe hmyzu. Jde o krabici potaženou černým plátnem s otvorem v postranní stěně, Hmyz lákán světlem vylézá a chytá se do nádobky s fixační tekutinou. • Různé typy fotoeklektorů: metody-hmyz metody-hmyz metody-hmyz metody-hmyz metody-hmyz •(in Dykyjová a kol, 1989) •Metody sběru bezobratlých – pokračování (komerční a speciální) • •► lepové pásy a speciální pasti – na sběr fauny kmenů stromů. • Pás s lepem 5 – 10 cm široký •► světelné pasti – pasti s lampami krytými stříškou. Hmyz s noční aktivitou. Před zdrojem světla překážka, hmyz narazí a spadne do baňky, kde je látka k omámení nebo fixační látka ► feromonové pasti – využívají jako atraktant feromony •► sací past – roura s motorkem nasávající vzduch (létající mšice) •► rotační past – hmyz poletující nad bylinným patrem. Kónická síť na ramenech tyče v různé výšce nad porostem. Ramena se otáčejí různou rychlostí •► manitobská past – černě či červeně zbarvená koule se staniolovou stříškou s baňkou nahoře. Hmyz je lákán koulí, vlétne pod stříšku a v baňce je usmrcen (ovádovití) •► metoda trusníků – u housenek některých motýlů vyvíjejících se v korunách stromů – dle množství trusu padajícího na zem (respektive plátno o velikosti 0,5, 1 nebo 9 m2 •► metoda radiografická – rentgenové snímky, především pro druhy ukrývající se v rostlinných tkáních • •a další metody…. •Metody určování populační hustoty savců – •obecně • •Vzorkovací metody: vzorek odebírán především odchytem do pastí. Pasti pokládány v řadě nebo plošně (kvadráty, kruhové plochy, linie aj.). Úlovek je vybírán každodenně. Odchytové body ve standardním sponu. •Standart minimum method •– kvadrát les - spon 15 m (16x16 b., 225x225 m), na každém 2 pasti (1). •– louka: spon 10 m (11x11 b.,100x100 m), • 2(1) pasti •Velký lesní kvadrát – problém s homogenitou. Je možné snížit plochu kvadrátu na 0,56 ha při zachování sponu. Hektarová hustota se potom stanovuje po odstranění okrajového efektu (větší úlovek v okrajích způsobený migrací) na základě odhadované velikosti úlovku. • •Nevýhody: destrukční metody •Výhody: relativní přesnost, možnost získat další údaje (potrava, rozměry těla…) P1010898 •Sklapovací past P1010898 P1010900 •Umístění sklapovacích pastí na zemním podkladu nástraha: univerzální knot •Použití dvou pastí na odlovném bodu ve specializovaných výzkumech s rychlým odnímáním •Metody určování populační hustoty savců •– obecně • •Metody značkování a opětovného odchytu – především drobní hlodavci, počet odchytových bodů dle povahy území. Používají se živolovné pasti, jedinci jsou značeni odstřihnutím konečků prstů. Hlavním účelem je určit stálou (chycení více než jednou) a migrantní část populace. Minimální délka doby odchytu – 7 dní, může být však nutné prodloužit až na 4 týdny. •Nevýhody: velká pracnost, časová náročnost •Výhody: nenarušení populace, možnost zjištění individuálního okrsku • •Problém s homogenitou prostředí řeší užití menších až malých čtverců – •!okrajový efekt! P1010903 •Kvadrát 6 * 6 pastí (lze i méně), spon podle nároků odlovovaných drobných savců • • Živolovná past typ „Chmela“ stanov vel popul stanov vel popul P1010898 •Opakovaný sběr s odnímáním – grafická metoda •Metody určování populační hustoty savců – konkrétně stanov vel popul hryz vod 070904-07 ZV Cikháj •Modifikace: Linie – jedna řada s výrazně vyšším počtem pastí (např.100 pastí, d = sta m) •Kvadrát 6 * 6 pastí, spon podle nároků odlovovaných drobných savců •Metody určování populační hustoty savců – konkrétně stanov vel popul •To za nás spočítá statistický program – lze i dle vzoru •Metody určování populační hustoty savců •– konkrétně •Opakovaný odchyt – Lincoln-Petersenův index – individuální značení a zpětné vypouštění (např. živolovné pasti) • •N : M = n : R => N = M * n /R (nadhodnocuje) • •Zpřesnění: N = M * (n + 1)/ (R + 1) • •N – odhadovaná velikost populace •M – počet označených jedinců (200) •n – počet zpětně odlovených jedinců (250) •R – z toho označených (50) • • •N = 200 * 250/50 = 1000 • •N = 200 * (250 + 1)/(50 + 1) = 984,3 P1010903 Kontroly A Ozn. a vyp. B AB ΣAB C ΣC N N _ N 1. 19 19 2. 3 3 3. 9 5 22 198 198 4 4 49 4. 6 4 27 162 360 2 6 60 33 300 5. 1 0 31 31 391 1 7 56 32 216 6. 6 2 31 186 577 4 11 52 33 131 7. 4 2 33 132 709 2 13 54 35 122 8. 3 0 35 105 814 3 16 51 34 102 9 4 1 35 140 954 3 19 50 35 90 10. 8 - 36 288 1242 7 26 48 34 79 •Úkoly: 1. opakovaný sběr s odnímáním: •a) grafická metoda b) výpočet regrese • Data odnímání 1. - 3. den, data zpětných odlovů • 1. 27 20 15 4. 245 199 148 7. 11 7 4 • 2. 84 56 33 5. 677 411 176 8. 14 10 8 • 3. 52 41 19 6. 287 134 106 9. 9 7 2 • 10. 325 176 111 •11. 63 37 20 13. 843 555 498 14. 18 12 9 •12. 35 19 12 16. 523 387 246 15. 13 9 7 • •2. Lincoln-Petersen nutná změna dat!!! • •Výpočet dle obou vzorců •– data (M, n, R) z výše uvedených o 10 (první sloupec) • o 100 (druhý sl.) • o 1 nižší • •3. Stanovení hustoty populace (ornitocenózy) pomocí liniového transektu (ptáci) podle vašich prací – viz dále •Mapování hnízdního rozšíření vodních ptáků se provádí metodou přímého vyhledávání hnízd. •Stanovení hustoty populace (ornitocenózy) pomocí liniového transektu (pro středně velké živočichy) • •D = 104 . n2/ 2L Σdi 25 m 20 m L = 50 m 1000 m 55 m • Σdi = 25+20+50+55=150 m D = 104*16/2*1000*150 =160000/300000 = 0,53 jed.ha-1 baž ob 050601 Ro C vrána obecná 040427 Ro •!!! Úkol č. 3 !!! Alauda_arvensis_Goo konip bílý 040426 Ro •Indexy relativních hodnot – indexy početnosti k jiné jednotce než ploše (úlovek na 100 pastí, počet ptáků pozorovaných za 1 h, počet pobytových znaků aj.). •Hustota populací žab se určuje •metodou opakovaných odchytů •či počítáním na místech rozmnožování či sčítáním ozývajících se samců rop ob 9M 060415 STřel baž Losos kralovsky_Kanada (6) Metody určování populační hustoty ryb Celá řada metod, nejčastější: 1.Odhad na základě změny velikosti úlovku na jednotku rybářského úsilí – pod jednotkou ryb. Úsilí si lze představit jakýkoliv lovební prostředek (síť, tenato, vrš, čeřen). Pokud se z původního odlovu (10 t) sníží následný na ¼ (stejná metoda!), potom je odhadnuta původní biomasa 10/0,25 = 40 t. V praxi většinou sled odlovů, ze kterých se původní biomasa (a tím i odhad populační hustoty při zjištěné průměrné hmotnosti ryb) získává různými numerickými či grafickými metodami. 2. Odhad početnosti na základě značených ryb (Petersenova metoda) – viz dříve 3. Ostatní metody - např. přímé sčítání táhnoucích ryb (losos) ve speciálních propustích •Literatura • •Čermák, P., Ernst, M., 2003: Ekologie živočichů – soubor prezentací přednášek, ÚOLM MZLU v Brně, Brno. •Krejča, J., Korbel, K. (eds.), 1997 (1993, 2001): Velká kniha živočichů. Príroda, Bratislava. •Losos, B. a kol., 1984: Ekologie živočichů. SPN, Praha. •Novák, K. a kol., 1969: Metody sběru a preparace hmyzu. Academia, Praha. •Winkler, J. R., 1974: Sbíráme hmyz a zakládáme entomologickou sbírku. SZN, Praha. •